Hlavní navigace

Neslavný konec slavné privatizace

28. 11. 2002
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Další etapa v předlouhé historii snah o privatizaci Telecomu skončila neúspěchem. Za špatnou přípravu firmy na privatizaci byl odvolán ředitel Telecomu Přemysl Klíma, bezprostředním impulsem je však nedohoda mezi kupcem a konsorciem TelSource. Stát se nyní podle ministra Mlynáře chce razantněji chopit svých akcionářských práv v Telecomu.

Včerejší den byl významným mezníkem v předlouhé historii snah o privatizaci Českého Telecomu. Přinesl totiž faktický konec dalšího, již poměrně nadějně vypadajícího pokusu o do(privatizování) našeho dominantního operátora. Formální tečku sice zřejmě udělá až pondělní zasedání vlády, ale vše se již zdá být zcela jasné a rozhodnuté. Dokonce natolik, že padla i první hlava – v kuloárech již dlouho avizované odvolání generálního ředitele Telecomu Přemysla Klímy se stalo skutkem. Prý kvůli špatné přípravě Telecomu na privatizaci.

Zajímavou otázkou ovšem je, zda krach tohoto pokusu o privatizaci je dobrou či špatnou zprávou. Podle finančních analytiků dobrou. Pokud jde o vliv na tuzemský telekomunikační trh, zde se teprve uvidí.

Co se vlastně stalo?

Zrekapitulujme si nejprve, k čemu vlastně došlo. K pochopení souvislostí je vhodné si uvědomit, že náš stát sice je majoritním vlastníkem Českého Telecomu (vlastní 51% jeho akcií), ale strategický partner jich má více jak třetinu (33,6% procent, které vlastní dohromady konsorcium TelSource a KPN), a tudíž má i tzv. blokační minoritu. To fakticky znamená, že žádná významnější změna se nemůže odehrát bez jeho souhlasu. Proto chtěl-li stát privatizovat svůj majoritní podíl, musel se nejprve dohodnout právě se strategickým partnerem na společném postupu. To se stalo v polovině června loňského roku, kdy FNM (za stát) a TelSource podepsali „smlouvu o společném postupu při prodeji nejméně 51procentního podílu v Českém Telecomu“. Podstatu smlouvy vystihuje následující citát z tehdejší zprávy ČTK:

Dohoda je založena na společném prodeji balíku, který budou ze dvou třetin tvořit akcie FNM a z jedné třetiny akcie KPN a Swisscomem tvořeného konsorcia TelSource.

Bude nabídnuto nejméně 51 procent v závislosti na konkrétních požadavcích investora. Vždy bude zachován podíl dvě ku jedné třetině," uvedla mluvčí FNM Jana Víšková.

Následná jednání přinesla – po jistých peripetiích a poměrně dlouhém časovém odstupu oproti plánovanému termínu – výběr jediného partnera, konsorcia Deutsche Bank a Tele Danmark. Učinila tak již nová vláda premiéra Špidly, krátce po svém nástupu, 7. srpna 2002. Příslušné usnesení vlády (č. 776/2002) ovšem obsahuje některé zajímavé body, které je vhodné zmínit:

  • Kupcem nemá být přímo konsorcium DB/TDC, ale jistá společnost s ručením omezeným C-Tel (IČO 26451468 ), vlastněná Deutsche Bank AG
  • Předmětem prodeje má být „51,1 % akcií společnosti ČESKÝ TELECOM, a. s., v držení Fondu národního majetku České republiky“. Cena za těchto 51 procent není v předmětném usnesení explicitně uvedena. Podle následného vyjádření ministra financí Sobotky by měla být 1 820 064 517 eur (což při tehdejším kursu 30,72 Kč/1 euro činí přibližně 55,9 miliard korun)

Zmíněné usnesení nezmiňuje žádný prodej ze strany stávajícího strategického partnera. Jelikož hovoří o „51 procentech v držení FNM“, lze z toho usuzovat, že strategický partner bude prodávat své akcie nad rámec těchto „státních“ 51 procent. Aby byl dodržen princip 2:1, obsažený ve smlouvě FNM s TelSource, musel by stávající partner prodat 25,5 procenta (a při zachování stejných cenových podmínek odkupu by za ně utržil polovinu toho, co FNM, tedy cca 28 miliard korun).

Pozdější informace o tom, kolik procent akcií by se prodávalo dohromady (resp. kolik by jich nový vlastník kupoval), se poněkud různí. Například koncem října ČTK informuje:

C-Tel rovněž jedná o odkupu 33,5 procenta akcií, které ovládají firmy KPN a Swisscom sdružené v konsorciu TelSource. Podle vyjádření šéfa TelSource Bessela Koka pro ČTK však k dohodě o prodeji zatím nedošlo a proto nelze říci cenu za akcii ani předpokládaný termín transakce.

Později se dokonce objevují informace o tom, že kupec má zájem až o 90 procent akcií:

Deutsche Bank údajně hodlá získat přes 90 procent akcií Telecomu, aby ho pak mohla sloučit se svou zadluženou společností C-Tel, která funguje jako nástroj k převzetí.

Včera se však objevily informace o tom, že právě prodej „dalších“ akciích nad státem vlastněných 51 procent se nezdařil (byť informace o jejich počtu se poněkud liší). Podle ČTK:

Jak deníku potvrdil Johannes Kinsky z J. P. Morgan, jednání ztroskotala na tom, že se nedokázala dohodnout kupující Deutsche Bank se současným akcionářem TelSource.

Strategický partner Telecomu, konsorcium TelSource, jenž původně měl prodávat akcie dohromady se státem, totiž s konečnou metodou prodeje odmítl souhlasit. TelSource se nelíbila cena za výkup jeho 27 procent akcií.

No a právě to se zřejmě stalo bezprostředním impulsem pro „odpískání“ celého tohoto pokusu o privatizaci. Privatizační poradce (firma J.P.Morgan) ještě v úterý „kvůli komplikacím vyloučil možnost prodej firmy dokončit“, a ministr financí Sobotka na to následně reagoval takto:

Lze to považovat za faktický konec privatizace," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka dnešní Mladé frontě Dnes (MfD).

Zajímavé je v této souvislosti to, že se zřejmě podařilo vyřešit jiný zapeklitý problém, týkající se Eurotelu. Ten je totiž v majoritním vlastnictví Telecomu (který v něm má 51 procent), ale zbývajících minoritních 49 procent vlastní společnost Atlantic West B. V. (49 %), rovným dílem vlastněná firmami Verizon Communications a AT&T Wireless Services. Kromě toho ale tento minoritní vlastník má i předkupní právo na zbývajících 51 procent, využitelné právě v případě změny vlastníka Telecomu.

Vyjádření

V průběhu včerejšího dne se k celé kauze vyjádřila celá řada lidí. Například ministr Sobotka se pro ČTK vyjádřil k příčinám krachu obšírněji takto:

Musím říci, že hlavní příčinou toho, proč ta privatizace nedopadla, je nedohoda mezi Deutsche Bank, TelSource a Atlantic West tím, že Deutsche Bank měla připraveno k dispozici příliš malý objem prostředků k tomu, aby dokázala dodržet sliby, které dala vládě, a současně připravit dostatečně atraktivní nabídku pro minoritní akcionáře, zejména pro TelSource, která má velmi silné postavení uvnitř Telecomu," řekl ministr.

Vyjádřilo se i konsorcium TelSource:

V případě, že stát formálně ukončí prodej Českého Telecomu, chce minoritní akcionář TelSource podle svého šéfa Bessela Koka s vládou dál partnersky spolupracovat. „Budeme jako partneři spolupracovat s vládou a prozkoumáme všechny možné varianty,“ uvedl Kok.

Podle Koka nebyl TelSource, který v Telecomu ovládá 33,5 procenta akcií, o ukončení privatizace formálně informován a čeká proto na vyjádření kabinetu. Jeden z vlastníků TelSource, nizozemská KPN však oznámila, že privatizace zatím neskončila a firma stále jedná se všemi zúčastněnými stranami.

Stejně tak se již v průběhu včerejšího dne objevila vyjádření našich politiků o tom, že se chtějí o privatizaci znovu pokusit. Opět ministr financí Sobotka:

V tuto chvíli zastávám stanovisko, že je zapotřebí firmu připravit na novou privatizaci, což patrně bude záležitost střednědobá, ale rád bych dosáhl toho, aby se ještě během tohoto funkčního období dosáhlo privatizace Českého Telecomu," řekl.

Pokud jde o celkové hodnocení z pohledu finančních analytiků a ekonomů, to asi nejlépe vystihují následující citáty z LN a iŽurnálu:

Zrušení privatizace by bylo podle ekonomů dobrou zprávou pro současné investory Telecomu. ˝Byly zde obavy, že by si nový majitel udělal z Telecomu dojnou krávu,˝ řekl agentuře Bloomberg Martin Bursa z Investiční společnosti České spořitelny.

Podle ekonoma Wood and Company Jana Sýkory je škoda, že se Telecom neprodal už před třemi lety. "Tam v podstatě bez problémů by stát mohl dostat za svůj podíl částku rovnající se přibližně 100–120 miliardám korun. To, že se firma neprivatizuje teď, já si myslím, že je naopak velmi dobrá zpráva, protože stát v tuto chvíli by byl hloupý, kdyby privatizoval teď za takhle nízkou cenu. Stát by neměl prodávat žádná aktiva pod cenou.

Co dál – v Telecomu?

Včerejší den přinesl významnou změnu i v samotném Telecomu. Sešlo se totiž představenstvo společnosti a provedlo krok, o kterém se v médiích spekulovalo už drahnou dobu: odvolalo generálního ředitele Přemysla Klímu. Hezky to okomentovali na iŽurnálu:

Přestože ještě ráno mluvčí Telecomu Vladan Crha tvrdil, že na programu představenstva žádné personální změny nejsou, představenstvo Českého Telecomu před polednem generálního ředitele Přemysla Klímu odvolalo.

K důvodům odvolání se iŽurnálu (resp. Radiožurnálu) vyjádřil i ministr Sobotka:

Jedním z důvodů odvolání generálního ředitele Telecomu Přemysla Klímy je to, že firma nebyla dobře připravena na privatizaci.

Já se domnívám, že Telecom nebyl na privatizaci dobře připraven, a to se potvrdilo také tím, jaké vážné překážky se objevily během privatizačního procesu a tyto překážky byl nakonec natolik vážné, že nakonec privatizaci Telecomu zřejmě znemožní.

Jde o téhož ředitele Klímu, který byl na letošním Invexu jmenován osobností roku českých telekomunikací v kategorii manažerů, s odůvodněním že

Během jeho působení ve vedení Českého Telecomu se mu podařilo do společnosti vnést moderní a dynamický duch. Český Telecom (ač monopolní operátor) se díky němu chová citlivěji a méně monopolněji než dříve

a

Za úspěšné řízení společnosti s neustále rostoucími hospodářskými výsledky.

Jak dál – s řízením Telecomu?

Po odvolání dosavadního ředitele Přemysla Klímy pověřilo předsednictvo dočasným řízením společnosti svého předsedu, Ondřeje Felixe. Současně byl ustaven „Nominační výbor“, který má zajistit

UX DAy - tip 2

výběr nového generálního ředitele a předložit představenstvu návrhy na případné další personální změny.

Dále byla svolána mimořádná valná hromada společnosti, na žádost majoritního akcionáře (FNM). Proběhnout by měla 20. prosince, a na programu by měla mít:

  • zprávu představenstva o dopadech povodní ze srpna 2002 na hospodaření ČESKÉHO TELECOMU
  • zprávu o probíhající privatizaci 51,1% akcií společnosti v držení FNM ČR
  • provedení změn v personálním složení představenstva a dozorčí rady

K budoucnosti Telecomu se pro média vyjádřil i ministr Mlynář (do jehož resortu telekomunikace přejdou k 1. lednu 2003):

Stát podnikne podle Mlynáře v příštích dnech poměrně razantní kroky. Ty budou spočívat v restrukturalizaci firmy a jednání s vlastníkem 27 procent akcií Telecomu, konsorciem TelSource. „Chceme vypořádat ty velmi složité majetkové vazby s akcionáři Eurotelu a mezi akcionáři Telecomu tak, abychom byli schopni restrukturalizovat a připravit někdy v budoucnu k privatizaci,“ uvedl pro LN.

Stát se ujme svých akcionářských práv a bude tak činit razantněji, než tomu bylo v minulosti," řekl Mlynář Radiožurnálu.

Nová situace vyžaduje nový management, který bude schopen tyto cíle splnit," komentoval stručně odvolání Přemysla Klímy.

Jaký vliv bude mít krach privatizace ČTc na liberalizaci telekomunikačního trhu v ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).