Milan Rusnák: není to boj na krátkou trať

GTS se opět v posledních týdnech dostalo na stránky novin. Zrušila totiž poslední dial-up paušál na trhu. Proč? „Českému Telecomu platíme víc, než inkasujeme od zákazníka.“ Ředitel GTS není sice tak známý, najdete na něm ale mnoho zajímavého. Vystudoval zahraniční obchod, emigroval do Austrálie, budoval pobočku pevného operátora v Kazachstánu, pracoval na Ukrajině a teprve tam dostal nabídku vrátit se domů. To už ale v době, kdy „doma“ bylo rozděleno.

Milan Rusnák narodil se v roce 1960 v Žilině, vyrůstal v Tatrách vystudoval na VŠE zahraniční obchod zkušenosti pobíral: 1989 Telstra v Austrálii, později i v Kazachstánu 1996 GTS v Kyjevě 1998 generální ředitel Dattel 2000 generální ředitel GTS Czech má dvě děti a manželku Annu

Loni přitom mohl udělat další kariérní krok vzhůru. Účastnil se výběrového řízení na ředitele Českého Telecomu. Jak reagovali zaměstnanci? „Já sám to nerozšiřoval, to spíš média. Asi nejistota, očekávání. Co si povídali na dvorku u cigarety, to nevím, ale žádnou změnu v jejich chování jsem předtím ani potom nezpozoroval.“ Žádný speciální projekt prý nepsal, „mám vizi telekomunikací obecně, co odvětví potřebuje a kam by mělo směřovat. Moje vize je stejná u GTS jako v Českém Telecomu. V Českém Telecomu by to bylo jen s několika nulami na konci víc.“

Od hnojiv k telekomunikacím

Vystudoval zahraniční obchod a po vojně a roční stáži v zahraničí nastoupil v Podniku zahraničního obchodu, konkrétně v Petrimexu. Firma neměla s telekomunikacemi nic společného, Rusnák pracoval na dovozu hnojiv, močoviny, dusíkatých hnojiv, kyselin.

A začala kariéra ve stylu „…a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty“. Nejdřív byl zástupcem vedoucího referátu, potom vedoucím referátu. „Člověk se cítil v kleci. Pamatuju si, že jsme dostali z Los Angeles pohlednici od podnikového řidiče, který už předtím utekl. Uvědomil jsem si, že já se tam nedostanu. Na služební cestu určitě ne, protože moje oblast bylo Německo, Švýcarsko. Bylo mi 28 a mohl jsem jít jen tam, kam mne pustí.“ Tak odjel na dovolenou do Německa a už tam zůstal, pořídil si viza do Austrálie a přijel tam koncem léta 1989.

Během pár měsíců přišlo několik nabídek ve stejném oboru, v jakém pracoval v Československu, a také možnost jít pracovat do oddělení mezinárodních vztahů australského monopolního operátora Telstra. Telekomunikace si vybral.

Přišel listopad 1989 „a kdybych v té době měl peníze na letenku, tak bych se vrátil poměrně rychle. Ale musel jsem další rok pracovat na dvou místech, abych si na ni vydělal. Jel jsem domů v roce 1990, ale ta eufórie opadla a byl tu takový hurá kapitalismus. V Sydney se mezitím věci vyvíjely velmi zajímavě, pracovní i soukromé, tak jsem se vrátil s tím, že se uvidí, jestli se někdy vrátím.“

Kazachstán je hodně na východ

V Telstře vystřídal práci analytika, marketing, obchod, mezinárodní investice. Telstra hodně investovala v Asii a po rozpadu Sovětského Svazu se otevírala možnost jít do Kazachstánu. Chtěl tam jít na rok – založit a rozběhnout pobočku. Zůstal tři a půl roku. Jaké to je pracovat v Kazachstánu a jaká tam byla korupce? „Čím dál na východ, tím více korupce a Kazachstán je hodně daleko na východě.“

Měl štěstí a byl jedním z prvních cizinců, kteří tam přijeli pracovat. „Byl jsem všude čestným hostem a chodil jsem z recepce na recepci. Ale zase tak lehké to nebylo, musel jsem si ze Sydney nechat vozit třeba zubní pastu nebo hořčici.“ V některých místech se život podobal životu na začátku minulého století.

V Kazachstánu dostal nabídku jít pracovat do GTS do Kyjeva, kde se otevíral GSM operátor, který měl v portfoliu i pevné telekomunikace. Právě tu část řídil. A právě v Kyjevě přišla i nabídka vrátit se zpět do Prahy. Česká pobočka se totiž začala rozrůstat, k několika desítkám zaměstnancům přibyl Dattel a potom ještě jeden provider. „A to jsem dlouho nepřemýšlel.“

Stále jen minuty

V Čechách ho čeká dost práce, krom vybudování pobočky boj o pozici alternativního operátora. Za jeden ze svých významnějších počinů považuje boj o nižší poplatky za propojení hovoru mezi mobilním a pevným operátorem. Teď ho zase nejvíc zaměstnávalo vyjednávání paušálu na vytáčený Internet, jehož provoz museli ukončit. „Byli jsme v situaci, kdy platíme Českému Telecomu víc, než inkasujeme od zákazníka. Šli jsme do toho rizika, protože jsme měli určité zprávy od různých úrovní v Českém Telecomu, že za jistých okolností budou ochotni jít do velkoobchodních vztahů, které by to umožnily.“ Český Telecom z toho vycouval, „ale je nutno zdůraznit, že nám nic neslíbili, bylo to naše obchodní riziko… Myslím, že Český Telecom to udělal z obavy z kanibalizace na jednom ze zdrojů svých tržeb.“ Možnost, že by vytáčený paušál obnovili, tu ale stále je. Únosná cena vytáčeného paušálu pro zákazníky je pak podle něj někde okolo 400 korun. „Ale jedna otázka je, kolik jsou ochotni zákazníci platit, a druhá, do jaké míry je to výhodný ekonomický model pro operátora.“

A má ještě vytáčený paušál v době xDSL, kabelovek a CDMA smysl? „Kolik domácností má vůbec šanci připojit se na Internet přes kabelovku, přes ADSL? Je tam ještě stále poměrně dost těch, kteří takový přístup nemají. Navíc ADSL nemá žádný fantastický rozběh. Jednou z příčin je to, že trh si musíte i vychovat. Když máte Internet, který platíte po minutách, tak si hodně věcí nevyzkoušíte. Možná budete mít email, uděláte si stránky, ale další aplikace nepoužíváte, protože nechcete utrácet. Když máte paušál, tak víte, že už vás to víc stát nebude. Když si na to zvyknete, řeknete si, je to fajn, ale je to strašně pomalé, chci ADSL. Skok z vytáčeného Internetu je stále dost razantní. Výchova je lepší než dělat reklamu na ADSL, když možná spousta zákazníků ani neví, co je ADSL.“

Vlastní ADSL už rozšiřovat nebudeme

GTS vlastní telekomunikační síť v centru Prahy. Pochází od Dattelu, který tehdy rozvíjel měděnou síť. „Nemusíme platit Českému Telecomu žádné poplatky, není třeba do ní investovat, a tak každá tržba, kterou se nám podaří dostat, je tržba navíc. Investice nebyly nijak závratné, ale bohužel je to na malém prostoru.“ A další rozvinutí měděné sítě neplánují. Unbundling zatím také není ve hře. „Stále ještě jsme neuzavřeli smlouvu o unbundlingu, protože je nevýhodná. Neexistuje produkt, který by se dal za těch podmínek prodat se ziskem. Na druhou stranu je chápu. Situace je zamotaná, je daná tím, že Český Telecom účtuje za pronájem linky paušál, který tvrdí, že je ztrátový.“ A tento paušál mu nadiktoval ČTÚ ještě za trvání monopolu.

Rusnák ale zase několikrát zopakoval, že alternativní operátoři mají přece zájem na tom, aby Český Telecom byl silná firma. „Nechceme, aby byl zničený, protože jako lídr pevného trhu bude vždycky investovat do sítí a investice jsou potřebné. Pokud se nebude investovat, jednoho dne budou sítě znehodnocené.“ Atmosféra v oboru by pak měla být taková, aby umožnila konkurenční boj, ale zároveň i investice. „Dneska to moc nefunguje. Je to určitě i chyba regulátora, ať už Českého telekomunikačního úřadu anebo Úřadu pro hospodářskou soutěž. Těžko obviňovat jen Český Telecom.“

Už dvakrát (2001 a 2003) byl Rusnák Osobností roku českých telekomunikací. V odůvodnění se píše, že to je za boj proti monopolním poskytovatelům služeb, tedy nejen proti Českému Telecomu, ale i proti mobilním operátorům, za jejich účtování hovorů z pevné sítě. A nemá náhodou někdy pocit, že spíš bojuje proti větrným mlýnům? „Určitě ano, ale tohle není běh na krátkou trať.“