Lepší pokrytí, více diváků
Prima si může říkat, co chce, ale ze všech čtyř celoplošných analogově šířených programů má zdaleka nejhorší pokrytí. V mnoha regionech ji diváci vůbec nenaladí. Nebýt satelitu a kabelových společností, těžko by dosahovala dnešních, byť ne příliš vysokých výsledků sledovanosti. Když se na Domažlicku jako na vůbec prvním místě v tuzemsku vypínalo analogové vysílání, divákům v pozemní digitální síti nejvíce chyběla právě Prima. Nezajímalo je, že pro Primu už nebylo v multiplexu A místo a že by tu musela vysílat ještě jedna síť, pro kterou nebyl kromě Primy žádný další obsah.
Diváci takové podrobnosti prostě nevědí a ani se jimi nechtějí zabývat. Od digitálního vysílání očekávají, že jim nabídne současné čtyři základní televizní programy v lepší kvalitě a k nim několik dalších stanic. Pokud ale některá ze základních televizí chybí, je to problém. Prima se mohla v Domažlicích prásknout přes kapsu a vyzkoušet si, jak by na její digitální vysílání reagovali diváci. Domažlicko je poměrně malý region a neustále tu probíhají průzkumy diváckého chování. Není nic jednoduššího, než se domluvit s operátorem multiplexu B, vlastnicky spřízněným s českým spolumajitelem Primy, a požádat Český telekomunikační úřad o kmitočtový příděl.
Digitálně o 23% území více
Jenže Prima argumentuje tím, že by jako jediná televize v multiplexu musela platit veškeré náklady na jeho provoz a že diváků je na Domažlicku málo, takže se jí tu nevyplatí vysílat. Což je trochu liché, když přímo v Domažlicích provozuje malý městský analogový vysílač (mimochodem, toho se loňská údajná analogová tma vůbec nedotkla, stejně jako větších analogových vysílačů v okolí, takže nemalá skupina diváků místo přechodu na digitální příjem televize jenom nastavila antény na jiný analogový vysílač). Pokud Prima slibovala, že někde začne digitálně vysílat, zmiňovala především Brno a Ostravu (v Praze a středních Čechách už takto vysílá mnoho let), ale i Plzeň a Sušici.
Už v říjnu 2006, během projednávání první verze Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání, vypracoval Český telekomunikační úřad tabulku, podle níž Prima z analogových vysílačů pokrývala pozemně 74 procent území České republiky. Pokud by přešla na digitální vysílání a multiplex 3 (nynější přechodná digitální síť B) by využil všechny kmitočty přidělené od ČTÚ, dostal by se signál Primy až na 97,3 procenta území. Pravdou je, že oněch 23 a více procent pokrytého území navíc by nebylo tak lukrativních jako velké městské aglomerace a „vysílání do lesů“ se žádné televizi nevyplatí. Prostým srovnáním s Novou, která těch 97,3 procenta území pokrývá už dnes analogově, je ale Prima chudým příbuzným a sama se okrádá o potenciální diváky.
Vyplatí se zdržovat nástup konkurence?
Nový generální ředitel Primy Marek Singer zatím přejímá v otázce digitalizace zdržovací taktiku Novy. V Senátu se pozastavoval nad tím, proč ČTÚ neřeší otázku státní informační kampaně a zabývá se jenom technickou stránkou věci, tedy harmonogramem spouštění digitálních vysílačů a vypínání analogových kmitočtů. Informační kampaň ale od samého začátku spadá pod Národní koordinační skupinu pro digitalizaci (NKS), potažmo pod Ministerstvo vnitra. Těžko může někdo chtít od ČTÚ jako regulátora technologických prostředků, aby připravoval, pořádal a vyhodnocoval informační kampaně.
Singer ale mluví o „přehazování horkého bramboru“ mezi ČTÚ a NKS a obavách, že lidé nebudou vědět, proč by si měli kupovat set-top-box. Takové výtky ale nejsou na místě a vzbuzují spíš dojem, že se Prima snaží najít sebelepší argument, jak digitalizaci co nejvíc oddálit a užít si co nejdelší dobu „ve čtyřech“, tedy pozemní vysílání pouhých čtyř celoplošných televizních programů, přičemž pouze dva (Nova a Prima) mohou ve větší míře vysílat reklamu. Ano, u Novy má takové zdržování logiku. Televize, která může na digitalizaci jenom ztratit, ať už jde o sledovanost nebo výnosy z prodeje reklamních časů, se věru nebude dobrovolně hnát do větší konkurence. U Primy – s jejím pokrytím a její sledovaností – je ale podobné chování na pováženou.
Co by kdyby…
Představme si, že by se Prima už přede dvěma lety rozhodla investovat do digitálního vysílání a zaplatila rozšíření mutiplexu B do všech oblastí, kde dnes vysílá multiplex A, a možná i někam jinam. Jaká by dnes asi byla její sledovanost? Jak by se dařilo jejímu bonusovému programu, který by dostala od státu za předčasné vrácení analogových kmitočtů? Rozhodně lépe než filmovému kanálu Nova Cinema, protože na rozdíl od něj by „Prima 2“ vysílala povinně také v základních omezených nabídkách všech kabelových a IPTV operátorů. Na „dvojce“ by Prima mohla odbavit letošní mistrovství Evropy ve fotbale, aniž by si rozbořila programové schéma hlavního kanálu a riskovala, že přijde o ten zbytek stálých diváků, které neodradilo zoufalé programování předchozích dvou let.
Představme si, že by Prima vysílala digitálně z Bukové hory u Ústí nad Labem, kde není ani v analogu. Pokud dnes chcete sledovat Primu v severních Čechách a nežijete v nějakém větším městě, nezbývá vám než si pořídit satelitní komplet, kabelovou televizi (pokud u vás vůbec nějaká je) nebo O2TV. Jenže to jsou veskrze placené služby a do těch se určité části diváků jít nechce. Analogová síť Primy na severu Čech připomíná ementál a pouhým spuštěním Bukové hory by si mohla připsat okolo půl milionu až milionu potenciálních diváků. Nepřipíše, protože se jí nechce „vyhazovat peníze“. Za Euro 2008, které nejdřív označí za největší programový trhák letošního roku, aby se ho pak neúspěšně snažila prodat České televizi, je ale vyhodí.
Primě se zkrátka mohlo dařit lépe, pokud by se stále neohlížela na Novu a nekopírovala její chování. Nejen v programu, ale také ve vztahu k digitalizaci.
Kam by se mělo rozšířit zemské digitální vysílání Primy nejdříve?
