Hlavní navigace

Proč si ISP Alliance stěžuje na dotace na stavbu rychlých sítí u Evropské komise?

Autor: Depositphotos
Rostislav Kocman

První fáze dotací na NGA sítě je ztracená a dotace nečerpatelné, protože by představovaly nedovolenou veřejnou podporu. Další fáze ale lze určitě opravit.

Sdružení lokálních operátorů ISP Alliance minulý týden podalo Evropské komisi stížnost na dotační výzvu na stavbu rychlých sítí (separátní stížnost podala také firma CETIN). Zeptali jsme se zástupců ISP Alliance na jejich důvody. Odpověď přetiskujeme bez redakčních úprav:

ISP Alliance poslala Evropské komisi svoji stížnost na současnou podobu dotací na NGA sítě – přesněji na podobu první výzvy dotačního programu Vysokorychlostní internet, který je součástí specifického cíle 4.1 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. ISP Alliance se domnívá, že poskytnutí dotace v této výzvě může být považováno za nedovolenou veřejnou podporu a každý, kdo o dotaci nyní požádá, by si měl být vědom rizika, že může případnou dotaci vracet. 

Stížnost k Evropské komisi ale není náhodným a ojedinělým výkřikem. ISP Alliance na toto riziko upozorňovala dlouhodobě, stejně jako další asociace a firmy sdružené v neformální Platformě pro rozvoj vysokorychlostních internetových sítí. Ministerstvu průmyslu a obchodu, které má tento dotační titul na starosti, by tak argumenty ze stížnosti neměly být neznámé. Nyní záleží na něm, jestli se z první výzvy poučí a v dalších výzvách chyby odstraní, aby mohly být peníze, které má k dispozici, smysluplně využity. 

O co vlastně ISP Allianci jde? 

Když se poprvé objevily informace o potřebě stavět sítě NGA a o evropských prostředcích, které mohl stát prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu na dotování této výstavby využít, rozhodla se ISP Alliance sledovat dva cíle. 

Prvním a hlavním cílem je zachování konkurenčního prostředí. Členové ISP Alliance si umí s konkurenčním prostředím poradit. Regionální operátoři vznikali za tuhého infrastrukturního monopolu. Byť se v té době prosazoval model velkoobchodního přístupu k infrastruktuře Českého Telecomu, z tehdejších „alternativců“ neexistuje ani jeden a naopak prosperují firmy, které se rozhodly pro vlastní infrastrukturu. 

I dnes platí, že drtivou většinu koncových optických přípojek FTTH/B staví malí a střední poskytovatelé připojení k internetu (zdroj: Výroční zpráva ČTÚ). Staví je za své, bez dotací, postavili je bez tzv. Zákona o usnadnění výstavby (194/2017 Sb.) a budou stavět dál. Konkurence se malí operátoři nebojí. Dnes se dá říct, že na telekomunikačním trhu se hraje většinou fér, určitě v pevných sítích. Ale je potřeba, aby tady platila stejná pravidla pro všechny a aby konkurenční boj nebyl pokřiven dotacemi. 

Což nijak nezpochybňuje oprávněnost dotace v opravdových bílých místech, kde z mnoha důvodů nikdo NGA sítě nestaví a v nejbližších letech stavět nechce. Byť důvody může být fakt, že staví jinde, v místech, kde se to vyplatí více. V takových místech by se někde stavělo později, někde asi za současných odpisových dob a nákladů na výstavbu nikdy, což samozřejmě dotace mohou změnit. Dotace mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Existují ale evropská pravidla (2013/C 25/01 – PDF), o kterých si myslíme, že jsou relativně dobrá a při dodržování dobře eliminují negativa. 

Bojovat proti dotacím je jako bojovat proti větrným mlýnům. Dotace budou. Byť víme, že drtivá většina malých a středních operátorů o dotace vůbec žádat nebude, ISP Alliance chce, aby pravidla byla nastavená tak, že dobrý projekt může dotaci dostat bez ohledu na velikost – projektu i firmy.  

Druhým cílem bylo zachování technologické neutrality. V prvních verzích Národního plánu rozvoje sítí nové generace byli regionální poskytovatelé internetu označování za garážovky a wifináře. Bezdrátové sítě byly dokonce označeny jako hrozba pro rozvoj NGA. Toto vnímání malých a středních telekomunikačních firem se mění. Sice pomalu, ale mění. Protože především neodpovídá reálnému stavu, kdy především tito ISP budují optické sítě, jak si správně dlouhodobě všímají výroční zprávy ČTÚ, které ale pohříchu málokdo čte a s jejich daty se nepracuje. 

Žádná z rozumně uvažujících telekomunikačních firem nechce preferovat bezdrátové sítě na úkor optiky, jak je občas regionálním poskytovatelům internetu podsunováno. Optické sítě mají sice vyšší nároky na investice, ale výrazně nižší provozní náklady, zákazníci jsou spokojenější (=loajálnější) a především je možné nabízet služby na základě obchodní úvahy a nebýt limitován technologickými limity. 

Ale bezdrátové sítě mají nezastupitelnou úlohu při pokrývání řídce osídlených míst a v backhaulu při překonávání např. přírodních překážek. V CHKO prostě optiku nepoložíte a hnědouhelný důl taky lépe překonáte rádiem než obejdete optikou. Zvlášť když chcete dodržet zákony a splnit všechny administrativní požadavky naší státní správy. Kritéria pro hodnocení by teda neměla zvýhodňovat jednu technologii, ale být neutrální. 

Co je na současných pravidlech špatně? 

Příprava dotační výzvy trvala dlouho. Národní plán rozvoje sítí nové generace, nezbytná podmínka pro vypsání dotací, byl schválen vládou na podzim loňského roku. Pracoval s daty o existujících a plánovaných přípojkách NGA z konce roku 2015 a se stejnými daty se pracovalo i při tvorbě tzv. Intervenčních území. Tedy oněch bílých míst. Jenže i v těch se mezitím stavělo. Vzniklo několik tisíc přípojek, které splňují i přehnaně přísné parametry NGA dle dotačních pravidel, ještě více pak těch, které plní základní kritérium spolehlivé rychlosti 30 Mb/s. 

Tyto nové přípojky ale nebyly při vyhlášení dotační výzvy zohledněny. A to ani ve veřejných konzultacích, které jsou také zpochybňovány pro jejich průběh, vypořádání připomínek a vůbec dojem, že neprobíhaly v režimu zákona o elektronických komunikacích, jako dělá veřejné konzultace třeba ČTÚ. Pokud by tedy tyto přípojky byly nyní ohroženy dotovanou výstavbou, došlo by podle názoru nejen ISP Alliance k poskytnutí nedovolené veřejné podpory.

Vyhodnocovací kritéria přímo nediskriminují jiné než optické sítě. „Pouze“ jim uznávají méně nákladů a nedostanete za ně tolik bodů. Aby bylo jasno – optické sítě budou vždy kvalitnější než jiné, ale na pokrytí bílých míst rychlostmi 100 Mb/s nejsou nezbytné. Jde to i jinak a pro tyto rychlosti dostatečně kvalitně. Stát si jistě může říct, že chce optickou přípojku do každé domácnosti. Jenže pak si musí uvědomit, že to bude trvat dlouho, bude to drahé a musí pro to především vytvořit podmínky. Pokud chce pokrýt bílá místa a chce je pokrýt rychle, potom to jenom optickými sítěmi nedokáže. A nejde vůbec o množství peněz – zkrátka tyto sítě do tří let v takovém rozsahu postavit nejde, i kdyby bylo peněz mnohokrát více. 

CIF17_Williams1

Pokud by se stavělo podle současných dotačních pravidel, mohlo by docházet v mnoha místech skutečně k nedovolené veřejné podpoře. To by měla Evropská komise posoudit a Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo zvážit, zda chce žadatele o dotace vystavovat riziko, že ne svou chybou budou muset dotace vracet. Jinak se nebude moci divit, že v první výzvě o dotace nikdo nepožádá. Vyplácet se budou zpětně a do té doby Evropská komise rozhodne. A když už bude zkoumat naše NGA, měla by se podívat i na pravidla celého dotačního programu. 

Zastavení celého dotačního programu ale může předejít i samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu. Připravuje druhou výzvu. V té je možné připomínky od telekomunikačního sektoru zohlednit, řádně zmapovat současný stav internetových přípojek a vyhnout se podobné situaci v budoucnu. Zabere to nějaký čas a druhou výzvu – pokud má být kvalitní – nepůjde vypsat letos na podzim. Ale celý telekomunikační sektor – a rozhodně ISP Alliance – je připravený pomoci. Je ale potřeba, aby vůle ke skutečné spolupráci byla i na druhé straně.

Našli jste v článku chybu?