Poskytovatel šablonových e-shopů Shoptet.cz má po pěti letech existence pod sebou více než 5 000 aktivních eshopů, předloni expandoval i za Atlantický oceán, přesněji do Brazílie. Firma, kterou ze 70 % vlastní investor Ondřej Tomek a zbylých 30 % připadá na zakladatele a šéfa služby Miroslava Uďana, ale v Jižní Americe na přelomu roku utlumila aktivity.
„Dva roky jsme tam byli hodně aktivní a stálo nás to mnoho peněz a energie,“ říká v rozhovoru pro Lupu Miroslav Uďan a jedním dechem dodává, že se Shoptet na tento trh zřejmě vrátí.
Služba se nyní soustředí na posílení v Česku. Nedávno spustila službu Pokladna a i díky ní letos očekává vysoký růst. „Proti roku 2014 bychom si měli polepšit odhadem o 60 % na přibližně 26 milionů korun,“ říká k očekávanému obratu Uďan.
Shoptet má po pěti letech působení na trhu 5 000 aktivních e-shopů. Jak vlastně charakterizujete aktivní e-shop?
Aktivní e-shop je pro nás ten, který nám platí. E-shopy můžou totiž sloužit i jen jako výkladní skříň, nebo katalog, takže na něm např. nemusí být možnost vložení položky do košíků nebo obecně dokončení nákupu. Proto jako metriku nemáme to, jestli se na e-shopu uskutečňují reálné objednávky, ale jestli má majitel zájem o jeho provoz.
Jaký růst jste v počtu e-shopů loni zaznamenali?
Loni jsme počet e-shopů navýšili zhruba o 1500. Projevilo se i to, že jsme začali nabízet e-shopy zdarma, pokud tedy obchodník má v e-shopu maximálně deset položek.
Taky jsme více začali pracovat a komunikovat s našimi zákazníky, pomáhat jim a ukazovat jim vhodné cesty k úspěchu, takže jsme získali více těch platících. Teď máme zhruba 250 nových klientů měsíčně.
Jak se to odráží na tržbách?
Pokud jde o obrat, loni jsme celkově meziročně vzrostli o cca 15 %. Letos ale očekáváme vyšší růst. Proti roku 2014 bychom si měli polepšit odhadem o 60 % na přibližně 26 milionů korun.
Jste ziskoví?
Od našeho vzniku jsme byli v černých číslech. Nikdy jsme nepotřebovali půjčku na to, abychom z ní dotovali provoz. Nechovali jsme tedy jako klasické startupy, které první dva roky jedou hlavně na množství, tedy rozšiřování zákaznické báze, a pak doufají v nějakou smysluplnou monetizaci, nebo rychlý exit.
Vše, co vyděláme, vracíme zpět do firmy. Nekupoval jsem si pro sebe ani auto a jestli si dobře pamatuji, tak ve firmě jsou čtyři lidi, kterým vyplácím vyšší plat než si dávám sobě.
Když jsme u těch čísel – za pět let jste dosáhli na celkový počet 57 tisíc testovacích e-shopů. Co testovací e-shop vůbec znamená?
Aby zákazníci mohli zjistit, jaké funkcionality nabízíme, umožnili jsme jim založit si svou testovací verzi e-shopu. Ta je zdarma na 30 dní a lidé si ji v té době mohou nejen „osahat“, ale třeba i plnit zbožím.
Jak vysoká je konverze z testovacích e-shopů na klasické, platící?
V současnosti je to tak, že zhruba každý jedenáctý testovací e-shop přejde na platící verzi. Na začátku to byl každý třicátý testovací e-shop, takže číslo se časem postupně snižuje. Jinak – většinou trvá zákazníkům zhruba dva týdny, než si e-shop otestují, připraví a pak objednají.
Sledujete i to, jak často zákazníci e-shopy obnovují? Tedy jak se hýbe životnost e-shopu?
Sledujeme internetové obchody, které jsou u nás déle než 12 měsíců. A víme, že životnost e-shopů se zvyšuje. V současnosti je jeho průměrná životnost někde na 2,5 letech.
Jaký je vůbec potenciál pro vaši službu v Česku? Není už tu trh s nabídkou e-shopů nasycený?
V Česku je asi 37 000 e-shopů a všichni říkají, že je to velký počet. Podle mě tomu ale tak není. Když se projdu po jakékoliv ulici, tak vždy narazím na několik obchodů, kde mají prima zboží, nebo služby, ale musí si vystačit se zákazníky v radiusu pár stovek metrů kolem nich. A přitom stále nejsou se svými produkty na internetu, kde by si mohly tento radius navýšit.
Důvody mohou být, že je to pro ty obchodníky buď zbytečně složité, či abstraktní, nebo si jen jednoduše nepřipouští, že svoje zboží nabízet on-line opravdu mohli a že by jim to pomohlo. Potenciál tu dle mě je tedy ještě veliký.
Mluvíte asi o mobilních zařízeních…
Postavte se například k tramvajové zastávce a pozorujte lidi kolem sebe, větší polovina z nich tam bude koukat do telefonu a nasávat informace, bavit se. A tato velká masa mobilních surfařů chce a je už připravená, na rozdíl od většiny prodejců, si i nakupovat zboží přes mobily.
Tento trend bude logicky jen sílit. Měnit a zlepšovat se bude i způsob komunikace se samými obchody. Důvody a motivace lidí, proč by měli chodit do kamenných prodejen, se budou postupně přetvářet a je jen na prodejcích, jak rychle se oběma trendům přizpůsobí. Ten pořádný e-commerce boom dle mého teprve přijde.
Shoptet není jen v Česku. Aktivní jste také na Slovensku a vydali jste se i do Latinské Ameriky, přesně do Brazílie. Jak se vám tam daří?
Aktivity v Brazílii jsme utlumili, jelikož se nevyvíjely dle mých představ. Dva roky jsme tam byli hodně aktivní a stálo nás to mnoho peněz a energie. Byla to ale vynikající zkušenost, které ani v nejmenším nelituji a velmi pravděpodobně se do této země vrátíme.
Proč jste tam nebyli úspěšní?
Je to obrovská země, takže jsme tam museli řešit zcela jiné problémy, než na které jsme zvyklí tady. Například dopravní společnosti tam kromě váhy zboží vyžadují i jeho rozměry, aby dokázaly efektivně seskládat přepravní balíky.
Jsou tam také zcela odlišné platební způsoby. Jedna z nejoblíbenějších je Boleto Bancario, což je něco na způsob dobírky. Funguje to tak, že z e-shopu si po zadání objednávky vytisknete doklad, s tím pak jdete do banky, kde objednávku zaplatíte. Banka pak dá vědět obchodníkovi, že uhrazení objednávky proběhlo. A to vše trvá asi dva týdny. V Brazílii je to ale nejoblíbenější „on-line“ způsob platby.
Dále jsou tam hodně oblíbené kreditní karty, které můžou často vydávat větší firmy a zaměstnavatelé, takže v tom je to složitější a nepřehlednější. Odlišná je samozřejmě i mentalita lidí.
V čem jste tedy udělali hlavní chybu?
Jedna z možností je, že naše služba byla až moc dobrá. A vůbec nechci, aby to znělo nějak namyšleně. Nabízeli jsme tam totiž automaticky věci, o kterých tamní zákazníci netušili, že bychom je vůbec mohli v základu mít. A neřekli jsme jim to, protože u nás se to považuje za samozřejmost.
Hodně odlišný byl i vkus uživatelů co se týče grafického cítění a očekávání od šablon, které mají pro svůj e-shop využívat. Bylo to místy opravdu zvláštní, jako bychom se v Česku vrátili minimálně o deset let nazpátek.
Ale upřímně nevím přesně, kde se přesně stala chyba. Brazilci byli hodně zvyklí si naši službu zkoušet a testovat ji. Měli jsme tam třeba desetinásobek testovacích e-shopů než tady v Česku. Hodně zákazníků nám poté uskutečnilo jednu platbu, ale další fakturu už nezaplatili a pro nás bylo hodně obtížné od těchto lidí sbírat zpětnou vazbu, proč tomu tak je a co jim scházelo.
Kdy přesně jste tedy Brazílii opustili?
Prezentaci tam ještě máme, ale na přelomu roku jsme zrušili možnost zakládání testovacích verzí. Zákazníkům jsme dali půl roku provozu zdarma na to, aby si mohli najít jiného dodavatele. Aktivity jsme tam utnuli s tím, že se tam za rok či dva můžeme vrátit znovu. Nebo třeba na úplně jiný trh.
Takže teď se zaměřujete opět na Česko?
Brazilská zkušenost byla dobrá. Podařilo se nám vylepšit produkt, zjednodušit a zpřehlednit spoustu funkcí, z čehož teď můžeme těžit na českém trhu. Možná i díky tomu letos porosteme o nějakých 60 %, jak jsem už říkal.
Je pro vás zajímavý slovenský trh?
Na Slovensku máme nějakých 500 e-shopů. Je to opravdu zajímavý trh v porovnání s Českem. Trh, který je i přes svoji blízkost a příbuznost zásadně rozdílný. Zákazníci jsou například citlivější na cenu. A to jak na vysokou, tak paradoxně na nízkou, kdy si někteří uživatelé na první pohled levnou službu nevezmou, protože nevěří, že by mohla být i kvalitní.
Oproti tomu se čeští zákazníci více zajímají o rozsah služeb, budoucí zákaznickou podporu atd. Dále podle mě na Slovensku stále chybí větší množství podnikatelských vzorů, úspěšných lidí a projektů, které by začínající e-shopaře motivovali zkusit svoje štěstí taky.
Přijde mi, že většina šikovných Slováků odjela do zahraničí, nebo se ze Slovenska zaměřují na zahraniční trh a na Slovensko jako takové zanevřeli, což je škoda. Ale jsem optimista a za posledního půl roku je cítit, že se ledy pomalu hýbou i zde, třeba i díky jejich novému prezidentovi, který je k začínajícím technologickým firmám hodně přátelský.
Jaké kategorie e-shopů se v Shoptetu objevují nejčastěji?
Hodně jich je z oblasti módy a produktů pro věci kolem bydlení a zahrady. Oblíbené na internetu jsou také chovatelské potřeby a krmiva. Jedno období byl u nás každý třetí nový e-shop z chovatelského prostředí.
Ale vzhledem k tomu, že našimi zákazníky jsou živnostníci či menší podnikatelé, je ten záběr samozřejmě hodně široký.
Pokud jde o nejprodávanější zboží, jsou to hodně často položky, které bychom vůbec nečekali. Jde například o pletivo, kuličková ložiska a podobně, které se logicky prodávají při nízké ceně ve velkém počtu.
Konkurence v této oblasti musí být poměrně vysoká. První mě napadl Webnode Víta Vrby, i když ten je zaměřený spíše na tvorbu klasických webových stránek.
Webnode dělá hlavně „webovky“ a je tedy zaměřen spíše na množství. Líbí se mi ale na nich, jak vyrazili do světa a uspěli. To opravdu klobouk dolů.
Ale konkurence je v Česku obecně strašně velká. V Brazílii bylo konkurenční prostředí o hodně přívětivější a přitom je tam už 100 milionů lidí připojených na internet.
V Česku je hodně šikovných programátorů a lidí, kteří si rozjeli své firmy a jsou schopní najít a přitáhnout zákazníky. A zákazníci z toho, jak bývá zvykem, těží. Například v Brazílii nám chtěli platit za možnost umístit si na e-shop klasické bannery. Nevěřili nám, že to je zdarma už v ceně pronájmu.
Pokud jde o konkurenci ve světě, tu zatím nijak extra neřešíme. Soustředíme se na český trh, který nás živý a kde máme minimálně jazykovou výhodu. A oni zase na miliardový trh u anglicky mluvících zákazníků.
Shoptet se teď vydává více k off-linu. Spustili jste rozšíření vaší služby s názvem Pokladna. Ta například umožňuje obchodům identifikovat zákazníka, který si jde do kamenné prodejny koupit zboží, a přitom si už objednávku předpřipravil na internetovém obchodě daného shopu. Kolik vašich zákazníků má kromě e-shopu i kamennou prodejnu?
Hodnota se pohybuje odhadem kolem 30–40 %. Číslo je relativně vysoké a my si uvědomili, že tito naši zákazníci musí řešit odděleně správu kamenné prodejny a e-shopy.
Na českém trhu a pro naši cílovou skupinu neexistovala služba – a to teď neřeším robustní řešení za sta tisíce – která by smysluplně propojovala off-line a on-line prodej zboží a z tohoto propojení synergicky těžila.
Naši zákazníci například řešili osobní prodej tak, že si na e-shopu složitě vytvářeli falešné objednávky. Tento problém jsme si pořádně uvědomili loni na podzim. A nyní už nenabízíme službu jen pro prodej zboží na internetu, ale prostě pro prodej zboží, nezávazně na tom, jestli se prodej uskuteční na internetu, nebo při osobním setkání.
Službu jste vyvíjeli půl roku. Jak to bylo náročné?
Půl roku je pro online vývoj strašně dlouhá doba. Většina nejsložitějších modulů se u nás vyvíjela jeden dva měsíce. Pokladnu jsme ale chtěli vyladit tak, aby na ní bylo vše co nejjednodušší a nejintuitivnější.
A jaký je o Pokladnu zájem?
Za dva týdny od spuštění služby máme asi 150 zákazníků, kteří službu aktivně používají. Je to náš historicky nejrychleji akceptovaný modul, které jsme vytvořili.
Máme pozitivní ohlasy, vlastně jsme všechny naše zákazníky překvapili, nikoho z nich ani nenapadlo, že by mohli něco takového chtít. Ale jsme stále na začátku a teď hlavně sbíráme zpětnou vazbu. Už se psychicky připravujeme na Pokladnu 2.0.
