„Političtí agenti“ ve volbě radních České televize a Českého rozhlasu postupují. Kdo tedy neprošel?

Více se škrtalo u Rady Českého rozhlasu

Jasné „ne“ politickým kandidátům do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu se nekoná. Ačkoli předseda Volebního výboru Poslanecké sněmovny Martin Komárek (ANO) prosazuje, aby se do kontrolních orgánů veřejnoprávních médií dostali zejména nepolitické osobnosti a odborníci na rozhlasové a televizní vysílání, prvním sítem ve volbě do obou rad všichni političtí nominanti prošli. Poslanci z volebního výboru jim umožní vystoupit na veřejném slyšení, během něhož dostanou pět minut na vlastní prezentaci a dalších deset minut na otázky a odpovědi členů výboru. Na základě těchto vystoupení pak výbor zvolí kandidáty, kteří postoupí do konečné volby mediálních radních.

Na úkor politických nominantů se do veřejných slyšení neprobojovali zejména občanští kandidáti. A to i přesto, že volební výbor zvýšil původní kvóty pro počet postupujících (u Rady ČT z 36 na 45 kandidátů a u Rady ČRo z 18 na 21 kandidátů). Zajímavé je, že o členství v rozhlasové radě usilovalo o 21 lidí méně než v televizní, poslanci z volebního výboru jich v první předvolbě vyřadili více. Do veřejných slyšení nepostoupilo 16 nominantů, u Rady ČT to bylo pouze 13 kandidátů. Veřejných slyšení se tedy zúčastní celkem 66 kandidátů do obou rad, z toho 45 usiluje o členství v kontrolním orgánu České televize a 21 chce kontrolovat Český rozhlas.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Méně politických trafikantů a více nezávislých odborníků sliboval předseda Volebního výboru Poslanecké sněmovny a bývalý novinář Martin Komárek v radách veřejnoprávních médií. Zatím mu to moc nevychází.

Vypadli téměř všichni kandidáti sdružení RING

A kdo tedy na úkor politických nominantů nepostoupil do dalšího kola volby radních veřejnoprávní televiz a rozhlasu? Byli to především občanští kandidáti. Na obou kandidátkách se stopka týká hned pěti zástupců Občanského monitoringu RING (Ondřeje Kobzy, Vladimíra Drápala, Iva Pujmana, Václava Brůžka a Romana Kučery), kteří usilovali o členství jak v Radě ČT, tak Radě ČRo. Stejné sdružení uspělo jen v jednom případě, a to navíc polovičatě: do obou rad totiž nominovalo profesora Martina C. Putnu. Poslanci z volebního výboru jej ale pustili jen do veřejného slyšení kandidátů do Rady České televize, u rozhlasové rady jej vyškrtli.

Z dalšího boje o křeslo v Radě ČT byl vyškrtnut také Stanislav Blaha z občanského sdružení Umlaufoviny, které vydává stejnojmenný internetový magazín. Středoškolský učitel rediguje weby Outsidermedia.cz a E-republika.cz, a byl volebním manažerem hnutí Změna a Klíčového hnutí Táni Fischerové, kandidátky na prezidentku republiky. Web E-republika.cz vydal den před rozhodováním, kdo z kandidátů do Rady ČT postoupí do veřejných slyšení před volebním výborem, kritický článek Pokleslá kultura, kýč a diskriminace v České televizi. Text je podepsaný jako „redakce“, faktickým šéfredaktorem a „provizorním“ vydavatelem (dle tiráže) webu je přitom sám Blaha.

Screenshot: ČT 24

„Katolická buzna“ Martin C. Putna prošel jen do předvýběru kandidátů do Rady České televize, u Českého rozhlasu byl vyřazen

Do Rady ČT neprojdou externí producenti

Neuspěla ani novinářka Jana Šmídová z tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu Českého rozhlasu, autorka pořadu Svět ve 20 minutách na publicistickém Českém rozhlasu Plus. Členové volebního výboru Poslanecké sněmovny vyřadili také Karla Arbese ze společnosti K.A. Production, která v minulosti vyráběla pro ČT pořady Suma Sumárum, POKR, Svět a kolejích nebo Devatero řemesel. Z tvůrců, u nichž by se dal předpokládat střet zájmů, protože s ČT přímo či nepřímo spolupracují, se do dalšího kola volby neprobojoval dlouholetý spolupracovník Jana Švankmajera, producent Jan Kallista.

Smůlu má i právník Josef Hörl z iniciativy Právníci radí občanům, který se po Novém roce proslavil podáním trestního oznámení na tehdejšího premiéra Jiřího Rusnoka pro „nečinnost“ při listopadové intervenci České národní banky proti sílící české koruně. Do veřejného slyšení nepostoupila ani Jana Karásková ze „zednářské lóže“, která pro změnu podala trestní oznámení přímo na generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, protože ČT podle ní neobjektivně informuje o situaci v Sýrii a údajném připravovaném zásahu NATO v této zemi. Mezi radními ČT neusedne ani věčný kverulant z veřejných zasedání Rady ČT Jan Šinágl, který už léta protestuje proti všem generálním ředitelům ČT a několikrát byl z jednání rady vyveden ochrankou televize.

Foto: SMKČ

Vyřazení bláznivého aktivisty Jana Šinágla z kandidátky do Rady České televize je celkem rozumné

Dramaturgyně rozhlasu nebude kontrolovat rozhlas

Do Rady Českého rozhlasu se určitě nedostane hudební dramaturgyně ostravského studia ČRo Monika Horsáková, již poslanci vyřadili stejně jako bývalého předsedu Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu Jiřího Volfa. Do veřejných slyšení neprošel ani nedávno odvolaný ředitel Nové scény Národního divadla v Praze Štěpán Kubišta, výkonný ředitel Kühnova dětského sboru Jan Vávra, profesor Gabriel Švejda z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, pedagog a ekonom Oldřich Lukáš z Plzně, spoluautor televizního cyklu České století z Ústavu českých dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petr Koura či zástupce občanského sdružení a nakladatelství Přátelé Prahy 3 Jiří Horský.

Poslanci vyřadili i Rudolfa Sůkupa z iniciativy Právníci radí občanům, stejně jako se to stalo jejímu šéfovi Josefu Hörlovi u kandidatury do Rady ČT. Šanci představit se členům volebního výboru sněmovny ztratila i předsedkyně sdružení ADEPTTs Alexandra Uhlová, jedna z iniciátorek kampaně Česko proti chudobě. Šanci naopak mají bývalí radní rozhlasu, kteří si v minulosti zadali s politickými stranami, jako Jiří Florian nebo Antonín Zelenka.