Je až trochu komické se stále setkávat s názory typu „nás se krize nedotkne, to jich“. Zatímco celý západní svět ví, že je zle a reaguje (v IT: Microsoft pouští 5000 lidí, Hewlett-Packard 16 000, IBM 4000, Intel 6000, Motorola 4000 atd.), my jsme v bohorovném klidu a předpovídáme navíc ještě další vzestup. Jiřího Poláka chápu – šéfuje spolku sdružujícího největší IT firmy působící u nás a obava, že množství zakázek plynoucích od velkých klientů i od státu s krizí dramaticky poklesne, je viditelná a navíc zcela oprávněná; Sdružení pro informační společnost (SPIS) tak musí deklarovat jakýsi optimismus a hledat argumenty, jak jej podpořit. Šlo to ale udělat elegantněji, netahat do toho platy a nepoužívat argumenty, které jsou snadným terčem k odstřelu.
Informační technologie jsou oborem, který v ekonomické krize přichází pod nůž současně s průmyslem automobilovým – oba jsou totiž v investicích firmy „zbytné“. Než na mě začnou ajtíci, kterých je zde mezi čtenáři požehnaně, plivat, dovolte vysvětlení. Oba tyto obory mají společné rysy: jsou dodavateli zboží dlouhodobé spotřeby, a v základní (nezbytné) míře již trh saturovaly. Automobil, který jezdí, právě tak jako počítač, který funguje, vydrží ještě rok, dva, nebo tři, i když byl naplánován k výměně za nový. Kdo jej (auto nebo počítač) k práci potřeboval, jej má, stejně je tomu s počítačovou sítí, informačním systémem atd.; to neznamená, že pracuje vše bez nedostatků, ale kdo jsme dokonalý. Samozřejmě že Franta támhle po služebním autu už dlouho pokukuje, ale obešel se bez něj, obejde se i nadále; samozřejmě že šéf IT volá dlouho po náhradě starého informačního systému něčím lepším, ale ono to počká.
Průmysl informačních technologií se, zhruba řečeno, dá rozdělit na tři části. První je nezbytný servis již existujícího vybavení a systémů. Ten zcela nepochybně nezanikne ani neklesne, právě tak jako s krizí nezmizí autoservisy – dokonce jsem přesvědčen, že objemově během krize vzroste a možná i citelně, neboť dodavatelé zde budou umně navyšovat ceny i služby, aby si výpadky z dalších částí IT byznysu vynahradili. Druhou částí jsou nejrůznější upgrady a vylepšování, výkonnější server za starší, LCD monitory za staré CRT, nová zařízení pro nově zřizovaná pracovní místa a podobně. Třetí částí jsou pak zcela nové a zásadní investice – typicky například pořízení velkého informačního (ERP) systému, když do něj firma dorostla, nová řešení (např. systém řízení zákaznických vztahů, který ve firmě dřív nebyl apod.).
Druhá i třetí část krizí zasažena bude, velmi silně a se všemi následky, ke kterým patří i propouštění, změna v nerovnováze nabídky a poptávky lidí (dosud velmi silně převažovala poptávka) a v důsledku i tlak na mzdy. Neznám firmu, která by dnes primárně nehledala, jak ušetřit na zbytném, a která třebas neruší, ale přinejmenším odsouvá do neurčené budoucnosti (tj. „až to pomine“) veškeré výdaje a investice, které odsunout lze. Proto vidíme tak brutální propad automobilového průmyslu a ještě více odvětví s vůbec nejdelší dobou spotřeby, tedy stavebnictví, proto se krize méně dotýká, řekněme, potravinářství. Informační technologie – ve své druhé a třetí části – patří, bohužel, k těm investicím, které patří mezi nejsnáze „odsunutelné“.
Nyní k dopadu na mzdy. Je dobře známo – viz třeba čísla z Českého statistického úřadu – že mzdy v IT oblasti patří k nejvyšším vůbec a že jsou podstatně vyšší než u kterýchkoli jiných specializovaných oborů s výjimkou finančního (průměrná mzda v odvětví za rok 2007 – 40 333 Kč, u vysokoškoláků 50 160, za loňský rok nepochybně další skok nahoru). To pochopitelně není dáno tím, že by ajťáci svými schopnostmi až tak vynikali nad jiné obory, ale tím, že u dynamicky se měnícího oboru nabídka nestíhá poptávku – což platilo víceméně celosvětově. Změní-li se tento poměr, zaměstnavatelé, kteří zejména ve velkých firmách v centru „skřípali zuby“ nad tím, kolik musí svým ajťákům, o jejichž pracovní morálce si obvykle nic pěkného nemyslí, platit, situace promptně využijí a na mzdy přitlačí – náhle bude z čeho vybírat. I zde to bude pochopitelně selektivní – údržbová řemesla, typicky správcové sítí, mít problém nebudou, ale kromě obchodnického stavu toto zřejmě dolehne i na programátory. Naprostá většina z nich pracuje na nových věcech (nikoli na „údržbě“) a ocituji zde kolegu, který to vyjádřil velmi lapidárně: není rozvoj, není vývoj. Sice pořád chtěli tu zelenou ikonku přemalovat na modrou, ale je krize, uskrovní se.
Nejedná se o žádnou katastrofu. Velmi mnoho nových projektů, dlouhodobě naplánovaných a nasmlouvaných, jede dál; v mnoha případech firmy potřebují nahradit staré systémy novými, aby vůbec mohly kloudně fungovat. Některé oblasti, například tvorba webu, bude zasažena méně, systémová integrace více. Ale obecně pokles nových zakázek o deset procent – a to, myslím si, je velmi vlídný odhad – už postačí k tomu, aby se dnešní nerovnovážný stav nabídky a poptávky pracovních sil v IT zvrátil přinejmenším k rovnováze, spíše ale k mírné převaze nabídky. Nezaměstnaný programátor, doposud bytost s nepotvrzenou existencí, se tak stane běžným hostem v našich zemích i na jejích pracovních úřadech.
Poznámka na okraj: nedá mně to, abych se lehce neotřel o Sdružení pro informační společnost, které se touto mzdovou fabulací tak pěkně zviditelnilo. Organizace tohoto typu – tedy určitá průmyslová lobby, která především usiluje o informační pozvedávání státní správy a samosprávy – je potřebná a dává smysl. Při pohledu na výčet aktuálních činností ale má člověk obavy do jejich sídla vstoupit bez velké metly na pavučiny. V sekci „Projekty“ je například jako nejnovější zmiňován Manifest informační společnosti vytvořený v roce 2006, tamtéž je vyhlášena soutěž o nejlepší diplomku z informatiky, kterou studenti budou obhajovat do půlky července roku 2008. Mezi projekty je též uváděna a bannerem propagována roadshow „Internet mění svět“, kterou vám přinášejí ministři Karel Březina a Stanislav Gross, či poslanec Vladimír Mlynář. Vůbec netvrdím, že SPIS nic nedělá, ale vlastní web je „odjakživa“ výkladní skříní firmy či organizace – zejména takové, která si jako jeden z hlavních cílů klade jeho lepší a dokonalejší využívání.
ČLÁNKY DO MAILU