Po únorové demonstraci proti omezování svobod internetu z per Andreje Babiše (ANO) a Milana Chovance (ČSSD) se dnes ráno v Praze odehrála další veřejná akce na toto téma. Tentokrát šlo o reakci na Babišův zákon o regulaci hazardu na internetu, který s sebou vedle mnoha nejasností nese i riziko možné cenzury a postupného rozrůstání.
Před senátem se dnes ráno sešla skupina lidí s přelepenými ústy, která tímto chtěla upozornit do práce mířící senátory, že zákon z pera ministerstva financí, který už prošel Poslaneckou sněmovnou, může být značně problematický.
Za akcí stála iniciativa Přichází cenzor, která zejména v posledních dnech rozjela veřejnou kampaň. V minulém týdnu se tak podařilo dosáhnout toho, že se proti postavily některé senátní výbory. Z reakcí senátorů, se kterými jsem mluvil, je ovšem pravděpodobné, že zákon bude schválen.
Tady být nemůžete
Skupina lidí, která před senát přišla s velkou maketou razítka, tričky a materiály, nakonec měla problém s ochrankou. Ta s odvoláním na zákon zakázala v dosahu 100 metrů od senátu materiály využívat. Protestující tak museli sundat trička i transparenty a senátorům bylo možné pouze předávat informační materiály.
Ministerstvo financí tvrdí, že se k zákonu nesešly žádné připomínky. Minimálně ministerstvo průmyslu a Český telekomunikační úřad ale v mezirezortu své komentáře předkládaly, vyslyšeny ale nebyly.
Kolem schvalování zákona se vyskytuje i pachuť tuzemské hazardní lobby, která do akce zasahovala. Ironicky jako jeden z prvních senátorů dnes dorazil majitel sázkové firmy Synot Ivo Valenta. Podle kritiků zákona sice dojde k ochránění zdejšího hazardního byznysu, naopak se ale uvalí zátěž na poskytovatele internetu. Přesné propočty neexistují, ale technické vybavení by je mělo stát až několik miliard korun. Finance přitom tvrdí, že díky zákonu vyberou na daních miliardu.
Iniciativa Přichází cenzor chce podle informací Lupy fungovat i v případě, že Senát zákon schválí. Ambicí je hlídat, zda se podobných zákazů nebudou chtít chytat další ministerstva. „Je zde možnost, že prolomíme určitou hranici. Jakmile něco takového zakážeme, je možné, že přijdou další úřady, které budou mít zájem blokovat další jevy,“ míní šéf CZ.NIC Ondřej Filip.
Iniciativa by měla dále vystupovat pod stejným názvem a nebude komunikovat pod značkou CZ.NIC. „Ministerstvu financí se asi nechtíc povedlo, že se odvětví sjednotilo,“ doplňuje Filip.
Do iniciativy se připojilo přes 180 firem a organizací, včetně například silného Svazu průmyslu a dopravy ČR, jehož členem je poněkud paradoxně i Babišův Agrofert. Mluví se nicméně o tom, že veřejná osvětová a nátlaková akce přišla pozdě. SPIR či třeba CZ.NIC se snažily pracovat v tradičním mezirezortu a působit mezi politiky, téma ale dlouho stálo mimo zájem větší veřejnosti.
Iniciativa také uspořádala anketu na vzorku tisíci lidí, ze které vyšlo, že si občané schválení zákona, respektive cenzuru internetu, nepřejí. Konkrétně je šest z deseti lidí proti. Zaznívají také hlasy, že zákon s náklady na technologie přinese i zdražení připojení. To by podle průzkumu vadilo 86 procentům lidí.
Babišův zákon je problematický i v mnoha dalších směrech. Využívá třeba termín „poskytovatel připojení k internetu“, který však formálně český právní řád nezná. Blokování se navíc vztahuje pouze na přímé URL adresy, nikoliv však na mobilní aplikace, přes které se sází stále více. Zákon rovněž může zasahovat do základních práv daných ústavou.
