Hlavní navigace

Miroslav Suchý (OpenStreetMap): Bílých míst na mapách je překvapivě pořád strašně moc

17. 8. 2021
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Miroslav Suchý
Mapová data, která využívají například Mapy.cz, sbírají po celém světě dobrovolníci organizace OpenStreetMap. V Česku nedávno dokončili mapování všech poštovních schránek. Jak tahle ryze dobrovolnická organizace funguje?

Kryštof Kolumbus Ameriku vlastně neobjevil. Když do ní připlul, žilo v ní už domorodé obyvatelstvo. Byl ale první, kdo Ameriku zanesl do mapy. Když se mi povede zmapovat něco nového, připadám si jako on, říká jeden z členů komunity OpenStreetMap Miroslav Suchý.

Data OpenStreetMap využívají například tuzemské Mapy.cz nebo některé navigační systémy. Geografické údaje přitom shromažďují dobrovolníci, kteří tak doplňují mapové podklady získané třeba na základě družicových snímků. 

Nejnovějším dílem tuzemské komunity je zmapování všech poštovních schránek v České republice. Jak takový projekt probíhá? Jak OpenStreetMap u nás fungují? Může se do mapování zapojit opravdu kdokoli a jak se kontrolují vkládaná data? 

Část rozhovoru s Miroslavem Suchým jsme přepsali do textové podoby, celý si jej pak můžete poslechnout ve formě podcastu:

Proč jste se do tak šíleného úkolu, jako je zmapování všech poštovních schránek v Česku, pustili? Určitě jich není málo.

Je jich 19 tisíc. A proč jsme se do nich pustili? Začalo to nevinně. Může za to Láďa Nešněra ze spolku Otevřená města, který nám v roce 2017 domluvil setkání s lidmi z brněnského magistrátu. Vyjasňovali jsme si, co pro sebe navzájem můžeme udělat. A jedna z věcí, která padla, byla, že by měli zájem vědět, kde vlastně mají poštovní schránky. Na malé vesnici lidé vědí, kde ta jejich jedna schránka je. Ale u města velikosti Brna jde o asi 300 schránek a město o nich vůbec nemá představu.

Počkejte, přece když někdo provozuje poštovní schránky, chodí z nich vyzvedávat poštu, tak o nich asi nějaký přehled má. To opravdu žádná mapa poštovních schránek neexistovala?

Mapa neexistovala. Česká pošta má samozřejmě přehled, kde schránky jsou. Ale v průběhu mapování jsme zjistili, že jsou více či méně nepřesné. Někdy v popisu měli, že je schránka u čísla popisného 10, u zastávky autobusu. A ta zastávka byla i 300 metrů daleko. Někde mají překlepy i v číslech popisných, někde byla schránka třeba 4 kilometry daleko od místa, kde ji pošta udávala.

Když je v tom takový nepořádek, jak tedy pošta dokáže ze schránek vybírat poštu? Ptali jste se jich?

Ano, navázali jsme s nimi kontakt a spolupracovali jsme s nimi. Předpokládám, že mají určitou historickou znalost, která se předává v rámci depa z pošťáka na pošťáka. A ten dokument je pro ně něco navíc. Takže když jsme někdy nevěděli, kde konkrétní schránka je, vznesli jsme dotaz a z příslušného depa nám poslali upřesnění.

Takže schránku, o které by pošta vůbec nevěděla, jste nenašli?

Když jsme našli schránku, která neodpovídala seznamu, šlo zpravidla o schránku, která je sezónní a oni ji ze svého exportu mažou a pak zase přidávají.

Dobře. Domlouvali jste se tedy nejdřív na mapování schránek s Brnem. Proč jste to pak rozšířili na celou republiku?

Když jsem tehdy zmapoval Brno, nahlásil jsem výsledek – ani nevím, jak s ním naložili. Pak se toho chytili další lidé z komunity OpenStreetMap, až z toho vznikla chuť zkusit zmapovat schránky v celé republice. Chtěl jsem původně použít stejný postup, jaký jsme použili při mapování turistických značek. Oblast se rozdělí na čtverce, které se delegují na jednotlivé lidi. To se moc neosvědčilo. 

Marián Kyral a Petr Vejsada pak naprogramovali seznam založený na depech a Marián rozjel nástroj, díky kterému je vidět, co v mapě chybí a co je potřeba domapovat. Marie Zemanová také zapracovala na jednoznačném identifikátoru a automatických opravách. Od té doby začaly schránky v mapě přibývat. V srpnu 2019 jsme se dostali na 50 procent zmapovanosti a v lednu 2021 jsme byli už na 75 procentech. 

Předseda lokálního spolku OpenStreetMap Tomáš Kašpárek pak přišel s tím, že by už to bylo dobré dodělat, tak jsem se toho chopil a začal jsem ostatní lidi vyzývat, aby na tom dělali. V květnu jsme byli na 90 procentech a teď už máme 100 procent.

To je hodně práce, která zabrala hodně času. Máte informace o tom, jestli ta data někdo využije? Co třeba Česká pošta?

Pošta u některých schránek neměla GPS souřadnice. My je získali a máme je s přesností na zhruba jeden metr, takže předpokládám, že tato data použijí. Mapy.cz od nás přebírají některé body PoI (tzv. body zájmu, points of interest – pozn. redakce) a zrovna poštovní schránky jsou jedny z nich, takže byste je na Mapy.cz měl vidět. 

Jestli data přebere někdo další, třeba nějaká radnice, o tom momentálně nemám žádné zprávy. Nemapujeme s tímto cílem, mnohé věci mapujeme dopředu a někdy nás využití dat překvapí. Takže se necháme překvapit, jestli někdo s údaji o schránkách v budoucnosti dokáže něco udělat. Data jsou samozřejmě v rámci licence OpenStreetMap dostupná zdarma každému.

Kdy vás hodně překvapilo, jak někdo vaše data využil?

Třeba loni mě velmi překvapil jeden nápad, který se ale podle mě zatím nerealizoval. V databázi máme evidenci toho, jestli je daná ulice osvětlená, nebo ne. Na mapě to není vidět – řada našich dat se na mapách nezobrazuje, ale v databázi je máme. A někdo přišel s myšlenkou, že by bylo super, kdyby navigace při vyhledávání pěší trasy přes město preferovala osvětlené ulice. Podle mě to zatím nikdo nedělá, ale je to hodně zajímavý nápad.

Z obskurních věcí, které mě překvapily, byly zajímavé grafy ukazující, která orientace ulic převládá. V některých amerických městech, kde jsou ulice severo-jižní a východo-západní, vyšla krásná hvězda. Ale ve starších městech ve Francii nebo i v Česku bylo vidět, jak jsou ulice na všechny strany. I takové zábavné grafy se dají z našich dat vytvořit.

Kolik lidí se podílelo na mapování poštovních schránek?

Do mapování se zapojilo celkem 545 lidí.

Jak takové mapování konkrétně v terénu probíhá? Ten člověk má mobil s GPS, nějakou aplikaci, postaví se ke schránce a prostě nahraje její polohu?

Na to, jak mapování funguje, se mě ptá dost lidí. Zajímá je také, jak probíhá proces schvalování. A všichni jsou překvapení, že tam žádné schvalování není. Pokud někdo zná Wikipedii, tak u nás to probíhá úplně stejně. Do Wikipedie také můžete zanést co chcete, ale je dost pravděpodobné, že se na vás někdo snese, když tam zadáte úplný blábol. Také do OpenStreetMap můžete nahrát cokoli, ale pokud je to špatně, dříve nebo později se objeví někdo, kdo to opraví a začne s vámi debatovat.

Možností, jak mapy editovat, je mnoho. Nejjednodušší je přijít na openstreetmap.org, kde je velké tlačítko Upravit, kterým se dostanete do webového editoru. Na body zájmu je asi nejlepší používat nějakou mobilní aplikaci. Já třeba používám Maps.me, která používá data z OpenStreetMap. Tam si prostě přiblížíte bod, kde právě jste, a můžete na jeho souřadnice přidat informaci třeba o tom, že v tom místě je třeba lavička, odpadkový koš nebo nějaký obchod, případně že ten obchod má nějakou otvírací dobu. Aplikace pak tato data převede do potřebné syntaxe.

Takže zapojit se může opravdu každý, nikoho předem neprověřujete. Nestává se, že začne mapovat někdo, kdo chce záškodničit a vkládá chybná data?

Stává se to velmi zřídka. Častěji se stává, že má někdo svůj úhel pohledu na to, jak mají být některé věci řešené. Nedávno jsme třeba vedli debatu o tom, že v rámci katastru obce polní cesta není polní cestou, i když má hliněný povrch, protože polní může technicky být až mimo katastr, kde jsou pole.

Ale stalo se například i to, že jeden učitel v dobré víře vysvětloval žákům, jak se dá mapovat v OpenStreetMap. A oni po hodině na místo školy vložili bod zájmu blázinec a podobně, protože jim to přišlo jako legrace. Neuvědomili si, že naše data přebírá spousta organizací a že tím škodí jiným lidem. Nejdřív jsme nevěděli, odkud vane vítr, ale pak se nám nějak podařilo zjistit, že to bylo z této školy, spojili jsme se s panem učitelem a všechno se vysvětlilo. 

Je strašně málo případů, kdy jsme nuceni někoho zabanovat a zrušit mu účet. Ne, že by se to nestalo, ale je to opravdu vzácné.

To mě dost fascinuje. Zmínil jste Wikipedii a tam se vedou velké wikipedické války o různá hesla, na která jsou vyhraněné názory. A podle vás se OpenStreetMap podobné věci vyhýbají a všechno se vyřeší v rámci komunity. Jak je vlastně ta česká komunita velká? Kolik lidí se mapování pravidelněji věnuje?

Nevím (smích). Nikdo se na ta data neptá, takže se je nesnažíme dolovat. Kdysi existoval žebříček, kdo toho kolik zmapoval, ale ten je už dlouhou dobu neaktuální a neudržovaný. Jsou tady určitě stovky lidí, kteří mapují aktivněji. Ale také máme strašně moc lidí, kteří provedou jen jednu nebo dvě editace. Přidají třeba jen svoje kadeřnictví. Když je započítám, dostanu se určitě na počet 10 tisíc. 

Pak jsou lidé, kteří vyzkoušejí aplikaci typu StreetComplete, která umožňuje dolaďovat informace o jejich okolí. Udělají takhle ve volném čase desítky nebo stovky editací. Jsou také lidé, kteří se věnují systematicky některým tématům – někoho baví vlaky, tak mapuje koleje a přejezdy, někdo sběrná střediska a tříděný odpad, někdo třeba dráty elektrického vedení a trafa. Velké procento lidí zajímají turistické trasy. Každý si hraje na svém písečku, ale pak se to prolíná dohromady.

Jedna věc, která mě hodně zajímá: proč mapujete? Myslím tím vy osobně. Mapování vypadá jako dost práce, peníze za to evidentně žádné nejsou…

Peníze za to žádné nejsou, všichni to děláme dobrovolně. Mě to prostě baví. Dává mi to důvod někam jít. Někdo hraje geocaching, který ho přivede k zajímavým místům, mně to přijde „neužitečné“, je to jenom zábava, která neposouvá svět někam dál k lepšímu. Kdežto když si řeknu, tady není zmapovaná turistická trasa nebo poštovní schránka, vydám se tam, udělám si výlet, dost často narazím na zajímavé věci, které nejsou v žádném turistickém průvodci. A při té příležitosti něco zmapuju a posunu mapu k lepšímu stavu. To mě baví.

Jsou vůbec na mapách ještě nějaká bílá místa? Kolik se toho dá ještě zmapovat a kdy přejdete jen do stadia údržby, protože už bude všechno zmapované?

Bílých míst je překvapivě strašně moc. Ona tedy nejsou bílá, protože většinou existují už v rámci nějakého prvku. Může jít třeba o les, který už není „terra incognita“, ale když v něm jdete, narazíte na lesní cesty, které někam vedou. Když se podíváte do známých map, nenajdete ji. 

Google nemá lesní cesty vůbec zmapované a Mapy.cz lesní cesty mají, ale jejich data jsou podle všeho už dost stará. A lesáci jsou neskuteční – během podzimní těžby udělají spoustu nových cest, které za dva roky vypadají, jako že tam jsou odjakživa. 

Takže se mi dost často stává, že v lese narazím na odbočku, která není vůbec nikde. A někdy ani místní neví, kam přesně vede. To mě neskutečně baví. Opravdu si připadám jako Kryštof Kolumbus, který přijel do Ameriky, kde už žili indiáni, takže to nebyl objev typu, že by tam lidstvo vůbec nebylo. Ale poprvé to zanesl do mapy. A mně se dost často dostane příležitost zanést zanést něco poprvé do mapy – lesní cesty, prameny potoků a podobně.

Poštovní schránky jste zmapovali. Co dalšího chystáte? Co nového do českých OpenStreetMap dorazí?

Máme rozjeto několik aktivnějších projektů. Dokončujeme mapování sběrných dvorů a nádob na tříděný odpad. Ze starších projektů pořád nemáme hotové mapování turistických tras, to je velmi rozsáhlý projekt. Bojujeme s posledními procenty, ale to jsou přesně ta, která nejvíc bolí.

Tam bych zrovna čekal, že Klub českých turistů má mapy docela přesné, nebo ne?

KL22 hlasovani

Klub českých turistů podklad má, ale spravuje je jejich dceřiná firma Trasa s.r.o., která zároveň vydává mapy. Data si tedy dost střeží, protože z nich mají příjmy. Podklady by nám tedy dali, ale museli bychom za ně zaplatit. Tady jsme bohužel narazili, takže turistické trasy mapujeme vlastními silami. Nicméně jim naše data poskytujeme, nahlásili jsme jim třeba spoustu poškozených rozcestníků, protože Tomáš Kašpárek vyvinul databázi fotografií rozcestníků, máme i jejich přesné GPS souřadnice, což jsou data, která podle mě Klub českých turistů nemá.

Celý rozhovor si můžete poslechnout ve formě podcastu: