New York Times (NYT) v N.S.A. Gathers Data on Social Connections of U.S. Citizens informoval o aktivitě NSA, která se od roku 2010 snaží využít nashromážděná data k budování informací o sociálních spojeních, vazbách, amerických občanů na občany zahraniční.
To by mělo posloužit k určení toho, kdo jsou jejich přátelé, s kým se stýkají, kde se v určité době nacházejí či s kým cestují. Data pro tuto činnost nejdřív pocházela z e-mailů a záznamů o telefonních hovorech a původně šlo hlavně o zjišťování zahraničních vazeb. Z obavy o narušení soukromí amerických občanů totiž dostala NSA svolení zkoumat původně pouze cizince.
Podle NYT ale zkoumání později zahrnula i další veřejně dostupná data, komerčně dostupná data i další zdroje – včetně bankovních informací, dat z pojišťovnictví, profilů na Facebooku, informací od dopravců, hlasovacích lístků, lokačních GPS informací (dokonce je konkrétně zmíněn TomTom), registrů nemovitostí či daňových záznamů. Z uvedeného lze odvodit, že NSA nakonec nutně musela shromáždit značné množství dat právě o amerických občanech, takže původní snaha nenarušit jejich soukromí nebyla zcela zachována.
NSA se v reakcích na dotazy týkající se sběru těchto informací stále odvolává na to, že slouží k analýzám zahraničních aktivit a že jde o otázky boje proti terorismu, kybernetické bezpečností či odzbrojování. Tradičně nadále platí, že prakticky všechno, co NSA dělá, je utajeno a na jakýkoliv únik informací je vhodné pohlížet jako na klasické „vrtění psem“, manipulaci a odvádění pozornosti.
V dokumentech vynesených Snowdenem se mimo jiné hovoří i o tom, že se NSA podařilo vyvinout nový a velmi účinný software, který je, co se shromažďování data a analýz týče, „revoluční“. Hlavně v tom, že dokáže o analyzovaném jedinci zjistit a získat co nejvíce informací, včetně těch „tajných“.
Lze předpokládat, že pozdější rozšíření o data za Facebooku (a možná dalších sociálních sítí) přineslo nové možnosti. A to bez ohledu na to, zda Facebook v tomto ohledu nějak spolupracuje či nespolupracuje (konspirační teorie o tom, jak Zuckerberg vytvořil Facebook právě na základě zadání NSA či FBI, samozřejmě vynechme).
Neméně zajímavé je, že NSA se dlouhá léta snaží změnit legislativu, která by umožnila pokračovat v analýze a získávání dat i v okamžiku, kdy narazí na telefonní číslo či e-mail amerického občana – platná legislativa to totiž agentuře prozatím zakazuje.
Přesto NSA shromažďovala v roce 2011 na 700 milionů telefonátů denně a v září 2011 šlo až o 1,1 miliardy hovorů za den. O celkovém rozsahu si pak lze částečně udělat představu z informací v rozpočtu, kde je uvedena informace o 20 miliardách „událostí“ ukládaných denně (pro analytiky se takto uložené informace mají stát dostupné do 60 minut po uložení).
ČLÁNKY DO MAILU