Česko má svůj Avast a AVG, na Slovensku mají zase ESET. Jeho vliv na tamní společnost je nejspíše ještě výraznější, jde totiž o jednu z mála slovenských firem, která to z nuly dotáhla až na globálního hráče. Antivirový podnik dnes zaměstnává přes 1100 lidí, jeho aplikace používá přes 100 milionů uživatelů a tržby v roce 2014 přesáhly 330 milionů eur.
Miroslav Trnka (55) je jedním ze spoluzakladatelů ESETu a společně se svým kolegou Petrem Paškou vytvořil první verzi antiviru NOD32. Dnes se jeden z nejbohatších Slováků mimo jiné zabývá tím, jakou roli by měla jeho firma hrát ve společnosti. Mimo jiné založil nadaci Zastavme korupciu a je nositelem Řádu Ľudovíta Štúra udělovaného prezidentem.
ESET jste zakládal už v roce 1992 a stále jste aktivní. Co vás žene a motivuje dál?
Aktivní byznys už nedělám, z tradičního managementu jsem odešel před pár roky. Když jsem ucítil, že je třeba nějakým způsobem zvolnit, dělal jsem na tom, abych si vychoval nástupce, což se podařilo. Zvládnout přechod se mi podařilo. Ale bylo to těžké, byl jsem zvyklý věnovat firmě každou minutu, minimálně v myšlenkách. Vypnout takové myšlení chce dlouhodobější přípravu.
Jaká je tedy vaše aktuální role v ESETu?
Na denní bázi už chod firmy neřeším. Jsem členem správní rady, ředitelem nadace, věnuji se různým společenským aktivitám a podobně. Ale samozřejmě e-maily denně dostávám a lidi z firmy se na mě obrací s různými problémy a záležitostmi.
Spoluzakladatel ESETu Miroslav Trnka
Určujete ještě nějaké strategie či dlouhodobé vize společnosti?
Toto řešíme na správní radě, kde se na podobných rozhodnutích podílí všech šest spolumajitelů. Tam se diskutuje a ten, kdo přijde s něčím nejvíce přesvědčivým, má pak v dané oblasti vliv na další rozvoj. Ale je to kolektivní rozhodnutí.
Sledujete aktivně trh jako takový? Například jak se vyvíjí kybernetická bezpečnost?
Trochu ano. Stále jsem i členem některých odborných konferencí, často v zahraničí. Také z této oblasti mám přátele, se kterými se setkávám. Nicméně už je to spíše taková dobrovolnická aktivita, není to takové to aktivní sledování každé zprávy jako dříve. Udržuji si přehled o tom, kam to vše směřuje.
Aktuální vývoj je zajímavý. ESET si udělal jméno jako výrobce tradičních antivirových balíků pro osobní počítače. Nicméně PC trh padá a naopak rostou chytrá dotyková mobilní zařízení. Firmy podobné té vaší ještě úplně nenašly recept, jak v tomto segmentu vydělávat. Jak je to u vás?
Nejsem tak skeptický v tom, že by se počítače v dohledné době z našich životů ztratily a zůstaly jen mobily. Tak to nevidím, počítače budou mít svojí roli ještě dlouho. Ale ano, je možné, že se trh smrskne. Zásadní problém je, že na počítačích byli lidé ochotní za antivir zaplatit 30 dolarů, kdežto na mobilních zařízeních těžko dají tři dolary. Ale zase těch uživatelů je více. Konsolidace proběhne, ale v několika následujících letech krach průmyslu nenastane. A hlavně, když máte tým šikovných lidí a programátorů, dokáží se přeorientovat v podstatě na cokoliv.
Ano, nějakou hlášku typu, že je to o lidech, jsem viděl v jedné z vašich prezentací.
Přesně tak. Kdyby došlo k nějaké zásadní změně, s inteligentními lidmi ji zvládneme. Ale nemyslím si, že by k něčemu takovému mělo dojít. Počítačová bezpečnost stále bude existovat a bude to dobrý byznys. Je to otázka toho, zda aktiva, která lidé mají v počítačích uložena, jim stojí za to, aby za jejich ochranu zaplatili.
A může pro vás být počítačový byznys ještě rostoucím trhem?
My stále rosteme dvoucifernými čísly. Nejsem věštec, ale myslím si, že růst možný je. Také je zde možnost, že některé firmy zkrachují a jiné převezmou jejich zákazníky. K tomu možná dojde.
Podařilo se vám na mobilních strojích najít obchodní model, který bude fungovat? Nebo je to spíše pořád takové oťukávání?
Je to v procesu. Příjmy z této oblasti jsou stále malé. Souvisí to i s výskytem mobilních hrozeb. V současné době je jejich výskyt distribuovaný a v některých zemích je situace vážnější, než v jiných. Třeba v Číně je situace dost vážná, ale tam zase existuje slabá ochota platit za software. Vše je neustále v pohybu.
Vy jste údajně vždy ve firmě hodně prosazoval velkou roli programátorů a techniků a ESETu se povedlo napsat jádro softwaru, které je na poměry trhu dost efektivní. V méně lidech zvládáte dost věcí. Je to pro firmu zásadní?
Jádro jsme napsali už v devadesátých letech velice efektivně a je jednoduché do něj přidávat nové funkce. Naši analytici také mohou využívat interně vyvinuté nástroje, pomocí kterých mohou popisovat nové útoky a hrozby. Na světě se denně objevuje mezi 100 až 300 tisíci nových druhů infiltrací. Jsou to velice dlouhé kusy kódu a analýza může zabrat i několik měsíců. Vezměte si, kolik byste museli mít lidí na takové zpracování. Musíte mít nástroje, pomocí kterých lze s viry pracovat, a člověk se pak nasazuje jen na ty nejsložitější věci a tam, kde stroj už nestačí.
Spoluzakladatel ESETu Miroslav Trnka
Bude nějaká forma umělé inteligence (AI) či strojového učení hrát ve vašem byznysu roli?
My jistou formu umělé inteligence používáme v podstatě od začátku. Už začátkem devadesátých let jsme dokonce experimentovali s neuronovými sítěmi. Myslím si, že AI bude důležitá, a dokonce si myslím, že by něco takového mělo být součástí operačního systému.
Jaká tedy bude ve vašem případě role lidí, když toho stroj zvládne více a více?
Bude to o jejich specializaci. Budou mít vysokou odbornost a také třeba kontrolní funkci. Jen na stroje se vždy nemůžete spolehnout. Kyberzločinci se neustále snaží své škodlivé softwary ladit a přizpůsobovat, aby je nešlo odhalit. Na obou stranách je to souboj intelektů. Stroj může pomoci, ale nevyřeší vše.
Jak se vám na Slovensku daří hledat kvalitní technické lidi? Obecně jich je velký nedostatek, i v Česku.
Nedostatek lidí je skutečně čím dál větší problém. Snažíme si je vychovávat už od vysoké školy, máme zřízené programy a tak dále. Ukazujeme nové technologie a možnosti a se studenty, které to zaujme, pak dále pracujeme. A druhou cestou je pak zaměřit se na zahraničí. My jsme možná jediná mezinárodní slovenská firma, máme pobočky po celém světě.
Jak hodnotíte roli ESETu ve slovenské společnosti?
Zde nemůžu být nestranný, to je jako byste se zeptal, jak hodnotím své dítě. Ale máme velkou značku, v anketách zaměstnavatelů na Slovensku se umisťujeme na prvních příčkách, jsme pozitivně vnímaní.
Vytváří ESET nějaký vzor pro Slováky? Motivuje je třeba k budování vlastních firem?
Asi ano. Stávalo se mi, že mi na pohovoru lidé říkali, že u nás chtěli od malička pracovat. Startupy se zmiňují, že na ESETu vidí, že i ve slovenských podmínkách existuje cesta, jak z obývacího pokoje vstoupit na světové trhy.
Jak se Slovensko vyvíjí z pohledu podnikání, nových nápadů a prostředí?
Máme velký mediální tlak kolem startupů, vyjadřují se k tomu politici. Celkem mě trápí, že si hodně lidí myslí, že stačí vzít státní peníze, dát je někam na podporu startupů nebo konferencí a že tohle nějakým způsobem vylepší celou společnost. To se mi nezdá. Nějaká podpora mladých firem je fajn, ale nejlepší podporou by bylo vytvoření fungující společnosti. To znamená, že by stát měl zabezpečovat to, co zabezpečovat má – školství, zdravotnictví, bezpečnost lidí, soudnictví, životní prostředí. Tohle, když bude fungovat, budou prosperovat i nové firmy. Společnost bude normální bez nějakých fašistických tendencí a agresivity. V normálním fungujícím státě nepotřebujete nalívat miliony do startupů.
Takto s odstupem z Česka se zdá, že ESETu dost záleží na kultivaci vaší země. Podpořili jste například start nezávislých novin (Denník N).
Máme to štěstí, že všichni spolumajitelé firmy mají ten názor, že chtějí pro naši zemi něco udělat. Měli jsme možnost vydělané peníze přes různé struktury vyvádět do zahraničí, a kdo ví kam. Ale řekli jsme si, že ne, že chceme platit daně a pomáhat. Chceme působit na společnost, nechceme být jenom uzavřená komunita. Nejsme tu od toho, abychom generovali zisk, který pak někam odvedeme. Chceme působit pozitivně.
Touto oblastí se vy teď asi hodně zabýváte?
Je to tak. Tuhle jsme na zasedání řešili definici, která říká, že podnikání je soustavná činnost za účelem dosažení zisku. To je pěkně hloupá definice. Snažíme se budovat něco, co má pro lidi hodnotu a zaplatí za to, ale zároveň chceme působit dobře na zaměstnance a společnost okolo. A celé to musí být dlouhodobě udržitelné, na sto let a více. Možná to vypadá utopicky, ale mně se to zdá jako dobrá cesta. Toto je podle mě podnikání.
Má ESET tyto hodnoty, které vy reprezentujete, nějak „zakódovány v DNA“? Budou dál fungovat i bez vás?
Je to samozřejmě těžké. Snažíme se, aby myšlenka zakořenila. Chtěl bych, aby to tak bylo. Ale nelze tvrdit, že všichni lidé ve firmě chápou morální aspekty tak, jako já.
