Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je v plném proudu a po následující týden budeme moci otevřít jakékoli tištěné či internetové médium, ba i onu pověstnou konzervu, a vyskočí na nás novinky z Varů. Měli pořadatelé pozvat Mela Gibsona nebo ne, když je to tak kontroverzní osobnost? Kdo si co oblékl na zahajovací party a kdo se tam zlil jako amina? Jaké kšefty se podařilo domluvit pod rouškou festivalových premiér? Pro nás, co do Varů letos nejeli a nějaký ten pátek si tuhle srandu rádi odpustí, to jsou zprávy jako z jiného světa.
Ona nabubřelost a světáctví dokonce už vede k tomu, že se někteří na sociálních sítích hrdě hlásí k tomu, že ve Varech nejsou a nebudou. Jeden můj dobrý známý při pivu v hospodě vyslovil zajímavou myšlenku, že filmový festival v Karlových Varech dokáže natolik zblbnout publikum, že se lidé dokonce porvou o lístky na nezávislý film z Íránu, o který by jinak ani okem nezavadili. Ve Varech ale nepohrdnou ani místem ke stání někde v rohu zcela nabitého sálu. Je to zkrátka davová psychóza, které by se baťůžkáři z Varů jindy asi vysmáli, ale přímo na místě ji berou smrtelně vážně.
Taky jsem si to prožil, ono vstávání brzy ráno, aby člověk přes sms objednal lístky na film, který rozhodně musí vidět, a potom si vystojí nekřesťanskou frontu, aby si je vyzvedl. To je jedna tvář festivalu, ta skutečně festivalová. A pak je ta druhá, večírková a byznysová, okořeněná zájmem mainstreamových a bulvárních médií. Karlovy Vary se na týden promění v pupek světa, aby se poté opět ponořily do běžné reality provinčního lázeňského města s ruskou skoro většinou, kde se vůbec nic neděje. Ono červencové šílenství, které provází speciální vydání časopisů a živé vstupy v televizích, vlastně jenom připomíná, že tu nějaké Karlovy Vary jsou a hotel Thermal ještě nespadl.
Pochybuji, že Mel Gibson ještě někdy do Karlových Varů zavítá, tedy mimo festivalový týden. A totéž by se dalo říct o všech dalších hvězdných hostech z předchozích ročníků. Karlovy Vary vlastně poskytují jenom takové kulisy k velké filmové jízdě, po které nastoupí uklízecí čety a herci se přesunou svými soukromými tryskáči na jiný plac. Výsledkem je několik udělených cen a spousta mediálních výkřiků, které z faktického hlediska neznamenají vůbec nic. Pozlátko, kterému se daří udržovat dojem extrémní důležitosti.
ČLÁNKY DO MAILU