Ilustrace: Nenad Vitas
Stačí se podívat, jak viděli naši předkové budoucnost automobilismu. Podle mnohých přání i předpovědí starých několik desítek let jsme se nyní měli pohybovat ve strojích, které budou kromě pohybu po silnici i létat. Auta by měla jezdit sama, bez aktivních zásahů řidiče. Další krásná a romantická představa, která se naplňuje jenom velmi pozvolna. Z většiny představ je vidět, že naši předkové byli i se svými poněkud omezenými znalostmi až příliš velcí optimisté.
Prostý člověk narozený na začátku minulého století si samozřejmě ani nedovedl představit, že svět za sto let ovládnou počítače, tedy přístroje, bez kterých si většina lidí nedokáže představit nejenom zábavu, ale i práci. Vrcholem tehdejší techniky bylo rádio. Poslední desítky let toho přinesly až moc, pokrok uháněl mílovými kroky. Přesto se nevyplnily odhady fantastů a snílků, kteří doufali, že ve třetím tisíciletí budou žít lidé v podmořských městech a meziplanetární cesty budou běžné.
Mezi vizionáře patřil třeba Leonardo da Vinci. V patnáctém století předpovídal létající stroje a tanky, přesto se jeho objevy dočkaly reálné a fungující podoby za půl tisíciletí. Da Vinci si asi nemyslel, že bude lidstvo na objevy, které zmínil ve svých studiích, čekat tolik stovek let. Současní vizionáři jsou ve svých prognózách opatrnější a jejich předpovědi mají dost velkou šanci na rychlé zhmotnění. Předpovědi vycházejí z reálií daleko více než předpovědi středověké. Nikdo si neodváží tvrdit, že za dvacet let budeme běžně létat na Mars. Jsme realisté, a to i přes fakt, že technologie šly za posledních pár let dopředu opravdu rychle.
Předpovědi analytických firem se soustředí na nejbližší pětiletku, dál se nikdo neodvažuje dívat. Asi proto, že by si zkazil jméno, až by jeho předpověď po pěti letech někdo vytáhl. Dá se říci, že jsme technologickým pokrokem jen tak unášeni a nikdo vlastně neví, co budoucnost přinese. Existuje mnoho oborů a technologií, tisíce firem, které vyvíjejí něco neobvyklého a nikdo o tom vlastně neví. I ve dnešní době Internetu, který maže vzdálenosti i informační bariéry, nejsme schopni pořádně předpovídat vývoj technologií. Soustředíme se jen na to, kdy v letošním roce přijde na trh novinka od výrobce počítačů nebo jiných spotřebičů. Věda a výzkum vlastně nikoho nezajímá, protože tyto obory nemají na náš život okamžitý a viditelný vliv.
Kdyby měl vynálezce Leonardo takovou znalostní a informační základnu, jakou má současné lidstvo, dařilo by se mu něco pořádně předpovědět? Věřím, že ano. Kdyby Leonardo předpovídal, jaké vynálezy ovládnou svět za sto let, věřil bych mu. Leonardo byl totiž génius, což se o současných analyticích asi říci nedá.
Možná génius, který ví, co bude za sto let, existuje. Jen o něm nikdo neví, případně se mu jeho okolí směje. Dokážu si živě představit, jak velkým terčem posměchu byl v době renesance Leonardo se svými obrázky létajících strojů. Kdo by nechtěl vědět, kam se bude vývoj ubírat. Ano, dnešní lidstvo to má s předpověďmi nesmírně těžké, všude je mnoho novinek a informací a zdá se, že všechno důležité už tu bylo. Ani vlastně nevíme, jestli jsou současné předpovědi optimistické nebo pesimistické. Třeba Leonardo byl jistě optimistou, ale jsou takoví i lidé, kteří dnes předpovídají následující pětiletku? Doufám, že i když nebudeme vědět, co nás vlastně čeká, bude to stát za to.
