Existují dva základní přístupy k měření sítě – pasivní a aktivní. Pasivní sondy nic nevysílají, pouze zachytávají procházející pakety, analyzují je a ukládají zjištěná data. Aktivní přístup k měření je postaven na cíleném vysílání dat a zjišťování, jak si s nimi síť poradí.
Typickým představitelem aktivního měření je speedmeter zde na Lupě, který vyvolá přenos většího objemu dat a měří, za jak dlouho se jej podaří uskutečnit. Jeho omezení spočívá v tom, že ve skutečnosti měří výkon celé trasy mezi koncovým počítačem a měřicím serverem. Rychlost je omezena jejím nejslabším článkem, což u domácího připojení často bývá koncová smyčka vedoucí k vám domů, ale nemusí to tak být vždy. Při centrálním měření nemáte šanci zjistit, který úsek je skutečnou brzdou.
K získání lepšího přehledu o stavu sítě a jejích slabých místech proto vznikají měřicí infrastruktury. Zahrnují větší počet vhodně rozmístěných sond, které vyhodnocují přenosové parametry tras mezi sebou. Počet sond v nich bývá omezený (typicky se pohybuje v řádu desítek) a vývoj většinou spočívá v hledání jejich vhodného rozmístění do klíčových bodů sítě a zlepšování jejich schopností. Příkladem takto koncipované měřicí infrastruktury je evropský projekt Lobster nebo Test Traffic Measurements provozovaný právě RIPE NCC.
Pro svůj nový projekt RIPE Atlas si ale zvolilo diametrálně odlišnou koncepci. Místo malého počtu sofistikovaných sond se rozhodlo nasadit jednoduchoučké miniaturní sondy, ovšem v masivních počtech. Do konce roku jich hodlá distribuovat 500, ale to je pouze začátek.
fotografie sondy
Samotná sonda je mrňous jen o málo větší než krabička zápalek. Vychází z Xport Pro firmy Lantronics, má jednoduchý procesor, 8 MB operační paměti a flash paměť dvojnásobné velikosti. Běží v ní uClinux a software vyvinutý RIPE NCC. Její spotřeba je minimální, pro napájení proto stačí USB port (který slouží jen k napájení, nejsou jím přenášena žádná data).
Sonda je plně automatická a funguje způsobem plug-and-play. Nic na ní nenastavujete (ani není jak), zapojíte ji do Ethernetu a do USB a můžete na ni zapomenout. Adresu si konfiguruje automaticky – pomocí DHCP pro IPv4 a/nebo bezstavovou automatickou konfigurací pro IPv6. Jakmile síťově ožije, kontaktuje registrační server RIPE a ten jí přidělí nadřízeného (v oficiální terminologii controller). U něj se pak přihlásí o úkoly k měření a odevzdává výsledky.
Autoři projektu se dušují, že jsou jejich sondy spořádanými síťovými obyvateli. Neodposlouchávají místní provoz a nedá se na ně navázat žádné síťové spojení, veškerá aktivita vždy vychází od nich.
RIPE Atlas je aktivní měřicí infrastruktura. V současnosti jeho sondy soustavně „pinkají“ na několik důležitých adres, konkrétně na kořenové servery I, K a M, stroje ns.ripe.net a labs.ripe.net a na svůj první a druhý hop. To je ovšem jen zahřívací fáze.
Do budoucna se samozřejmě plánuje globální využití získaných informací k vytvoření rychlostní mapy Internetu. Zajímavá je ale zejména připravovaná schopnost celého systému měřit na přání. Pokud u sebe ubytujete sondu nebo se stanete sponzorem projektu, získáte určité kredity. Ty vám umožní zadat měření, které pro vás má systém jednorázově či opakovaně provádět. Jeho náročnost bude pochopitelně omezena počtem kreditů, jež máte k dispozici. Zatím se ale jedná o hudbu budoucnosti, tyto schopnosti se by měly v systému objevit během ledna.
RIPE NCC tuto svou novou aktivitu představil na římském RIPE meetingu v polovině listopadu (viz prezentace Daniela Karrenberga. Zároveň jej využil k distribuci první várky 300 sond, z nichž zhruba polovina je v současné době v provozu. Chce jimi pokrýt především Evropu a Blízký východ, tedy oblasti jím spravované. Ovšem již v této rané fázi se objevily na všech kontinentech.
První českou sondu jsme uvedli do provozu 22. listopadu v libereckém uzlu sítě CESNET2, vidíte ji na obrázku nahoře. Aktuálně kromě ní pracuje několik dalších v Praze a Českých Budějovicích, jak dokládá mapka na stránkách projektu. Pokud byste snad měli zájem se také zapojit, můžete se zaregistrovat. RIPE NCC v současnosti shromažďuje přihlášky, které následně vyhodnotí a těm, které považuje za zajímavé z hlediska lokality a síťové topologie, následně rozešle sondy i s doprovodnými informacemi (zejména s heslem, které umožňuje dostat se k výsledkům jejich měření). Neočekávejte však úspěch dříve než v příštím roce. Letos je plánováno rozmístění dalších 200 sond, ve frontě na ně už čeká více než dvojnásobek přihlášek.
Druhou možností pro vstup do projektu je sponzoring. Uvést do chodu infrastrukturu popsaných rozměrů je pochopitelně velmi náročné a RIPE NCC hledá finanční zdroje. Sponzor za vložené prostředky získá kromě dobrého pocitu i kredity, jež mu umožní zadávat měření podle vlastních potřeb. Sponzoring ale není zrovna levný – ceny začínají na 2048 Euro, za něž získáte kredit odpovídající 8 sondám a šplhají až k 64 kiloEurům za 256 sond.
Vše se zatím teprve rozebíhá. Reálných výsledků se nepochybně nedočkáme dříve, než v příštím roce. Díky mimořádně hustému pokrytí Internetu však mohou být velmi zajímavé. Osobně jsem velmi zvědav.
