Ondřej Homola má se svým startupem Lifeliqe opět velké plány. Firma poskytující platformu pro využívání a sdílení čím dál oblíbenějších interaktivních 3D modelů se loni na podzim vyčlenila ze své sesterské firmy Corinth, která tyto 3D modely naopak vytváří.
„Asi nejlepší příměr je vztah Valve jako publisher a STEAM jako vydavatelská platforma. S tím rozdílem, že hoši ze Seattlu drtí svět her a nás zajímá vzdělávání a publishing,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lupu zakladatel Lifeliqe Ondřej Homola.
Jeho startup má nyní těžiště ve školách, využití modelů a celé platformy má ale široké uplatnění i vzhledem k nastupujícímu oboru virtuální reality (VR).
„Už dlouhou dobu si brousíme zuby na zdravotní péči,“ říká Homola. „A tím, že máme čím dál více referencí ze vzdělávacího systému, bude pro nás snazší si jít pro peníze do oblasti farmacie či právě zdravotní péče,“ dodává.
Můžete mi ve zkratce popsat, co Lifeliqe a Corinth dělá?
V podstatě pomáháme lidem učit se. A to díky tomu, že jim zobrazujeme věci ze světa kolem nás v té asi nejintuitivnější možné podobě. Jde o interaktivní 3D modely.
Kolik takových modelů máte?
Díky spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a univerzitou Stanford jsme vytvořili základní soubor přesahující 1000 vzdělávacích modelů primárně z oblasti přírodních věd a technických oborů.
Zajímavostí je, že jsme asi jedinou firmou, která svá řešení nabízí pro všechna zařízení od nejlevnějších telefonů, přes počítače, tablety, interaktivní whiteboardy až po virtuální headset HTC Vive. Dělali jsme i řadu projektů pro rozšířenou realitu (AR) a každý model uvnitř naší vizuální knihovny Corinth Classroom na Lifeliqe je dostupný i v AR. Záleží tedy jen na uživatelích, s čím rádi operují.
Na konci loňského roku jsme založili sesterskou firmu Corinthu – Lifeliqe. Zatímco Corinth zůstává vydavatelem interaktivního 3D, VR a AR obsahu, Lifeliqe slouží jako platforma, která nám umožňuje používání, sdílení, vydávání a od tohoto týdne i spoluvytváření takového obsahu.
Asi nejlepší příměr je vztah Valve jako publisher a STEAM jako vydavatelská platforma. S tím rozdílem, že hoši ze Seattlu drtí svět her a nás zajímá vzdělávání a publishing.
Vaše těžiště je nyní v samotných školách. Modely ale mají přeci širší uplatnění?
Vždy je potřeba někde začít. Začínali jsme architektonickými modely pro Evu Jiřičnou nebo Josefa Pleskota. Časem jsme si uvědomili, že interaktivní 3D má opravdu velké dopady.
Zaprvé upoutá pozornost a druhou věcí je to, že jeden model dokáže v sekundě vysvětlit věci, k jejichž pochopení byste normálně musel vstřebat kvantum informací. Dám příklad – když byste chtěl své přítelkyni vysvětlit, jak bude vypadat váš nový rodinný dům a ukázal byste jí výkresy, těžko by si jej představila v té podobě, v jaké jsme schopni jí ho ukázat my. Podle našich modelů se samozřejmě může lépe rozhodovat, jestli se jí budou líbit navržené vchodové dveře či zcela jiné.
A musím říct, že základní a střední vzdělávání má také jeden zajímavý dopad. Věci, které pro tento segment děláme, jsou užitečné i pro koncové uživatele. Například nás překvapila vysoká popularita našich 3D modelů motorů, kterých jsme vymodelovali už několik typů. Zjistili jsme, že si naše aplikace o motorech stahují třeba tatínci, kteří se snaží vysvětlit svým dětem, jak je poháněno auto, nebo třeba vysokoškolští studenti technických oborů, kteří při přípravě na zkoušky hledají lepší výukové materiály než skripta, učebnice nebo třeba videa. A to je pro nás důležitá věc, protože časem chceme jít do mainstreamu.
A kdy se do něj chcete vrhnout?
Základní a střední vzdělávání je dobré v tom, že je relevantní jak pro B2B trh, tak pro samotného spotřebitele. Je to ale trochu frustrující v tom, že už docela dlouho děláme zajímavé věci, ale nejsme tolik vidět tak jako jiné firmy, které vyvíjejí například mobilní aplikace.
Na druhou stranu výhoda je v tom, že celý obchodní a prodejní cyklus v segmentu vzdělávání je relativně dlouhý. Kromě toho, že náš obsah milují školy, učitelé, studenti i rodiče, pomáhá prodávat výrobcům hardwaru jejich zařízení, distributorům a resellerům technologická řešení a pomůcky pro školy, a zaujal i řadu ministerstev školství po celém světě.
Ruku v ruce s tím jde důvěryhodnost. Už dlouhou dobu si brousíme zuby na zdravotní péči. A tím, že máme čím dál více referencí ze vzdělávacího systému, bude pro nás snazší si jít pro peníze do oblasti farmacie či právě zdravotní péče. Máme obsah a zároveň máme kredibilitu.
Takže to je příklad, kdy se opravdu mravenčí práce vyplácí. V tom, co nyní děláme, jsme nejlepší na světě. Teď se stačí jen od toho všeho odrazit. A to je fáze, v které nyní jsme. Máme obsah, platformu i kredibilitu.
Sami jste se ve Spojených státech usídlili před několika lety, kam se tam Corinth poprvé dostal skrz program Czech Accelerator. V Silicon Valley to zřejmě virtuální realitou hodně žije. Jaká je tam ale konkurence?
V Silicon Valley je jiná mentalita než v Česku, zde jsou všichni nastaveni spíše na spolupráci. A moc přímých konkurentů tu není. Respektive zpočátku jde o takový boj muž proti muži. A v něm velmi rychle zjistíte, jestli jste horší nebo lepší. Když horší, tak zkoušíte cesty spolupráce. Což my také občas děláme. Jak u startupů v rozšířené realitě, tak i v té virtuální.
Jsme součástí inkubátoru a co-workingového centra Upload Collective, kde spolupracujeme s mladými firmami, sdílíme s nimi některé nápady, o kterých víme, že by na ně samy nepřišly, ony nám zase dávají zpětnou vazbu.
Víme, že nikdo z našich konkurentů tu nemá 1000 modelů jako my, navíc vše verifikované vzdělávacím systémem. Nemůžou tedy jít proti nám. Na čem by totiž stavěli konkurenční výhodu?
V tomto prestižním inkubátoru máte asi dost možností se seznámit se zajímavými a zkušenými lidmi?
To ano, například můj nynější poradce je Michael Carter, který pomáhal Stevu Jobsovi. Jeho metody jsou ale opravdu drsné, někdy hodně zatřese vaší důvěrou v to, co děláte. Když se ale ze všeho otřepete, uvědomíte si, že měl vlastně pravdu. Stalo se nám to už několikrát a rozhodně nás to ještě mnohokrát čeká.
Člověk si musí projít věcmi, do kterých se mu vůbec nechce, ale zase ví, že jsou potřeba. Musí se občas sklonit, jít krok po kroku a dělat poctivou práci. To je základ toho, na čem nyní stojíme.
V čem přesně spočívá vaše spolupráce s Microsoftem?
Svezli jsme se na mobilní VR vlně, na kterou jsme navíc byli připraveni. Když se podíváte na firmy, které v oblasti mobilních technologií vyrostly, tak ty se asociovaly hlavně s Applem a Googlem.
Když jsme mluvili s Ballmerem, pochopili jsme, že to je náš takový poslední vrtulník ze Saigonu. Samozřejmě, že Microsoft nemá v mobilu penetraci jako má Apple nebo Google, ale je a ještě chvilku bude šikovný v segmentu B2B. A to se nám poměrně dost hodilo v oblasti vzdělávání. Navíc, Apple a Google jsou silní ve Spojených státech, všude jinde ve světě se ale daří výrazně lépe Microsoftu.
A tato spolupráce nám přinesla i to, že si nás všimly firmy jako Dell, HP, Intel, zSpace a podobně… Něco mi říká, že ještě tento měsíc bude na toto téma pár dalších oznámení.
Když se ještě pozastavím u těch škol, kde je nyní vaše těžiště. Soustředíte se na vytváření modelů hlavně pro základní a střední školy. Proč ne vysoké, tedy univerzity?
Důvod je prostý – náš obsah máme koncipovaný právě pro ty základní a střední školy. S pár univerzitami spolupracujeme, naše modely jsou hodně populární i mezi vysokoškolskými studenty, ale není tam naše těžiště. Je to tedy o tom konceptu. Od univerzit nejsme sice daleko, ale máme dost práce s tím, co nyní děláme.
Ale univerzity budeme časem určitě také dělat.
Nepotýkali jste se s bariérou, že by samotní učitelé byli málo výpočetně zdatní a tím pádem se třeba od podobných řešení školy automaticky odvraceli?
Adopce je jeden z největších problémů nejen ve školství, ale i v samotném B2B. Kolikrát se stane to, že si škola koupí počítač či techniku a nakonec ji nikdy nepoužije. Což je vcelku častý případ.
Proto nad tímto od samého počátku přemýšlíme. Víme, že učitelé používají jen určitý typ softwaru. Proto jsme například udělali integraci našich modelů do PowerPointu, takže učitelé jsou schopni si náš obsah vložit do svých příprav na hodinu či prezentací a pak je po slidech klasicky proklikávat a podobně.
Teď chystáme jednu pecku. Už v příštím týdnu spouštíme tzv. Lifeliqe Creator, což je v podstatě ta samá věc, jako byly interaktivní noviny ve filmu o Harrym Potteru. Půjde o to, že součástí textu budou 3D modely. Představte si třeba trojrozměrné modely molekul v učebnici chemie.
Podle mě i dalších lidí, kteří to již viděli, budou od nynějška přesně takhle vypadat všechny knížky. Samozřejmě vše budeme ještě dále vyvíjet, je to jen začátek.
Teď máte příjmy z pronájmu licencí?
Díky Lifeliqe můžeme svůj obsah nabízet na bázi subskripce. Ale jen možnost vytvořit si 3D modely pro PowerPoint a další různé deriváty je velmi zajímavý prostor, kde možná ani zatím nikdo není. A mě by navíc hodně bavilo rozvíjet tento prostor pro publikování úplně všeho.
Když to vztáhnu na zpravodajská média, tak ta si budou moci vložit do svých článků 3D model čehokoliv. Jen si ho novinář vyfotí a editor jej pak jako 3D model vloží, kam bude potřebovat. Od toho nejsme daleko. Máme vše potřebné pro to, abychom tuto změnu na trh přinesli.
Budete pro váš další rozvoj potřebovat další zainvestování?
Díky našemu produktu už určité příjmy máme, ale na podzim budeme pro Lifeliqe potřebovat opravdu „naraisovat“ peníze. Budeme hledat investory tady ve Spojených státech, kde šel v poslední době trh a valuace startupů trochu dolů.
Jediným segmentem, kde jsou valuace stále na hodně vysokých úrovních, je právě oblast VR. Je to díky Číňanům. A jelikož se začínáme objevovat na serveru TechCrunch, UploadVR, Venturebeat a podobně, tak jsme v poměrně dobré pozici pro to dosáhnout slušné valuace.
A na Českou republiku už jste zanevřeli?
Naopak, na začátku července děláme pod hlavičkou Corinthu první VR Hackaton ve střední Evropě. A to 1. až 3. července v Brně a pak 13. července následuje panelová diskuze o virtuální realitě v Prague Startup Centre v Praze.
Chceme tím vývojářům umožnit, aby si sáhli na HTC Vive, což je podle nás špička, alespoň pokud jde o herní segment. A my chceme dát šanci českým herním vývojářům, aby se se vším seznámili a vytvořili svůj vlastní projekt pro VR. A že herních studií je v Česku spousta. Tohle je z naší strany jen začátek. Chceme zpopularizovat VR v Česku i na Slovensku.
To jsem se chtěl zeptat, jaký headset vám v současnosti nejvíce vyhovuje?
Je to jednoduché. Pokud odhlédneme od „cardboard“ typu headsetu, tak dnes proti sobě stojí v podstatě jen dva headsety – je to Vive od HTC a Oculus od Facebooku. A z hlediska použití pro hry opravdu vyhrává Vive, který je „promakanější“ už jen z toho důvodu, že je napřed – má snímače pohybu, ovladače do rukou a podobně. Ale tyto rozdíly se samozřejmě budou časem stírat.
Pak tu jsou zmíněné cardboardy, ale ty nás moc nevzrušují. Vlastně vše od Googlu nás příliš nezajímá, protože u nich jde o byznys hlavně pro ně samotné – sledují vás a sbírají data. Je velmi těžké na jejich platformě vydělávat.
