Den bezpečnějšího internetu 2014 připadl na 11. února 2014 a tradičně se konal pod záštitou NCBI (Národní centrum bezpečnějšího internetu), Linky bezpečí, Horké linky (spadající pro změnu pod Safety-Internet a věnující se hlavně řešení závadného a ohrožujícího obsahu na internetu) a Microsoftu. Akce je celosvětová a je hlavně osvětovou a vzdělávací aktivitou.
Součástí aktivit navázaných na Den bezpečnějšího internetu bude i soutěž, určená zejména školám a vzdělávacím institucím, která těmto organizacím umožní zúčastnit se na základě pořádání aktivit týkajících se bezpečnosti na internetu slosování o ceny (uzávěrka je na konci března 2014). Soutěž sice zjevně sama o sobě k bezpečnějšímu internetu nesměřuje, ale může podpořit aktivity dalších organizací, institucí i skupin, které přijdou s prospěšnými aktivitami v této oblasti.
Samostatnou (literární, filmovou a výtvarnou) soutěž bude pořádat i Linka bezpečí – téma samozřejmě bezpečný internet a je určena hlavně pro základní školy – z minulých ročníků jsou k dispozici stovky příspěvků. Připomeňme, že Linka bezpečí ze všeho nejvíce pomáhá poradenstvím a prostřednictvím telefonu, chatu a e-mailu umožňuje (hlavně) dětem (ale i rodinným příslušníkům) získat radu tam, kde si někdo neví rady s (nejenom) internetovými problémy. Nejčastějším problémem řešeným na Lince bezpečí samozřejmě není internet (ten najdete zhruba na jedenáctém místě). Hlavními tématy v internetové oblasti jsou kyberšikana a obtěžování cizí osobou.
Kyberšikana a Facebook
Horká linka, patřící k projektu SaferInternet.cz, slouží hlavně k řešení závadného (a nebezpečného) obsahu – na základě podnětu (anonymní formulář) těch, kdo na internetu najdou podobný obsah – ať už dětskou pornografii či jiné formy nelegálního a závadného obsahu. Podobným způsobem je mimochodem možné hlásit obsah prostřednictvím formuláře i u Policie ČR.
Samotná Horká Linka případný nelegální obsah předává právě policii. Co se případného zahraničního obsahu týče, je dobré vědět, že tady funguje spolupráce s dalšími podobnými službami v rámci aktivit INHOPE.
Měsíčně řeší Horká Linka zhruba 300 oznámení a zhruba třetina je relevantní. Nejvíce stoupají nahlášení týkající se Facebooku a Horká Linka je v přímém kontaktu přímo s irským střediskem Facebooku pro Evropu a dokáže tak dobře řešit kyberšikanu, vyhrožování a další závažné věci. Klasické způsoby „nahlášení“ Facebooku (u příspěvků či stránek) totiž zpravidla nikam nevedou.
Hustej internet
I letos se podařilo (ve spolupráci s UPC) připravit obrazový naučný materiál, pracovní sešit, s názvem Web podle nás. A ještě navíc Lenka Eckertová a Lucie Seifertová přivedly na svět knihu Hustej Internet.
Kniha je určena hlavně začínajícím uživatelům, dětem od devíti let (je ilustrovaná Lucií Seifertovou) a komiksovou formou zpřístupňuje dětem internet a jeho klady i zápory.
V dotazech na konci tiskové konference došlo i na otázku „pedofilně“ pozitivního obsahu na Rajčeti a toho, jak to Horká linka řeší. V odpovědi padlo, že bohužel podobné aktivity existují, jsou „více nevhodné než nezákonné“ a Horká linka se k podobným věcem nedostává. A hlavně by bylo potřeba správně vzdělávat rodiče, kteří se, dle slov Lenky Eckertové, spíš vzdělávání bráni, na semináře nechodí a zájem nemají.
Může být internet bezpečnější?
„Bezpečný internet neexistuje,“ říká Jiří Palyza z NCBI. Dodává, že hlavně proto, že na internetu se vždy pohybují lidé s nebezpečnými nápady, choutkami a snahami. Ale také dodává, že je na nás ostatních, abychom internet udělali bezpečnější, když už tedy nemůže být zcela bezpečný. „Používat internet bezpečně znamená chovat se na internetu bezpečně“, dodává Palyza. Naráží přitom na staré známé rčení, že „největším nebezpečím pro uživatele je sám uživatel“.
Václav Mach z českého Microsoftu ukazoval na Microsoft Computing Safety Index příklad toho, jak je internet bezpečný či nebezpečný. Připomněl, že na světě je 2,4 miliardy uživatelů internetu, kterým hrozí nebezpečí. Podle celosvětového průzkumu Microsoftu se přitom uživatelé stále více spoléhají sami na sebe. 33 % z nich celosvětově vůbec nemá zabezpečený telefon prostřednictvím uzamčení. Zajímavé může být i to, že 21 % používá anonymní nebo pozměněnou identitu a cítí se tak bezpečněji.
Průzkum také zjistil, že značné množství lidí se v průběhu uplynulého roku stalo cílem řady bezpečnostních útoků či událostí. Nejčastěji sem patří viry, ztráty profesní reputace, úniky krádeže dat, krádeže identit či napadení počítače s následným začleněním do botnetových aktivit. Zajímavé je, že Microsoft v rámci svého výzkumu došel k tomu, že největší hrozbou je ztráta či ovlivnění online reputace.
Na samotné tiskové konferenci zazněla i typická reakce z publika – že internet je nebezpečný proto, že je anonymní – ukazující na zásadní nepochopení problému a obvyklou snahu o cenzuru, povinné identifikování a řadu dalších omezujících aktivit, které sice jdou na ruku totalitním a autoritářským režimům, ale zároveň likvidují to nejdůležitější, co internet nabízí: svobodu.
Školy na internetu
NCBI se v roce 2014 bude pokoušet podněcovat k bezpečnějšímu internetu také prostřednictvím projektu eSafety Label (jde o evropský projekt pocházející od European Schoolnet), který by měl pomoci školám lépe zavést jednotné standardy a přístup k internetovým technologiím.
Školám by měl hlavně usnadnit práci v tom, jak přistupovat k otázkám bezpečnosti na internetu a bezpečnosti informačních technologií, i jak prezentovat školu online (viz například problematické zveřejňování fotografií ze školních akcí). Podle slova „label“ v názvu je navíc jasné, že program bude školám poskytovat certifikáty.
V pilotní fázi se eSafety Label zúčastnila pražská Základní škola Květnového vítězství, které se podařilo získat i stříbrnou úroveň certifikace (v Evropě ji získalo celkem deset škol). Případné podrobnosti najdete na www.esafetylabel.cz.
