Hlavní navigace

Qubity: První kvantový hackathon v ČR, spojení kvantové a jaderné fyziky, kvantové počítače pro klima

12. 5. 2024
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Grafická vizualizace excitace jádra thoria-229 Autor: TU Wien
Pravidelný přehled novinek z rozsáhlého a rozvíjejícího se oboru kvantových počítačů, který vydáváme ve spolupráci s blogem Qubits.cz.

Kvantovky v Česku

Máme tu dvě velké národní akce. Tou první je International Quantum Hackathon 2024, což je asi první český kvantový hackathon, pokud se nepletu. Ideální hlavně pro vysokoškolské studenty, případně i pro středoškolské, pokud mají již nějaké kvantové zkušenosti.

Druhou akcí je druhý ročník Quantum Day. Minulý rok jsem tam nebyl. Zpětná vazba, kterou jsem dostal, byla spíše smíšená. Letos by to mělo být větší s větším zapojením neakademických partnerů, takže snad serióznější.

Kvantová/jaderná fyzika

Vědcům z Vienna University of Technology se povedlo dosáhnout průlomu v oblasti jaderné fyziky díky využití laserů k excitaci atomového jádra. Po desetiletích pokusů se vědcům podařilo efektivně a přesně excitovat jádra atomů pomocí laseru, což otevírá nové možnosti pro výzkum v oblasti jaderné fyziky a také pro potenciální aplikace v materiálové vědě a medicíně. Například takové excitované jádro je výborným kandidátem na ještě přesnější atomové, nebo spíše jaderné hodiny. Pomocí laseru běžně manipulujeme s atomy (rozumějte s elektrony v obalu) či molekulami, ale pro jádro jsou zpravidla potřeba mnohem větší energie. Až nyní vědci našli vhodný jaderný přechod v prvku thoria-229. A potenciál to má velký, hlavně v oblastech přesného měření, neboť na takové jádro nepůsobí tolik okolního šumu jako na jeho elektronový obal. Kdo ví, třeba z toho jednou bude i výborný qubit. Tady je to popsané i česky.

Grafická vizualizace excitace jádra thoria-229

Grafická vizualizace excitace jádra thoria-229

Autor: TU Wien

Kvantové počítače

Výzkumníci z University of Basel a NCCR SPIN dosáhli průlomu v kontrolovatelné interakci mezi dvěma qubity založenými na dírách (viz princip elektronů a děr – díra je vlastně chybějící elektron v polovodiči) v běžném křemíkovém tranzistoru. Tato inovace otevírá možnosti integrace milionů těchto qubitů na jediný čip s využitím zavedených výrobních procesů. Výhoda těchto qubitů a elektronových děr je, že je poměrně jednoduché jich nasázet velké množství na poměrně malou plochu. Oproti qubitům ze spinu elektronu mají ty na bázi děr tu obrovskou výhodu, že je lze ovládat čistě jen elektrickým polem. To je obrovské zjednodušení, protože s elektrickým polem umíme mnohem lépe a přesněji manipulovat. Pro manipulaci qubitů z elektronů potřebujeme typicky i mikromagnety umístěné na čipu.

Pro eko a climate nadšence je zde článek shrnující, jak by kvantové počítače mohly pomoci s klimatem. A věřím, že hlavně v oblasti chemie to opravdu může pomoci. Poznámka autora číslo jedna: nedivil bych se, kdyby to doporučilo jaderné elektrárny jako to nejlepší. Poznámka autora číslo dvě: Často se mluví o tom, že kvantové počítače budou fajn, nejen že toho spočítají více, lépe a rychleji, ale spotřebují při tom i mnohem méně elektřiny. To možná může platit pro samotné kvantové procesory. Ale vše okolo od chlazení až po výpočty pro korekci kvantových chyb zase až tak úsporné nebude. Dokonce dle horších scénářů za každým velkým kvantovým počítačem bude muset být celé HPC centrum, aby to upočítalo korekce. Poznámka autora číslo tři: Chemické výpočty by vskutku měla být silná doména kvantových počítačů. Ale ve skutečnosti je to jen polovina pohádky. S pomocí kvantového počítače opravdu můžete třeba objevit lepší katalyzátor pro výrobu čpavku, avšak už vám to neřekne, jak takovou molekulu pak vyrobit. A to může být další velká překážka.

Quandela spustila svůj Quandela Cloud 2.0, který zpřístupňuje to nejlepší, co mají v serverovně. Quandela pracuje na fotonických kvantových počítačích.

Kvantový software a algoritmy

IBM 5. až 14. června uspořádá další ze série svých Quantum Challenge, které jsou otevřeny pro všechny. Tentokrát se výzvy zaměří na nové funkce Qiskit 1.0.

Skupina vědců z Itálie a Indie publikovala článek o novém kvantovém algoritmu, který naznačuje, že by kvantový počítač mohl řešit všechny problémy třídy složitosti NP v polynomiálním čase. To by mohlo být velké. Problémy NP složitosti jsou typy matematických problémů, které jsou sice snadno ověřitelné, pokud je známé řešení, ale mohou být extrémně náročné na nalezení tohoto řešení. Jde o problémy, pro které neexistuje známý rychlý (polynomiální časový) – klasický – algoritmus pro jejich řešení. Příklady těchto problémů zahrnují: Problém obchodního cestujícího: Najít nejkratší možnou cestu, která prochází skrz daný seznam měst a vrátí se do původního města. Problém batohu: Vybrat předměty s danými hodnotami a váhami tak, aby celková hodnota byla maximální a celková hmotnost nebyla vyšší než daný limit.

PsiQuantum, o kterém ještě budu psát níže, vydal open source knihovny a nástroje QREF a Bartiq. QREF poskytuje standardizovaný formát dat pro reprezentaci kvantových výpočetních algoritmů, zatímco Bartiq slouží jako odhadovač kvantových zdrojů, což usnadňuje odhadování potřebných zdrojů pro tyto algoritmy.

Kvantová bezpečnost

Švýcarská Terra Quantum představila svoji knihovnu TQ42 Cryptography jako open source. TQ42 Cryptography poskytuje vývojářům komplexní sadu post-kvantových algoritmů (PQC), zabezpečení a funkcí správy klíčů, včetně klasických kvantově odolných algoritmů s hašovacími funkcemi a symetrického šifrování, asymetrických post-kvantových algoritmů a správy klíčů se zabezpečeným mazáním souborů, pseudonáhodným generováním klíčů a šifrovaným ukládáním do souborového systému. Najdete to na GitHubu.

Kvantový byznys, investice a politika

Britský Aquark Technologies získal kontrakt za 3,4 milionu liber na vývoj velmi výkonných atomových hodin AQlock. Výhoda technologie Aquarku je, že dokážou udělat celý systém na chladné atomy mnohem menší než konkurence.

A další černý puntík pro Huawei. Ukázalo se, že Huawei tajně sponzoroval pokročilý výzkum v oblasti optiky, aniž by o tom sponzorované univerzity věděly. Huawei se, proti předchozím zvyklostem, stal tajným dárcem pro Optica Foundation, což je asociace podporující výzkum v oblasti klasické i kvantové optiky. Pro tyto účely rozdávají granty. Informace ohledně Huawei se objevila až později ve výroční zprávě nadace. Potenciální problém je to pro americké univerzity a výzkumné organizace, neboť ten, kdo spolupracuje s Huawei, nemá nárok na federální granty a podobně.

Nedávno jsem psal, jak stát Illinois se svým hlavním městem Chicagem v čele hodně šlape do kvantových technologií. Nyní vláda Illinois hodně tlačí na projekt za 20 miliard dolarů, v rámci kterého by měl vzniknout kompletně nový kvantový kampus o rozloze téměř 61 hektarů. A jedním z hlavních uživatelů by měla být společnost PsiQuantum, která dostane 600 milionů dolarů od Austrálie. Trochu mi to začíná připadat jako bublina kolem PsiQuantum, vzhledem k tomu, s jakou technologií pracují a jaká je konkurence.

MMF24

No a u PsiQuantum zůstaneme. Austrálie má svůj národní kvantový poradní orgán, kde jsou zástupci vlastních agentur i průmyslu. A překvapivě tato velká investice do PsiQuantum s nimi nebyla konzultována. Je tam jen zmínka o předsedovi tohoto poradního orgánu. Vláda se brání, že bylo provedeno hodnocení ekonomické, technické a právní. Avšak nic není veřejné. Dokonce ani to, v jakém poměru se jedná o grant, investici a půjčku. A nemluvě o tom, proč zrovna právě fotonické qubity dostaly tuto výsadu.

A další inspirace pro českou národní kvantovou strategii (pokud nějaká bude) je Německo, kde vydali Quantum Technologies Conceptual Framework Programme, který je nejen v němčině, ale i angličtině. Jedná se o strategický dokument, který popisuje německou federální koncepci ke kvantovým technologiím. Pak jednotlivé bundesrepubliky mají i své, například Bavorsko a Berlín.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).