UVNITŘ MAPA POKRYTÍ Televize Nova pokračuje v analogovém vysílání na vysílačích Zelená hora u Chebu, Svatobor u Sušice a Barák u Klatov, i když podle Technického plánu přechodu už měla analogový signál v těchto lokalitách vypnout. Navíc nevrací individuální oprávnění k využívání kmitočtů, na kterých už analogové vysílání vypnula, takže s nimi nemůže Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nijak nakládat a jsou blokované pro další služby. ČTÚ o tom informuje vládu v pravidelné zprávě o naplňování harmonogramu televizní digitalizace.
K TÉMATU: V digitálním pokrytí vede Česká televize, v analogovém Nova
V současné době ČTÚ stále řeší problematiku pokračování analogového vysílání programu Nova z vysílačů Cheb, Sušice a Klatovy, jejichž provoz měl být v souladu s harmonogramem Technického plánu přechodu ukončen k termínu září 2009, respektive února 2010,
konstatuje úřad ve své zprávě. Už dříve předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák konstatoval, že Nova nevypnutím některých vysílačů porušila Technický plán přechodu, k jehož dodržování se dobrovolně zavázala v srpnu 2008 a na základě svého souhlasu získala licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání programu Nova Cinema.
ROZHOVOR: Nechápu, proč Nova odmítá vypínat analog, říká předseda ČTÚ
ČTÚ proto zahájil správní řízení s Českými Radiokomunikacemi, které pro Novu zajišťují provoz analogových vysílačů, a v souladu se zákonem chce zvýšit poplatky za využívání kmitočtů pro analogové vysílání z lokalit, kde by už Nova takto vysílat neměla. Jenže ke zvýšení poplatků dosud nedošlo, jak vyplývá z další části zprávy ČTÚ pro vládu. Rozhodnutí ČTÚ o navýšení poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro tyto vysílače dosud nenabylo právní moci,
konstatuje v ní úřad.
Aktuální dostupnost analogového signálu televize Nova. Na západu a jihu Čech by už Nova podle vládního harmonogramu digitalizace, který sama schválila, analogově vysílat neměla. (Zdroj: ČTÚ)
Sám předseda Rady ČTÚ na pondělním setkání s novináři nebyl schopen říci, proč Nova v některých místech analogové vysílání nevypíná a když už ano, proč nevrací individuální oprávnění pro využívání uvolněných kmitočtů. Zůstává mi to záhadou,
prohlásil Dvořák. ČTÚ však podle něj v tomto případě může pouze upozornit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), protože individuální oprávnění pro využívání kmitočtů vydává ona. Na tento fakt jsme Radu upozornili,
dodal Dvořák.
Úřad se o tom zmiňuje také ve své zprávě pro vládu, kterou by měl kabinet projednat v říjnu: Přesto, že byl v mnoha lokalitách provoz analogového vysílání programu Nova ukončen, nepožádal dosud operátor sítě o odnětí příslušných individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
Týká se to například pražského vysílače Cukrák nebo plzeňského Krašova. ČTÚ se v dokumentu také pozastavuje nad strategií Novy, která si ponechává masivní pokrytí analogovým signálem, a vedle něj si buduje stejně masivní digitální pokrytí. Podle ČTÚ to je neekonomické rozhodnutí.
Na základě výpočtu si program Nova zachovává dominantní postavení pro šíření analogového signálu. Otázkou zůstává, zda poměr územního rozsahu analogového a digitálního šíření tohoto programu (77,3 procenta analogového pokrytí a současně 89,5 procenta digitálního pokrytí) je pro provozovatele vysílání s licencí dlouhodobě ekonomicky zajímavé a udržitelné,
míní úřad. Druhý nejrozšířenější analogový program, stanice ČT 1, má pokrytí 65 procent obyvatel, Prima 32 a ČT 2 už jen 22 procent populace.
Jak společnost CET 21 jako provozovatel vysílání s licencí dlouhodobě prezentuje, nechce ztratit a ošidit žádného svého diváka o možnost příjmu programu Nova, na druhé straně se jasně prokazuje, že i mnohaprocentní úbytek rozsahu pokrytí analogovým signálem se neprojeví velkým odlivem diváků (viz program ČT 2 a Prima),
vysvětluje ČTÚ vládě. Programu ČT 2 ale od začátku přechodu na digitální vysílání klesl průměrný celodenní podíl na dospělém publiku téměř na polovinu a Prima se drží na stále stejných číslech, i když své pokrytí rozšířila ze 73 procent populace v analogu na dnešních 90 procent v digitálu.
ČLÁNKY DO MAILU