Hlavní navigace

Ondřej Malý: ČEZ jako čtvrtý operátor může znamenat velký problém

 Autor: Karel Choc, Internet Info
Co přijde po neomezených datech a proč je připravovaná česká podoba aukce kmitočtů pro 5G sítě tak problematická? Na otázky Lupy odpovídal konzultant Ondřej Malý.
Karel Wolf 11. 9. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Ondřeje Malého jsme vyzpovídali na letošním Mobile Internet Fóru, kam přijel přednášet o tom, co nás čeká po příchodu „neomezených dat“ a jaká jsou hlavní úskalí aukce kmitočtů pro 5G sítě, tak jak ji navrhl Český telekomunikační úřad (ČTÚ)

Malý zastával od února do října 2018 post náměstka ministra obchodu a průmyslu pro internetizaci. Předtím působil jako koordinátor digitální agendy ČR a ještě předtím byl členem Rady ČTÚ. Dnes se zaměřuje na poradenství v této oblasti a je v úzkém spojení s většinou hráčů na telekomunikačním trhu.

Ve své přednášce na letošním Mobile Internet Fóru (MIF 2020) ses hodně věnoval tématu, které sleduješ dlouhodobě, tedy chystané aukci kmitočtů pro 5G. Co je podle tebe v její současné podobě hlavním problémem a proč se ve srovnání s našimi sousedy táhne její příprava tak dlouho?

Předně: tak jak byly podmínky aukce stanoveny ze strany ČTÚ, tak obsahují obrovské množství nášlapných min pro stát. A už jich využívají současní operátoři a podávají námitky, žaloby a stížnosti k Evropské komisi. (Po O2, která podala stížnost k Evropské komisi v červenci, již oficiálně podali své námitky k aukci i Vodafone s T-Mobile. Oba operátoři v mezičase kvůli podmínkám aukce zažalovali Český telekomunikační úřad u Městského soudu v Praze, podle operátorů jsou podmínky diskriminační – pozn. redakce.)

Prvním takovým problémem je státní podpora pro některé hráče z aukce z roku 2017, tedy pro společnosti Nordic Telecom a PODA. Zejména v případě společnosti PODA je úsměvné, jak významně se věnovala v aukci tomu, aby vysvětlila úřadu, že se o žádnou státní podporu vlastně nejedná a že je to úplně v pořádku. Tyto společnosti, aniž by se vůbec musely účastnit nové nákladné aukce, získají přístup k národnímu roamingu a stačí k tomu jediná podmínka, a to sice, že si některý ze stávajících hráčů vydraží pásmo 700 MHz. To bude mít ten důsledek, že si pásma z předchozí aukce automaticky zhodnotí oproti ceně, za kterou je tehdy vydražili. Je samozřejmě otázka, jak toto zhodnocení vyjádřit v penězích, ale je to dle mého názoru neoddiskutovatelně státní podpora, protože se státním zásahem pro určité hráče na trhu (soukromé firmy) zjedná výhoda.  

Zásadním problémem národního roamingu je to, že jej telekomunikační úřad navrhl za nákladově orientovanou cenu, což je cenová regulace, kterou ale nemůže dle evropského regulačního rámce dělat bez předchozí analýzy. A je to pro operátory červený hadr, bez ohledu na to, kolik by je to nakonec stálo, protože jde o nebezpečný precedens i pro jejich byznys v dalších zemích. 

Jak vnímáš možnost vstupu firmy ČEZ coby polostátního energetického giganta do telekomunikací v roli čtvrtého operátora? A je to vůbec reálné?

Možný vstup ČEZ na trh může být velký problém, a to z poměrně jednoduchého důvodu. V ČEZ formálně vykonává za většinového vlastníka vlastnická práva ministerstvo financí. Stejné ministerstvo zároveň ale navrhuje i státní rozpočet, jehož součástí je i rozpočet Českého telekomunikačního úřadu. To jinými slovy znamená, že by vlastník jednoho z významných subjektů na trhu určoval rozpočet regulátora, což je v naprostém rozporu s požadavkem evropské směrnice na nezávislost regulátora.

Proč jsou vlastně současné podmínky nastavené způsobem, který zdánlivě nemůže vyhovovat vůbec nikomu?

Telekomunikační úřad sleduje různé zájmy a má svoje představy, co by chtěl s trhem dělat. Mezi nimi je i snaha přivést na trh čtvrtého infrastrukturního hráče. Problém je, že se v tomto záměru snaží umožnit všechny možné modely fungování operátora. Podmínky aukce umožňují vznik malého a nepříliš investujícího hráče s minimem vlastní infrastruktury, který bude závislý na stávajících operátorech, což vyjde investory relativně levně, nebo velkého, který bude muset vynaložit hromadu peněz za kmitočty, a za to ještě dostane poměrně přísné podmínky pokrytí. Pro investora je byznysově daleko výhodnější volit spíše cestu nižších investičních nákladů a vyšších provozních nákladů, než vyšších investičních nákladů s vysokým prvkem nejistoty.

Úřad se snaží pochytat příliš mnoho zajíců najednou, ale to může vést i k tomu, že nakonec žádného nechytí. Jedna možnost je, že se celý plán sesype kvůli již zmiňovaným problémům, ale také proto, že úřad demotivuje stávající operátory, aby se aukce vůbec účastnili, respektive aby dražili pásmo 700 MHz, na které jsou navěšené povinnosti vůči potenciálnímu čtvrtému hráči. Budou totiž zvažovat, jestli chtějí za relativně velké peníze vydražit pásmo, které z hlediska svého byznysu moc nepotřebují, a s tím dostat hromadu povinností, které se na jejich byznysu projeví negativně.

Nakonec je tu i vcelku nešťastná situace, kdy stávající předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková byla společníkem advokátní kanceláře, která pracovala pro Podu, a právě operátor PODA je vedle ČEZ bezpochyby vítězem v tom, jak jsou nyní podmínky aukce nastavené. Myslím, že i tímto směrem se bude ubírat argumentace stávajících operátorů, když budou aukci napadat.

Mají české podmínky aukce po Evropě nějaký podobný precedens?

Nemají, většina aukcí, které proběhly, nebo se teprve chystají, jsou nastaveny vcelku nudně. Regulátor prodá frekvence stávajícím operátorům, občas se přihlásí někdo nový v pásmu 3,4–3,8 GHz, které je vhodné pro budoucí průmyslové 5G aplikace. Německo se rozhodlo velkou část tohoto pásma rezervovat přímo pro průmyslové podniky, což tamní operátoři nesli nelibě. Rakousko toto pásmo prodávalo po regionech – velcí operátoři uspěli ve všech regionech, ale v některých regionech (Linec, Salzburg) získaly spektrum lokální firmy. Právě rakouský model by byl podle mého názoru výhodný i pro Českou republiku, protože zde máme velice silnou komunitu lokálních a regionálních operátorů.

Aukce s vyhrazením spektra, podmínkami, které jsou s tímto spektrem spojené, a takto štědrým národním roamingem nemá, co vím, v Evropě obdoby.

Další problém, který stávající operátoři podle mě oprávněně kritizují, je, že se nemají šanci dostat v tom nejlukrativnějším pásmu (3,4–3,8 GHz) k takovému množství spektra, které by jim do budoucna umožňovalo nabízet například nějaké gigabitové sítě pro průmysl. V tomto jsou podmínky v rozporu s rozhodnutím Evropské komise, které uvádí, že regulátor by měl bránit fragmentaci spektra a operátoři mají mít k dispozici 80, ale ideálně spíš 100 MHz.

Zmínil jsi gigabitové sítě. Operátoři u nás konečně kývli na neomezená data a ani s cenou za přenesený MB již nejsme úplně na chvostu Evropy. Co nás podle tebe čeká v následujících dvou letech?

Myslím, že nedojde k nějaké závažnější změně na trhu, není pro ni totiž moc důvod. Cena za neomezená data bude postupně nadále klesat, jak moc a jak rychle, záleží i na tom, jestli a v jaké podobě přijde případný čtvrtý infrastrukturní hráč. I pokud k jeho vstupu na trh nakonec dojde, ještě to nemusí znamenat v praxi žádnou velkou změnu. Jako příklad uvedu Slovensko, kde se podařil vstup menšího hráče v podobě čtyřky, jejíž faktický vliv na chování zbytku trhu je ale mizivý, protože je prostě příliš malá.

Pokud jde o technologie, nemyslím si, že by 5G mělo představovat nějaký velký „game changer“, a to z toho důvodu, že je to záležitost hlavně pro průmyslové aplikace.

Hovoří se často o využití mobilních sítí s 5G pro online hraní v okamžiku, kdy odpadnou současné latence…

Většina lidí hraje online hlavně doma a doma určitě není potřeba mobilní připojení, ale ideální je kvalitní optika nebo kvalitní fixní bezdrátové připojení. Myslím, že podpora vysokorychlostního fixního připojení je mnohem důležitější než podpora 5G. A nejde zdaleka jen o optické připojení, například podpora 60 GHz pásma je nesmírně důležitá pro malé lokální operátory a ISP, kteří na nich mohou budovat své vysokorychlostní (200–300 Mb/s) bezdrátové sítě, tam, kde optika chybí (malé vesnice, polosamoty a podobně).

Co vidíš jako největší trend v telekomunikacích pro nadcházející rok?

Myslím, že bude hlavně pokračovat přirozená obnova tarifů, kdy stále více lidí půjde do neomezených dat, aby měli klid.

Další věc, která nás v nadcházejících letech čeká, je další konsolidace na trhu, to znamená, že velcí operátoři budou skupovat střední hráče a ti zase budou skupovat ty malé, případně se budou kupovat mezi sebou. Těch malých firem je zatím u nás stále ještě strašně moc. Bude se určitě stupňovat tlak na bundling nabídek pevného a mobilního připojení, což vyvolá tlak zejména na T-Mobile, který v současné době příliš velkou možnost bundlingu nemá a pokusí se možná koupit některého ze středních hráčů a bude pokračovat v investicích do optiky.

cif20-tip-online-recnici

Jak jsme na tom vlastně dnes v mobilních datech ve srovnání s Evropou, pokud jde o cenové nabídky?

Situace se relativně dost zlepšila právě v souvislosti se zavedením neomezených dat, kdy jsme se v průzkumu ceny neomezených tarifů posunuli někam do průměru zemí EU. A minimálně opticky zlepšení v evropském srovnání částečně napomohlo i nedávné oslabování koruny.