I přesto, že patří na samý spodek nabídky, televizoru nechybí elegantní vzezření, čemuž napomáhá absence nohy podstavce. Ke koupi bude ještě verze TX-50AS520 mající design à la vyspělejší AS600 a rozdíl v ceně prý nebude nijak velký.
AS500 s 81 cm přijde na doporučených 10 999 Kč, i když se proslýchá, že cenu Panasonic nejspíše ještě těsně po uvedení na trh, což je právě v době zveřejnění tohoto článku, upraví. Určitě by to televizoru i výrobci prospělo, ale to předbíhám…
Pokud jde o funkce, ty jsou zřejmé už z polepky v rohu obrazovky a rozhodně jich není málo! Zabudovaná WiFi s podporou funkce Swipe & Share, tedy bezdrátového přenášení obsahu třeba z mobilu, možnost nastavit domácí obrazovku (My Home Screen), ovládat televizor přes chytrý mobil a také internetové, přesněji řečeno, webové aplikace (widgety), včetně otevřeného webového prohlížeče. Svou roli však nejspíše sehrají například i dekodéry Dolby Digital Plus a dts 2.0, plný SCART či digitální optický audio výstup.
Jak bylo řečeno, televizor patří na samý na spodek nabídky, takže pochopitelně nemá letos zavedené fajnové funkce jako TV Anywhere, myStream či hlasové ovládání (nastavování) v češtině, o kterém jsme psali v reportáži z uvedení televizorů „Panasonic Convention 2014“ (viz zde).
Nemá ale ani satelitní tuner, DVB-T2 či nahrávání, a ochuzeni budete rovněž o připojení počítače přes konektor VGA (D-SUB). To poslední je ale dnes vcelku obvyklé napříč celým trhem.
Televizoru rozhodně nelze upřít eleganci. Podtrhuje ji i nenatáčitelný podstavec. Cena sice není nejnižší, ale televizor toho nabízí hodně. Včetně vylepšeného, a u mě zcela pohodově se chovajícího, WiFi.
Instalace plus nastavení WiFi
Jelikož jsem instaloval pouze tuner DVB-T, byla instalace rychlá a rychlé bylo i nastavení připojení k internetu přes WiFi. Klávesnice přes kterou to děláte, je veskrze pohodlná, takže zadání hesla je dílem okamžiku. Využít ale můžete i tlačítko WPS. Mohlo by se tak zdát, že nejvíce „instalačního“ času zabere montáž podstavce, ale opak je pravdou. Není tu totiž žádná noha. Plastovo-kovový podstavec ze snímku výše (či z detailu níže) se tak přišroubuje přímo na panel. A protože jde o dva šrouby na každé straně, trvá to skutečně jen okamžik.
V základním nastavení je navíc televizor velice dobře seřízen, takže se můžete věnovat třídění kanálů u něhož vám bude nejdéle trvat nalezení příslušné volby (vydejte se do Menu, Nastavení, Menu ladění DVB-T a Seznam kanálů).
Naladěné kanály setřídíte buď fyzicky, nebo v menu přes volbu „Edituj složku Oblíbené“.
I když by se mohlo zdát, že jde o elektronickou příručku, opravdu je to pouze obecná nápověda. Udělána je pěkně, ale nemá ani vyhledávání ani index.
Ovládání většinou příjemné
Ovládání má lehce pozměněné položky v menu, resp. typ písma, ale jinak se na něm naštěstí nic nezměnilo. V klasickém menu se dá kolovat, je průhledné a povětšinou jasné, i když stará bolest – přidání dalšího tuneru – opět odstraněna nebyla, a tak když chcete přidat v tomto případě kabelový tuner, příslušnou volbu najdete v části DVB-T. V této souvislosti si dovolím upozornit na volbu hlášení nového kanálu. Ta je sice standardně zapnuta, ale na možnost přidání nové stanice vás pouze upozorní, takže si ji můžete nechat doladit, nebo ji odmítnout, což je samozřejmě lepší řešení. Říkám to proto, že řada přístrojů stále ještě na výběr nedává, a tak když k nim usednete, najdete jen oznámení o přidání nového kanálu a rozházený seznam. Vraťme se ale ještě k ovládání.
Dálkový ovladač je klasický Panasonic, takže pohodička s dobře rozloženými tlačítky, kompletní sadou pro řízení multimédií atd., atd.
À propos multimédia. Ty můžete ovládat i přes tlačítko OK a šipkové klávesy, takže například při pozastaveném videu s výhodou „šipkami“ přeskočíte dopředu či dozadu, aniž byste museli zdlouhavě přetáčet.
V programovém průvodci EPG se po loňském zavedení náhledu aktuálního kanálu nic nezměnilo. I letos ho můžete vyvolat buď na šířku, nebo na výšku – stačí jen opakovaně zmáčknout Guide. Mimochodem je tu i výborné třídění a také vyhledávání.
Osmidenní EPG s obrazem a zvukem a výborným hledáním
V programové nabídce se můžete po kanálech volně pohybovat, aniž by vás na ně televizor přepínal. Samotný obsah se ovšem stahuje až po fyzickém vstupu na daný multiplex. Nestačí tedy na něj v EPG jen najet…
Tlačítko Guide, jak je u Panasoniku zvykem, je odpovědné za vyvolání programové nabídky a jakmile jste v ní, přepínáte s ním například z horizontálního do vertikálního náhledu.
Vedle toho máte také k dispozici bohaté vyhledávání podle deseti kategorií (viz foto výše), nebo si můžete pořad vyhledat zadáním jeho jména na výtečné softwarové klávesnici.
EPG je rozhodně děláno velice pěkně, osobně bych jen omezil obsáhlou nápovědu ve spodní části tak, aby se na obrazovku vešel program pro více kanálů. Takto jich je pouze sedm, navíc bez náhledu alespoň začátku popisu vybraného programu.
Při vertikálním uspořádání, kdy se zobrazuje program pouze pro jednu vybranou stanici, vidíte pořady na zhruba pět hodin dopředu. I v tomto okamžiku pokud chcete vidět něco víc než jen čas začátku a konce pořadu, resp. jeho název, je třeba zmáčknout tlačítko „i“. Podrobnější popis se následně otevře do nového okna.
HbbTV technicky vzato fungovalo výborně. Tradičně zlobí jen po obsahové stránce, protože ho ČT poněkud zanedbává…
Výtečná bezdrátová spolupráce
Pokud jde o chytrou část v ní toho najdete více než dost. Především otevřený webový prohlížeč a v základu dva české widgety v podobě voyo.cz a tn.cz, přičemž Panasonic chystá ještě (v řádu měsíců) Prima Play.
Dohrát si pak můžete například Óčko či známý „Fireplace“, tedy krb s uklidňujícím ohněm a praskáním. Na stanicích České televize jde také vyvolat bezproblémově fungující a v solidní kvalitě pracující HbbTV.
Vstup do multimédií promítaných přes USB či ethernetovou síť najdete pod tlačítkem Apps. Zde je také tzv. Media server určený pro komunikaci přes DLNA. A protože jsem z jiných důvodů musel instalovat i Sony PS3 Media Server, nebyl problém dostat se z televizoru do mého ultrabooku Acer Aspire S3 a pustit si nějakou muziku, či video, včetně rozlišení HD Ready. To ale záleží na kvalitě vaší domácí sítě a napojených zařízení. Více se DLNA budeme věnovat u recenze modelu AS600, kterou rovněž chystáme.
Letos poprvé podle mých představ zafungoval Swipe & Share, tedy odesílání multimediálního obsahu na televizor přes WiFi z tabletu či telefonu. Pracoval svižně a bezproblémově, a to včetně videa s kodekem X.264. Jen upozorňuji, že to vyžaduje silnější hardware. Já to s úspěchem vyzkoušel na tabletu Ainol Numy 3G Sword (3590 Kč) se čtyřjádrovým procesorem a displejem s úhlopříčkou 17,8 cm a rozlišením 1024 × 600 bodů, který jsem v té době testoval.
Mimochodem hezká a levná hračka!
Ovládání přes mobil či tablet, Panasonic Remote 2, poněkud ztratilo na přehlednosti (zřejmě po nějaké minoritní poslední aktualizaci). V každém případě ale nyní pracuje s minimem zpoždění (přece jen jde o WiFi, nikoli WiFi Direct či něco podobného) a je to znát i na ovládání webového prohlížeče. Bohužel pochopit filosofii se mi prostě nepodařilo, takže jsem s ovládáním více méně bojoval. Nicméně na rozdíl od konkurence je tu jedna zásadní výhoda! Jeden program vám obstarává všechno a na jednom místě, což oceňuji nejvíce. Nepotřebujete tak přecházet z programu do programu a díky komunikačnímu vyladění je vidět, že je v praxi ovládání opravdu použitelné.
Navrhoval bych jen jeho zpřehlednění, protože například položka Prohlížeč pod funkcí Swipe & Share nevyvolá prohlížeč v televizoru, ale kupodivu jakýsi vlastní. Příjemné naopak je, že si můžete vyvolat seznam aplikací (widgetů) zavedených v televizoru a rovnou je spustit bez ohledu na to, co právě máte na obrazovce.
Ovladač Panasonic Remote 2 pro Android. Vlevo vidíte základní nabídku, vpravo pak nabídku widgetů televizoru AS500. Z telefonu Samsung Galaxy S2 jsem je mohl rovnou spustit.
Spousta možností nastavení
Obrazových voleb je na danou třídu dost, včetně vyvážení na bílou, gama korekce, či v této třídě neobvyklé správy barev pro model RGB, kterou využijí nejspíše jen fajnšmekři. Jsou tu ale také veskrze příjemné volby pro všechny, jako nastavení úrovně podsvícení, adaptivní řízení podsvitu či barevná sytost. Využívat je nemusíte. Stačí sáhnout po jedné z pěti přednastavených voleb obrazu. Pokud byste je ale využít chtěli, možná oceníte příjemnou nápovědu ve spodní části obrazovky.
U zvuku, jako obvykle u Panasoniku, regulujete hloubky i výšky a nezvykle – vzhledem k třídě – i například vzdálenost reproduktoru od stěny. Nechybí ani volby pro slabozraké, resp. postižené uživatele, a také automatické řízení hlasitosti, které je dnes stále ještě potřebné.
Přednastavené zvukové režimy jsou čtyři a ve volbě Uživatel máte k dispozici i osmipásmový (!) ekvalizér.
Potíže nejspíše budete mít u automatické reakce na příchozí signál a tudíž i úprav poměrů stran obrazu. To poslední dobou u Panasoniku funguje tak nějak zvláštně a musíte si tuto volbu složitě nastavovat pro každý kanál zvlášť.
Spotřeba solidní, jinak opět chaos
Televizor jsem měřil hned po instalaci jako obvykle na kanálu ČT24 a DVB-T. Obraz byl v nastavení Normální, podsvícení na 70 % a senzor hlídající hladinu okolního osvětlení, volba Živá barva a adaptivní řízení podsvitu byly zapnuty.
Po hodině provozu jsem naměřil 28 W při rozpětí 10–29 W. (Podotýkám, že jsem televizor měřil opravdu až po plném naběhnutí…)
Jakmile vypnete obrazovku a necháte zapnut pouze zvuk, což se bohužel i letos dělá složitě přes menu, dostanete se na 11 wattů. A když jsem u toho. Panasonic – zdá se – ani u letošních modelů nevyužil příležitost sdružit eko volby na například zelené teletextové tlačítko spolu s možným vypnutím obrazovky. Naleznete je tak opět v různých místech v menu, a to i tam, kde byste je nečekali. Konkurence má tohle povětšinou uděláno systémověji.
A ještě poznámka: televizor nemá tlačítko úplného vypnutí a pracuje s tlačítkem elektronickým. Nicméně když ho použijete, televizor přes dálkový ovladač nezapnete, což je jenom dobře, protože každý kousíček „wattíku“ se hodí.
Obrazovka věnující se především chytrým funkcím je opět přehledná, stáhnout si můžete i nové widgety nebo třeba zamířit na domácí DLNA server.
Výborná kompatibilita, ale také staré chyby
Předně není podporován formát NTFS, takže nemělo smysl zkoušet můj testovací disk Freecom 1 TB. Výrobce také kupodivu neudává přehrávání ani XviD, ani DivX, ale pracuje, a to kupodivu, jak s titulky srt, tak sub.
Příjemnou zprávou je bezchybná titulková podpora v kodeku X.264 (i kodek samotný), i když titulky ani zde nejde zvětšit a vybraný font je dokonce i na 81 cm příliš malý a příliš útlý. Titulky také musíte velice často znovu zapínat, nebo alespoň volit znakovou sadu, protože ta se s výběrem země v instalaci nezavede.
Při přehrávání videa si televizor pamatuje pozici nejen při přerušení či po odskoku do televizního tuneru, ale dokonce i po vypnutí a opětovném zapnutí přístroje! Stejně příjemně se televizor choval i ve spolupráci s PS Media Server na DLNA, kde se daly vyladit perfektně zřetelné a jasné titulky.
Titulky (a teď už se zase bavíme o těch externích jdoucích přímo z USB) pracovaly vedle XviD a X.264 i v MKV (L4.0 a L4.1). Výborná je podpora kodeku WMV HD i když při bočních švencích bylo překreslování vidět, což pochopitelně v této třídě není nic proti ničemu. Stejně jako nepřehrání WMV HD v rozlišení 1920 × 1080. Mimochodem ve videočásti souborového manažeru (jako v jediné!) vidíte zcela nahoře na obrazovce kompletní název souboru, včetně koncovky a nechápu, proč to firma neumí udělat podobně i v částech pro muziku a fotografie.
Televizor výborně zvládá přehrávání HD nahrávek z kamer a fotoaparátů jak v H.264, tak v MP4 a AVCHD s nejrůznějším rozlišením i při koncovkách MTS, resp. M2TS, což není zvykem. Nepodporováno tak zůstává především MOV, což mě vzhledem k firemní fotoaparátové historii stále překvapuje.
Fotografie (pouze JPG) jsou podávány rychle a čistě, problém je ale s informacemi o souboru. Ty při prohlížení snímku nevyvoláte (tlačítko „i“ totiž namísto nich pustí nápovědu) a jsou k dispozici jen v celkovém náhledu.
Bohužel při jménu souboru delším než nějakých 25 znaků nevidíte ani jejich koncovku. Z náhledu Složka pak zmizel celkový pohled přes adresářovou strukturu (strom) a adresáře se tak pouze slovně vypíší na obrazovce. V letošních televizních modelech se tak nejspíše dočkáme s přehledem nejoblíbenějšího firemního náhledu typu „všechno na jednu hromadu“.
Třídit snímky ještě můžete podle data a podle měsíce. Nicméně alespoň díky zbytku náhledu Složka přehled úplně neztrácíte. Pokud ale máte fotografií víc, trvá listování neúměrně dlouho.
U hudby existuje jediný druh náhledu – Složka a ani zde nevidíte název skladby kompletně (i když je znaků více), a nevidíte ani koncovku souboru.
Část Hudba ale podporuje formátů podstatně více, než Fotografie a vidíte tu mj. WMA a tradičně bezproblémový FLAC.
Vyvážená, až na cenu
Řada AS500 ještě nepoužívá IPS panel, ten je k mání až od AS650 spolu s tunerem DVB-T2. I tak ale budete potěšeni barevně příjemně vyváženým obrazem a solidními pohledovými úhly těsně pod maximem. Vzhledem k třídě tu nemá smysl řešit nějaké to zpoždění při švenku, resp. překreslování, i když i to je občas – a za jistých okolností – vidět. Podle mého je důležitější, že obraz není přepálený (režim Živá barva tu naštěstí příliš neúčinkuje), má sklon k přirozenosti a zvukově je televizor na danou třídu naprosto výjimečný. Potěší to o to více, že loni to byl problém i u pětkrát dražších modelů!
A zmiňované viditelné překreslování? Při kvalitním datovém toku nic, což mě rozhodně překvapilo (televize tak říkajíc „stíhala“) a podání profesionální nahrávky s datovým tokem i přes 25 Mb/s (BDAV, Full HD) z přírody Tchaj-wanu bylo prakticky dokonalé. Pochopitelně při nižším a nízkém datovém toku potíže rychle vyběhnou na povrch, což platí i o horším datovém toku při televizním vysílání, čímž je proslulá mj. ČT24. Pak je překreslování vidět a je také vidět jisté rozpití a nevýrazné splývající detaily. Nic, co bychom v dané třídě nečekali. Překvapilo mě ale, že toho bylo toho podstatně méně, než je zvykem.
Bohužel tu jeden problém je, ale nikoli s televizorem jako takovým. Problém se jmenuje cena. Ta je ve světle konkurence, zejména nastupujících modelů LG s IPS panely, vysoká a kdyby byla pod deset tisíc, rozhodně by to produktu pomohlo. Takto je poměr cena/výkon, alespoň v těch oblastech na které zákazníci poslední dobou koukají nejvíce, jen průměrný. Panasonic zkrátka v této kategorii vsadil na trochu něco jiného než například zmiňované LG a uvidíme, jak mu to vyjde. Já bych si odhadl, že nevyjde, ale uvidíme.
Panasonic TX-32AS500E je výborný televizor pro toho, kdo nehledá (a nečeká) na DVB-T2 a chce chytré funkce s kvalitním WiFi připojením, má chytrý telefon nebo tablet, přes který hodlá televizor ovládat, včetně například pohybu kurzoru. A samozřejmě také hledá úhlopříčku 81 cm. Pro tuto velikost bohatě stačí i rozlišení HD Ready, i když vím, že někteří budou hlasitě protestovat.
V tomto ohledu si myslím, že řada AS500 je tou nejlepší a nejvyváženější z dolní poloviny letošní nabídky Panasoniku, navíc zvolit můžete i modely s Full HD.
Jak se zdá, dalším skokem bude nejspíše až AS650 patřící ke střední třídě. Ta už má panel IPS, nahrávání, hodně zajímavou funkci TV Anywhere a mj. DVB-T2.
AS500 představuje velice dobrou volbu, ale v porovnání s konkurencí, zvláště korejskou, to rozhodně nebude mít jednoduché.
Hodnocení
pro: na danou třídu výtečný zvuk, podpora dts (!), solidní obraz, výborné základní nastavení a snadné a rychlé třídění kanálů, výtečné ovládání, výtečná výbava zvláště v chytré části (a chytrá část sama), výborná práce s multimédii, včetně dlouhého „pamatováku“ pro poslední pozici, ale…
proti: …stále chybí zejména možnost nastavit velikost externích titulků a kvalitní souborový manažer, stále komplikované nastavení automatické reakce na signál WSS, pro někoho nemožnost nechat se na pořad upozornit
Balení obsahuje
- dálkový ovladač
- 2× tužkové baterie (AA)
- nenatáčitelný podstavec
- napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
- uživatelská „příručka“ (eNápověda) v televizoru, v papírové podobě dostanete stručný návod
- záruka: 24 měsíců