Evropská komise uvolní téměř miliardu eur na zlepšení ochrany podmořské telekomunikační infrastruktury. Vedle posílení dohledu na podmořské kabely chce Brusel vytvořit flotilu plavidel pro řešení nouzových oprav. Komise tím reaguje na sílící obavy evropských zemí z cíleného poškozování kritické infrastruktury. Nedávné přerušení spojení v Rudém moři vedlo k omezení síťového provozu mezi Evropou a Asií ze 70 %. V mezikontinentálním měřítku pak podmořské kabely přenášejí 99 % internetového provozu.
Schéma rozmístění podmořských internetových kabelů
Komunikační infrastruktura položená na dně moře je terčem sabotáží čím dál častěji. Celosvětově v průměru každý druhý den dochází k jejímu poškození. Za těmi méně významnými poruchami většinou stojí nehody při rybaření, nechtěné přeseknutí kabelu kotvou nebo přírodní vlivy, například zemětřesení. Od propuknutí války na Ukrajině mají ale zjištěná poškození stále častěji podobný vzorec. Zpravidla se jedná o vícenásobné škody způsobené tažením kotvy, které vyšetřovatelé dávají jednoznačně do souvislosti s úmyslným jednáním.
Množí se sabotáže v Baltském moři
Naposledy v pátek švédská policie oznámila, že vyšetřuje podezření z úmyslného poškození vedení v Baltském moři. Finský operátor Cinia uvedl, že zjistil problémy na svém optickém spoji C-Lion1 vedoucím mezi Finskem a Německem a že bylo potvrzeno poškození kabelu. Švédská policie tutéž událost vyšetřuje také, protože k narušení došlo ve švédské hospodářské zóně.
Na konci loňského roku rovněž v Baltském moři ropný tanker Eagle S poškodil čtyři telekomunikační kabely a jedno elektrické vedení tím, že plavidlo záměrně spustilo kotvu a táhlo ji po mořském dně. Finská pohraniční stráž na palubu dorazila právě včas, kdy hrozilo přerušení druhého elektrického kabelu Estlink1 a plynovodu BalticConnector mezi Finskem a Estonskem.
Sabotáži se předtím nevyhnula ani kritická infrastruktura na jihu Francie. Z přerušení nejméně tří optických tras jsou viněny ruské ponorky. A přibližně ve stejnou dobu byl poškozený i podmořský kabel spojující Shetlandské ostrovy se Skotskem i Faerské ostrovy se Shetlandy. Okruh států postižených sabotáží se tak rozšiřuje.
„Víme, že to představuje hrozbu pro naši bezpečnost a životní prostředí nejen v oblasti Baltského moře, ale v celé Evropské unii,“ řekla výkonná místopředsedkyně pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen. Evropa podle ní musí být vybavena nejen k prevenci a odhalování sabotáží kabelů, ale také k aktivnímu odrazování, opravám a reakci na jakoukoliv hrozbu pro kritickou infrastrukturu.
Unie proto chystá opatření ve čtyřech oblastech. V té preventivní chce zpřísnit bezpečnostní požadavky a posouzení rizik podmořských kabelů a zároveň upřednostnit zavádění nových a inteligentních kabelů. Pro včasnou detekci hrozeb chce více monitorovat dění na moři a získat komplexní situační obraz. A v případě, že už dojde k poškození podmořského kabelu, je třeba zajistit jeho rychlou opravu. Poslední klíčovou oblastí je snaha odradit nepřítele od dalších sabotáží. K tomu má posloužit prosazování sankcí a diplomatických opatření vůči nepřátelským aktérům a ruské „stínové flotile“ plavidel, které využívá k obcházení sankcí a vývozu zejména ropy a plynu.
Na zhoršující se situaci pod hladinou už dříve reagovala Severoatlantická aliance. V rámci operace pojmenované Baltic Sentry NATO vyslalo fregaty, hlídková plavidla a námořní drony. Zaměřují se na sledování nejen podmořských kabelů, ale i plynovodů a vedení elektřiny.
Podmořské kabely se ve válce ničily i před sto lety
Sabotáže telekomunikačního vedení na dně oceánů během válečného stavu nejsou ničím novým. Z doby první světové války je například známa operace britské lodě Telconia, která u nizozemských břehů vyzdvihla a přeřízla podmořský kabel spojující Německo a Spojené státy. Němce tak donutila opustit relativně bezpečné dálnopisné spojení se svými ambasádami a depeše zasílat vzduchem. Tím umožnila odposlechnout a následně dešifrovat důležitý telegram odeslaný německým ministrem zahraničí Arthurem Zimmermannem, který odkryl záměr Německa získat na svou stranu Mexiko a přimět ho k vyvolání konfliktu s Američany. To nakonec vedlo ke vstupu Spojených států do první světové války.
Tehdy přerušení spojení mělo fatální dopady, protože neexistovala bezpečná alternativa. V dnešní době jsou trasy multiplikované a naddimenzované, takže jeden incident povětšinou nezpůsobí znatelné, a už vůbec ne dlouhodobé výpadky. Spojení se téměř vždy dá přesměrovat jinudy. Sabotéři tak pravděpodobně nestojí primárně o to připravit Evropany o internetové spojení, jako spíše šířit atmosféru strachu a vyčerpávat starý kontinent finančně.
Oprava podmořských kabelů není nijak levnou záležitostí. Jde o investice v řádech milionů eur. Podobně ani nepřetržité hlídkování strážních plavidel na rozsáhlém území nebude laciné. Řešením by proto bylo investovat do vývoje autonomních monitorovacích prostředků.
Důležitost prevence a proaktivního přístupu ve vyhodnocování rizik si uvědomuje i eurokomisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner. „Skutečnost, že se zabýváme možnými případy sabotáže infrastruktury EU, ukazuje závažnost hrozeb, kterým EU čelí. Komise a agentury EU úzce spolupracují s členskými státy, aby jim pomohly tyto hrozby předvídat a připravit se na ně,“ řekl s dovětkem, že důležitými prvky připravované strategie vnitřní bezpečnosti bude také boj proti hybridním hrozbám.
Brusel má k posílení odolnosti kritické infrastruktury dva celoevropské právní rámce, a to na fyzické i kybernetické úrovni. První zmíněnou řeší směrnice o odolnosti kritických subjektů (CER), druhou o sítích a informačních systémech (NIS2). CER vyžaduje identifikaci hrozeb a rizik některým z dovolených způsobů (SWOT analýza, analýza rizik, scénář hrozeb a pravidelný audit). Hrozbu přitom představují jak přírodní katastrofy, kybernetické útoky, terorismus, ale i další méně přímočaré události, včetně dopadů změny klimatu nebo mimořádných událostí v oblasti zdraví. Důkladná analýza rizik umožňuje se na potenciální krizové situace připravit.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU