Hlavní navigace

(O)milníky české televizní digitalizace: Jahodový jogurt, zlacené konektory a televizní antény

17. 11. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Co mají společného tyto tři věci? Na první pohled nejspíš vůbec nic, na ten druhý především to, že v jahodovém jogurtu je právě tolik jahod, jako je zlata na zlaceném konektoru, nebo nakolik je televizní anténa vůbec anténou.

Nedejte na to, co vám tvrdí výrobce antény

Možná poněkud krkolomný začátek má svoji pointu v tom, že v dnešní době výrobci a prodejci o svých výrobcích natolik lžou, že už by jim snad nikdo ani neměl věřit. Bohužel tomu tak není a je stále dost zákazníků, kteří věří nejen reklamě, ale i popisům zboží v návodech a na obalech. Ponechám-li stranou ty jogurty a zlacené konektory, pak mám zcela zásadní výhrady k tomu, jak se dnes uvádějí parametry antén a jak kvalitní tyto technické dokumenty jsou. Námětem k tomuto článku mi totiž byl návod přiložený k logaritmicko-periodické anténě SOLIGHT HN54. Jedná se o krátkou LP anténu s udávaným ziskem 8 dB.

Za léta anténářské praxe jsem si už zvykl na to, že výrobci televizních antén velmi rádi nadhodnocují především údaje o zisku, takže tento údaj už vůbec neberu v úvahu. Zisk antén je celkem snadno odhadnutelný podle jejich rozměrů. U výše udávané antény je pak více než jasné, že deklarovaný zisk je uváděn v dBi. Ani to však nebylo zásadním důvodem k tomu, abych se pustil do psaní tohoto článku. Tím pravým důvodem totiž bylo upozornění na to, že anténu je nutné napájet z televizního přijímače nebo set-top-boxu. Upozornění na napájení přímo z televizoru jsem pak také našel i na krabici, ve které jsem anténu koupil. Otázkou tedy zůstává, proč výrobce udává nutnost pouštět do této antény proud, když anténa neobsahuje žádný aktivní prvek? Zda-li se jedná o omyl, chybu, neznalost, hloupost nebo zlomyslnost, to se asi nikdy nedozvíme. Pravdou ovšem je to, že takto zapojená anténa ohrožuje napájecí obvody tuneru v televizním přijímači a současně na televizoru způsobuje zobrazování hlášky o přetížení antény, což je také dost nešťastná formulace upozornění na to, že v přijímači integrovaný napájecí zdroj pro zesilovač je přetížený.


Foto: archiv DigiZone.cz

Ani výrobci antén si neodpouští v příbalových letácích výmysly ohledně zisku jejich přijímacích zařízení

Nebuďte líní spočítat si zisk antény

Jelikož nejsem zvyklý číst návody k televizním anténám, je tento případ zcela výjimečný a je tedy jen otázkou, kolik takto „odborný a užitečných“ rad v takových návodech člověk může najít. Jistě je možné namítat, že se jedná o nedostatky způsobené při překladech návodů a podobně. Ani to však neospravedlňuje autora takového návodu a hlavně ho to nezbavuje zodpovědnosti za způsobené škody. Pokud by totiž někdo postupoval přesně podle takovéhoto návodu a vznikla mu škoda tím, že by došlo k poškození přijímače nebo set-top-boxu, pak by měl nárok na náhradu škody, protože postupoval přesně podle návodu.

Pokud jde o již zmiňovaný zisk antén, pak většina údajů a tvrzení výrobců nebo prodejců, jsou spíše v říši pohádek a zbožných přání a s realitou nemají vůbec nic společného. Autoři těchto pohádkových parametrů totiž většinou spoléhají na to, že zisk antény si jen těžko někdo dokáže ověřit a papír snese všechno. V krajním případě je pak možné jistě tvrdit, že udávaný zisk je měřený v laboratorních podmínkách za ideálních podmínek, což je ovšem běžnému uživateli zcela k ničemu. Na tomto místě je ale potřeba upozornit na to, že zisk antény je celkem snadno ověřitelný parametr a autoři lživých údajů by si měli rozmyslet, jestli jim tyto lži stojí za ztrátu dobrého jména a pověsti značky.


Foto: archiv DigiZone.cz

Ověřte si ziskovost své antény jednoduchým výpočtem!

Zisk antén je totiž funkcí vyzařovacích úhlů, což je celkem snadno zjistitelný parametr. Zisk antény je totiž nepřímo úměrný velikosti prostoru, do kterého účinně vyzařuje elektromagnetické vlny, nebo ještě přesněji řečeno, je přímo úměrný prostoru, do kterého nevyzařuje vůbec nebo jen zcela minimálně. Zisk antény tak ovlivňují boční vyzařovací laloky a také činitel zpětného příjmu, který udává množství energie vyzařované do prostoru za anténou. Základní faktorem pro stanovení zisku antény ovšem jsou vyzařovací úhly vymezující prostor, ve kterém množství vyzářené energie právě poklesne o 3dB.

Změření těchto úhlů je už v praxi docela jednoduchá věc. Stačí k tomu téměř jakékoliv zařízení, s jehož pomocí je možné indikovat napětí na výstupu z antény. Tedy i tzv. „teploměry“ v STB nebo televizoru. Jsou-li ovšem dostatečně citlivé na změny vstupního napětí. Další nutnou pomůckou je pak útlumový článek s útlumem 3dB, který je možné si objednat nebo přímo zakoupit ve specializovaných prodejnách s anténářskou technikou. Pokud má někdo k dispozici kvalitní měřící přístroj, který umí měřit výstupní napětí z antény přímo v dB, pak má práci mnohem jednodušší a výsledek také přesnější.

Jak se takový zisk antény dá spočítat?

Postup zjišťování vyzařovacích úhlů je celkem prostý. Pro měření antény je nejvhodnější vyvýšené místo s přímým výhledem na televizní vysílač nebo převaděč, jehož signál použijeme pro účely měření jako zdroj. Měřenou anténu připevníme nejlépe na krátký stožár tak, aby bylo možné s anténou volně otáčet a snadno tak změřit úhel, při kterém výstupní napětí na anténě poklesne o 3dB oproti přímému směru na vysílač. Pro samotný výpočet je nutné takto změřit úhly v obou osách příjmu, tedy horizontální i vertikální. Anténu je tedy nutné otáčet vlevo, vpravo, vzhůru a dolů. Zjištěné úhly je vhodné si opakovaně ověřit a správně poznačit. Jako vodítko pro správnost údajů je dobré vědět, že většina televizních antén vyzařuje do prostoru ve tvaru elipsy s delší osou v rovině anténních prvků.

Samotný výpočet zisku antény je pak už pouhá matematika pro základní školy. Způsobů výpočtu je hned několik a záleží na matematické zdatnosti každého počtáře. Stačí už jen vědět, že všesměrový (izotropní) zářič má zisk 0dBi. Půlvlnný dipól má zisk 2,14 dBi nebo 0dBd. S každým zmenšením ozářeného prostoru na polovinu stoupá zisk antény o 3dB. Pokud by tedy anténa vyzařovala ve tvaru polokoule, pak by měla zisk 5,14dBi a současně 3dBd.

Jako pomůcku pro méně zdatné počtáře pak uvádím, že koule má 41253 „povrchových“ stupňů.

Ga = 10 x log (41253 / (0,8 x H x V )) (dBi)

Pokud by někdo nepochopil uvedený vzorec, pak jen na vysvětlenou. Povrch izotropního zářiče se vydělí vyzařovací plochou, čímž se získá poměr ozářených prostorů. Získaný výsledek se následně převádí na decibely.

WT100 persony

Kontrolní výpočet například pro TA Color XL-91 mi vyšel naprosto přesně.

Přeji hodně štěstí při pokusech o výpočet zisku antény.

Autor článku

Od roku 1992 podnikatel v oboru servisu a montáží spotřební elektroniky, montáže televizních a rozhlasových antén. Elektronika je jeho celoživotním koníčkem, zabývá se jí už od dětství.