Hlavní navigace

Microsoft: Otevřený kód ohrožuje celý svět

7. 5. 2001
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

V únoru jeden ze šéfů Microsoftu ohromil všechny prohlášením, že otevřený kód ohrožuje USA. Z ještě většího kalibru teď vystřelil další pohlavár společnosti, Craig Mundie. Oba všechno utápějí v propagandistickém kalu lží. Stupňující se směšnost kampaně MS otevírá otázku - je snad tatíček mocnář v posledním tažení?
Pokud snad někomu nebylo něco jasné v anti-otevřeně-kódovém únorovém vystoupení Jamese Allchina, teď má jasno. Craig Mundie všechno shrnul ve svém čtvrtečním proslovu pro Stern School of Business Newyorské university. Koncept proslovu najdete na stránce serveru MS Prepared Text of Remarks by Craig Mundie, Microsoft Senior Vice President: The Commercial Software Model

Stěžejní kontraverzní teze C. Mundieho

  1. MS (mimo jiné) nabízí model „Shared Source“, který ctí komerční licence, tedy i ev. zisk z jejich prodeje. Komerční licence jsou předpokladem návratnosti investic do vývoje kódu. Model „Open Source“ – především GNU/GPL – nectí žádné komerční licence a ohrožuje intelektuální vlastnictví všech firem, které ho používají. Investice do něj vložené jsou nenávratně ztracené.
  2. Otevřený kód vede k větvení vývoje do vzájemně nekompatibilního kódu. Výsledkem je nesourodé prostředí s absencí standardů, které MS i jeho „Shared Source“ ctí v první řadě.
  3. Otevřený kód nezajišťuje bezpečný provoz (jinak řečeno – jsou v něm bezpečnostní díry). Z toho logicky vyplývá, že vyvíjený kód podle komerčního modelu MS je bezpečný.

C. Mundie rozvíjí především bod 2. Přímo vnucuje představu, že čeho se ve firmách jen dotkne software GNU/GPL, to automaticky ztrácí jakoukoli licenci a musí se uvolnit veřejnosti. Ta si pak s tím může dělat, co chce. Mundie to označuje za virový aspekt GNU/GPL. Jakmile si firma pustí na počítače software GNU/GPL, všechen software je hned napaden tímto virem a jakákoli firma kdekoli na světě tak přijde o všechno své intelektuální vlastnictví. Bude mít hodnotu nula. GNU/GPL podminovává nezávislý sektor vývoje komerčního softwaru, protože virově napadený software se nesmí prodávat jako produkt, může se něco účtovat akorát za jeho distribuci.

Mundie přirovnává nebezpečné důsledky aplikací GNU/GPL ve firmách k vlně krachů, jakou nedávno prošly internetové firmy (především webovské prodejny). Podle Mundieho je oprávněnost otevřeného kódu jen ve dvou oblastech – jako „doplněk“ k funkcím hardwaru (to ale prý už pominulo po 60. a 70. letech), nebo u firem, které poskytují služby, ale neinvestují do zásadního vývoje technologií. Nic konkrétního, nějaký příklad ani v jednom případě neuvádí. Zbytek tezí Mundieho obsahuje argumentace, že bez komerčního modelu a intelektuálního vlastnictví nebudou technologické inovace a celý jeden úspěšný sektor hospodářství půjde ke dnu.

Antiteze k tezím C. Mundieho

  1. Shared Source MS není volně přístupný. Nesmí se modifikovat (natož modifikace distribuovat). Až na výjimky se za přístup k tomuto kódu platí. Software s otevřeným kódem je volně přístupný, každý s ním může provádět, co chce, a dál ho distribuovat. Je zcela na komkoli, kdo otevřeně kódový software nabízí, zda bude za jeho užívání něco chtít nebo ne.
    Kdokoli, kdo vyvíjí software, který není přímou modifikací již někým někde vyvíjeného kódu GNU/GPL apod. (a to i když běží např. na Linuxu), může svůj kód zcela uzavřít a prodávat ho jako komerční software (pro Linux, FreeBSD apod.). Příkladů spousty – stačí uvést komerční databáze pro Linux. Pokud dosud byl něčí kód aplikace GNU/GPL, může jeho licenci kdykoli změnit na jakoukoli jinou. Příkladem budiž třeba přechod zvukového formátu Ogg Vorbis z GNU/GPL na licenci BSD, nebo jednoho klienta DSL/PPPoE z GNU/GPL na plně komerční licenci.
  2. Je sice pravda, že vývoj otevřeného kódu vede k různému větvení vývoje různých aplikací a toho, co s nimi souvisí. Neživotné nekompatibility ale časem samy zanikají. Jsou ale i významné rozdílnosti (např. různá GUI pro Linux), které ničemu nepřekážejí. Tady jde o neuniformitu, která nutně nevytváří nekompatibilitu. Pokud jde o nekompatibilitu u softwaru MS, právě ten je proslavený svými záměrnými nekompatibilitami, oslabujícími hlavně konkurenci a nutícími lidi ke stále novým nákupům drahého softwaru MS.
    Pozn. – Co je GNU/GPL, se dozvíte např. z mé reakce na únorové prohlášení J. Allchina z MS Microsoft: Bezplatný otevřený kód ohrožuje USA na Lupě.
  3. Pokud jde o bezpečnostní díry v softwaru, software MS je jimi pověstný tak, jako žádný jiný. Není to vůbec proto, že by ho bylo nejvíc, ale proto, že komunita otevřeného kódu dokáže reagovat na ev. problémy takřka ihned. Dnes je na světě třikrát víc WWW serverů Apache, běžících na Linuxu, než MS IIS na NT nebo W2k (viz The Netcraft Web Server Survey). Množství děr v oněch dvou uvedených kombinacích vyznívá mnohonásobně ve „prospěch“ softwaru MS.

Největší lží Mundieho je ambivalentní strašení nevědomých manažerů a investorů, že cokoli, co se jen dotkne softwaru GNU/GPL, „chytne jeho virus“ a ztratí svou tržní hodnotu, resp. připraví celou firmu o intelektuální vlastnictví. Nikdo neztrácí vůbec nic a o vůbec nic nepřichází. Co získá, jsou ušetřené finance za placení licencí MS, a možnost přizpůsobit chod softwaru a komunikaci ve svých sítí zcela svým potřebám.

Reakce na vyhlášení C. Mundieho

Reakcí z různých významných míst a od významných lidí schytal C. Mundie už víc než dost. Budete-li mít zájem některé projít, malá nabídka tipů:

Alan Cox: This is How Free Software Works, Microsoft's Attack on Open Source: Linus Torvalds Replies. Velmi pěkné jsou dvě diskuse Open Source Is Bad a MS VP Speech Online na Slashdotu.

Bez zajímavosti jistě není, že MS je vyšetřován pro podezření ze zkreslování svých hospodářských výsledků. Důvodem mají být manipulace v účetnictví, kterými chce MS zakrýt propad prodeje svého softwaru. To jsem se dozvěděl z předběžné reakce jedné z čelných osobností Free Softwaru – Eric S. Raymond: Beware the Microsoft shell game. To je Raymondova reakce na teprve připravovaný Mundiův projev, o němž dopředu informoval deník New York Times v článku Microsoft Is Set to Be Top Foe of Free Code. V něm je i elegantní reakce IBM, která vehementně propaguje Linux. IBM sdělila, že se souběžným vývojem otevřeného i uzavřeného kódu nemá žádné problémy. A že má dost právníků, kteří se ve věci výborně orientují :-)

IBM hned ve čtvrtek, tedy v den vystoupení C. Mundieho, kontrovala tiskovou zprávou. Největší venezuelská banka „Banco Mercantil“ (375 poboček ve Venezuele a tucet v USA) ruší NT na svých sítích a přechází plně na Linux. Celý projekt zajistí IBM (v dodávce budou počítače IBM S/390 G6 s linuxovou distribucí SuSE). Koncem března ohlásil Intel, že do Španělska dodá – v první vlně! – 250.000 počítačů s Linuxem (za objednávkou je španělská banka a tamní divize AOL). Proslýchá se, že i americká AOL chce zrušit své smluvy s MS a přejít na linuxové desktopy. O vehementním pronikání Linuxu do Latinské Ameriky jsem psal na Lupě před týdnem. Pokračovat by se takhle dalo dlouho…

Otevřeně kódový dodatek

MS má pravdu v jednom – Free Software ho připravuje o zisky, protože se s ním utkává na stejném poli a jeho soupeř je stále úspěšnější. Vývoj nehledí na ty, co mu urputně brání ve svém vlastním komerčním zájmu, ať už kolem sebe kopají, jak chtějí. Softwaru vůbec nehrozí „omezení jeho inovativnosti“, jak straší Mundie. Naopak – díky inovacím jedinců – počítačových vědců i geeků – se software posouvá stále kupředu. MS se žádnou vlastní inovací posledních iks let nepřišel. Naopak čerpá odjinud, kde jen se dá – a nezřídka „všelijak“ (viz hlavně Kerberos).

Mundie vychvaluje web jako velkou inovaci a převelice velebí projekt MS.NET. Jenže i ten web, pane Mundie, vznikl tak, že jeden Švéd vymyslel jeho protokol a na jedné americké universitě pár lidí stvořilo webovský prohlížeč NCSA. Všechno dali lidem k dispozici. To MS ještě koukal na Internet jako na podivné zjevení a nejevil o něj pražádný zájem (necítil z něj multimiliardovou inovaci své vlastní kapsy).

Hezky končí svou odpověď Linus Torvalds. Uvědomuje Mundieho o tom, že takový sir Isaac Newton svými zákony klasické mechaniky udělal pro celý svět (včetně jeho ekonomie) tolik, kolik MS není s to udělat nikdy v životě. Newton prohlásil, že co udělal, mohl udělat díky tomu, že stál na ramenou gigantů (předchozích vědců a myslitelů). MS by nejradši vlastnil i Newtona a vůbec všechny vědomosti lidstva, aby z nich těžil tuny škváry do svých obrovských kapes.

MS lže, až se mu od huby práší, v tom, že bez udržení jeho multimiliardových příjmů zanikne na světě inovace. Investice do výzkumu samozřejmě tečou do vývoje plným proudem dál. Ale do VÝVOJE, dear/poor MS. Ten je už dávno jinde, než v kancelářských balících a nějakém MS IIS, snadno nahraditelném softwarem s opravdu otevřeným kódem (nikoli „obstructively shared“). Co by MS chtěl „inovativně sdílet“, jsou výplody jeho – předloni založeného – marketingového oddělení, které původně mělo za úkol vymýšlet antilinuxové kampaně. Teď zásobuje šéfy MS propagandistickými podklady, zaměřenými proti všemu otevřenému kódu.

BRAND24

MS nezachrání ani jeho vytrubovaný .NET – takových projektů se na Internetu objeví spousty (navíc je budou používat jen lidi a firmy, které se nebudou obávat o svá data z mnoha hledisek). MS nemůže ustát rostoucí konkurenci otevřeného kódu ve stejné kategorii, v jaké sám působí. Ta konkurence je tu mj. díky rostoucím znalostem stále většího počtu nerdů a geeků. Jejich znalosti jsou tím, na co je MS žárlivý a co mu bere půdu pod nohama. Tvůrci a uživatelé otevřeného kódu jsou i velkou sociální invovací – sdílejí plody své účasti. Otevřený kód se stal obecním statkem obrovské obce, vytvořené díky Internetu. V tom je jeho obrovská síla a skutečné, nepatentovatel­né nóvum.

Křečovitě trapné kampaně MS proti otevřenému kódu jsou potenciálně sebevražedné. Bumerangově si zahrávají s reputací MS i s psychikou akcionářů. Jak známo, akciový trh je v míře nemalé (po)citovou záležitostí. A tučňák Tux je opravdu, ale opravdu velmi roztomilý :-)

Souhlasíte s anti-otevřeně-kódovou argumentací Craiga Mundieho z MS?

  • Ani omylem!
    46 %
  • Částečně snad
    1 %
  • Má naprostou pravdu
    52 %
  • Moc to nechápu, nevím
    1 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).