Digitalizuje se všude, i v USA
Michael Garin velmi dobře ví, že tomu tak není. Že ve Spojených státech, kde je CME kótovaná na burze Nasdaq, už příští rok vypnou analogové vysílání a že z rozhodnutí federálního úřadu pro telekomunikace FCC už dva roky nesmějí američtí prodejci elektroniky nabízet televizory bez digitálního tuneru, pokud viditelně neupozorní zákazníky, že jde o televizor uzpůsobený jen pro analogový příjem televize a jako takový jim bude bez set-top-boxu od příštího roku na nic.
Na zemské digitální televizní vysílání se přechází na celém světě. Snad s výjimkou některých rozvojových zemí. Důvod je všude stejný: úspora kmitočtového spektra, snaha o větší rozmanitost programu a pluralitu vysílání. Jestliže dnes v České republice vysílají dvě velké analogové komerční televize a jako protiváha proti nim jedna velká analogová veřejnoprávní televize, po dokončení přechodu na digitální vysílání by těchto televizí mohlo být téměř dvacet, s různými majiteli, kteří mají různé zájmy.
Žonglování s čísly
Není pravda, že by diváci chtěli sledovat jenom televizi Nova. Michael Garin používá hodně stará čísla, když tvrdí, že v hlavním vysílacím čase Novu upřednostňuje padesát procent diváků a že z těch, co mají větší programovou nabídku v podobě kabelové televize, večer Novu stejně sleduje 47 %. To jsou opravdu hodně stará čísla, vždyť Nova podle peoplemetrů vykazuje v prime time 40, v nejlepším případě 44 procentní podíl na publiku. Jsou ale dny, kdy klesne hluboko pod 30 %.
Naopak malým kabelovým a satelitním televizím, kterým se brzy otevře cesta na pozemní vysílače, koláč sledovanosti v posledních dvou letech povážlivě roste. Ještě před pěti lety zajímaly maximálně čtyři procenta diváků, dnes to je i 17 % (pro porovnání: to je stejný výsledek, jakého stabilně dosahuje Prima) a jejich podíl stále roste. Mimochodem, podílí se na něm i Nova svými programy Galaxie sport a Nova Cinema. V příštím roce je doplní o českou verzi hudební televize MTV.
Z rozhovoru Michaela Garina pro HN není jasné, zda je digitalizace opravdu takové zlo, když Nova v polovině srpna přistoupila na vládní plán rozvoje digitálního vysílání a vypínání analogových vysílačů, a podle svého generálního ředitele Petra Dvořáka by dokonce chtěla změnit zákon, aby mohla pozemní cestou šířit více než dva programy, jak to zákon dnes umožňuje. Takže je digitalizace zhůvěřilost, nebo ne?
Více programů, ale i provozovatelů
Garin má naopak pravdu v tom, že řada malých, osamocených digitálních televizí bez silného investora nemá šanci na úspěch. Televize typu Novy si může dovolit provozovat třeba deset programů, a každý další ji bude stát na provozu méně než ten předchozí. Nemusí totiž investovat do nových studií, vysílací technologie, odbavovacího pracoviště. To všechno už Nova má a provozováním většího počtu programů pro ni bude provoz efektivnější.
Na rozdíl od vlády, která si digitalizaci televizního vysílání stanovila jako jednu ze svých priorit v programovém prohlášení, ale Nova vnímá tento proces jako zmnožení možností, jak vysílat svoje vlastní programy a nepustit na trh nikoho dalšího. Jenže větší rozmanitost vysílání neznamená, že Česká televize, Nova a Prima nabobtnají a každá si bude provozovat pět dalších kanálů. Je to také o pluralitě vysílání, o otevření trhu dalším provozovatelům. Což samozřejmě Michael Garin a akcionáři CME slyší jenom neradi, takže mluví o zhůvěřilosti. A sami se jí přitom aktivně účastní.
Text vznikl pro Hospodářské noviny, kde vyšel ve čtvrtek 25. září 2008