Hlavní navigace

Patentové spory po česku: Jak české e-shopy válčily o platební automaty

1. 4. 2014
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Velké e-shopy na svých pobočkách umožňují zaplatit za zboží prostřednictvím platebního automatu. A právě tato zařízení se stala jádrem ojedinělého českého patentového sporu.

Velcí světoví výrobci hardwaru a softwaru vedou v posledních letech nesčetně patentových válek. Zprávy o dalších a dalších sporech například mezi výrobci mobilních telefonů už nevyvolávají žádné překvapení. Nestává se však úplně často, aby se do podobných přenic dostali provozovatelé tuzemských e-shopů.

Několik posledních let, v tichosti a bez povšimnutí médií, probíhal u českého Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) boj o osud jednoho užitného vzoru. Jádrem sporu se staly platební automaty, které v současné době najdete v kamenných pobočkách velkých českých e-shopů. Jeden z hráčů si je totiž nechal patentovat, a nelíbilo se mu, že ostatní jeho řešení kopírují. 

Alzasoft se pustil do vývoje platebního automatu

Celý příběh začal v roce 2007, kdy společnost Alzasoft a.s. (dnes Alza.cz, a.s.) zastoupená předsedou představenstva Alešem Zavoralem podala k Úřadu pro průmyslové vlastnictví (ÚPV) přihlášku pro zapsání užitného vzoru s názvem Samoobslužný systém pro hotovostní úhrady a automatické zpracování objednávek. Firma usilovala o ochranu následujícího technického řešení:

Technické řešení se týká oblasti komplexních platebních a platebně-objednávkových systémů pro malo- a velkoobchod, obsahujících platební stanici, vstupně-výstupní zařízení pro komunikaci s uživatelem, řídící jednotkou a s ní propojené další systémy prodejce. Přihlašované technické řešení představuje samoobslužný systém realizující automatickou hotovostní platbu nebo bezhotovostní platbu platební kartou existující objednávky a její následné automatické zpracování bez účasti obchodníka a pokladníka s vazbou na další procesy obchodu.

Alza.cz je pověstná tím, že si veškeré informační systémy vyvíjí od počátku vlastními silami. Nejinak tomu bylo i v případě platebního automatu. Firma se sice tehdy rozhlížela po trhu, ale řešení, které požadovala, nebylo k dispozici, a proto se rozhodla pro vývoj ve vlastní režii s využitím interních vývojářských kapacit.

První platební terminály se objevily v holešovické prodejně Alzy v průběhu roku 2007. Tehdy ještě firma neměla systém nijak patentově chráněný.

Tisková zpráva z 22. července 2007.

Tisková zpráva z 22. července 2007.

Z výroční zprávy za rok 2007 ale jasně vyplývá, že začala podnikat kroky, které takovou ochranu zajistí.

„V oblasti výzkumu a vývoje se firma zaměřila na to uvést do provozu své unikátní platební systémy propojené s logistickou sekcí, dále bude usilovat o jejich legislativní ochranu, aby nemohlo dojít ke zneužití těchto systémů.“

V Alze totiž došli k závěru, že vyvinutý systém by sám o sobě mohl být zajímavým obchodním artiklem a rozhodli se, že ho začnou prodávat. Pro tyto účely byla koncem dubna založena dceřiná společnost Alza Systems s.r.o. (v listopadu 2012 skončila v likvidaci), která měla vývoj a implementaci platebního systému s názvem Alza PayBox na starosti.

Alza Systems platební automaty opravdu začala aktivně nabízet, dokládá to například článek v časopise Prosperita z roku 2008.
Autor: Prosperita (10/2008)

Alza Systems platební automaty opravdu začala aktivně nabízet, dokládá to například článek v časopise Prosperita z roku 2008.

Stalo se tak dva týdny poté, co ÚPV zapsal potřebný užitný vzor (PDF, 280,7 kB) a tím poskytl platebnímu systému Alzy potřebnou ochranu.

Schéma samoobslužného systému pro hotovostní úhrady a automatické zpracování objednávek v žádosti o udělení užitného vzoru, který v roce 2007 podala společnost Alzasoft, resp. Aleš Zavoral.

Schéma samoobslužného systému pro hotovostní úhrady a automatické zpracování objednávek v žádosti o udělení užitného vzoru, který v roce 2007 podala společnost Alzasoft, resp. Aleš Zavoral.

Mironet a první pokus o výmaz

Po necelém roce ale přišly první problémy. Užitného vzoru se dopátral další z velkých tuzemských e-shopů Mironet. Ten v té době podle majitele firmy Roberta Novotného pracoval na vývoji interního systému, jehož součástí byly i platební automaty. Mironet se též rozhodl své řešení patentově ochránit, nicméně zjistil, že užitný vzor na podobný systém má už zaregistrovaný Alza. Nevíme, zdali mezi oběma firmami proběhly v této věci nějaká jednání, jisté ale je, že 10. března 2009 podal Mironet k ÚPV návrh na výmaz užitného vzoru Alzy.

Právní zástupci firmy ale neprokázali, že v době, kdy Alza užitný vzor přihlašovala, existovalo ve světě identické řešení požívající patentovou ochranu. Mironet argumentoval existencí systémů úhrady dálničních poplatků v Itálii a Francii a snažil se ÚPV přesvědčit, že tyto systémy vykazují shodné znaky s platebním systémem Alzy. Řízení se protahovalo, protože Mironet využil svého práva na odvolání. Zajímavé také je, že v průběhu řízení došlo k převodu užitného vzoru z Alzasoftu, resp. Alzy na kyperskou L.S. INVESTMENT LIMITED, která Alzu ovládá.

Důkazní břemeno na bedrech navrhovatele

Z dokumentů o zamítnutí žádosti o výmaz vyplývá, že právní zástupce Mironetu nepředložil ÚPV potřebné důkazy, kterými by podpořil svoji argumentaci.

„Důvodem, proč orgán prvého stupně řízení neakceptoval tvrzení o aplikacích známých z každodenního života, je skutečnost, že tyto aplikace nejsou v návrhu podloženy důkazními prostředky. Jedná se o důvod, založený na ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., v jehož smyslu musí být návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se tento návrh opírá. Důkazní břemeno v řízení o návrhu na výmaz tak spočívá pouze na navrhovateli,“ konstatuje předseda ÚPV Josef Kratochvíl v rozhodnutí z 3. března 2011 (PDF, 177,2 kB), kterým úřad žádost Mironetu definitivně zamítl.

V tom se užitný vzor liší od patentu. Získání patentu je totiž podstatně složitější – ověřuje se, zdali už vynález nebyl někdy v minulosti patentován, ÚPV tento proces označuje jako úplný průzkum patentovatelnosti. Udělení patentu tak je během na dlouhou trať, ale získat užitný vzor je o poznání jednodušší i levnější. ÚPV u užitných vzorů neprověřuje, zda se jedná opravdu o nové řešení. Prokázat opak potom musí subjekty, které žádají o výmaz – důkazní břemeno spočívá na nich.

Protiútok a snaha získat licenční poplatky


Autor: CZC.cz

Po neúspěšném pokusu o výmaz přešel majitel užitného vzoru do protiútoku. Prostřednictvím svého právního zástupce v roce 2012 oslovil provozovatele e-shopů, kteří měli ve svých kamenných provozovnách nainstalované platební automaty s tím, že neoprávněně používají jím vlastněný užitný vzor.

Podle našich informací byly mezi oslovenými například CZC.cz, Mall.cz, Mironet či T.S. Bohemia

Právní zástupce vlastníka užitného vzoru podle generálního ředitele Mall.cz Marka Lišky požadoval okamžité ukončení používání platebních automatů.

Žádost ale obsahovala i návrh na úhradu škody, která údajným neoprávněným používáním užitného vzoru vznikla. Podle našich informací se mělo u každého z oslovených e-shopů jednat o stovky tisíc korun.

Majitel L.S. INVESTMENT LIMITED zřejmě nechtěl donutit provozovatele e-shopů, aby platební automaty přestali používat, spíše chtěl dosáhnout dohody, která by jim na bázi licenčních poplatků umožnila jejich další provoz. Vzhledem k tomu, že za L.S. INVESTMENT LIMITED a Alzou stojí stejný majitel, musel z vlastní zkušenosti vědět, že pro většinu velkých tuzemských e-shopů jsou platební automaty součástí strategie rozvoje pobočkové sítě.

Vždyť jen samotná Alza od roku 2007 do roku 2012 podle účetních uzávěrek investovala do platebních automatů více než 22 milionů Kč. V současné době jich provozuje zhruba čtyřicítku. Zajímavé je, že umožňují zaplatit za objednávku pouze v hotovosti.


Autor: Alza.cz

Jedním z možných vysvětlení je fakt, že se Alze vzhledem k výši transakčních poplatků vyplatí více přijímat hotovostní než bezhotovostní platby. Připomeňme, že kvůli výši poplatků začala Alza v lednu využívat místo platební brány České spořitelny obdobnou službu slovenské Tatra banky.

Pokus číslo dvě v režii Mall.cz

Mall.cz do jednání s vlastníkem užitného vzoru opravdu vstoupil, ale zároveň si najal právní kancelář, která dostala za úkol, aby udělala vše potřebné pro dosažení výmazu užitného vzoru.

„Od počátku jsme si mysleli, že to je řešení, které není tak převratné a nové a zároveň v určitých podobách bylo běžně používané už dříve v jiných státech Evropy. Cíl byl jednoznačný, dosáhnout výmazu užitného vzoru,“ potvrzuje Marek Liška. Na druhou stranu připouští, že pokud by k výmazu nedošlo, firma by se zřejmě na nějaké formě licenčních poplatků s vlastníkem užitného vzoru zřejmě domluvila.

BRAND24

Jak už asi správně tušíte, druhý pokus o výmaz byl úspěšný, byť mu předcházelo opět zdlouhavé správní řízení. Návrh na výmaz dorazil na ÚPV 11. května 2012, definitivní rozhodnutí předsedy úřadu nabylo právní moci 6. listopadu loňského roku (PDF, 190,1 kB). Tentokrát právníci odvedli opravdu kvalitní práci a podařilo se jim dohledat, že podobný systém, který vyvinula Alza, byl ve Spojených státech patentován již v roce 2002.

Čistě teoreticky se mohl vlastník užitného vzoru odvolat k soudu, ale lhůty pro takový krok již vypršely. Podle našich informací považuje L.S. INVESTMENT LIMITED kauzu užitného vzoru za uzavřenou. Česká patentová válka o platební automaty tak po letech dospěla ke zdárnému konci.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).