Lupa je „server o českém Internetu“, a tak by se dalo říct, že téma mezinárodní záplaty operačního systému na ni nepatří. To ale není úplně přesné. Druhý servicepack pro Windows XP naopak jak odborníka, tak i „obyčejného“, stejně jako korporátního uživatele připojujivšího se k (českému) Internetu neobyčejně zajímá. Události okolo něj jsou ostatně také neobyčejně zajímavé.
Dlouho očekávané bezpečí
Poté, co vyšla první velká aktualizace pro Windows XP, servicepack1 (SP1), se objevilo několik velmi nebezpečných červů právě pro tento operační systém. Když pomineme drobné kauzičky, které byly s publikací tohoto balíku spojeny, jako například jeho ochrana proti instalaci do pirátské kopie systému a její následné cracknutí samotným Microsoftem na oficiální stránce, pak nepřinesl nic moc zajímavého. Byl vlastně jen akumulací stávajících oprav do jednoho balení. Právě existence nebezpečných nákaz, které využívaly chyby v SP1 nezahrnuté, jej poněkud degradovala, a snad právě díky nim začali vývojáři Microsoftu uvažovat o možnosti, že další velký servisní balík by mohl být něčím více než pouze agregátem záplat.
Stalo se. Po dlouhém očekávání byl SP2 zveřejněn. Pro distribuci má být použit systém Windows Update (je v hezké nové verzi 5) a jeho klient již byl ve většině počítačů s pravidelnou kontrolou aktualizací asi inovován. I když je možné si balík stáhnout z webu výrobce, koncovým (jednotlivým) uživatelům má být distribuován automaticky a Microsft na to velmi tlačí. Také se uvolnění do automatické distribuce elegantně protahuje. Proč asi?
Funguje to?
SP2 je prošpikován bezpečností. Nové je nejen Windows Update, ale také bezpečnostní centrum. Integrovaný firewall, který je ve výchozím stavu zapnut, představuje (tedy měl by představovat) efektivní štít proti útočníkům všeho druhu. Ve skutečnosti se i přes jeho kompatibilitu objevují informace o tom, že koliduje s jinými aplikacemi a čas od času blokuje příchozí provoz, který by blokovat neměl. Také je, alespoň teoreticky, možné ho vhodně provedeným hackem vypnout na dálku.
Jiné potíže se údajně týkají dalších skvělých funkcí servicepacku. Server ZDNet, jinak velká autorita v oblasti původního zpravodajství z IT, informoval zřejmě jako první o seznamu aplikací, které jsou se SP2 nekompatibilní. Je zde mnoho titulů z dílny samotného Microsoftu, ale to snad již patří ke koloritu.
Uživatelé nechávají zapnuté automatické aktualizace a stále čekají. Výměna modulu aktualizace systému, která zjevně hromadnou a revoluční instalaci servicepacku předchází, vedla na některých počítačích s alternativními firewally k jeho kolapsu. Příčina? Ochrana před změnou aktualizace.
Stáhněte si, ale nedistribuujte!
Microsoft zveřejnil MD5 součty instalačních souborů servisního balíčku, aby tak umožnil jejich verifikaci a zabránil modifikacím. Přesto se bouří proti šíření korektních instalací balíku prostřednictvím výměnných sítí s tím, že jsou nelegální. Z jedné strany tedy lámání si hlavy nad distribucí balíčku ze serveru prostřednictvím aktualizační služby, z druhé pak snaha zabránit šíření, které mu vlastně jen šetří náklady na server. Faktem ale je, že SP2 ve výměnných sítích vesele koluje.
Jistota sucha?
Předchozími řádky jsem se nesnažil říct, že SP2 je zfušovaná práce, jen poukázat na některé jeho nedostatky, stejně tak jako na nedostatky jeho distribuce. Nad opravdu dlouho očekávaným balíkem, který by měl uživatelům SP2 pomoci, se vznáší hned několik ošklivých mraků. Například nedoporučení IBM jej instalovat na firemní počítače, nová verze ochrany před instalací na nelegální kopie systémů (všeobecná otázka zní, jak dlouho vydrží), interference se stávajícím softwarem a řešeními, stejně jako s produkty Microsoftu a další. Problémy předcházejí každý velký projekt a nejinak je tomu i v tomto případě. Faktem ovšem je, že SP2 má zajistit především bezpečnost při práci s Internetem. A někteří se obávají, že přes ujištění dodavatelů IT přinese spíše chaos.
Instalujete SP2 pro WinXP, pokud je používáte ?
