Případy softwarového pirátství

Na páteční tiskové konferenci BSA (Business Software Alliance) oznámila podzimní kampaň proti softwarovému pirátství – cílem bude prevence v menších a středních podnicích z kreativního odvětví. Právě tam je podle BSA míra pirátství velmi vysoká. Nejvíce případů softwarového pirátství je v Praze (25 procent), Jihomoravském (13 procent) a Ústeckém kraji (12 procent).

Evidence případů softwarového pirátství v ČR za období 2004–2006

Tři jmenované kraje představuji polovinu všech případů porušování autorského práva k software a třetinu způsobené škody – nutno dodat, že jde o souhrnné informace za poslední tři roky (ročně v průměru 103 případů). A policejní statistiky (pro změnu za poslední 4 roky, ročně průměrně 501 případů, viz dále) tomuto žebříčku odpovídají – byť se nejedná pouze o trestnou činnost týkající se software, zahrnuje filmy, hudbu a další oblasti autorského práva. A co si budeme povídat, množství inzerátů nabízejících herní software (žádná z firem není členem BSA, ve statistice se tedy nijak neprojevuje) je závratné.

Tolik diskutabilní míra pirátství

Míra pirátství v ČR v současnosti dosahuje 40 % a podle BSA tato činnost představuje i ztrátu ve výši 2,7 miliardy korun ročně pro tuzemskou ekonomiku. Dlužno dodat, že jako vždy je nutné tato čísla brát s rezervou – je diskutabilní, zda by o tuto částku skutečně byla tuzemská ekonomika obohacena. V každém případě je ale pirátství celospolečenským problémem. A je pochopitelně otázkou, zda agresivní aktivity BSA, zhusta kritizované v mnoha uplynulých letech, jsou skutečně důvodem poklesu míry pirátství o 26 % za posledních 11 let. Pro zajímavost – míra pirátství v EU je na 36 % (266 miliard korun ročně).

Míra pirátství se mimochodem určuje na základě množství prodaného hardware ročně následně srovnaného s košíkem instalovaného software – srovnáním těchto dvou údajů se odvodí, na kolik procent počítačů nebyl instalovaný software. Pokud začnete namítat něco o nepřesnosti či nejasnosti, budete mít zcela jistě pravdu. Osobně beru absolutní čísla s velkou rezervou, zajímavější mohou být v případě srovnávání mezi jednotlivými zeměmi či meziročními vývoji. BSA prý ve své metodice zohledňuje existenci open source a freeware.

Chcete podpořit svoji oblíbenou službu na českém Internetu? Rádi byste dali provozovatelům webů najevo, že jim fandíte? Pak neváhejte a hlasujte v anketě Křisťálová Lupa 2006! Až do 31. října 2006 můžete ovlivnit, které projekty si budou přebírat ocenění pro vítěze pro tento rok. Navíc získáte roční licenci k bezpečnostnímu balíku od společnosti AEC a můžete vyhrát i některou z 50 hodnotných cen.

Boj Policie ČR proti pirátům

V letech 2003 až 2006 Policie ČR zjistila celkem 2006 případů porušování autorského práva a objasnit se jí podařilo 94 procent případů – pokud uvážíme, v jak tristním stavu se nachází česká policie ohledně informačních technologií, můžeme uvažovat o opravdu velké úspěšnosti. Otázkou je, zda velkou měrou k tomu výsledku nepřispívá omezená mentální kapacita řady pirátů – ti se příliš často nacházejí ve stavu naivistické beztrestnosti a jejich znalosti práva jsou na úrovni hospodských tlachů u piva. Policie ČR na porušování autorských práv nicméně má speciální vyšetřovací týmy a často narazí i na distribuční sítě, vyšší číslo případů ve výše uvedené evidenci je potom očekávatelné. Svědčí o aktivní činnosti v této oblasti, byť vždy lze namítat, že uvedené číslo může být malé.

Jaká je skutečná míra softwarového pirátství z uvedených čísel tak jako tak není zřejmé – BSA prezentovala pouze dopadené piráty – čísla, která můžete vidět v následující tabulce, stejně tak jako v tabulce najdete údaje od Policie ČR. Předložená čísla se navíc týkají pouze BSA, a odpovídají tedy pouze pirátským případům týkajícím se členů BSA. Na druhou stranu, členy BSA jsou ty nejvýznamnější společnosti a jejich software patří mezi nejrozšířenější. V policejní statistice je nejspíš i řada naivních pirátských překupníků, jejichž hloupost je přímo úměrná jejich inzerátům v bezplatných inzertních novinách či Internetu.

Statistika obsahuje pouze případy členů BSA.

§ 152 trestního zákona

Těšme se na novou antipirátskou kampaň BSA

Podzimní kampaň BSA proti softwarovým pirátům ponese název „Příběhy softwarového pirátství“ a zaměří se na malé a střední podniky – dopisem bude kontaktovat zhruba 25 tisíc firem (v ČR a SR). Těšit se můžete také na rozhlasové spoty a online bannery – ty budou ukazovat příběhy tří podnikatelů, kteří ignorovali nelegální software ve firmě. BSA na tiskové konferenci zdůraznila, že pirátství je nejvíce rozšířené v kreativních odvětvích, sektoru informačních technologií a servisních společnostech. A právě na tyto skupiny se chce zaměřit aktuálně.

„Neznalost neomlouvá“, tak nějak by se dala označit podlinka celé aktivity – firmy by neměly podceňovat přítomnost nelegálního software – manažeři a podnikatelé jsou za výskyt nelegálního software spoluodpovědní, byť jej sami neinstalovali a zpravidla o něm ani nemají ponětí. BSA přitom „tipy“ na nelegální užívání software dostává nejčastěji zevnitř či z blízkosti firmy – nespokojený zaměstnanec či zákazník mohou být pro některé firmy smrtelní. Tip od konkurenční firmy je také častým jevem. Nutno podotknout, že nemusí jít pouze o konkurenční boj a snahu poškodit konkurenci – v řadě případů jde o udání podložené nutností nastavit stejné podnikatelské podmínky. Firma podnikající s legálně koupeným nákladným software se logicky může cítit poškozena, pokud její konkurence podobné náklady nemá.

Problém pochopitelně není jenom v nelegálním software – je těžké ohlídat zaměstnance, aby nestahovali z Internetu filmy, hudbu či jiná autorská díla chráněná autorským zákonem. Problémem je často i užívání více licencí, než je zakoupeno. Dopady jsou přitom značné – peněžité tresty, propadnutí věci, odnětí svobody až na pět let. Často je potřeba uhradit statisícové finanční kompenzace poškozeným softwarovým firmám – dle BSA až dvojnásobek licenčních poplatků.

Vyhnout se zodpovědnosti za nelegální software pro správce sítě a management firem přitom není možné – nevěděl jsem o tom či já jim říkal, aby to nedělali není obranou. BSA firmy upozorňuje již dlouho na nutnost prevence – zamezení toho, aby se nelegální software (či obecně autorská díla bez licence) vůbec na firemní počítače dostal. Mezi důležitá opatření patří jak ta papírově administrativní – pracovní smlouvy, vnitrofiremní předpisy, tak aktivní ochrana s pomocí specializovaného software a plné využití možností operačních a síťových systémů. Běžný zaměstnanec prostě nemá mít vůbec šanci cokoliv nekontrolovaně instalovat.

Nekupujte software na tržišti

Velkým problémem podle BSA je organizované překupnictví nelegálního softwaru. Jan Hlaváč na tiskové konferenci upozorňoval na existenci portálů nabízejících nelegální software způsobem, který není snadné identifikovat – jejich existence je přitom spojena s velkým množstvím spamu s nabídkou operačních systémů či hojně používaného aplikačního software. Podobné aktivity jsou sice prozatím takřka výhradně zahraniční, ale lze očekávat, že Česká republika nebude ušetřena ani tohoto druhu nezákonného jednání. V mnoha případech jsou podobné „prodejní“ portály zcela podvodné – po obdržení částky od nich nic nedostanete. A po pár dnech na původní adrese dříve existující portál nikdy více nenajdete. Nabízený software se přitom tváří jako legální, často mající nálepku OEM verzí. Jediné, podle čeho můžete začít být podezíraví, je zpravidla cena.

Při koupi takto šířeného software ostatně podstupujete stejné riziko, jako když si „přepálené“ CD koupíte od někoho na bleším trhu – nikdy nevíte, jaký vir, spyware či key-logger si spolu s tímto software nainstalujete do počítače. Pokud se tedy nebojíte rizika používání nelegálního software, možná byste měli zvážit i jiná rizika.

Na závěr musím obligátně dodat – BSA stále nemá v České republice žádnou právní subjektivitu.