Pár poznámek o SPT TELECOM

16. 11. 1998

Doba čtení: 4 minuty

O SPT Telecom toho bylo v poslední době napsáno hodně. Náš spolupracovník Hynek Med by se v tomto článku rád dotkl několika aspektů, které – pokud se nemýlíme – ještě nikdo nezmínil…

O SPT Telecom toho bylo v poslední době napsáno hodně. Rád bych s v tomto článku dotkl několika aspektů, které, pokud jsem si všiml, ještě nikdo nezmínil.

Nehodlám se připojovat k řadě odhadů příjmů SPT Telecomu z vytáčeného připojení k Internetu (nyní i v budoucnosti po případném zvýšení resp. snížení poplatků), ale rád bych poznamenal, že existuje určité zkreslení, se kterým tyto odhady nepočítaly. Totiž, ne každý platí ony dvě koruny čtyřicet za minutu, někteří šťastlivci stále platí tuto částku za celý místní hovor, lhostejno jak dlouhý, protože jsou připojeni na velmi staré telefonní ústředny, které časovou tarifikaci u místních hovorů prostě neumí. Obavy poskytovatelů připojení, že při „paušálnějších“ platbách za telefon by někteří uživatelé viseli na lince neustále a blokovali by tak poskytovatelům modemy a užírali kapacitu linek, jsou tedy částečně neopodstatněné, vzhledem k tomu, že takoví uživatelé existují už dnes. Na druhou stranu, je jich relativně málo, a stále jich ubývá, jak Telecom zapojuje nové ústředny nebo přidává tarifikační moduly ke starším ústřednám.

Přesto tak vzniká určitá nestandardní situace, ne nepodobná situaci na trhu s byty. Někdo má štěstí, že bydlí v bytě se směšně nízkým regulovaným nájemným, zatímco jeho soused ve srovnatelném bytě platí za totéž několikrát více peněz. U starších telefonních ústředen, které neumí počítat impulsy, je to podobné. Navíc jejich kvalita je často taková, že připojení k Internetu je téměř nebo zcela nemožné. (Mám známé, kteří uvažují o City.Way jen proto, že jejich telefon je pro Internet prostě nepoužitelný.) Mluvit o návazných službách a vztazích s provozovatelem je škoda slov (stačí to porovnat s provozovateli mobilních telefonů).

Kvalita telefonních linek je vůbec věc, vedoucí k zamyšlení. Věřím, že velká část uživatelů vytáčeného připojení k Internetu platí velké peníze Telecomu jen proto, že spojení nebývá úspěšné, padá, případně se podaří spojit se jen nízkou rychlostí.

SPT Telecom dokázal zavést digitální ústředny jen v 57% sítě. Dokonce jsou staré a naprosto nevyhovující ústředny nahrazovány nikoliv digitálními ústřednami, ale pouze o něco modernějšími analogovými typy nebo ústřednami E10. (Naše stará ústředna P 51 nebyla nahrazena digitální ústřednou, ale polskou E10. Průměrná rychlost, na kterou jsem se byl schopen připojit tak stoupla z 14400–16800 b/s na 28800 b/s, zpočátku spolehlivě, dnes už ovšem se zhruba 3× menší úspěšností připojit se.) Vůbec nejhorším činem Telecomu bylo přidávání tarifikačních modulů do starých ústředen, takže člověk zůstal na úplně stejně nekvalitní ústředně jako předtím, pouze začal platit mnohem víc peněz.

Telecom se ohání velikostí sítě a nutností dodat telefon i do poslední vesničky. Možná, že nějaké nové vesnice opravdu byly připojeny, nicméně známí ze Čtyřkol (asi 40 km jižně od Prahy směrem u trati ČD na Benešov, člověk by řekl civilizovaná oblast) mi včera vyprávěli, jak jim Telecom rozkopal celou vesnici kvůli natažení kabelu, ovšem když se zeptali, kdy jim tedy zavedou telefon, bylo jim odpovězeno: „Možná tak za rok..“ Na tomto místě je třeba zopakovat, že SPT Telecom dostal monopol právě proto, aby si „v klidu“ vybudoval síť. Opět se nabízí porovnání s mobilními telefony (Čtyřkoly jsou pokryté signálem mobilních operátorů, ale ne kabely Telecomu.) O nesmyslnosti ochrany „průmyslu v plenkách“ si každý může přečíst v libovolné učebnici ekonomie.

Bylo by zajímavé vidět, jak vypadá situace v jiných zemích. Chápu, že s civilizovanou západní Evropou je obtížné se srovnávat, vezměme tedy například Maďarsko. Jeho telefonní síť byla za dob socialismu pravděpodobně ve stejném, ne-li horším stavu, než u nás. Proběhla tam skutečná privatizace (nikoliv zestátnění evropskými Telecomy jako u nás – AT&T své opce nevyužilo) tuším s účastí Ameritechu, a nyní stačí pro získání telefonní linky lusknout prsty. Mezitím u nás ještě před pár lety běžela reklamní kampaň SPT Telecomu s heslem: „A víte, že v roce 2025 (nebo 2005?) bude mít u nás telefon každý, kdo si o něj požádá?“

Telecomy obecně, nejen ten náš, jsou velmi velké, byrokratické, nepružné a vůbec podivné organizace. Je to asi dáno velikostí sítě, tím pádem velkých investic, a dlouhou dobou činnosti spočívající pouze ve spojování hovorů. Dodnes, když nějaký Telecom natáhne nový podmořský kabel, chlubí se množstvím hovorů, které tímto kabelem půjde současně uskutečnit. Proč je ten náš takový, jaký je, bylo opakováno už mnohokrát, ale je třeba mít na paměti, že evropské Telecomy jsou jen o něco lepší než ten náš, a americké jen o něco lepší, než ty evropské. Před alternativními společnostmi bohužel mají náskok v infrastruktuře, pozemcích podél kabelů (možnost pokládat další kabely), kapitálovém vybavení a podobně. Přesto se domnívám, že právě v těchto alternativních společnostech je budoucnost, a to jak u dálkových, tak místních spojů. Současná krize okolo místních poplatků SPT Telecom doufám povede mimo jiné k odklonu od Telecomu ve prospěch jeho alternativ.