UVNITŘ MAPA POKRYTÍ Nejsledovanější česká televize Nova si i třetí rok od zahájení řádného zemského digitálního televizního vysílání ponechává masivní pokrytí analogovým signálem. Zároveň však zvyšuje i dosah digitálního vysílání, takže musí vynakládat značné prostředky na souběžné vysílání v obou normách. Ve své pravidelné půlroční zprávě o naplňování Technického plánu přechodu (TPP) ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání pro vládu na to upozorňuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
K TÉMATU: ČTÚ odebral Nově analog na jihu Čech, v Praze a středních Čechách
Analogový signál Novy je nyní dostupný 75,7 procentům obyvatel České republiky, což je zdaleka nejvíc z původních čtyř celoplošných analogových televizních stanic. Je zřejmé, že si program Nova zachovává dominantní postavení v šíření analogového signálu. Otázkou zůstává, zda poměr územního rozsahu analogového a digitálního vysílání tohoto programu (75,7 procenta analogového pokrytí a současně 89,5 procenta digitálního pokrytí) je pro provozovatele vysílání licencí stále ještě ekonomicky zajímavý a udržitelný,
konstatuje ČTÚ.
ČTĚTE TAKÉ: Nova a Prima odmítly předčasně vypnout analog na Ostravsku
Provozovatel Novy, společnost CET 21, podle ČTÚ dlouhodobě deklaruje, že nechce ztratit žádného svého diváka nebo jej připravit o možnost příjmu programu Nova. Na druhé straně se jasně prokazuje, že i mnohaprocentní úbytek rozsahu pokrytí analogovým vysíláním se velkým odlivem diváků (viz program ČT 2 a Prima) neprojeví,
upozorňuje ČTÚ. Nova také otálí s vracením kmitočtů, na nichž ukončila analogové vysílání. Zatímco Česká televize a Prima vrací individuální oprávnění pro využívání analogových kmitočtů hned po jejich vypnutí, Nova tak nečiní a ČTÚ s ní musí vést správní řízení o odebrání kmitočtů.
ROZHOVOR: Nechápu, proč Nova odmítá vypínat analog, říká předseda ČTÚ
V krátkém časovém odstupu žádají držitelé příslušných individuálních oprávnění následně o jejich odnětí. V případě programu Nova přistupuje ČTÚ (stejně jako v případě vysílačů velkého výkonu) po uplynutí šesti měsíců od vypnutí převáděče, resp. od ukončení využívání příslušného rádiového kanálu, k zahájení správního řízení o odnětí individuálního oprávnění z moci úřední, protože jejich držitel o odnětí nežádá,
píše ČTÚ ve zprávě pro kabinet premiéra Petra Nečase. Pokud totiž Nova vypnutý kmitočet nevrátí, je blokovaný pro jakékoli další použití – tedy i pro případnou konkurenci v podobě digitálních dokrývačů.
NAPSALI JSME: ČTÚ zahájil správní řízení kvůli nevypnutí analogové Novy na čtyřech vysílačích, včetně Chebu a Domažlic
ČTÚ rovněž připomíná neochotu Novy dodržovat termíny pro vypínání analogového vysílání na hlavních vysílačích. Koncem roku 2010 byl ukončen provoz vysílačů velkého výkonu programu Nova v územních oblastech Sušice a Plzeň, jejichž provoz měl být v souladu s harmonogramem TPP ukončen již v září 2009 respektive v únoru 2010. K vypnutí došlo po nabytí právní moci rozhodnutí ČTÚ o navýšení poplatků za využívání rádiových kmitočtů v souladu s nařízením vlády č. 162/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel,
přiblížil úřad.
Aktuální pokrytí televize Nova analogovým signálem (Zdroj: ČTÚ)
Pokud některá televize nevypne svoje analogové vysílání na daném vysílači do nejzazšího termínu stanoveného v TPP, zvýší ČTÚ třicetinásobně poplatky za využívání daného kmitočtu. Poplatky musí platit firma, která provozuje vysílač, tedy většinou České Radiokomunikace, a ty je následně účtují samotné televizi.