Hlavní navigace

Sencor SLE 48F12: televizor, který nabídne víc, než by se možná zdálo

30. 3. 2016
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Sencor
Kupovat dnes nový televizor bez podpory DVB-T2/HEVC, pokud tedy preferujete pozemní příjem, není právě rozumné. Tenhle tak míří na ty, kteří ho nevyžadují.

Větší úhlopříčky táhnou, to je zřejmé už nějaký pátek. A padesát palců, tedy po evropsku 127 centimetrů, táhne hodně. Právě kvůli tomu se objevují levné a ještě levnější nabídky mířící co nejblíže k této velikosti, a to se samozřejmě projevuje na provedení i obrazových kvalitách. Svou roli ale ještě hraje jiná věc – snaha po co nejtenčích rámečcích, která nás už také nějaký pátek provází. Snaha je to pochopitelná, protože každý chce, aby jeho televizor vypadal co nejlépe, aby nedával najevo svou cenu a aby zapadl. Tomu všemu módní úzké provedení rámečků napomáhá. A proč to říkám?

Mnozí se na tyhle věci, stejně jako například na úroveň zpracování, v souvislosti s nabídkami menších značek televizorů ptají. V tomto konkrétním případě si však levného, či spíše „levného“, provedení povšimne především vnímavější divák. Ne, že by na sebe televizor neupozornil už při montáži jednoduchými plastovými nožičkami, ale ty najdete i u podstatně dražších přístrojů, navíc je tento Sencor solidně dílensky zpracován, takže nevyčnívá ani zde. Dokonce i to, že LED dioda pohotovostního režimu není uvnitř rámu, resp. rámečku televizoru, ale je umístěna zvnějšku, se dá brát nikoli jako úsporné opatření, nýbrž jako nezvyklý designový prvek. Tento přístup je sice hodně neobvyklý a je také bezpochyby hodně účelový, ale provedením rozhodně neuráží a televizor překvapuje už zde.

A základní vlastnosti? Sencor SLE 48F12 je naprostou novinkou patřící do kolekce 2016/17 a používá klasicky hodně lesklou obrazovku. Představuje „hloupou“ klasiku, nicméně vybavenou výkonným zesilovačem 2× 7 wattů a relativně rozměrnými širokopásmovými reproduktory. Ty vyzařují směrem dolů (hloubka panelu je vespodu 80 mm) a výsledkem je dosti výrazný zvuk i ve spodní třetině hlasitosti s vysokou výkonnostní rezervou. Zmiňované úzké rámečky (ze tří stran 13 a zespoda 19 mm) zároveň skoro ohraničují aktivní část obrazovky. Přičíst si tak můžete jen milimetr, milimetr a půl navíc. Výrobce také udává velmi vysoké, či spíše maximální pohledové úhly, tedy 178 °, a k mému překvapení skutečně sedí. Sedí ale i možnost nahrávat na libovolné médium a využívat tzv. TimeShift, tedy zachycení živého televizního vysílání a jeho sledování se zpožděním. I k tomu se dostaneme.

Instalace v rámci jedné obrazovky

Jak vidíte ze snímků v galerii, podstavec představují pouze dvoje nožičky, ale která kam přijde, když mají navíc jednu stranu kratší? Naštěstí je „L“, resp. „R“ naznačeno jak na nich, tak na panelu. Naštěstí, protože pro mě je pravá strana televizoru vpravo při pohledu na jeho obrazovku, a nikoli vlevo, jak ji má Sencor, který to bere z druhé strany. Jakmile na tohle přijdete, máte vyhráno a montáž je dílem okamžiku (dva dlouhé šrouby do každé nožičky).

Softwarová instalace, resp. nastavení parametrů televizoru je bleskové, protože volby jsou soustředěny jen na jedné stránce. A i když je ladění DVB-T hodně důkladné (pomalé), prvotní zadání je dílem okamžiku. Pak už stačí pouze zmáčknout ladění digitálních kanálů a jít si udělat třeba kávu.

Televizor dokončení práce jako obvykle oznámí spuštěním prvního z kanálů a nejspíše také pěkně hlasitým zvukovým doprovodem, jako u mě. Audiovýkonu má tenhle Sencor nadmíru.

Pokud jde o třídění naladěných stanic, hromadně je sice nepřesunete, ale máte tu jak fyzické setřídění, tak oblíbené položky.

Solidní „dálka“, v podstatě tradiční menu

Menu je především rozměrově malé, protože se ukazuje pouze ve středu obrazovky, což snad vidíte z galerie výše. Znaky navíc nejsou nijak velké a někdo s nimi může mít potíže i na nějaké 2 či 2,5 metru. Ovladatelnost menu nastavení je však dobrá, pokud nezapomenete na to, že se na nejvyšší úroveň nevrátíte šipkami, nýbrž jen a pouze tlačítkem Menu.

V nabídce se dá kolovat, Exit ji ukončí, resp. někdy (multimédia) posune na vyšší úroveň. Oproti řadě chytrých platforem reaguje menu nastavení okamžitě a na nějakou zpožděnou reakci tu nenarazíte. To ostatně ani nikde jinde.

Na druhou stranu je třeba se připravit na to, že některé části menu budou pro někoho obtížně ovladatelné, resp. obtížně pochopitelné, a bude si muset na styl ovládání zvyknout. Platí to především o nahrávání, resp. zadávání pořadů, které chcete nahrát. Není to ale nic vysloveně tragického.

Detail středové části dálkového ovladače. Povšimněte si výborně umístěného EPG či ztlumení hlasitosti.
Autor: Bohumil Herwig

Detail středové části dálkového ovladače. Povšimněte si výborně umístěného EPG či ztlumení hlasitosti.

Pokud holdujete multimédiím promítaným přes USB, tady se v podstatě žádné specialitky nekonají. Tedy až na nutnost vyvolat externí titulky tlačítkem na dálkovém ovladači, protože předem navolit nejdou a nenajdete je ani v ovládání softwarovém vyvolatelném po stlačení OK. To v tuneru s výhodou zajišťuje přístup k seznamu naladěných kanálů, takže na dálkovém ovladači nemusíte shánět žádné speciální tlačítko.

Dálkový ovladač (kompletní snímek je v galerii) má solidní rozložení a je dobře čitelný, a to i přes některá relativně malá tlačítka. Šikovně je pak posazeno nejen ztlumení hlasitosti, ale zejména velmi užívané EPG, multimédia se dají vyvolat jak přes Source, tedy zdroje nebo také vstupy a výstupy, tak přímo přes tlačítko Media, což je dobře vidět na detailu středové části dálkového ovladače.

Jednoduché osmidenní EPG pro jednu stanici

Po programové nabídce se můžete libovolně pohybovat, dokud nezmáčknete OK. Pak jste na stanici přepnuti. A protože se i náhled EPG objevuje ve zmenšeném okně, na pozadí vidíte obraz a slyšitelný je i zvuk. K vybranému pořadu vidíte zároveň i podrobný popis, můžete si pro něj naplánovat nahrání nebo se na něj nechat upozornit. Televizor se ale z pohotovostního režimu nikdy neprobudil.

Programová nabídka se stahuje postupně, někdy si ale na ni musíte u vybrané stanice, pokud přelistujete například na pátý den, chvíli počkat.

Plán nahrávání, resp. zobrazení všech zadaných nahrávání.
Autor: Bohumil Herwig

Plán nahrávání, resp. zobrazení všech zadaných nahrávání.

Nahrávání a TimeShift trochu jinak, ale funkční

Předně není vyžadováno ani speciální formátování, ani spárování média s konkrétním přístrojem. Na médiu si televizor jen vytvoří svou vlastní strukturu, jak bylo vidět na 16GB USB paměti naformátované do systému FAT32, se kterým jsem vše zkoušel.

Výsledná nahrávka má tvar „CT 24_Studio 6_20160325_083959.TSV“, přičemž TS je zkratka pro transportní stream, dodané „V“ prý znamená jistou modifikaci. Nahrávka by podle výrobce měla jít například ve VLC Playeru přehrát, mě se to ale nedařilo, zřejmě kvůli problémům s kodekem.

Jak bylo řečeno, musíte si na styl nahrávání trochu zvyknout, TimeShift se však na daném kanálu vyvolá jednoduše, i když trochu nezvykle, tlačítkem T.Shift. Následně se po něm můžete pohybovat, můžete z něj také vyskočit a kdykoli ho ukončit.

Pro obě funkce vám klidně stačí i zmiňovaných 16 GB paměti, což v dnešní době nic neznamená. Problémem však může být pouze jediné rozhraní USB. Pokud tedy chcete nahrávat a používat TimeShift, tedy přehrávání živého televizního vysílání se zpožděním, musíte oželet přehrávání multimédií. Nebo si vše nahrát na takovou USB paměť, která zvládne obojí. A to také nebyl problém, není třeba speciálního formátování. Na médiu vám pouze přibude jeden adresář s názvem „PVR“, v němž se umístí jak nahrávky, tak soubor pro TimeShift. Ten najdete v podadresáři „TSHIFT“, a jakmile funkci ukončíte, je automaticky smazán. Jednotlivé nahrávky se pak ukládají do samostatných adresářů.

V pokročilých úprav obrazu nenajdete prakticky nic a přitom by se zejména poměr zelená, červená docela hodil. Nedostatky, ale můžete omezit úpravou sytosti barev.
Autor: Bohumil Herwig

V pokročilých úpravách obrazu nenajdete prakticky nic, a přitom by se zejména poměr zelená/červená docela hodil. Nedostatky ale můžete omezit úpravou sytosti barev.

Pouze základní obrazové úpravy, ale sedmipásmový ekvalizér

U obrazu najdete čtyři přednastavené režimy, manuálně upravíte zejména jas, kontrast a ostrost. Je tu ale i Barevná teplota a Nasycení barev, volba Odstín je tu sice také, ale v žádném z režimů nebyla k dispozici. Chybí tak zejména úprava úrovně podsvícení a také poměr zelená/červená.

U zvuku jsou k dispozici taktéž čtyři volby, upravit se dají obvyklé basy a výšky, nebo můžete sáhnout po sedmipásmovém ekvalizéru, což hned tak někde neuvidíte. Je tu rovněž potlačení zvýšení hlasitosti zvuku při reklamách a úprava formátu audia jdoucího do digitálního výstupu.

Souborový manager s textovým výpisem je výborně ovladatelný a dá se v něm i kolovat. Přes modré teletextové tlačítko vyvoláte typ kódování externích titulků. Ty se však spouští mimo souborový manager, a to tlačítkem na dálkovém ovladači.
Autor: Bohumil Herwig

Souborový manager s textovým výpisem je výborně ovladatelný a dá se v něm i kolovat. Přes modré teletextové tlačítko vyvoláte typ kódování externích titulků. Ty se však spouští mimo souborový manager, a to tlačítkem na dálkovém ovladači.

Jednoduchý, ale účinný souborový manager, solidní kompatibilita

Na rozdíl od mnohých přehrávačů zabudovaných v televizorech menších značek se tenhle ovládá tradičně, tedy šipkovými tlačítky a OK. Soubor se tedy nespouští typicky Play, ale zcela běžně, jak jsme zvyklí OK/Enter.

Multimediální přehrávač pracuje i s externími titulky, nicméně u videa neovlivníte v tomto směru nic, pouze znakovou sadu, která jde upravit i v náhledu souborového manageru (viz foto výše). V každém případě je ale nejprve třeba po instalaci televizoru titulky povolit a u mě to stačilo opravdu jen jednou. Funkci nenajdete v menu, nýbrž na tlačítku dálkového ovladače. Nic překvapivého v této kategorii. Výborné ale je, že titulky mají velikost odpovídající úhlopříčce, takže si s čitelností nemusíte dělat starosti, což dnes není obvyklé ani u podstatně renomovanějších značek. Překvapilo mě i spolehlivé navazování na přehrávané video, a to dokonce i po odskoku do televizního tuneru či vytažení média z rozhraní. Pouze jednou se mi stalo, že si přehrávač z neznámých důvodů pozici nepamatoval. Převíjení je však rychlé, takže se to dá v rozumném čase zvládnout.

Vedle tlačítek na dálkovém ovladači můžete pro ovládání multimédií používat i softwarové klávesy, které se objeví na displeji po stlačení OK, a s nimi si bohatě vystačíte. Tedy až na zapnutí externích titulků.

Souborový manager podporuje dlouhé názvy i češtinu, výpis je textový s jedním náhledem, takže úsporný a na rozdíl od líbivých obrázkových dovoluje o třídu lepší orientaci. Práce s multimédii je ovšem per partes, tedy obvyklé foto, video a hudba, u Sencoru navíc vidíte ještě Text.

Výborné jsou informace k přehrávanému souboru, kde se ukazuje jak rozlišení, tak kodeky pro video a audio, včetně vzorkovací frekvence. Navíc to v mém případě fungovalo i spolehlivě.

Z USB médií jsem vyzkoušel kombinovanou flash paměť (USB 2.0/Micro USB 2.0) Kingston DataTraveler microDuo s kapacitou 32 GB a terabajtový pevný disk Freecom Mobile Drive Sq TV. První médium pracovalo bezproblémově, druhé se už nepřipojilo, což jsem ani neočekával. Další pevný disk s kapacitou 256 GB už fungoval spolehlivě.

Televizor zvládl řadu nahrávek z kamer a fotoaparátů včetně H.264, čistého MPEG-4 či AVCHD, a to i v 1080i vždy s výbornou kvalitou. Poradil si i se špičkovou profesionální Full HD nahrávkou s datovým tokem přes 20 Mb/s, a navíc v tomto okamžiku nabídl i zvučnou podporu doprovodného audia. Zvládl tak mj. AAC, Dolby Digital i Dolby Digital Plus (!), s DTS si však už neporadil, což po něm ovšem nemůžeme chtít.

Kompatibilita u fotografií a muziky není nijak vysoká, ale co je udáváno, se přehraje, navíc pracují i titulky, o nichž se nemluví, a také snímky v PNG a hudba ve formátu WAV.

Pokud při přehrávání videa z USB paměti zmáčknete OK uvidíte perfektní informace o daném pořadu. Nicméně z tohoto náhledu nemůžete například externím titulkům nastavit zhola nic. To jde až po zmáčknutí tlačítka Subtitle.
Autor: Bohumil Herwig

Pokud při přehrávání videa z USB paměti zmáčknete OK, uvidíte perfektní informace o daném pořadu. Nicméně z tohoto náhledu nemůžete například externím titulkům nastavit zhola nic. To jde až po zmáčknutí tlačítka Subtitle.

Zářivé barvy. Tedy přesně takové, jaké chce většina

Ne každý, kdo hledá málo vybavený televizor (nebo také televizor à la monitor), musí pátrat po něčem drahém. Tenhle při své úhlopříčce drahý není, ale rozhodně to nebude mít jednoduché, protože v této cenové relaci jsou i značky mnohem zvučnějších jmen. Když jsem si prolistoval nabídku trhu s touto úhlopříčkou, viděl sem, že jsou i za podobné peníze. Nicméně je třeba si uvědomit, že jde o výprodejové ceny. Tady máme cenu doporučenou koncovou a už těsně nad deset tisíc to začíná být zajímavé, a což teprve pod ní. A až se kolekce 2015 vymění za novinky sezóny 2016/17, budou ceny značkovější konkurence nejspíše trochu jinde.

V každém případě má tenhle Sencor co nabídnout i tak. Obraz možná nebude takový, jaký byste čekali, a nejspíše bude lepší, protože i když třeba já zářivé barvy nevyznávám, tohle není o mně. Je to o tom, co za dané peníze v tom kterém případě dostanete a také co se komu líbí. A většina, či spíše drtivá většina, chce právě toto.

Tady dostanete jednoduše vybavený televizor s rozměrnou úhlopříčkou, vynikajícími pohledovými úhly, nad míru dobrou pohybovou ostrostí i v okamžiku slabších nahrávek, resp. nižšího příchozího datového toku, a také s volným nahráváním na v podstatě jakékoli médium. Televizor je v rámci své ceny (a úhlopříčky) obrazově nadprůměrný, což ovšem neznamená, že například zrychlenější závěrečné titulky neuvidíte překreslovat. Resamplování pochopitelně není vynikající, ale je velice dobré a rozhodně opět nadprůměrné a vše je dobře vidět třeba i na seriálovém dílu majícím nějakých 45 minut při 300 MB.

HD i SD kanály jsou na běžném DVB-T podány rozumně a opět v rámci kategorie nadprůměrně, slabé příspěvkové materiály, kterých je typicky na ČT 24 plno, se ovšem na obrazu okamžitě projeví a nejspíše si toho všimne každý. Zvuk je výrazný, rozhodně nikoli typicky televizní, s bohatou výkonnostní rezervou a tohle hned tak neuvidíte ani u přístroje dvakrát dražšího.

Pozor si dejte na hodně utopená rozhraní (měřeno od rámečku zhruba 30 cm), se kterými budete mít nepochybně potíž při montáži na stěnu, a nejen tam. Tady se v každém případě vyplatí dokoupit prodlužovací kabel pro USB a jeden navíc pro HDMI a nechat je zasunuté v televizoru pro případ potřeby.

Sencor SLE 48F12 je momentálně sice na stejné ceně jako televizory velkých značek z kolekce pro rok 2015, ale to se zanedlouho změní. Za reálnou cenu, která bude možná pod deset tisíc (v době dokončení recenze, víkend, resp. úterý, teprve přicházel do nabídky obchodů), půjde o TV s velice dobrou kombinací cena/obraz, i když já nyní samozřejmě musím operovat s tou doporučenou. V každém případě mě tenhle Sencor svými vyváženými parametry a často i překvapivě dobrým obrazem hodně potěšil.

Hodnocení

pro: dobrý obraz i dobrý zvuk, při ceně pod 10 000 Kč velmi dobrý poměr cena/obraz, vysoký výkon výborně se chovajícího zesilovače, povětšinou velice dobré ovládání, rozumná multimediální kompatibilita včetně zapamatování pozice ve videu i po odchodu do tuneru, výborná audiopodpora u videa

BRAND24

proti: hodně utopená rozhraní, pro někoho malé znaky typicky v menu nastavení

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA)
  • 2× adaptérové kabely (YUV, A/V vstup)
  • nenatáčitelný podstavec
  • napájecí kabel (pevný, dvoužilový)
  • papírová uživatelská příručka
  • záruka: 24 měsíců

„Hloupý“, nebo „chytrý“ televizor?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).