Potřebujeme znát verzi prohlížeče?

14. 9. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Je možné seriózně uvažovat, že webové prohlížeče už nebudou uživateli sdělovat číslo své verze? Vystačí si uživatel jen s vědomím, že má aktuální verzi prohlížeče? Odpověďmi na tyto otázky se zabývá následující článek.

Nedávno se v některých médiích objevila zpráva, že Firefox již nebude uživateli udávat číslo verze. Místo toho by se prý uživatel dozvěděl pouze to, jestli je daná instalace aktuální. Zprávy to byly ale poněkud nepřesné a přehnané. Ve skutečnosti se opíraly o úvahu, že by v okně O aplikaci mohl Firefox místo čísla verze prohlížeče udávat datum poslední aktualizace.

Na jiných místech v prohlížeči (např. na stránce s technickými informacemi o dané instalaci) by dále uživatel viděl, kterou verzi aktuálně používá. Nikdy tedy nepadl návrh skrývat informaci o verzi úplně. Navíc ani návrh na úpravu okna O aplikaci nebyl akceptován. Rozběhla se však zajímavá veřejná diskuse, jestli je v dnešní době ještě nutné, aby uživatel znal verzi prohlížeče, kterou používá.

Google Chrome naznačuje cestu

Za určitých okolností si lze představit, že by uživatel skutečně nemusel sledovat a znát číslo verze prohlížeče. Nejblíže k této praxi má dnes Google Chrome. Jeho tvůrci za tři roky prohlížeče na trhu vychrlili třináct major verzí, ale od začátku laické i odborné veřejnosti vzkazují, že číslo verze je pouze orientační a nemá se brát příliš vážně.

Troufám si tvrdit, že většina řadových uživatelů Google Chrome vůbec netuší, kterou verzi právě používá. Možná někteří registrují přechod mezi různými major verzemi, ovšem instalaci nového buildu sleduje zřejmě jen málokdo. Google totiž vytvořil podmínky, díky nimž se číslo verze stává pro uživatele téměř irelevantní informací.

O aktualizaci se prohlížeč stará plně automaticky. Uživatel vlastně nemá ani ponětí, jak se mu pod rukama prohlížeč mění. O vše se stará prohlížeč od zjištění dostupnosti nové verze přes její stažení až po její nainstalování. S aktualizací obvykle nejsou spojeny žádné problémy typu nekompatibility s rozšířeními.

Uživatel se v reálném provozu skutečně nemusí zajímat o to, jakou verzi prohlížeče právě používá. Stačí mu vědomí, že má za standardních okolností vždy nejnovější dostupnou verzi s bezpečnostními opravami, vyladěným výkonem i nejnovějšími funkcemi. Jenže Google Chrome byl takto navržen od svých začátků a nabíral uživatele, kterým tento systém vyhovuje.

Obecně nelze se vší vážností říci, že verze prohlížeče je dnes pro koncového uživatele již irelevantní informací. Google Chrome sice ukázal cestu, ovšem nelze na ní bezhlavě vběhnout. Někteří uživatelé Google Chrome kritizují právě za systém plně automatické aktualizace. Cítí, že nad softwarovým vybavením svého počítače ztrácejí kontrolu, a to se z principu nemusí každému líbit.

Aktualizační utilita Google Update byla krátce po uvedení první veřejné testovací verze prohlížeče Google Chrome předmětem mnoha plamenných diskusí. Části uživatelů se nelíbilo, že si prohlížeč potichu nainstaluje do systému také utilitu, která si bez uživatelova posvěcení běží na pozadí a svévolně provádí aktualizaci prohlížeče, aniž by o tom byl uživatel jakkoliv informován, natož aby utilita čekala na jeho souhlas.

Pro některé uživatele se tak stal Google Chrome z principu nepřijatelným prohlížečem, někteří si činnost Google Update zablokovali aplikačním firewallem a někteří sáhli po odvozeném prohlížeči Iron, který se popisovanému chování vyhýbá obloukem. Je tedy zřejmé, že existuje skupina uživatelů, pro kterou ztráta kontroly nad aktualizováním prohlížeče je nepřijatelná.

Specifické požadavky firemního sektoru

Největší problém je to pro firemní prostředí, kde existují určitá pravidla pro aktualizaci používaného softwaru a nelze tam provádět aktualizace se stejnou lehkostí (a někdy i lehkovážností) jako si to může dovolit řadový uživatel na osobním počítači. Z firemního prostředí se již ozval skřípot zubů nad rychlými vývojovými cykly spojenými s krátkou podporou starších verzí. Ztráta kontroly nad aktualizací softwaru je pro mnoho techniků ve firmách noční můrou.

Ve firemním prostředí nejde primárně o co možná nejrychlejší uvádění novinek do ostrého provozu. Prioritou je spolehlivost a kompatibilita. Technická oddělení ve větších firmách potřebují vědět, že právě otestovaná a prověřená verze prohlížeče bude podporována několik následujících let. Plně automatická aktualizace prohlížeče jdoucí ruku v ruce s rychlým uváděním nových major verzí jde proti potřebám firemní sféry a neslučuje se se zaběhlou praxí.

Bez plně automatické aktualizace však lze jen těžko ignorovat číslo verze. Uživatelé, kteří se vlastnoručně starají o správu počítače (domácnosti, malé firmy), potřebují vědět, jakou verzi prohlížeče aktuálně používají a na kterou je třeba přejít například kvůli nejnovějším bezpečnostním aktualizacím. Zatlačit informaci o verzi prohlížeče úplně do pozadí tedy není dost dobře možné bez plně automatické aktualizace, která ovšem není vždy žádoucí.

Dejme tomu, že pro tvůrce některých prohlížečů jsou prioritní koncoví uživatelé, kteří skousnou či dokonce uvítají plně automatickou tichou aktualizaci prohlížeče. Aby však mohli zcela ignorovat číslo verze (aby se o něj vůbec nemuseli starat), bylo by nutné zajistit stoprocentní kompatibilitu, což je dosti obtížné.

Kompatibilita s rozšířenými je řešitelná

Kompatibilita s rozšířeními Firefoxu byla v rámci v úvodu článku zmíněné debaty nad informacemi z některých médií hlavním argumentem odpůrců upuštění od sdělování čísla verze. Firefox má dlouhodobě problémy s kompatibilitou rozšíření při vydání nové major verze. Praxe ukazuje, že uživatel potřebuje znát číslo verze prohlížeče a mít kontrolu nad aktualizací.

Jinak by se mu totiž mohlo stát, že jednoho krásného dne spustí počítač, otevře prohlížeč a zjistí, že najednou nejsou k dispozici některá pro něj důležitá rozšíření. Prohlížeč se totiž potichu aktualizoval na vyšší verzi, s níž ještě nejsou některá rozšíření kompatibilní, takže byla preventivně deaktivována. To je samozřejmě medvědí služba, o kterou uživatelé nestojí. Mozilla se snaží tento letitý problém řešit, aby uživatelům usnadnila přechod na nyní častěji vydávané nové major verze.

Některá rozšíření nelze do nové verze instalovat jenom proto, že daná nová verze nebyla u rozšíření zahrnuta mezi podporované. Pokud by ale po technické stránce mělo rozšíření s novou verzí Firefoxu pracovat bezproblémově, portál Mozilla Add-ons upraví seznam podporovaných verzí tak, aby uživatelé mohli rozšíření bez problému používat i v kombinaci s novější verzí prohlížeče.

Relativní novinkou je pak Add-on SDK dávající tvůrcům rozšíření pro Firefox možnost vytvářet takové doplňky, které budou dopředně kompatibilní. S dopřednou kompatibilitou rozšíření počítá jejich ekosystém i v rámci konkurenčních prohlížečů Google Chrome, Opera a Safari, kde se k tvorbě rozšíření používají běžné webové technologie.

Lze si tedy představit, že se jednou dostaneme u všech prohlížečů do bodu, kdy rozšíření budou fungovat nehledě na verzi prohlížeče. Uživatele by pak kvůli rozšíření nemusela zajímat verze prohlížeče. Ovšem ani vyřešení problémů s kompatibilitou s rozšířeními stále neuvolňuje cestu k úplnému zatlačení informace o verzi prohlížeče do pozadí. 

Pořád bude ožehavou otázka kompatibilita s produkty třetích stran včetně nejrůznějších webových aplikací. Stačí se podívat na problémy klientů některých bank s internetovým bankovnictvím v čerstvě uvedené nové major verzi prohlížeče. Banky mají sice během vývoje nové verze prohlížeče dost času připravit se na příchod verze ostré, ale mnohdy problém začnou řešit až po jejím vydání.

V takové chvíli uživatel potřebuje vědět, že mu byla nainstalována nová verze, která není s jeho internetovým bankovnictvím kompatibilní, a musí vědět, jak a na kterou verzi prohlížeče přejít zpět, aby znovu mohl obsluhovat svůj účet přes Internet. Kdyby uživatel nevěděl o aktualizaci prohlížeče či o používané verzi, problém by se mu řešil o poznání hůře.

Je možné, že se zkrácenými vývojovými cykly, dokonalejšími aktualizačními mechanismy a bez problémů s kompatibilitou s rozšířeními bude verze prohlížeče zajímat stále menší a menší procento koncových uživatelů. Neznamená to ovšem, že by bylo radno informaci o verzi zcela skrývat už kvůli možným problémům s kompatibilitou s produkty třetích stran, kterou prostě generálně vyřešit nelze. 

Potřebujete na svém osobním počítači znát číslo verze prohlížeče?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).