Spor mezi ČTc a společností GTS jsem na stránkách Lupy již podrobněji popisoval, proto jen stručně pro připomenutí: Tyto dvě společnosti nebyly schopné uzavřít propojovací dohodu mezi sebou ani po cenových rozhodnutích Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) z ledna a února tohoto roku, byť jen pro oblast základních hlasových služeb (jako to udělal Contactel, Aliatel a eTel). Jádrem sporu byly tzv. propojovací svazky, protože GTS se na rozdíl od ostatních operátorů odmítnul podílet na spolufinancování té jejich části, která vede mezi bodem propojení a sítí ČTc. Nakonec tedy musel rozhodnout regulátor, který tak učinil 11. dubna 2001. Jeho rozhodnutí pak nahradilo neexistující propojovací dohodu mezi oběma stranami.
Jistý problém byl ale v tom, že konkrétní znění verdiktu ČTÚ připouštělo různé interpretace, a k různému výkladu rozhodnutí také došlo — obě strany deklarovaly „své vítězství“ a prohlásily, že regulátor dal za pravdu právě jim a potvrdil právě jejich stanovisko. Podrobněji jsem to popisoval v článku GTS vs. ČTc: Vyhráli oba? a velmi dobře se pamatuji, jak představitelé ČTc na narychlo svolané tiskové konferenci prohlašovali, že verdiktem ČTÚ se nic nemění na stavu, který již platil a byl zakotven v propojovacích dohodách s jinými alternativními operátory.
Telecom se odvolal
Jak ale nyní vychází najevo, ČTc se proti rozhodnutí ČTÚ z 11. dubna odvolal (proti tomu rozhodnutí, které shledal být vlastním vítězstvím a potvrzením svého stanoviska). Jednalo se o odvolání v rámci správního řízení, o kterém rozhodoval předseda Úřadu. Ten odvolání zamítnul. Samotné rozhodnutí přitom nabylo právní moci již dnem svého vyhlášení a faktické propojování sítí GTS a Telecomu bylo realizováno.
V platném telekomunikačním zákoně ale existuje jedno zajímavé ustanovení. To říká, že po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení se lze dovolávat nápravy u obecných soudů (ve lhůtě dvou měsíců od doručení verdiktu ve správním řízení). To je určitě v pořádku — ale v § 102, bodu 3 se dále uvádí, že:
V případě, že je žaloba zákonným způsobem podána, pravomocné správní rozhodnutí vydané v těchto sporech nemá právní účinky. (zákon 150/2000 Sb., PDF)
Ke standardnosti či nestandardnosti tohoto dovětku by se měli vyjádřit právníci — konkrétním důsledkem je zde ale to, že soud nemusí alespoň předběžně zkoumat, zda to má hlavu a patu a zda je třeba něco rychle udělat ještě před definitivním vyřešením celého případu jako při vydání předběžného opatření. Zde k faktickému zneplatnění (pozbytí právních účinků) stačí samotný fakt podání žaloby jako takové, bez ohledu na její obsah.
A „pozbytí právních účinků“ je přesně to, co nyní nastalo s propojovací dohodou mezi ČTc a společností GTS.
Co říká GTS?
Společnost GTS uspořádala včera tiskovou konferenci, kde seznámila novináře se svým stanoviskem. To charakterizují následující úryvky z tiskové zprávy:
Postup Českého Telecomu je prostě výsměchem nezávislému regulačnímu orgánu", uvedl Milan Rusnák, generální ředitel GTS CZECH. „Český Telecom tak znevažuje nejen ČTÚ, ale i důvěryhodnost liberalizace českého trhu. Postup dominantního operátora je v ostrém protikladu s proklamacemi vlády o podpoře zahraničních investic a o spravedlivém zacházení se zahraničními investory“.
a
Smyslem této zdánlivě absurdní žaloby, jejíž podání má však dočasně pozastavit platnost propojovací dohody, je zřejmý pokus o významné ekonomické poškození společnosti GTS. Tento záměr potvrzuje i nejnovější postup Českého Telecomu, který vzhledem k údajné neplatnosti smlouvy o propojení odmítá společnosti GTS zprovoznit další telekomunikační služby".
Službami, které Český Telecom odmítl zprovoznit GTS, mají být Internet a barevné linky. Jak jsem se dozvěděl při následném rozhovoru po tiskovce, sami představitelé GTS se o podané žalobě dozvěděli až na jednání s představiteli ČTc, kde měli jednat o rozšíření své propojovací dohody o dodatek (uvažovaný již v rozhodnutí regulátora). Místo toho se prý řešilo to, zda se obě strany vůbec mají o čem bavit, když mezi nimi neexistuje platná propojovací dohoda.
Zajímavé je také tvrzení představitelů GTS, podle kterých ČTc podal v rámci žaloby návrh nové propojovací dohody. Ta je prý postavena na podmínkách z původní Referenční nabídky propojení, kterou vydal ČTc ještě na podzim minulého roku (kde požadovaný propojovací poplatek dosahoval neuvěřitelné výše cca 1,60 Kč za minutu a navíc zde byl ještě poplatek za sestavení hovoru).
Další zajímavostí bylo tvrzení představitelů GTS, že ČTc jim účtuje poplatky za přenosové svazky, ale oni je neplatí. Připomínám, že právě tyto přenosové svazky jsou jádrem sporu mezi oběma stranami, kvůli kterému musel rozhodnout regulátor — ale jeho rozhodnutí bylo v tomto ohledu natolik nejasné, že každá ze stran si jej vykládá po svém.
Co říká Český Telecom
Stanovisku tiskového mluvčího ČTc jsem porozuměl tak, že ČTc nesouhlasí s některými aspekty rozhodnutí ČTÚ z 11. dubna 2001, které prý nebyly konzistentní s předchozími rozhodnutími ČTÚ. Podle právníků ČTc pak bylo jediným možným způsobem, jak se domoci nápravy, podání žaloby — nikoli ale na ČTÚ, který rozhodnutí vydal, ale na GTS.
Podle stanoviska ČTc při zneplatnění (absenci právních účinků) propojovací dohody z 11. dubna platí původní propojovací dohoda, kterou je propojovací dohoda mezi ČTc a společností Dattel (jež v důsledku sloučení přešla na GTS). Tiskovým mluvčím ČTc jsem byl ujištěn, že ČTc bude respektovat „nové ceny“, dohodnuté v propojovací dohodě z 11. dubna, stanovené regulátorem.
Na můj dotaz, zda je přílohou žaloby návrh nové propojovací dohody založený na podmínkách Referenční nabídky, jsem nedostal konkrétní odpověď.
Co si o tom myslím
O tom, co je skutečným cílem nejnovějšího kroku ČTc, lze samozřejmě jen spekulovat. Můj názor je takový, že ČTc nejde ani tak o změnu verdiktu nezávislého regulátora, jako o boj proti svým konkurentům. Ten probíhá skutečně nelítostně a tvrdě, s využitím všech dostupných prostředků. ČTc zde našel další „cestičku“ (skulinku), a tak se pokouší ji využít.