České televizi pomohl samostatný postup
Možná si ještě vzpomínáte na handrkování o původní znění Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální vysílání, ke kterému docházelo v letech 2006 až 2008. Česká televize se tehdy rozhodla pro vlastní, havarijní řešení a dohodla se s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) na přednostní výstavbě svého veřejnoprávního multiplexu. Jako určitou „daň“ za to zaplatila předčasným vypínáním analogového programu ČT 2, na jehož kmitočtech spouštěla své digitální vysílání. Veřejnoprávní Dvojka proto nyní má nejmenší pokrytí analogovým signálem ze všech čtyř původních celoplošných analogových televizí u nás. Na druhou stranu, digitálně jí může naladit už skoro každý.
To komerčním televizím chvíli trvalo, než se rozhodly na poslední verzi harmonogramu digitalizace z května 2008 přistoupit. Souhlas daly až poslední možný den, 15. srpna 2008. A až v říjnu téhož roku došlo k rozdělení přechodné digitální sítě A, v níž vysílala Česká televize s Novou, na dva samostatné multiplexy (nejvíc tato operace zasáhla Pražany, kteří si mysleli, že když si už upravili antény na příjem digitálního signálu, žádné další úpravy je už nečekají). Od podzimu 2008 také začal rozvoj současných tří hlavních multiplexů, které přímo provozují, nebo jejich provoz technicky zajišťují České Radiokomunikace. Vzhledem k dosavadním celoplošným analogovým televizím je důležitý především rozvoj digitálních sítí 1 a 2.
ČT 1 pokrývá analogově 76 % a digitálně 97 % populace
Česká televize měla na začátku digitalizace malé zpoždění. Svůj veřejnoprávní multiplex zprovoznila na Plzeňsku o několik týdnů později, než jí určoval termín v Technickém plánu přechodu. Čekala totiž na souhlas Novy a Primy s harmonogramem digitalizace. Poté už Kavčí hory termíny spouštění nových digitálních vysílačů dodržovaly, a v několika případech je dokonce urychlily. Stejně jako vypínání některých malých analogových dokrývačů programů ČT 1 a ČT 2. Pokud se zastavíme u Jedničky, vypínání hlavních analogových vysílačů chtěla ČT koordinovat s Novou a Primou, aby nebyla znevýhodněna a zbytečně nepřicházela o diváky. Až na několik výjimek v západních Čechách, kde Nova prostestně nevypnula analog, se jí to daří dodržovat.
Program ČT 1 nyní může analogově naladit 76 procent obyvatel České republiky, je to druhý nejlépe dostupný analogový program v České republice (po Nově). Takřka stoprocentní pokrytí analogovým signálem má ČT 1 dosud v osmi krajích: Jihomoravském, Královéhradeckém, Libereckém, Moravskoslezském, Olomouckém, Pardubickém, Ústeckém a na Vysočině. Naopak nejméně dostupné je analogové vysílání ČT 1 v Plzeňském kraji (pouze pro jediné procento populace), Karlovarském kraji (dosah pro 4,5 procenta populace) a v Praze (11,2 procenta populace). Digitální signál ČT 1 pokrývá ze sta procent takřka všechny kraje s výjimkou Zlínského (76 procent populace) a Olomouckého kraje (85 procent populace).
Zdroj: ČTÚ, ČT, ČRa
ČT 2 pokrývá analogově 30 % a digitálně 97 % populace
O analogovém pokrytí druhého programu České televize hovoří lidé z vedení ČT jako o „zbytkovém“. Dvojku nyní může analogově naladit bez jedné desetiny pouhých 30 procent populace České republiky. Vůbec první vypínaný analogový program má mílový náskok s úplným přechodem na digitální vysílání před ostatními třemi celoplošnými analogovými televizemi. O celoplošnosti analogové ČT 2 už nemůže být řeči: podle zákona začíná hranice celoplošnosti na 70 procentech populace, tento údaj ale platí pouze pro komerční televize. Česká televize musí svými programy dosáhnout pozemní cestou až k 95 procentům populace. ČT 2 tuto podmínku splňuje už jen díky digitálnímu vysílání.
Stále však existují kraje, kde je dostupnost analogového signálu ČT 2 více než devadesátiprocentní. Jde o Vysočinu (dosah k 95 procentům populace) a Pardubický kraj (94 procent). Naopak takřka bez analogového signálu Dvojky jsou kraje Plzeňský (dosah k pouhým 0,3 procentům populace), Karlovarský (jedno procento), Praha (1,4 procenta) a Liberecký (10,6 procenta). Digitální signál ČT 2 pokrývá ze sta procent takřka všechny kraje s výjimkou Zlínského (76 procent populace) a Olomouckého kraje (85 procent populace) – naprosto shodně s programem ČT 1, protože vysílají ve společném veřejnoprávním multiplexu.
Zdroj: ČTÚ, ČT, ČRa
Nova pokrývá analogově 86 % a digitálně 78 % populace
Televize Nova je v úplně opačném postavení než ČT 2. Analogově ji může naladit více diváků než digitálně, ovšem po letních prázdninách tomu tak už nebude (skončí analogové vysílání v Ústeckém a Libereckém kraji a v Brně, a naopak zahájí digitální vysílání v Královéhradeckém kraji). Poměr by bylo možná trošku jiný, kdyby Nova vypnula některé analogové vysílače v západních Čechách v termínu, který jí určuje vládní harmonogram digitalizace, a neponechávala si na rozdíl od Primy a České televize většinu analogových dokrývačů i v oblastech, kde už analogově nevysílá z hlavních vysílačů. Nova však patrně počítá s tím, že v místech, kde vysílá analogově jako jediná, vydělá na sledovanosti.
V pěti krajích je analogové pokrytí Novy stále takřka stoprocentní (Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický kraj a kraj Vysočina). Naopak nejméně diváků si může analogovou Novu naladit v Jihočeském (31,1 procenta) a Plzeňském kraji (31,4 procenta). V Praze, kde vypnula obě velké analogové vysílače, ale ponechává si středně výkonný vysílač na Strahově a všechny analogové dokrývače, Nova analogovým signálem nadále pokrývá 88 procent populace (ostatní televize do 10 procent). Digitálně mohou Novu naladit všichni diváci v šesti krajích (Praha, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj). Nejhůře dostupný je digitální signál Novy v Olomouckém (pouze pro 0,2 procenta populace) a Zlínském kraji (1,6 procenta).
Zdroj: ČTÚ, ČRa
Prima pokrývá analogově 44 % a digitálně 78 % populace
V podobné situaci jako druhý program České televize je s analogovým vysíláním televize Prima. Druhá nejsledovanější komerční stanice zvolila opačný postup při vypínání analogu než Nova – ve většině oblastí vypíná s hlavními vysílači i většinu nebo všechny analogové dokrývače. V době, kdy nevypnula ani jeden analogový vysílač, pokrývala analogovým signálem pouze 74 procent populace České republiky. Dnes to je 44 procent, zatímco v digitální podobě již předčila svoje pokrytí z doby, kdy vysílala pouze analogově (je takto dostupná 78 procentům diváků). Pokud by se sečetly oblasti, kde lze Primu naladit pouze analogově a pouze digitálně, byl by dosah této televize ještě mnohem větší.
Úplným vypínáním analogu dospěla Prima do situace, kdy si ji ve třech krajích nemůže analogově naladit ani jeden divák. Jde o Prahu, Plzeňský a Karlovarský kraj. Naopak v Libereckém kraji může Primu analogově naladit až 92 procent populace (ale pouze do konce srpna, kdy skončí analogové vysílání Primy z libereckého Ještědu) a v Pardubickém kraji skoro 90 procent. Digitálně mohou Primu naladit všichni diváci v šesti krajích (Praha, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj). Nejhůře dostupný je digitální signál Novy v Olomouckém (pouze pro 0,2 procenta populace) a Zlínském kraji (1,6 procenta).
Zdroj: ČTÚ, ČRa