V podstatě nejsem na Internetu moc závislý, používám ho standardně k práci i k zábavě, v průměru 2 až 3 hodiny denně. Moje obvyklé telefonní účty bývaly v rozmezí 2500,– Kc až 3800,– Kč v rušnějších měsících. I tak mi to připadalo za nekvalitní, stále padající spojení k poskytovateli (Internet OnLine) poměrně dost.
Ve skrytu duše jsem doufal, že když jsem v lednu nebyl 10 dnů doma (!) a na Internet se v tu dobu vůbec nepřipojoval, nemůže se účet vyšplhat do závratných hodnot. Objevily se sice spekulace, že skutečné zdražení je okolo 60 %, i s mojí chabou matematikou jsem se ke stejnému závěru nakonec dopracoval i já. Můj měsíční průměr 3400,– Kc, rychlý pohled na kalkulátor: 5440,– Kč. Stále mne ale chlácholilo těch 10 dnů.
Pomalu před domem otevírám obálku, vytahuji „žluto-modrou bestii“ – chvilka napětí – 4882,– Kč. Zakolísání, opřel jsem se o zeď sousedního domu a zhluboka se nadechl. Ještě jednou jsem se nadechl, už je mi líp.
Možná znáte onen stísňující pocit v žaludku a deziluzi, když vám šéf slíbí, že váš plat závratně stoupne (cca o 60 %) a na konci měsíce na vyplatní pasce zjistíte, že to bylo ve skutečnosti o mrzká čtyři procenta. Co vás napadne jako první… ne, sebevražda to není, dobře, co vás tedy napadne jako druhé… zase špatně, ani vražda šéfa, ano, do třetice všeho dobrého – správná odpověď zní: odejít z podniku.
Tento malý model měl demonstrovat svobodu v pravém slova smyslu – něco se mi nelíbí, tak to nebudu zatracovat a ničit, ale odejdu a ponechám to vlastnímu osudu – tedy budu tolerantní. Zkuste ale odejít od Telecomu.
Cítím se poněkud obelhán. Vláda slibovala svobodu – kvůli té přeci v Listopadu 1989 byl ten „velký bojkot“. Stále nedovedu pochopit, proč ve svobodném státu stále přežívají monopolní mološi. Doufal jsem, že moloch je už na seznamu ohrožených druhů a zbytky jeho plémě se stále drži už jen ve východních částech Evropy a Asie. Napadají mne pouze dvě věci: buď jsme na Východě, nebo je třeba vyškrtnout molocha z červené knihy ohrožených druhů a vyhlásit lovnou sezónu.
Lovnou sezónu ale už slibovala ČSSD, ta to ovšem nazvala poněkud populistickým názvem Akce čisté ruce. A jak jistě každý z nás, kteří alespoň dvakrát do roka vstáváme od počítačů, ví – schody se zametají odshora. SPT Telecom je jedním z nejvetších podniků v bývalém východním bloku, proč se tedy nezačalo s ním a s jeho monopolem?
Na celé věci mě zaráží to, že viníkem celého problému není SPT Telecom, který se jen chová tržně, ale stát, který nejprve dal menšinovému vlastníkovi volnou ruku a pak zcela selhal ve své roli regulátora. Takže, máme jít lynčovat SPT Telecom, anebo se spíš jít připoutat před Úřad vlády?
A na závěr několik otázek pro přemýšlivé čtenáře:
- Proč jsem jako blázen na Bojkotu mával pirátskou vlajkou a křičel jízlivé poznámky na nadcházející budoucnost SPT Telecom?
- Kde je slibovaný Internet 99?
- Kde jsou odsouzení z uplatkářské aféry kolem SPT Telecom?
- Kde je ona „Velká trojka“, která zorganizovala Bojkot, tímto bych je rád vyzval k činům.
- Proč mi SPT Telecom i stát lžou?
- Proč nemá unie poskytovatelů takovou podporu veřejnosti?
- A kde mám proboha vzít na zaplacení účtu?
Starší, související články:
KALKULAČKA: Spočítejte si svoje náklady na připojení ve čtyřech různých tarifech
ČLÁNKY DO MAILU