Hlavní navigace

Senzory Martina Malého: Co by nemělo chybět v kufříku bastlíře-začátečníka?

27. 9. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
S jakou výbavou se dá postavit řada zajímavých obvodů a konstrukcí a můžete bezpečně udělat začátečnické chyby?

Občas mi přijde po sociálních sítích zajímavá otázka, u které si říkám, že by bylo fajn pojmout odpověď šířeji, a pokud možno i veřejně, protože bude jistě víc lidí, kteří takovou otázku řeší. Právě před týdnem přišel jeden takový dotaz od Ondřeje Flídra: „Co by podle vás nemělo chybět v kufříku bastlíře-začátečníka?“

Shodou okolností jsem právě dokončil rukopis knihy pro začínající elektroniky, takže mám odpověď na takovou otázku po ruce.

V první řadě bych doporučil začátečníkům nakoupit nepájivá kontaktní pole (breadboard) a několik sad propojovacích kabelů (jumper wire, dupont wire). Uvádím i anglické názvy, protože u elektrických komponent tohoto typu je řádový rozdíl mezi cenami v českých obchodech a na eBay. Sada rezistorů, kde je třeba sto kusů, vyjde z eBay či AliExpressu na cca patnáct korun, což je desetina proti nákupu v českých obchodech.

Propojovací kabely doporučuju koupit nejen „male-male“, ale i „male-female“ a „female-female“, pak není potřeba řešit situace, kdy jedna komponenta má třeba kolíčky, druhá zdířky – stačí sáhnout pro vhodný kablík.

Úplný začátečník se při seznamování a stavbě jednoduchých zapojení obejde i bez páječky. Přesto doporučuju si nějakou vhodnou najít, koupit a naučit se pájet. Občas se hodí, když vám přijde modul s nějakým čidlem a k němu přiložená řada pinů. Ty si, bohužel, musíte zapájet. Takže do výbavy patří i páječka (soldering iron), pájka (známá též pod nepřesným názvem „cín“) a pájecí pasta (flux), která usnadní pájení.

Naprosto základní věc, bez které se neobejde ani začátečník, je multimetr. Protože bez měření není vědění. Není potřeba složitý laboratorní přístroj, začátečníkovi postačí i obyčejný digitální za sto padesát korun. Multimetr měří napětí, proud, odpor a některé typy změří třeba i tranzistor. Vhodná je zvuková signalizace zkratu – hodí se, když kontrolujete, jestli dvě části mají vodivé spojení.

Z nářadí použijete nejrůznější malé šroubováky, ploché, křížové i další (torx), štípací kleště, pinzety a ostrý nástroj na řezání. Někdo používá klasický „ulamovací“ nůž, já si koupil lékařský skalpel a nedám na něj dopustit.

Důležitá věc je dobrý zdroj, ze kterého budete svoje konstrukce napájet. Ideální je laboratorní, s možností změnit napětí třeba v rozsahu 2 až 30 voltů, ale v nouzi si pro začátek vystačíte třebas se síťovým adaptérem na 5 voltů (třeba nabíječka s konektorem USB). Dávejte pozor na to, aby měla dostatečně velký proud, jinak se začnou objevovat podivné chyby, způsobené poklesem napětí při velkém odběru. Zajímavá možnost je použít napájecí zdroj pro PC (ATX), který dává dostatečný proud i dostatečně stabilní napětí. Ale tento zdroj nesmíte nikdy použít bez zátěže, jinak shoří! Existují adaptéry s ATX konektorem, které řeší právě tuto zátěž, a poskytují základní napětí (+5, +12 voltů).

Ze součástek pak doporučím rozhodně sadu svítících diod (LED). K nim budete potřebovat rezistory (nesprávně označované za odpory) v několika základních hodnotách. Doporučím 330 ohmů (k LED), 1k, 2,2k a 10k. Z kondenzátorů (capacitor) určitě několik kusů o hodnotě 100 nF a několik elektrolytických s kapacitou 10 mikrofaradů. Samozřejmě dalším hodnotám se nemusíte bránit, vždycky je líp, když máte z čeho vybírat.

Pokud hovoříme o „bastlíři-začátečníkovi se sklony k číslicové technice“, tak doporučím rozhodně alespoň jedno Arduino Uno. Podpora pro Arduina je obrovská a téměř nenajdete čidlo, pro které by neexistovala knihovna k Arduinu. Raspberry Pi můžete použít taky, ale já spíš doporučím Arduino, kde je míň mezivrstev mezi vaším programem a připojeným hardware. U Arduina výslovně doporučím koupit alespoň jedno originální – předejdete tím případným problémům, které mohou být způsobeny nedostatečnou kvalitou klonu. Klony většinou bývají funkční, ale občas se objeví chybný kus, a začátečník pak chudák neví, jestli chybu udělal on, nebo Arduino.

K tomu se hodí i převodník USB CDC, což je „virtuální sériový port“. Na jedné straně má USB konektor, na druhé straně má signály TxD, RxD a napájecí napětí +5 V a +3,3 V. Pokud má vyvedené i další signály (DTR, CTS), je to vhodný bonus. Seženete je nejčastěji pod označením „USB to TTL converter“.

Další součástky – čidla, ovladače, motorky apod. – se dají sehnat buď přímo, ale tam je třeba dávat pozor na to, že některé vyžadují např. připájení na plošný spoj. Dobré je proto hledat hotové moduly (modules, breakout), kde je součástka i s nezbytným okolím (stabilizátor, rezistory apod.) a vývody jsou upravené tak, aby se s modulem dalo snadno pracovat na nepájivém kontaktním poli.

CS24 tip temata

Toto je, alespoň podle mne, naprosto nezbytný základ pro každého, kdo chce začít s elektronikou. S takovouto výbavou se dá postavit řada zajímavých obvodů a konstrukcí, můžete bezpečně udělat začátečnické chyby (třeba odpálit LED velkým proudem), a pokud se rozhodnete pokračovat, můžete nakoupit další součástky a experimentovat dál. A když vás náhodou elektronika nechytne, tak přijdete nanejvýš o několik stokorun.

Ale doufám, že vás elektronika bude bavit…

Autor článku

Sleduje, popularizuje a učí moderní webové technologie (HTML5 a podobné). Popularizuje nové nástroje a elektroniku, provozuje weby, sleduje dění na internetu, píše o něm a komentuje ho.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).