Ve svém květnovém článku jsem vedl polemiku s názory programového ředitele skupiny Prima Romanem Mrázkem, prezentovanými v rozhovoru pro server DigiZone.cz. V půlce května pak vyšel v Hospodářských novinách rozhovor s generálním ředitelem skupiny Prima Markem Singerem, který prezentuje stejné názory, jaké uváděl programový ředitel Mrázek.
ROZHOVOR: Roman Mrázek – Na americké filmy kouká stále méně diváků, prioritou je vlastní tvorba
Nejprve se zastavím u hlavních tvrzení, uvedených v citovaném rozhovoru, a poté, stejně jako v mé předchozí polemice, rozeberu jednotlivá vyjádření generálního ředitele Singera.
Na placenou videotéku ještě v Česku čas nenastal.
A Voyo, HBO OD, videotéka O2 TV a videotéka T-Mobile televize nejsou náhodou placenými videotékami? Někdy to jsou samostatné služby, někdy jsou součástí jiné služby nebo tarifu, ale vždy jsou to placené služby…
Z prodeje reklamy získala televize 3,1 miliardy korun.
Jenže tu samou částku získala prodejem reklamy společnost Seznam.cz, a to aniž by musel uživatel zhlédnout nějaké Přístavy, Cesty domů, Super chlapy nebo Láďu Hrušku. Navíc podle mých zkušeností je Seznam na rozdíl od zmíněných produktů skupiny Prima kvalitní službou, prospěšnou svým uživatelům.
Zájem českých diváků o americkou tvorbu a vůbec zámořská témata klesá.
Opravdu a jistě? Tato teze již zazněla z úst programového ředitele skupiny Prima Romana Mrázka v rozhovoru z 13. května. Vzhledem k tomu, že z článku není zřejmé, zda generální ředitel Singer myslí diváky všeobecně, nebo diváky TV Prima, použiji nejprve české žebříčky sledovanosti jak televize, tak filmů. Čerpám přitom ze zdrojů Asociace televizních organizací a Unie filmových distributorů.
ČTĚTE TAKÉ: Opravdu klesá sledovanost amerických blockbusterů?
Nutno dodat, že žádný z pořadů skupiny Prima se za měsíc duben nedostal do TOP 50 nejsledovanějších pořadů.
Opět dodávám, že do TOP 50 nejsledovanějších pořadů za loňský rok se žádný pořad skupiny Prima nedostal. Taktéž z toho vyplývá, že divák nefavorizuje vztahové seriály, předkládané nám oběma komerčními televizemi jak na běžícím páse, ale kriminálky. A to ještě z tvorby konkurence FTV Prima…
A co tedy z tabulky vyplývá? Řekl bych, že zájem o americkou tvorbu neklesá. Protože to, co Teorie tygra dokázala za devět týdnů promítání, vykázal při vyšším výdělku poslední Captain America už za týdny čtyři. Naopak novým Básníkům ani celých osmnáct týdnů promítání nepomohlo k vyšší návštěvnosti, nebo alespoň nějakému přiblížení se k Teorii tygra.
Copak plyne z tohoto žebříčku? Podle mne jednoznačně skutečnost, že zájem diváků o americkou tvorbu a vůbec zámořská témata opravdu neklesá. České filmy zůstávají sice v konkrétním týdnu, nebo možná měsíci v TOP 5, kupříkladu Teorie tygra v týdnu od 19. května 2016, ale v globálu směřuje zájem diváků primárně na americkou produkci.
Pokles sledovanosti filmů je zpravidla zaviněn tím, že diváci film již viděli v kině, což je ovšem fenomén, se kterým se televize potýkají mnoho let. Navíc televizní divák nechce čekat dva až tři roky, než jsou uvolněna práva nebo než se televize milostivě rozhodne film odvysílat. Obzvláště mladá generace si film, který chce zhlédnout, obvykle opatří i několik hodin po světové premiéře.
Takový je ale trend v celé Evropě, všude přibývají vlastní pořady, hlavně seriály.
Nechme tedy opět promluvit žebříčky a začneme u sousedů, třeba v Německu.
Z tabulky vyplývá, že Němci milují fotbal a kriminálky, o čemž svědčí druhé místo seriálu Tatort (u nás uváděný jako Místo činu), Wilsberg na šestém místě, sedmé místo pro Ein starkes team a deváté pro Mord mit Aussicht.
Takový je podle mě vysledovatelný trend v Evropě… A proto Němci (pokud se nemýlím, Německo je stále v Evropě) dali za nějakých 14 dní devíticifernou částku za vstupné na americký film? Ano, jejich zájem vskutku klesá…
Pokračujme dále. Polsko.
Dá se říci, že Poláci milují telenovely a fotbal. Tady bychom se mohli přiblížit schématu hlavní Primy.
Na prvním místě se tak sice umístila polská komedie, ale jinak tři americké a jeden britský film. Nové Star Wars šesté s 1,55 milionu diváků. Takže také klesající zájem diváků?
Jaká je situace na Slovensku?
Ano, tady jsou první čtyři místa zabrána slovenskou a českou tvorbou. Ale na místě pátém opět americký animák, který byl nejsledovanějším nezpravodajským pořadem TV Joj. Znovu a opět, zájem diváků, alespoň TV Joj, o americkou tvorbu klesá?
První až třetí a páté místo zabrané americkými filmy, na čtvrtém česko-slovensko-polská koprodukce. Za zmínku stojí deváté místo Lídy Baarové. Kde tedy je ta ztráta zájmu o americkou tvorbu? Stále ji nikde nevidím…
Pojďme do Francie, která o sobě prohlašuje, že je kolébkou evropské kultury.
Sledovanost TOP 5 pořadů francouzské televize za rok 2015 podle počtu diváků (jen nezpravodajské pořady)
Sur la route des Enfoires je záznam ze série koncertů vysílaný současně na TF1, TVI a RTL. Jinak sport a zase sport. Francouzi jsou prostě fanoušci do kultury, ragby a fotbalu.
Tedy opět a znovu. Na druhém místě film francouzský, jinak všechny filmy americké. Dalším francouzským filmem jsou na devátém místě Návštěvníci 3, jinak vše až do desátého místa žebříčku americké filmy. Diváci opravdu ztrácejí zájem…
Pokračujme ve Španělsku.
Ve Španělsku vznikly velice zajímavé výsledky. Na vysvětlenou – Velvet nebo také Galerias Velvet je španělský dramatický seriál s rozpočtem půl milionu eur na epizodu. Byl prodaný do několika zemí a dočkal se jednoho remaku v Litvě. Jeho prozatím tři série jsou dostupné na americkém, kanadském a anglickém Netflixu.
Aguila Roja (Red Eagle) je španělský dobrodružný seriál specifického akčního subžánru swashbuckler (akční film nebo seriál odehrávající se ve středověku či renesanci, plný šermířských zápasů a hrdinských postav, namátkou Robin Hood, Tři mušketýři, Piráti z Karibiku, Zorro nebo třeba Princ z Persie). Byl prodaný do sedmnácti zemí, včetně Spojených států. Prozatím vzniklo osm sérií a je potvrzené natáčení deváté. V tomto případě tabulka zmiňuje celovečerní film, který vznikl jako doplněk k seriálu.
Proto je zde příklon k domácí tvorbě naprosto pochopitelný. Dále podotýkám, že Hobit byl desítkou, 2012 jedenáctkou a výše zmiňovaný Red Eagle dvanáctkou celkového celostátního žebříčku. Ovšem skoro čtyři miliony diváků Hobita osobně nepovažuji za nějak významnou ztrátu zájmu.
Na šestém místě se umístil španělský thriller Cien ańos de perdón. A ani ve Španělsku nevidím tu ztrátu zájmu o americkou tvorbu…
Přesuňme se do Velké Británie. Zde bez tabulky, protože TOP 15 televizních pořadů za rok 2015 obsadily epizody dvou show, a to The Great British Bakeoff (o pečení, 1.–5., 8., 10., 13., 15. místo, finále 15,06 miliónu diváků) a Strictly Come Dancing (6., 9., 11., 12., 14. místo), vše na BBC One. Jejich hegemonii narušilo jen sedmé místo finále Talentu, vysílaného ITV s 12,51 miliónu diváků. První ne-show pořad byli EastEnders na 17. místě s 11,60 miliónu diváků.
Je nutno ještě cokoliv dodávat? S druhou částí věty „…všude přibývají vlastní pořady…“ souhlasit s použitím výše uvedených pramenů lze. S první částí věty, že zájem diváků o americkou produkci klesá, ovšem nikoliv.
Navíc, v České republice je situace od ostatních zmiňovaných zemí odlišná v tom, že na rozdíl od nich nemáme v TOP 5 celoroční návštěvnosti žádný český film. U většiny zmiňovaných zemí je v TOP 5 alespoň jeden film vlastní produkce a v TOP 10 alespoň jeden další. U nás nikoliv, první film domácí produkce je až na dvanáctém místě, přišlo na něj třikrát méně diváků než na film první a jeho tržby jsou 3,5krát menší než filmu prvního. Amerického. To svědčí o naprostém opaku tvrzení pana generálního ředitele, protože jestli něco klesá, je to zájem českých diváků o české filmy.
Je to pro nás výzva, jak nabízet zadavatelům lepší produkt.
A co takhle nabízet lepší produkt divákům? Protože bez diváků můžete nabízet zadavatelům modré z nebe. Přesně, jak napsal v rozhovoru pan programový ředitel Mrázek, čas nekonečných vztahových seriálů skončil, a to nejen v ČR.
Rostou ale požadavky diváků na vlastní tvorbu…
Roste ale obdobně i sledovanost? V TOP 50 ATO za rok 2015 jak v kategorii 15+, tak v kategorii 15–54, se žádný pořad TV Prima nevyskytuje. Je sice hezké, že divák má požadavky, ale když nesleduje výsledek, jde o peníze vyhozené oknem.
Čímž se dostáváme k dalšímu:
…produkční firma, již ovládají lidé z vedení Primy…
Ono asi jde o to, kam a kterým oknem se ty peníze vyhazují. Dále bez komentáře.
MTG má také vlastní výrobní skupinu…
Ano, to má. Ale ta výrobní skupina zajišťuje mimo jiné i spoustu kvalitního obsahu pro programy z rodiny Viasat a v žádném případě se nemůže s firmou, která má za sebou jednu kontejnerovku, dva zábavné pořady a dva seriály, vůbec srovnávat.
… Prima…uspěla se svým seriálem Ohnivý kuře. Sleduje ho téměř milion diváků a patří k nejúspěšnějším seriálům současnosti.
Ano, sleduje ho téměř milión diváků. Přesněji 1 089 000 diváků. Ale Případy 1. oddělení sleduje 1 239 000 diváků a Ordinaci v růžové zahradě 1 736 000 diváků. Opravdu zajímavá definice úspěchu, když zmíněný seriál bohatě předčí ve sledovanosti i předpověď počasí u konkurence, a to o pouhých 500 tisíc diváků. (data sledovanosti z webu ATO)
- A jako poslední si rozebereme rozpor mezi titulkem a textem článku. V titulku se píše:
Prima čeká na nové investice
a v textu článku pan generální říká:…televize chystá další investice
.
To si ovšem trochu protiřečí. „Čeká na investice“ znamená, že firma ještě peníze nemá, zatímco „chystá investice“, že peníze má a rozhoduje se, co s nimi. Jakpak to tedy pan generální vlastně myslel? Je titulek jen produktem novinářské tvořivosti, nebo má televize finanční potíže? Přestože její loňské tržby dosáhly 3,5 miliardy korun a dosáhla 411 miliónů korun EBITDA zisku (před započtením úroků, daní a odpisů)? A za rok se Primě zisk zvýšil o 15 procent?
Jde o mediální manipulaci?
Nutno se ptát: „Cui Bono?“ Komu má prospět nebo k čemu má sloužit tento již druhý tiskový výstup v jednom měsíci? K uklidnění akcionářů MTG, oznámení, že se televizi vlastně daří dobře, nebo jako vysvětlení divákům, proč za novými programy musí jinam, chtějí-li sledovat něco jiného než vztahový seriál?
To je naprosto zřejmá mediální manipulace, navíc nestojící na ověřených údajích, jak jsem již doložil výše v tabulkách sledovanosti. Tvrzení, že lidi mají klesající zájem o americkou tvorbu a zámořská témata vůbec
, jsou neobhajitelná a nepravdivá. Slouží jen k tomu, aby byla položena kouřová clona nad skutečností, že skupina Prima prostě chce přetvořit divácký vkus tak, aby diváci sledovali výhradně výtvory spřátelených tvůrců, a ještě navíc proto, že to sami chtějí (údajně).
České seriály už ulice nevyklízejí
To je neakceptovatelné a v trochu jiné formě to tu již bylo za minulého režimu. Tehdy se vykládalo, že „imperialistické filmy“ jsou pokleslou zábavou, a proto se vysílaly obvykle ty, které nějak kritizovaly poměry ve státech vzniku nebo filmy velmi úspěšné, které prostě nešlo ignorovat, ale i zde to bylo závislé na názoru schvalující komise. Teď (v roce 2016) se vykládá, že „zájem diváků o americké filmy klesá“, i když opak je pravdou, a proto se raději soustředíme na vlastní tvorbu.
Jenže doba, kdy české seriály vylidňovaly ulice, dávno pominula. Odešli kvalitní herci, kvalitní scénáristé i režiséři. Ne, že bychom neměli nové kvalitní herce, ale současní scénáristé i režiséři nedosahují těm ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století ani po kolena. Až na čestné výjimky, možné spočítat na prstech jedné ruky.
Programming postavený na reprízách
Zatímco situace na hlavní Primě je naprosto tristní, na nikových programech není o moc lepší. Prima love, kde jsou odkládány reprízy z hlavní Primy a program je postaven na reprízách Cest domů, Prostřeno, Rosamundy Pilcher a několikáté reprízy Chůvy k pohledání. Pravda, rovněž na repríze výborných Sběratelů kostí a premiéře nové řady Rizzoli a Isles.
Prima Cool, postavená z největší části na Simpsonových a reprízách Hvězdné brány (mimochodem tento seriál se na žádné z televizí nedočkal nějakého slušného vysílacího času), Futuramy a Alias. Prima Max, postavená na prastarém Wolffově revíru, dále na Krásce a zvířeti, Božských dortech a Malých královnách krásy. Doplněno starými českými krimifilmy.
Až v pozdních nočních hodinách (u Maxu a Coolu) se můžeme dočkat nějaké té reprízy kvalitního filmu. Prima Zoom s nedávno předělaným schématem, kdy některé programové bloky zmizely nebo byly posunuty do horšího vysílacího času, přičemž k současnému dostatku dokumentů z přírody přibyly ještě další na úkor ostatních témat. To chce Prima udělat neplacený klon Animal Planet nebo co? Ale i tak je program Zoomu stále daleko lepší než takového History, kde se dokola točí pět až šest stále stejných seriálů.
Jak omladit televizní publikum
A tím se dostáváme k druhému tiskovému výstupu, a to rozhovoru pánů Ladislava Dianišky a Vladimíra Pořízka z 19. května, kde nám představují plány na omlazení publika. Je to plán zajímavý, ale opět se v něm zmiňuje oblíbené spojení „vlastní tvorba“.
ROZHOVOR: Dianiška a Pořízek – Prima cílí na stále mladší publikum
Dle mého názoru pro větší sledovanost i u mladších diváků je nutno postupovat metodou praktikovanou pay-tv AXN či naprosto nepochopitelně v ČR končícího Universalu. A to přinášet pořady co nejdříve po jejich premiéře v USA. Namátkou uvedu kupříkladu na AXN Vražedná práva či na Universalu nejnovější sezónu seriálu Dobrá manželka či seriál Knihovníci. Samozřejmě, nikdo není dokonalý a zrovna takový Universal odvysílal v premiéře poslední sezónu seriálu Hawaii 5–0 dlouho po premiéře na free-tv na Slovensku.
A když jsme u tohoto seriálu, nutno zmínit, že zrovna on má v ČR docela „pech“. Právě TV Prima, která na něj koupila práva, ho nejprve různě posunovala po schématu, aby ho následně ukončila v polovině odvysílané série a pokračovala až o několik měsíců později. Ale jistě, samozřejmě: prioritou je vlastní tvorba. Kvalitu této tvorby záměrně ponechávám stranou.
Televizní premiéry do 48 hodin od uvedení
Ale zpět k tématu: taková metoda je za prvé finančně náročná a za druhé dle ustálené praxe trhu jsou premiéry nabízeny vždy nejprve placeným televizím a poté, po nějakém čase, televizím volným. Většina současných mladých diváků ovládá plynně angličtinu a není pro ně žádný problém si žádaný seriál stáhnout z internetu a opatřit si tamtéž české titulky od jedné z mnoha komunit filmových nadšenců a fanoušků, kteří jsou schopni v podstatě do několika hodin od premiéry vytvořit překlad a osadit české titulky do amerického originálu.
Televize s tím může bojovat opravdu jedině tak, že uvede premiérový seriál maximálně do 48 hodin od jeho premiéry v zemi původu. Svědčí pro ni český dabing, nebo alespoň české titulky a velikost zobrazovače. Je něco jiného sledovat pořad na čtyřiceti až padesáti centimetrové úhlopříčce monitoru oproti sto až stodvaceti (a více) centimetrů televizního přijímače. Navíc první TV-ripy amerických originálů mohou (ale už nemusí) být jen v SD. Neboť tady jde obvykle o to dostat zmíněné dílo co nejdříve k uživatelům. V poslední době však sledujeme větší příklon k tomu, aby zmíněné TV-ripy byly výhradně v HD, neboť to je na rozdíl od České republiky za mořem již zcela běžné a vysílají se v něm i zprávy regionálních poboček velkých televizí. Samozřejmě stále je tu i podíl SD programů.
Recept na omlazení publika je tedy následující: odvysílat pořad co nejdříve po premiéře, s českým dabingem nebo titulky a v HD. Ale hlavně: v rozumném čase. A pokusit se na to diváky naučit. Samozřejmě doplnit to celé vlastní tvorbou, v rozumné míře, ale hlavně v dobré kvalitě. Rozhodně dobrým krokem je zapojení youtuberů do vysílání.
Kdo je ochoten si připlatit za VoD služby bez reklam
Když se ještě vrátím k vyjádření pana generálního ředitele, že čas placené videotéky ještě v ČR nenastal
, očividně vychází ze sdělení v tomto rozhovoru, že si VoD knihovnu bez reklam předplácí pouhých 4000 uživatelů. Pokud však je to tak, že VoD knihovna bez reklam je totožnou verzí té s reklamami, není na tom nic nepochopitelného. Divák je na reklamu zvyklý. Ale predikovat na základě toho tezi, že Česko není na placenou videotéku připraveno, je nanejvýš zavádějící. To, že nejsem úspěšný se svým produktem, obzvláště mám-li takový produkt nastaven tak, že za peníze nedostanu žádnou přidanou hodnotu ve formě obsahu pouze pro platící, ale bude mi pouze odstraněna reklama, ještě neznamená, že celá Česká republika je na tom stejně.
ČTĚTE TAKÉ: Zkouší FTV Prima nenápadně přejít na placené VOD?
Navíc, ve vší úctě, mě osobně připadá poplatek za pouhé odstranění reklamy jako svého druhu „výpalné“. Mít dvě špatné alternativy, a to VoD zdarma s reklamami, nebo to samé VoD bez reklam za peníze, tak zmíněné reklamy prostě nějak překousnu. Jde jen o jinou metodu placení, u té první platím časem, u té druhé penězi. Vyhodnocení, co je lepší, ať si uživatel udělá sám. Jediná služba, u které bych já osobně udělal to druhé, je Spotify, kde reklama skutečně při poslechu obtěžuje a nedá se nikterak přeskočit.
Zpravodajské servery nejsou jiné
Samozřejmě různá diskusní fóra jsou plná příspěvků rozhořčených uživatelů, stěžujících si na nadměrné obtěžování touto reklamou během sledování pořadu a výpadky funkcionalit VoD archivu Primy. Vyzkoušeno kupříkladu na zmíněném Ohnivém kuřeti, kdy jsem potřeboval nahlédnout na jméno produkční společnosti do závěrečných titulků. Musel jsem přeskákat nějakých šest reklam, tři při startu a tři při posunu vpřed.
To je však stejné, jen ne v takové četnosti, jako kupříkladu na zpravodajských serverech. Chcete zhlédnout nějaké video, nejprve naskočí reklama. I když ji můžete po nějakých 10 sekundách přeskočit, obvykle následuje další a až po jejím přeskočení se konečně dostanete k videu. Na jehož konci je ovšem další reklama. Nic neobvyklého.
(Poznámka: Ladislav Dianiška nepracuje přímo pro Prima Group, ale je ředitelem mediálního zastoupení Media Club, které má v portfóliu klientů televize skupiny Prima Group a dále například televize skupiny Barrandov Group, Óčko nebo rádia Impuls, Kiss, Beat, Rádio 1, Spin a Signál.)