Hlavní navigace

Platit přes mobil?

14. 3. 2002
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

V posledních týdnech se proslýchá, že by se v České republice mohl v blízké době objevit další platební kanál. Tentokrát by ovšem nemělo jít o internetovou peněženku, ale o peněženku mobilní. Jak takové služby fungují? Jak je to s daněmi a kdo by měl službu provozovat? A co bychom měli přes mobily platit?
Z pohledu obsluhy mohou nastat tři případy. První se v současné době používá v síti Paegas při nákupu nápojů z automatů Coca-Coly nebo při placení u myček Aralu. Vytočíte telefonní číslo (u Paegasu je to 4455) a konverzační automat vás vyzve k zadání identifikačního čísla přístroje, do 30 vteřin si můžete vybrat nápoj. Peníze se vám odečtou z předplacené karty nebo se přičtou k vašemu měsíčnímu účtu. Paegas nyní omezuje platbu na 150 korun denně nebo 1.500 korun měsíčně. Tento systém by nemusel být přímo závislý na operátorovi a klidně by jej mohla provozovat nezávislá firma, která by ho umožnila používat všem.

Jiné systémy pracují podobně jako dobíjení z předplacených karet – zadáte telefonní číslo a za ně připojíte identifikaci platby, kterou vám předá prodávající. Třetí variantu pak představuje odeslání zprávy pomocí tradiční SMS. Ani ta nemusí být provozována přímo operátorem. Pokud bychom nevyžadovali vyúčtování společně s hovorným nebo odečítání z předplacené karty, muselo by dojít jen k patřičné dohodě mezi provozovatelem platebního systému a mobilní společností.

Společné vyúčtování je pro zákazníka pohodlné, ale skýtá nebezpečí daňového úniku. Pokud si totiž dáváte účet za mobilní telefon do nákladů firmy, pak vzhledem k rozdílným úrovním DPH za prodej zboží a poskytování telekomunikačních služeb by mohl provozovatel takového systému vydělávat na přeplatcích daně. Toto nebezpečí je akutní především u předplacených karet. V případě měsíčního vyúčtování není problém jednotlivé platby oddělit na samostatné daňové doklady.

Mobilní platební systém ovšem může fungovat i tak, že platby budou ve skutečnosti realizovány, jako byste platili platební kartou. V ten moment je třeba, aby provozovatel takového systému mohl platby kartou přijímat. Peníze může strhávat třeba jednou týdně nebo po dosažení určité částky. Daňový doklad navíc nemusí vystavovat provozovatel platebního systému, ale měl by tak učinit přímo prodejce. Při obchodech na dálku by měl zaslat fakturu poštou, při přímém prodeji pak vystavit alespoň paragon.

Samozřejmě se nemusíme omezovat jen na platební karty, peníze mohou být inkasovány třeba i z virtuální peněženky typu DirectPay, I Like Q nebo Monetky. Pokud by navíc mobilní platební systém provozoval některý z operátorů těchto systémů internetových, byly by transakční náklady minimální.

Který ze tří zmíněných přístupů je nejvhodnější? Konverzační automat poskytuje nejvyšší uživatelský komfort a kontrolu, zda opravdu platíte za službu nebo zboží, které jste objednali. Ovšem hovor s konverzantem je zpoplatněn, a i kdybyste platili nejnižší hovorné, stále ještě může těch pár korun být překážkou pro běžné placení malých a středních částek (nebudu si kupovat limonádu za 15 korun, když bych měl jako uživatel Twistu zaplatit dalších 5 korun za transakci). Bylo by samozřejmě možné provozovat konverzační program na zelené lince, kde by náklady hradil operátor systému. Ale i tak je cena vysoká.

KL24

Možnost zaplatit vytočením čísla s parametrem musím zavrhnout, pokud by operátor neměl dohodu s provozovatelem. Tento systém totiž zcela postrádá možnost opravy nebo potvrzení platby, pokud by neměl zákazníkovi zpět posílat SMS nebo telefonovat. Při spojení s konverzantem bychom ovšem mohli zkrátit hovor o dobu potřebnou k zadání čísla, ale tak jako tak bychom museli zaplatit první impuls. Ani SMS nejsou příliš vhodné, neboť potvrzení platby opět musí proběhnout vrácením textové zprávy a stornování v případě překlepu může být složité. Jako nejlepší tedy ze srovnání vychází současný přístup praktikovaný RadioMobilem, avšak ten je příliš drahý a vyplatí se pouze u vyšších částek. Vlastníci mobilů s WAPem by mohli tuto možnost využít, protože ceny za minutu připojení obvykle kopírují cenu za odeslání zprávy SMS.

Možná namítnete, že pokud máte peníze v peněžence nebo můžete použít kartu, tak není důvod mobilní peněženku vůbec zavádět. Není rozumné očekávat, že byste tímto způsobem platili v supermarketu. Ale třeba když si objednáváte dovoz pizzy, nebo kdykoli nakupujete na dálku (třeba prodlužujete předplatné novin), pak je tento postup pravděpodobně nejjednodušší i nejlevnější (neplatíte-li další poplatky) a narozdíl od platby přes GSM banking nejste vázáni na jednu finanční instituci. Výhodou mobilního placení je hlavně online komunikace mezi zákazníkem, provozovatelem platebního systému a prodejcem – stejně jako u placení internetovou virtuální peněženkou, i v tomto případě se prodejce může okamžitě dozvědět, že platba proběhla a může expedovat zboží. V případě napojení na Internet vše může fungovat bez zásahu člověka a vysokých nákladů.

Kdo by měl provozovat mobilní platební systém?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).