Hlavní navigace

Názory k článku Senzory Martina Malého: Co by nemělo chybět v kufříku bastlíře-začátečníka?

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 27. 9. 2017 19:38

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    Navrhnout kvalitní analogový zesilovač je docela věda. Docela bych si vsadil, že dokonce i spousta elektroniků, kteří si myslí, že to dokáží - si to jen myslí. A jak se jde od vyšších frekvencí až mikrovln, pak už je to věda tuplem.

    Takže spojení "ani analogový zesilovač" příliš nechápu. Je nesrovnatelně jednodušší pochopit funkci základních hradel a digitální logiky, než postavit ten kvalitní analogový zesilovač.

    Nemohu se než připojit k mnoha příspěvkům zde, že by se mělo začít s pochopením základních věcí.

  • 27. 9. 2017 19:52

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    Ono to vadí také v okamžiku, kdy se v obvodu děje něco, co se těžko měří - a bez teoretických znalostí se na to nepřijde.

    Stejně tak jsem viděl horu zapojení navržených i profesionálními elektorniky, která nefungovala. Např. zapojení, které počítalo s operačním zesilovačem ideálních, nikoli reálných vlastností. Nebo použití keramických kondenzátorů aniž by elektronik chápal, že se velmi liší od ideálního kondenzátoru.

    Ohledně různých špiček a překmitech na analogových a digitálních signálech.

    A kdybych měl spočítat, kolik zapojení mělo chyby, rušení či fungovalo úplně jinak vlivem třeba takové blbosti jako byly špatně zapojené různé země - tak je to nad mé možnosti.

    Představy elektroniků o nekonečné rychlosti vedení proudu, nebo nekonečně rychlé reakce zpětných vazeb na vstupní signál.

    A pak přijdete do audio fóra třeba na audioweb.cz, a tam to ovládá partička "machrů", jako třeba danhard, nebo dawsoo, kteří jsouy schopni začátečníkům tvrdit naprosté hovadiny o základní teorii elektroniky - a ještě s radostí rozdávat všem "umíš hovno" na potkání.

    A jakmile jdete jen už do audio frekvencí - už tu máme filtry, máme tu přenosovou funkci a póly, a další věci. Přenosová funkce nám posouvá fázi, a pak se audio technik navrhující zesilovač s hordou kondenzátorů ve vazbách setsakra diví, proč mu "ta záporná zpětná vazba" rozkmitává zesilovač.

    Se vším výše uvedeným jsem se setkal u profesionálních elektroniků! Beru, že začátečníci mají právo na omyly a hledání. Ale pak tito neznalci teorie sr tím začnou živit - a produkují takové paskvily, až to hezké není. Tedy klidně ať si začátečník jde cestou, jaká ho baví - ale měl by reálně hodnotit co umí.

  • 30. 9. 2017 17:16

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "Kdyby to byl clanek o vareni pan Maly by napsal, ze pro uvareni michanych vajec je potreba spek, cibule a vejce."

    A pak by dodal když nemáte špek, vražte do toho třeba cement nebo sádru. A když nemáte cibuli, vražte tam třeba feferonky nebo piliny. A pak by vydal kuchařku a dělal by reklamu na půjčky Zaplo. Jo a tuzenská sádra či piliny jsou hrozně drahé, takže vám to řeknu anglicky a kupte si to na ebayi včetně těch vajec.


    "Nasledne by se pod tim strhla diskuze, kde by Petr M. prohlasoval, ze nejdulezitejsi je pochopit, jak slepice vejce snasi, jakym je krmit zrnim, a jak probiha denaturace bilkovin, protoze jen tak muze zacinajici kuchar pochopit, co dela."

    Zatímco jakýsi ded.kenedy by tvrdil, že není třeba vejce rozpitvávat. Není důležité, zda už jsou to pukance smrdící sirovodíkem, nebo čerstvá vejce. Že je jedno, jestli tam dáte pštrosí vejce, hadí vejce, nebo vejce sebrané od pavouka či mravenců. Prostě Petr M. to moc rozpitvává.


    "Dale by se pridal M. Ponkrac s tim, ze on pouziva jen krepelci vejce a slaninu si nechava posilat z Francie."

    A proto Ponkrác silně v této diskusi protestoval proti doporučení Martina Malého nechat si to posílat ze zahraničí, protože v tuzemsku se dají koupit součástky kvalitní a levné.

  • 27. 9. 2017 9:49

    m (neregistrovaný) ---.ipv4.broadband.iol.cz

    I ten kabel lze vyrobit dvěma způsoby:
    1) Spájíš to dohromady bez krytek a s X studeňáky. První kdo za ten kabel zatáhne ho rozloží na atomy.
    2) Všechno zastřihneš tak aby to sedělo v konektoru bez pnutí, kabel ukotvíš v krytce / zařízení a pořádně to sešroubuješ dohromady.

    Začátečník volí možnost 1, protože je rychlejší a pak se začátečník diví, proč mu to nefunguje, když to má přece správně zapojený a má tam správný kód.

  • 28. 9. 2017 20:45

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    Ono to tvrzení "nejlépe z Číny" poměrně často zhořkne. Ty obvody jsou často navržené tak, že už v normálním provozu jsou přetížené součástky. I tak jsou použity součástky nekvalitní výroby.

    Pokud chcete použít nekvalitní součástky, o to více se hodí dobrá znalosti teorie. Já bych začátečníkovi doporučil stavět na kvalitních součástkách, protože začátečník není schopen najít příčinu problému nebo dokonce vůbec pochopit, proč čínský obvod/součástka nefunguje jak má.

    Nadšení z Číny mám za sebou, a pochopil jsem, že nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. K těm cenám je dobré uvádt také kvalitu a životnost koupeného.

    Je zvláštní, že dokonce i našinci pochopili, co znamená třeba počítač se základní deskou s levnými čínskými kondenzátory - a že se rychle nafouknou a počítač pak jaksi nepremáva, někdy dokonce hoří. Ale jo, ušetřilo se, a Čína je levná.

    A třeba audio předzesilovač/vý­konový zesilovač si mnoho lidí staví jednoduše proto, že si ho poměrně levně postavíte v kvalitě, jakou na trhu vůbec nedostanete (a pokud ano, tak budou začínat na statisících korunách). A ta kvalita je slyšet, a slyší to i tetřev hlušec.

    Pak také přijdete na to, že není výrobce jako výrobce. Např. si koupíte operační zesilovač NE5532 od 5 různých výrobců a pokaždé má jiné parametry. A že dokonce i ten levný TL071 za pár šupů se jinak chová, když ho koupíte od Texas instrument a nebo od STM. Dokonce i vnitřní schéma je jiné a mají jiné výstupní odpory.

    V článku je psáno "na ebay koupíte balíček rezistorů". Jenže ono těch rezistorů je mnoho druhů - a když splácáte zesilovač s těmi levnými uhlíkovými rezistory z ebay doporučenými v článku na vstupu zesilovače, bude vám to krásně šumět, a budete slyšet hlasitě moře v každé skladbě, kterou tím zesilovač přehrajete.

    Zkrátka, až vám ten zdroj za 17 Kč odpálí elektroniku třeba za pár tisíc, kterou tím napájíte - protože přetížené a nekvalitní čínské součástky v tom zdroji už si řekly dost, a pustily do obvodu něco, co tam být nemá .- tak to pochopíte.

  • 30. 9. 2017 10:54

    Ivan Nový (neregistrovaný) 85.135.69.---

    Byl jsem zde, začínajícímu kolegovi jsem doporučil středoškolskou učebnici elektroniky, pro počáteční orientaci a lehký úvod do elektroniky :-)))

  • 27. 9. 2017 7:21

    Gabryel (neregistrovaný) 77.236.223.---

    Zeptam se .... a vy programujete ci nikoliv ? Kazdy nejak zacal a neni to jen o osvojeni spatnych programatorskych navyku.Pokud programujete a ucil jste se tak kazdy programator si najde sve zpusoby reseni jedne a te same veci.Nekdo napise stejny kod kratsi nekdo jiny ho napise zase slozitejsi kdyz to budeme zohlednovat pro zacatecniky.V clanku bylo podotknuto pokud nekoho zajima cislicova technika.Nepopiram ,ze analogova technika neni soucasti.Vzdyt i v mikrokontroleru jsou tranzistory a zacatecnik by mel vedet predevsim i zakladni prvky typu co je dioda,co je rezistor atd.... spoustu cidel sice k aarduinu je a jsou na nej knihovny,ale k cemu to kdyz programator nebude vedet jak cidlo funguje... o tom zadna ,kdyz programator vi jak zarizeni funguje neni problem pro nej napsat efektivni kod.A elektronika je siroky pojem pokud to budeme brat v oblasti elektroniky analogove nebo digitalni ... to jen pro doplneni autora.asi tak velmi zjednodusene ve zkratce receno.

  • 27. 9. 2017 14:47

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    To vidím úplně stejně. Nebezpečí Arduina je v tom, že "elektronik" neřeší triviální věci elektronicky.

    Porovná napětí pomocí dvou ADC, ale to funguje na pomalý děj s nevelkou přesností. Když je potřeba něco přesnějšího, nebo rychlá reakce (řádově us), je MCU v koncích... A kdo nezná analogový komparátor, shání procesor s 16b ADC (u kterýho tak jako tak nezapojí korektně vstupy, protože tam už je to alchymie s přeslechama) a/nebo externí ADC s 20Msps s výkonným jádrem... Přitom kolikrát stačí třeba LM339 a doladit offset.

    Porovnává shodu binárních čísel tak, že tam cpe MCU v DIP40 a píše nesmyslný program místo kaskády dvou 74HC85 (<, ==, >) nebo jedné 74HC688 (==) a zase řeší rychlost odezvy...

    Návrh galvanickýho oddělení vstupu s natavením prahové úrovně je pro normálního "arduinaře" mimo, i když na to stačí čtyři součástky...

  • 28. 9. 2017 9:58

    Nemo (neregistrovaný) 79.98.77.---

    Zrovna já jsem příklad domácího bastlíře, který se k Arduinu propracoval od RPi.

    Vystudoval jsem elektroenergetiku a během studií na VŠ pro mě byla elektronika utrpením, můj cílový obor byl jinde. Časem jsem více a více inklinoval k IT světu a pak jsem si jednoho dne doma začal hrát s Linuxem až jsem se dostal k RPi a jeho GPIO. Nejsem bůh ví jak zdatný programátor natož bastlíř. Proto jsem před pár lety uvítal příchod Arduina, přece jen odpálit Ardujino je o dost levnější než RPI. U Arduina jsem nakonec i zůstal. Postupně si hraji s domácí automatizací a senzory, jen tak, pro radost.

    Tím hraním se neustále učím a když vyřeším jeden problém, objeví se další zákoutí hodné pozornosti (ať už programování nebo elektronika). Arduino mi zajišťuje nižší úroveň logiky v mých projektech a pokud mám potřebu vyššího výkonu, šifrování, ukládání dat do DB, použivám RPi.

    Elektronika se příchodem RPi a Arduina stala jednodušší a přístupnější pro kutily jako jsem já. Když mi chybějí znalosti a dovednosti, musím se lecčemu přiučit a to mě baví. Nemám hluboký vhled ať už do světa Céčka nebo analogové/číslicové elektroniky, to je fakt, ale dokážu s tím žít.

    Ono naučit se nějakému oboru dokonale, bez příslušných studií, není jednoduché. Škola mnohdy poskytuje základní osnovu, po které provede žáky a ti zapálenější se snaží znalosti doplňovat dále. To mě v tomhle případě chybí.

    Co mě však mrzí, je shazování bastlířů a Arduina. Já jsem za něj rád, díky němu se k technice přitáhla pozornost velkého množství lidí a hlavně těch mladších. Nedokáže všechno a hodně ulehčuje život, hrozí omezený rozhled ve světě elektroniky, ale je lepší dělat alespoň něco, než nic.

  • 28. 9. 2017 11:58

    krakonoš (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    thr:
    Souhlas. Ono spousta věcí lze řešit mnohem jednodušeji a blbuvzdorněji analogovou cestou, nebo jednoduchou releovou logikou.

  • 28. 9. 2017 21:54

    VLM (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    Kdysi dávno (v dobách logická 1 = -6,5V) jsme tvrdívali : Když už vím kam ten měřák připojit tak to už to mohu rovnou opravit a měření si odpustit. Sice trocha nadsázky ale správně nalézt problém i s vynikající měřící technikou, bez znalostí analogových zákonitostí není ani v digitální technice snadné.

  • 29. 9. 2017 11:26

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Ono v elektronice platí, že musím vědět, co dělám.

    Jenom blbý měření proudu z knoflíkové baterky. Pokud měřidlo funguje jako voltmetr s rozsahem 200mV (standardní superlevná ICL7106 v multimetru za kilo) s bočníkem a mám ho na rozsahu 20uA, tak vnitřní odpor měřidla bude 10k (Ohmův zákon). Je to moc, nebo málo? Ovlivní to měření? Co se stane, když takhle měřím digitální obvod, kde je bude rychlá špička 120uA? Měřák to zahrne do průměru, ale ovlivní pokles o 1,2V na 3V knoflíkovce (o 40%) funkci obvodu? A bude ten průměr opravdu odpovídat, když část měření s nejvyšším odběrem bude na nižším napájecím napětí?

    A teď si představ někoho, kdo nezná základy teorie a při měření odběru zbastlenýho čidla se mu začne MCU restartovat. Hodiny hledá v programu, co se děje (a napájí to debuggerem), program bez chyby (korektně se probudí), takže nic samozřejmě nenajde... Nenapadne ho ani mrknout do specifikace měřidla, ani hodit osciloskop na napájení.

    Jaká je šance, že hledání takových chyb začátečníka odradí od dalších experimentů?

  • 29. 9. 2017 12:48

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    To je, ale otázka je, v čem tomu pomůže Arduino. Řekl bych, že v ničem, protože

    1. Elektroniku na něm nikdo nepochopí - ta je z velké části simulovaná programem a hardwarem, nebo schovaná v hotovým modulu. Zapojit dva dráty na sběrnici I2C a dva dráty na napájení není elektronika.
    2. Princip procesoru na něm nikdo nepochopí - jak tady už zaznělo, stačí "Ctrl+C / Ctrl+V a jede to". Co nutí takovýho "bastlíře" jít o level níž, když HW má naservírovaný i s ovladači a vystačí si s abstrakcí na úrovni SetPwmDuty()? Zvlášť, když se podívá do datasheetu a zjistí, že jsou tam věci jako rovnostranný trojúhelník se svislou levou stranou a kolečkem na dolní stěně, ze které někam vede patrně drát?
    3. Psát software se na tom nenaučí - ani tak triviální věc, jako je kooperativní multitasking, přerušení a power management nikdo neřeší...
    4. Samo naučení se IDE a toho, čemu autoři říkají "C++", odebere docela dost mentální kapacity, kterou by mohli věnovat užitečnějším věcem, například principu BJT.

  • 29. 9. 2017 13:00

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "Když už jsme u těch součástek, to co koupíte zde u prodejců součástek i když je na tom napsáno Ti je také z číny, jen ta cena je 10 násobná."

    A takový obchod bez milosti opustit. Právě proto se nakupuje na farnellu, digi-key, mouseru, v České republice třeba na ecom, atd. - protože tam si (alespoň prozatím) nedovolí falšovat výrobce.

    To je všude samých rad pro začátečníky, ale to nejdůležitější jim neporadí: svět je plný klumpovitých součástek. Tedy první rada by měla být, kde koupit kvalitní součástky, nikoli nejlevnější součástky. Protože součástky z Číny, na ebayi, nebo třeba v GESu, GME, TME, a řadě jiných obchodů - jsou často zadarmo drahé.

    Naprosto kritická situace je u kondenzátorů a u polovodičových součástek, kde kvalitní výrobce a záruka kvalitního výrobce je alfa a omega úspěchu - a také zárukou, že nebudete potřebovat hasicí přístroj, nebo vám součástka nevystřelí oko.

    Řada elektronických obchodů se neštítí toho, prodat vám asijskou součástku s tím, že jde o součástku kvalitního výrobce. A zde by měla být první rada pro začátečníky: seznam a reklama na kvalitní prodejce elektronických součástek. To je podle mého první naprosto nezbytná rada, kterou začátečník potřebuje. Více, než jakoukoli jinou radu.

    Na rezistorech pro LEDku nejde asi nic podstatného zkazit, navíc změřit odpor zvládne i ten nejhorší multimetr. Ale tím asi tak balada končí - u rezistorů pro LEDku. Všude dále je džungle.

    Tady na lupě je nadšení tu pro čínská tržiště, tu pro zdroje součástek z Číny, tu pro ebay - jenže do součástek nevidíte. Profesionální elektronici mají z kvality součástek bolehlavy, a přes to, že mají vyšší znalosti, zkušenosti - a na rozdíl od začátečníka umí leccos změřit a zjistit - i těm se nevyhne, že jsou občas napálení a přinesou nějaký klump, který je donutí je v lepším případě vyhodit do kontejneru, v horším nutnost řešit odpájení v hotovém plošňáku a nahrazování kvalitnějším.

  • 29. 9. 2017 15:04

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Jenom bych dodal, že kvalita je základ a prvním varováním je chybějící dokumentace. Pokud je u zboží jenom popis a nějaký výrobce, ale není tam ke stažení datasheet, STEP model a IBIS model, je to výrazná červená kontrolka.

    Za sebe, prakticky u všeho mám tři nebo čtyři výrobce, kterým důvěřuju a se kterýma mám pozitivní zkušenost. Nic jinýho nepoužívám a žádný z nich není z číny. Ať už jde o silnoproud (Moeller, Schneider Electric, OEZ), IO pro zdroje (TI, AD, LT), analogařinu (TI, AD, LT, Microchip),... a beru od autorizovaných distributorů.

    Pak samo existuje i black list, kde je třeba Atmel (teď už Microchip), kde je úplně jedno, kde to nekoupím.

  • 27. 9. 2017 13:13

    px (neregistrovaný) ---.uhul.cz

    To je zajímavá špatná definice elektroniky, že se zabývá vedením proudu v tom, co není vodič. Pokud prvotně definujeme izolanty a vakuum jako ne-vodiče, nutně dojdeme ke sporu.

  • 28. 9. 2017 16:21

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    To je samozrejme pravda, ale pokud potrebuje pro zacatek jen par "blbinek", tak je mnohem jednodussi tam proste vrazit jedno arduino, par tlacitek, par diod s odporema repracek a pak uz si napise, co chce aby to delalo.

    Samozrejme muze zacit tim, ze si spravne spocita transformator z 220 na cosi bezpecneho, posklada z plechu, navine lakovanym dratem, pak prida usmernovac a nejake to fitrovani napajeni a muze zacit hledat jak spocitat pracovni body tranzistoru pro jednoduchy oscilator, jenze s arduinem mu to tou dobou uz davno blika, hraje nekolik ruznych siren a reaguje na radu tlacitek.

    Samozrejme to nebude v kvalite pro velkoseriovou vyrobu a stalete pouzivani, ale rozhodne je zabavnejsi vrazit drat do USB, vrazit tam arduino, vrazit tam reprak, par trapnych soucastek pofiderni kvality a mit behem par minut neco, co uz blika a hraje a neco dela, nez nejdriv vystudovat prumyslovku, aby clovek zjistil, ze ho to zas tolik nebavi, protoze po prvnich dvou letech se dostal konecne k tomu, ze ma poresene napajeni (tedy ekvivalent vrazeni USB do pocitace).

    A ze to dokaze merit jen trapne v 10bitove sirce a jen do par tic vzorku za sekundu ho nijak netrapi, kdyz ty tlacitka macka rucne a staci mu osm hodnot desetkrat za sekundu. A ze to je priserny overkill a MCU zustane na 99.99% nevyuzite? A co jako, stoji to par kacek a hned to neco dela.

    Az jestli to dotycneho chytne, tak se zacne zajimat trochu vic a prihodi hrst "spinacich tranzistoru" a az to prestane stacit, tak uz bude delat natolik zajimave hracky, ze mu trocha stidia bude stat za to, aby tam rozbehal i I2C a projil radu "predvarenych periferii" a postupne zjistil, ze mu to sice jezdi a ukazuje vzdalenost a sviti a blika a houka a meri teplotu, ale ze by rad mel dvourozmernou mapu okoli a uz mu bude stat za to venovat nejake usili tomu, jak to zrychlit a zpresnit natolik, ze se to slozitosti zacne blizit tomu "kvalitnimu analogovemu zesilovaci".

    A pak ma smysl zacit resit "elektronicke veci elektronicky", kdyz to nejde jednoduse s dostatecnou presnosti a rychlosti.

    Ted jsem treba resil, jak udelat "blby casovac" pro osvecovani PCB - samozrejme jde vzit 555 a spocitat nejake kondiky a odpory a mit tam jednu hodnotu. Nebo tam dat nejaky slozitejsi prepinac a mit tech hodnot nekolik. A nebo tu 555 nahradit par tranzistorama at je to vic elektrotechnicke. A nekolik dni to pocitat a pak ladit.

    A nebo tam vrazit jedno pitome arduino, 4 tlacitka, 8 diod s odporama jako indikator a nastavovat si to v rozsahu 1-60 minut po minute s indikaci zbyvajiciho casu a moznosti ulozeni (a nasledne editace) nekolika vyzkousenych hodnot s jednoduchym prepinanim.

    A mit to hotove za odpoledne s tim, ze pokud casem zatouzim po rozsahu od sekund po dny, tak tam proste nahraju upraveny program. A usetreny cas venovat cemu se mi zachce.

    Takze pokud si da nekdo jako velky cil "pochopit komplet celou elektrotechniku od zakladu a az to budu po par letech castecne ovladat, tak mozna udelat i neco fyzicky", tak je samozrejme Arduino koncentrovane zlo a mel by zacit temi nekolika lety studia, kdy krome popsanych sesitu nema nic, nez zacne delat neco "skutecne spravne".

    Ale pokud nekoho napadne "nebylo by marne si udelat nejake elektricke udelatko", tak prave to blbe Arduino s trapnyma knihovnama je nejrychlejsi cesta, jak neco skutecne funkcniho mit a pokud zjistim, ze me to bavi, tak se muzu zacit ucit vic. A kdyz mi dojde, ze nejake blikadlo je mi ukradene, tak neztratim par let zivota zbytecnym studiem, ale jen par odpoledni.

  • 28. 9. 2017 20:57

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "A i kdyz dokazu udelat dost veci z jednoduchych soucastek, tak cim dal tim vic zjistuju, ze na spoustu z nich je lepsi pouzit overkill ve forme Arduina a nahradit jim 20 tranzistoru (o zenekach a odporech ani nemluve), protoze dostanu lepsi vysledek rychleji s mensim poctem soucastek a vetsi modularitou a na cenu to taky vyjde vyrazne vyhodneji, pokud zapocitam cas nutny s sestaveni a odladeni."

    To, že to doženete do extrému neznamená, že dělat všechno Arduinem je dobře.

    Já vám něco prozradím, analogová technika řadu věcí dokáže lépe a jednodušeji, než digitální technika. Už jen proto, že některé operace jsou na analogových signálech primitivní zatímco na digitálních to dře. A to je to, o čem Petr M. a další mluvili.

    Další věc je, že digitální technika je často rychlostně nedostačující pro řadu úkolů. Reálný svět totiž digitální není, je spíše analogový (v makroskopickém pojetí).

    Obecně velice blbě na digitálních zpracováních chodí cokoli, co potřebuje pracovat s derivacemi signálu nebo s vysokou frekvencí. Analogové obvody také umí dobře přizpůsobit různé úrovně, apod.

    Zkrátka jádrem sdělení o výhodnosti znalosti analogové techniky bylo to, že nic není univerzální, ani to Arduino ne. A existují úkoly, kdy naprogramovaný mikrokontroler exceluje, a pak úkoly, kdy nikoli - a nebo dokonce to nezvládne. Kdyby tomu bylo jinak, nemáme nic jiného, než krabičky s Arduiny. Není třeba vyvíjet routery, zdroje, televize, rádia, tiskárny, klávesnice, zesilovače, atd. - všude by bylo jedno Arduino a vše ostatní program.

    To, že poukážete na extrém jste nic nedokázal.

  • 29. 9. 2017 15:42

    krtek (neregistrovaný) ---.itbusiness.cz

    pod to se podepisuji, z Ebaye mi přišel original výkonový VF transistor až na 3tí pokus , ale i tak to vyšlo na třetinu zdejší ceny

  • 29. 9. 2017 15:44

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    No to sice není, ale co si má takový člověk myslet, když na ZŠ objeví Arduino a všichni mu tvrdí, jak je perfektní, na průmce učitel používá Arduino jako univerzální řešení (protože nic jinýho neumí), pak použijje Arduino v bakalářce (metoda ŽAVES a projde to), úspěšně to zopakuje v diplomce, pak nastoupí do firmy a racionálně myslící šéf ho za příslušnost k jeho sektě sjezdí jak kopec ve Špindlu. A chudák se nestačí divit...

    Prošel jsem si něčím podobným - sice Bc elektro, ale v programování samouk a v práci jsem trávil hodně času pozorováním, jak to přede mnou dělali zkušenější. NEstačil jsem se divit, co všechno ještě neznám. Jsou to věci, který se člověk dozví jenom tak, že s pokorou pitvá, co udělali ostatní a když je pochopí, zjistí, že jsou vlastně triviální a lituje, že je neznal dřív...

  • 27. 9. 2017 13:54

    Karel (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

    Osobně vidím u "začínáme s elektronikou" problém v tom, že se tak nějak zapomíná, že máme analogové a digitální obvody. Tam, kde se tlačí Arduino, pak potkáváte začátečníky, kteří netuší nic o analogové elektronice. Všude cpou 0 nebo 1, případně ještě znají PWM. To pak opravdu končí u "k LED dám rezistor 330 ohmů" nebo "když to nesvítí, tak tam dát 2k2 rezistor a libovolný NPN tranzistor". Navíc se pak komplikovaně řeší triviální věci typu "chci tam připojit reproduktor a aby to chvílema pískalo". S vámi zmíněným NE555 trivialita a za pár korun máte "periferii", co se stará o pískání a stačí jí jen na nějakém GPIO dát 0 nebo 1, bez nějakého starání se o přerušení nebo zjišťování, na jaké frekvenci to MCU vlastně běží a smyčky, co bude generovat obdélníkový signál slyšitelné frekvence.

    Bylo by fajn, kdyby se začátečníkům vysvětlily i ty analogové obvody. Ohmův zákon, přechodové jevy, charakteristiky analogových součástek (tedy alespoň vědět, že na diodě je úbytek napětí a tranzistor sepne až při určitém napětí na bázi, přestože je zapojený jako zesilovač proudu). Nemusí umět konstruovat zesilovače, ale měli by chápat, kdy použít tranzistor jako spínač nebo že když k žárovce dám paralelně velký kondenzátor, tak sice bude pomalu zhasínat, ale i se bude pomalu rozsvěcet za velké nelibosti napájecího zdroje. Chápat, co se signálem udělá 30cm dlouhý drát a nepájivé kontaktní pole, už by byla třešiňka na dortu.

    Navíc jsem staromódní a já si za mladých let nejvíce vyhrál se všelijakýma sirénama. To se dá postavit na nepájivém kontaktním poli za chvilku. A funguje to a nemusím se učit co v počítači spustit a kde co zmáčknout. Navíc se s tím dá dost vyhrát: udělat tam více stupňů, takže výstupní signál je modulovaný (trilkování); připojit tam někam dlouhý kus drátu, který bude ovlivňovat kapacitu - jak s ním mávám nebo na něj šahám, tak se mění frekvence; použít fotorezistor nebo fototranzistor a hrát si s tím, jak se mění frekvence podle toho, jak moc na to svítím baterkou. Nebo si tam připojit nějaký modul s pár klávesama a udělat si "klavír". Prostě mi to přijde pro začátek zajímavější, než si naklikat blikání LED nebo z internetu stáhnout knihovnu, co umí vydat zvuk zadané frekvence po zadanou dobu. Na to nepotřebuju elektroniku, na to mi stačí PC, Python a winsound.Beep.

  • 28. 9. 2017 20:59

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    Marně si lámu hlavu, že to dřív nebyl problém. Ono to asi souvisí s nekvalitou dnešních knížek a učebnic obecně. Dříve si člověk koupil knížku, během pár večerů udělal ten blikač, a ještě mu - jen tak mimochodem a zábavnou formou - vysvětlila ta knížka, co se v tom blikači děje, a něco ho teoreticky naučila.

  • 29. 9. 2017 8:24

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    1. Pořád předpokládáš, že čas na napsání a odladění SW je nulový. Jenomže v praxi je to naopak - prásknout na breadboard po jednom IO, kondíku, odporu a LEDce je záležitost minuty až dvou, program pak píšeš a ladíš třeba 20 minut.Podobný poměr je v reálu i na projektech s MCU, takže někdy je fakt rychlejší to natvrdo zadrátovat.
    2. Chybí ti tam definice "lepší výsledek" - a ta tam ani být nemůže. Pokud je to z pohledu funkcionality, třeba několik funkcí neb předvoleb navíc, tak OK. Pokud jde o parametry obvodu a jednoduchost konstrukce, tam bych to tak jednoznačně neviděl, je tam tuna nevýhod z pohledu obvodu. A konstrukce je o hledání kompromisu.
    3. Elegantní řešení v HW je často rychlejší, než napsání programu, zvlášť když si klíčový parametry odsimuluješ ve Spice a HW jedeš nejhůř na druhou dobrou.

    A teď z profi praxe, protože nejen hraním je člověk živ a to, co funguje pro bastlení, je jinde mimo:

    4. Dělal jsem na projektech, kde byla roční produkce třeba 25k ks. Tam je "půl půlllitru" sakra poznat...
    5. Trimr má nevýhodu v tom, že ho musí někdo naštelovat - ve výrobě by to znamenalo kvalifikovanýho pracovníka + měřící přístroje + úzký hrdlo na lince. Stejně tak jakákoliv programovatelná součástka znamená mít na lince programovací přípravek + někoho, kdo do ní ten program naleje + operaci navíc. Takže tam se už nepočítá jenom cena součástek, ale i vybavení a mzdy. A rozdíl pak může jít s přehledem do stokorun v neprospěch MCU...

  • 29. 9. 2017 8:45

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    "A samozrejme jsou veci, kde je Arduino nevhodne, protoze proste nezvlada, nestiha, nema na to pamet, je potreba to resit analogove a tak podobne. Dokonce je techto veci urcite vic, nez tech, ktere Arduino zvlada, ale vetsinou to nejsou veci pro zacatecniky."

    Ale existuje plno věcí, který sice Arduino zvládne, ale zkomplikuje je a pro začátečníky se vyloženě hodí...

    Navíc jde v článku o ELEKTRONIKU, ne programování. Takže volit věci, který se prostě bez Arduina obejdou... Třeba takový teploměr s bargrafem a LM3914 je obvodově stejně složitý a úplně odpadne psaní SW...

  • 29. 9. 2017 17:23

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "pod to se podepisuji, z Ebaye mi přišel original výkonový VF transistor až na 3tí pokus , ale i tak to vyšlo na třetinu zdejší ceny"

    A teď si představte, že začátečník se začne řídit článkem a vše objednávat na ebayi. Protože je to levnější, jak tvrdil Martin Malý v článku na lupě. A až mu nepůjdou často ani triviální zapojení, tak s tím sekne a o elektronice nebude chtít ani slyšet.

    Držím se taktiky, že je lépe udělat základní seznam často používaných součástek, a ty nekoupit v mnohokrát prověřeném seriózním obchodě ve velkém počtu kusů (100, 300, 1000 kusů, apod.). To platí třeba pro ty často používané rezistory, pro základní hodnoty kondenzátorů, pro několik druhů operačních zesilovačů, pro základní digitální obvody, nějakou tu 555, nějakou tu TL431, několik základních typů tranzistorů, základní konektory, atd. atd. atd. Ty ceny za kus jsou pak opravdu zlomkové proti běžným cenám, a člověk má jistotu, že tam cpe kvalitní součástky.

    U těch věcí, kde člověk potřebuje jen pár kusů jednou za čas se snažím koupit buď kvalitu - a nebo když se to cenově vyplatí risknout, tak to ve schématu obestavím ochranami. A důkladně součástku proměřím, co je to jen možné.

    Takže ať VF tranzistor slouží.

  • 28. 9. 2017 11:46

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    Ten závěr je snad jasný a do nikoho se nenaváží. Navazuje na předřečníka, že sice každý nějak začínal - ale je pak smutné, když bastlíř začátečník se považuje za profesionála, aniž by znal vůbec základy teorie. A je to tak strašně častý jev (nejen v elektronice), až to hezké není.

    Elektronika má plno zákoutí a pastí - a některé lze překonat jen vysokými teoretickými znalostmi. Ne vše se dá změřit - i měření může být strašně hrubým zásahem do obvodu a úplně změnit poměry v něm.

    Nechť si každý najde cestu, která ho baví - dělal jsem a dělám to také. Proti tomu vůbec nic nemám, naopak je to jediná rozumná cesta.

    K článku: Příliš nechápu třeba snahy vysvětlovat, že tuzemské součástky jsou drahé, když je to právě naopak. Když budu kupovat přes české e-shopy, tak základní součástky koupím zhusta tak levně, že bych to nekoupil ani přes e-bay. Balík 1000 rezistorů za 5-20 Kč (pokud mi stačí levné uhlíkové, což na LEDky ano), tranzistory pod korunu, základní číslicové obvody a operační zeislovače za několikanásobně nižší ceny, než ze zahraničí. A často velice kvalitní typy, za které dám v zahraničí majlant.

  • 29. 9. 2017 8:22

    krtek (neregistrovaný) ---.itbusiness.cz

    Když už jsme u těch součástek, to co koupíte zde u prodejců součástek i když je na tom napsáno Ti je také z číny, jen ta cena je 10 násobná. co si myslet o FETech které mají svod kolem 30k ohm, a to třeba 6ks z 10ti , připadá mi že jistý obchod v Karlíně kupuje druhou jakost aby se ještě více nakapsoval.,, ani nemluvě o tranzistorech které maji snést 20A a chrupnou při 7A bez překročení max. výkonového zatížení , takové součástky téměř nejde úspěšně ani reklamovat. P.S. ty zdroje jsou dokonce vybaveny zpětnou vazbou - stabilizací , nicméně není problém doplnit třeba transil.

  • 29. 9. 2017 8:37

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    "Ale jak sam pisete, neni treba vyvyjet routery, zdroje, televize, radia, tiskarny, klavesnice, zesilovace - to se snadno da koupit v kazdem krame s elektronikou."

    Proč cz.nic začal dělat Turris, když je routerů všude plno?

    "Otazkou je, co nabidnout zacatecnikovi, aby to brzo delalo neco zajimaveho, mohl se v tom snadno a bezpecne hrabat a upravit si to podle toho, co si zrovna zamane."

    Elektronickou stavebnici? V 10 letech jsem jednu takovou měl. Bylo tam pět odporů, pět kondíků, KC509, KF517, tlačítko, transformátorek, repráček a devítiviltovka. A k tomu sešit s 10 zapojeníma... Pár drátků a člověk měl třeba elektronickýho slavíka. Až s odstupem jsem pochopil kladnou zpětnou vazbu přes odbočku na primáru transformátoru, ale na výsledku to nic neměnilo...

    Nebo 74HC00 + 74HC02 + hrst LEDek a spínačů? S tím pak jde postavit cokoliv - od semaforů, přes jednoduchý alarm, klopáky, ...

    Nebo děcku baterku + žárovku (+ motorek), jak jsem to měl já?

    Ve všech případech je potřeba mnohem míň znalostí, než na Arduino. Jenom zapojit fantazii a znalosti, který jsou sice triviální, ale kopa "elektroniků" je nemá.

  • 29. 9. 2017 20:48

    krtek (neregistrovaný) ---.itbusiness.cz

    děkuji za přání , už slouží , k tomu jen poznámku, u vysílače je pouzdro tranzistoru spojeno vodive chladicem se zemí (so 30) jinak to technicky nejde - original transistor má kolektor vyveden izolovaně, první co dorazilo z číny mělo kolektor společný s pouzdrem tranzistoru - jak říkáte součástky je třeba měřit a měřit, kdybych to býval neudělal, mohlo být veselo.

  • 30. 9. 2017 1:19

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "Hromadna vyroba se dela osazovacimi automaty a mechanicke sestaveni 15ti letymi detmi v cine. To co se obcas prodava za "profi" vyrobky by neudelal ani bastlic zacatecnik. Na cinskych deskach jde videt uplne ten stejny copy+paste pristup jako na vyrobe kodu."

    A teď jste trefil hřebíček na hlavičku.

    Současné elektronické výrobky jsou v mnoha ohledech tak nekvalitní, nebo alespoň s nízkou laťkou - že se bastlení po letech začíná zase vyplácet a je tu motivace.

    Jak už jsem psal, často si za relativně levný peníz (ale výrazně dráž než za čínský výrobek) odbastlíte kvalitu, kterou na trhu neseženete. Ani když hodně přeplatíte, pokud zrovna nepůjdete do velkých statisíců nebo miliónů korun. Naprosto jasně to platí o audio technice, kde bastlení umožńuje získat nekoupitelnou vysokou kvalitu za velice levný peníz. Stejně tak jsou dostupné vf věci nebo i různá zařízení s pomocí mikrokontrolerů a mnoho dalšího.

    Teoreticky dnes je takový technický pokrok, že bychom mohli kupovat vysoce kvalitní poctivě udělanou elektroniku za pár šupů - ale bankéři, ekonomové a spekulanti nám trh posunuli na úroveň šuntů a pološuntů.

    Právě proto si třeba CZ.NIC třeba dělal toho Turrise.

    Dnes není opravdu žádný problém v mnoha oblastech ubastlit věc či výrobek, který kvalitativně překonává o mnoho řádů ty, co jsou běžně na trhu. Předpokládá to ovšem teoretické i praktické znalosti a zkušenosti.


    Jak se dělají věci v Číně vím. Dokonce vím, jak se tyto plošňáky a díly dělají. Často je navrhují Číňané, kteří se před měsícem rozhodli začít s elektronikou, a podle toho to vypadá. Čínský web je plný okopírovaných schémat ze západních a ruských webů a zdrojů - a oni tomu sníží náklady tím, že ošidí co jde - a pak to vyrábějí. Naštěstí Číňané třeba při prodeji často dodávají zařízení i se schématem, a to se často zasmějeme.

    Cena práce v Číně je tak levná, že do součástek kromě své šuntoidní výroby ála CDIL, různých Yangzhou a dalších taky odletovávají staré součástky z odpadové elektroniky - a prodávají je jako nové součástky nebo používají do těch obvodů, co si zakoupíte v Číně. Pokud Číňané prodávají součástky, nemají žádné morální zábrany - a klidně je přeznačí na cokoli, co po nich chcete. Klidně vám prodají čip pro zvukový generátor jako mikroprocesor nebo obvod s hradly, pokud to má stejně vypadající pouzdro a počet pinů. Vy to reklamovat u nich nebudete.

  • 27. 9. 2017 10:56

    thr

    Nechci se pouštět do diskuse o špatných programátorských návycích z Arduina, to bych viděl také trochu jinak, ale s druhou částí příspěvku Petra M. docela souhlasím.
    Ono je skutečně lehce zvrácené, když se jako bastlení automaticky bere tvorba věcí s "Arduinem", tedy primárně programování bez znalosti jakýchkoli jiných možností - dotyčný tím získává dost omezený úhel pohledu a spousta věcí mu uniká.
    Zrovna teď zcela nedávno jsem řešil jeden miniprojekt, dlouze rozjímal nad tím, jak to nejlépe řešit, zda použít Arduino či ESP a jak řešit GUI. A až s odstupem mi došlo, jaká je to vlastně totální kravina a že když použiji klasické NE555, tak to celé bude nejen nesrovnatelně jednodušší, ale dokonce v mnoha ohledech i lépe fungující. Jenže "bastlíř" dělající od začátku v Arduino stylu na tohle nemá žádnou šanci přijít :-(

  • 27. 9. 2017 12:08

    JardaA (neregistrovaný) 160.216.1.---

    "spoustu lidi by dnes nedokazalo ani navrhnout kvalitni analogovy zesilovac" - řekl bych, že tak tomu bylo vždycky; skutečně tvůrčích lidí je pomálu. A potřebujete přístroje, které ne každý má; Avomet, vf/nf generátor a osciloskop BM370 nebo Křižík oproti minulosti zdaleka nestačí ani na oživení ověřené konstrukce.

  • 27. 9. 2017 12:33

    JT (neregistrovaný) 193.150.39.---

    Ten osciloskop v začátcích jde vynechat, dost dlouho není třeba . on takový začátečník taky sotva tuší jak a kde tím osciloskopem něco měřit a jak to interpretovat...

  • 29. 9. 2017 7:31

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    V konkrétní aplikaci může být procák výhodou - flexibilní změny, komplexnější chování, náhrada paklíku součástek za několikrát vyšší cenu... Taky bych v té situaci bral jednočip, a to ze zcela racionálních důvodů.

    Jenomže člájnek je o učení. Ne o cílené konstrukci nějakýho udělátka. Když se někdo učí, tak nedělá ani konkrétní aplikaci, ani nemá páru o možnostech řešení. Když se učí elektroniku, tak by se měl učit tu elektroniku. Když se učí digítální obvody, měl by se učit digitální obvody (to je další stupeň elektroniky - musí už vědět, jak to napájet, jak ošetřit vstupy a výstupy, ...). A začínat s číslicovkou na 74xx je nesporná výhoda. Můžu napsat X=A&B (po tom, co se naučím navíc napsat program a nahrát ho do procesoru) a snažit se z knížky pochopit, co to dělá / vypsat si A, B, Y na UART. Nebo můžu vzít 74HC08, zkoušet přepojovat vstupy mezi Gnd a Vcc a s pomocí logické sondy si "odměřit pravdivostní tabulku". Hádej, co je efektivnější...

    A sorry. Stejně, jako nefunguje "dneska máme krásný ráno, co kdybych vzal nůž a tchýni vyoperoval žlučník", "dneska si zajedu na letiště a půjčím si vrtulník, ať se můžu pokochat výhledem", nefunguje ani "dneska by se hodilo tohle udělátko, splácám si ho". Když o tom nic nevím a nemám vybavení, jsou některý věci pitomost a hodí se oslovit nějakýho profesionála...

  • 29. 9. 2017 9:53

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Nevznikli by elektronici, kteří by měli k SW odpor. Vznikli by elektronici, kteří rozumí elektronice.

    Tady se propaguje prvně učení SW s tím, že HW se doučí až někdy časem ve chvíli, kdy na to SW nebude stačit. Pokud to ale má být elektronik, mel by se primárně věnovat té elektronice. Pokud chce být programátor, měl by se věnovat primárně programování, ale to se na Arduinu nenaučí ani nešťastnou náhodou.

    Až bude jednočip na projektu opravdu přínosem, tak pokud je programování tak jednoduchý, jak tady někteří prezentují, nemá přece problém s jeho zvládnutím během hodiny až dvou.

    Btw, ony se nedělají antény se zesilovačem, nabíječky, aktivní repráky, LED svítidla, elektronický předřadníky, SSR,...?

  • 29. 9. 2017 21:37

    Trident (neregistrovaný) 2a03:e00:601:----:----:----:----:----

    Hromadna vyroba se dela osazovacimi automaty a mechanicke sestaveni 15ti letymi detmi v cine. To co se obcas prodava za "profi" vyrobky by neudelal ani bastlic zacatecnik. Na cinskych deskach jde videt uplne ten stejny copy+paste pristup jako na vyrobe kodu.

  • 27. 9. 2017 10:08

    BL (neregistrovaný) ---.zpskoda.cz

    Co takhle poradit literaturu, kde si toto nastudovat a to tak, že mě to jakžtakž povede? Jistě je zatím elektrotechnické vzdělání, ale pro většinu lidí je možné pouze samostudium.

  • 27. 9. 2017 13:13

    Mario (neregistrovaný) 91.139.5.---

    Arduino je programovatelny microcontroller (resp pouzita atmega328) - t.j. naprogramujem si co to ma delat
    - na vela uloh je mozne (a lepsie) pouzit zakladne integrovane obvody. https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_logick%C3%BDch_integrovan%C3%BDch_obvod%C5%AF_%C5%99ady_7400
    Tie maju fixne dane ako sa budu chovat (podobne ako NE555) a suhlas, je vhodne trochu sa naucit zaklady (AND, NAND, OR, NOR - https://cs.wikipedia.org/wiki/Booleova_logika ) a pak prejst na MCU

    Dobry priklad na zaciatok je skusit "nahradit" 555ku pomocou 7400 - da sa na tom pekne pochopit princip http://www.elektroportal.xf.cz/index.php?p=blikac-s-astabilnim-klopnym-obvodem

  • 28. 9. 2017 9:26

    JT (neregistrovaný) 193.150.39.---

    Asi máte pravdu v názornosti, ale já začínal bez osciloskopu a musel jsem všechno zvládnout jen v hlavě a v představivosti, případně s hrubými měřícími nástroji a o to užitečnější jsem pak v pokročilém stádiu osciloskop shledal...

  • 27. 9. 2017 17:50

    Matyáš (neregistrovaný) ---.10.broadband11.iol.cz

    Upřesnění: ATX zdroje zátěž nepotřebují, byla nutná jen u některých extrémně starých AT. Výjimečně se člověk steká se zdrojem, co se bez zátěže nerozjede (větrák se pootočí a dál nic) - pak tam stačí nahodit nějakou žárovku nebo třeba starý HDD a jede se.

  • 3. 10. 2017 10:46

    Milan König

    A veselé na tom je, že je to všem, včetně toho kluka, naprosto ukradené. Je jim úplně jedno, jestli se jim říká "kuchař", nebo "elektronik", nebo "bastlíř".

    Řeší to jenom pár fachidiotů, s nízkým sebevědomím.

    Pro které je důležité, aby se těm hračičkám neříkalo "elektronici". Protože elektronik, to jsem já. Já jsem se to učil a vím, jak to funguje. Jen tak si elektronikou hrát.. To je SVATOKRÁDEŽ. NACTIUTRHÁNÍ. to nemůžeme připustit. elektronika patří do ruky jenom nám. Znalým a zkušeným. Ostatní se musí roky učit, než jim Ponkrác, či jiný omezenec, dovolí na elektroniku sáhnout.

    Víte co prďolové. Jste vážně směšní. Klidně se tady plácejte po ramenou, jak tomu rozumíte. Jak jste dobří a odborně na výší. Klidně. Protože jste určitě dobří a odborně na výši.

    Ale ostatním jste naprosto ukradení. Budeme se bavit tím, že k sobě lepíme moduly. Vyrábíme zařízení, která třeba i víc nefungují, než fungují. Vychází nás to dráž, než když koupíme to stejné od renomované firmy a fungovalo by to líp. Hoří nám to, návrh vykazuje nejednu chybu.

    Ale je nám to jedno. Nás to totiž baví. Bavíme se tím. I když se najdou lidé s omezeným viděním světa, kteří nepřenesou přes srdce, že si někdo hraje s tím, co je živí. Cítí se ublíženě a kafrají. Neporadí, jenom kafrají.

    Stejně se budeme bavit.

    Úplně stejně, jako ostatní vyrábí doma pro zábavu mizerný nábytek. Nebo pěstují nějakou zeleninu. Vaří způsobem, z kterého by profesionální kuchař dostal infarkt. Je to zábava. Nic jiného než zábava. Cesta je cílem. Radost z toho, že jsem vyrobil něco, co bliká, houká, měří, zobrazuje je k nezaplacení. A to i bez toho, že všechno to jsem napsal ono zmíněné zařízení dělá blbě, nespolehlivě a vyšlo mě to nehorázně draho.

    Je mi to jedno. Je mi úplně jedno, co si myslí mistr Ponkrác. Je mi to jenom k smíchu.

  • 27. 9. 2017 8:06

    lekar (neregistrovaný) ---.nusch.sk

    Názov je:Co by nemělo chybět v kufříku začátečníka. Začiatočník v elektronike - ide o elektroniku, nie programovanie - samozrejme môže začať rovno s Arduinom. Bude sa učiť logikou čiernej skrinky (čierna skrinka je objekt, ktorý má niekoľko vstupov a výstupov, o jej vnútornej štruktúre nevieme nič, ale vieme, že ak aktivujeme niektorý vstup tak sa na niektorom výstupe stane niečo presne definované). Možno si poskladá aj zopár funkčných vecí - otrocky podľa návodu na použitie - bez pochopenia prečo. Mladík, ktorý sa zaujíma o elektroniku by mal najprv pochopiť základy fyziky a elektroniky ako takej (napätie, prúd, výkon, indukcia, technika spájkovania, čítanie a kreslenie schém zapojenia...), funkcií pasívnych (odpor, kondenzátor, cievka...) a aktívnych súčiastok (dióda, tranzistor, neskôr bazálne integrované obvody, ...). Keď toto pochopí, keď odpáli niekoľko tranzistorov a iných súčiastok, zistí, že to ozaj funguje, ale že sa z toho občas aj dymí a smrdí to, potom sa môže zaujímať o zložitejšie systémy a bude úspešný. Takže doporučujem nepájivé pole, drôty, veľa rôznych súčiastok za pár centov, multimeter, nejaká literatúra a schémy zapojení aj s komentármi a návodmi ako to poskladať a prečo to tak funguje - alebo nefunguje.

  • 27. 9. 2017 13:31

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Vadí to v okamžiku, kdy se rozhodne, že už umí dost a je na čase si najít práci v oboru. Není nic trapnějšího, než když mu pohovor odkryje existenci světa, o kterým neslyšel, ale potenciální zaměstnavatel chce, a v něm byl doma.

    Btw, i u Atmela, i u TI, i u ostatních se to hradalama v datasheetech jenom hemží. A když už dělám s procesorem a nerozumím schématu I/O nebo timeru, tak je to hodně za hranou...

  • 29. 9. 2017 16:45

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    Vidím, že jsme už dva, kdo má Atmel na blacklistu. :-)

    Mám v seznamu výrobců, co akceptuji ještě STM, OnSemiconductor, Fairschild.

  • 29. 9. 2017 20:28

    PetrM (neregistrovaný) ---.static.oxid.cz

    No jak na co... Atmel relativně zvládl digitální věci, jako třeba FLASH/EEPROM (řada 24, 25, 28 a 49). Ale třeb ajednočipy, díky tomu, že mají ADC/DAC, brownout, RC oscilátory,... jsou pro kočku. Navíc u složitějších věcí nedávají testování.

    Microchip, no od těch jsem ještě neviděl použitelný digitální obvod (vlastně viděl, ale to získali koupí SMSC). Ale třeba operáky MCP60x jsou na úrovni výrobků od AD nebo TI...

    Ale Atmel byl koupen Microchipem. Týmy se pomíchají a v reálu neudělají ani dobrou čísliccovku, ani dobrou analogařinu... A dokumentace bude stát za psí pšouk.

  • 27. 9. 2017 8:57

    Yarda (neregistrovaný) 85.13.101.---

    Teď byl podobný článek tady:
    https://www.zive.cz/clanky/pojdme-programovat-elektroniku-23-veci-ktere-potrebuje-kazdy-bastlir-ktery-nechce-skoncit-jen-u-blikajici-diody/sc-3-a-189660/default.aspx#part=1

    Já bych se položil na otázku, co má mlamoj který se začal zajímat o elektriku bastlit, aby ho to chytlo a už nepustilo. Dřív to byla krystalka, zesilovač... Ale to už asi je teď passé, dost věcí se za pár peněz jednoduše koupí případně nasimuluje na počítači.

  • 27. 9. 2017 11:04

    Gabryel (neregistrovaný) 77.236.223.---

    Ale to je to o cem jsem mluvil na zacatku ... kazdy programator musi vedet i jak ten hardware funguje ... arduino je jen prototypova deska s mcu a ten kdo nezna architekturu toho daneho mcu take nedokaze ten mikrokontroler plnohodnotne vyuzit.Kazdy se setkal se spousty problemu at uz je to treba i s celkem hloupe resenym napajenim arduina ikdyz jsme u toho.Ten kdo nema skolu a je ciste jen samouk se musi nejprve rozhodnout co vlastne chce delat ... jestli delat elektroniku jako takovou a nebo vylozene programovat.ono od programovani arduina k programovani treba programu ve visual studiu neni daleko... kazdy jazyk je necim odlisny ale syntaxe zustava vice mene podobna. Je to otazka uhlu pohledu kazdeho individualne ten kdo bude chtit delat neco jineho at dela vylozene analogovou techniku atd .... spoustu lidi by dnes nedokazalo ani navrhnout kvalitni analogovy zesilovac ,ponevadz koupit hotovy IC osadit par pasivnich soucastek je jednoduzsi nez ho navrhnout spocitat postavit atd atd .... tohle nejde resit vseobecne.

  • 27. 9. 2017 14:05

    Karel (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

    No, on je osciloskop dost názorný nástroj pro učení se. K práci ho tedy moc nepotřebujete, ale na učení se je naopak dost výhodný. Asi by stačilo jen mít známého, co má osciloskop a může začátečníkovi pár věcí ukázat.

    Ono dost poučné je třebas jen vidět co se děje na GPIO pinu, když do toho něco posíláte. Jak vlastně vypadá bliknutí diodou. Co s tím udělá, když mezi GPIO a LED bude dlouhý drát. Co se stane, když se toho drátu dotknete. Co s tím udělá menší rezistor. Jak to vlastně vypadá na bázi a kolektoru NPN tranzistoru, co je tam jako spínač. A co s tím udělá změna rezistoru v bázi a změna frekvence. A jak to vypadá, když je tam místo toho PNP - což je zajímavé vidět zejména v případě, že ten tranzistor by měl spínat 5V, je řízen MCU běžícím na 3.3V a nespíná (respektive nevypíná). Při pohledu na osciloskop prostě některé věci docvaknou hned. Přestože by jinak trvalo hodiny je nastudovat a pochopit. Ono je přeci jen jednodušší pochopit obrázek, než se ho snažit sám zkonstruovat. Většina začátečníků asi tuší, že ve skutečnosti na tom drátu nebude žádný obdélník, ale i tak je skutečnost překvapí. Obzvláště nepájivé kontaktní pole, dlouhé plandající dráty a proudové zatížení na hranici specifikace výrobce.

  • 28. 9. 2017 16:31

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Mladík, ktorý sa zaujíma o elektroniku by mal najprv pochopiť základy fyziky a elektroniky ako takej (napätie, prúd, výkon, indukcia, technika spájkovania, čítanie a kreslenie schém zapojenia...), funkcií pasívnych (odpor, kondenzátor, cievka...) a aktívnych súčiastok (dióda, tranzistor, neskôr bazálne integrované obvody, ...). Keď toto pochopí, keď odpáli niekoľko tranzistorov a iných súčiastok, zistí, že to ozaj funguje, ale že sa z toho občas aj dymí a smrdí to, potom sa môže zaujímať o zložitejšie systémy a bude úspešný.

    a bude mu to trvat jen par let, pokud od toho driv neutece.

    Nebo muze nejdriv udelat par jednoduchych hracek s arduinem, kazdou za jedno ci dve odpoledne a kdyz ho bude bavit, jak to blika, pipa a vrti servy, tak se zacne zajimat, jak to udelat lip a pak uz mu nebude lito se taky neco k tomu doucit, aby vedel, proc to jednou diodou sviti a deseti uz ne a jak to udelat, aby se tocil i silny motor, misto aby z tranzistoru stoupal dym. A pak postupne zjisti, ze pro ten motor uz musi umet trochu vic a kdyz chce delat vic veci naraz, ze to taky jde a misto jednoho dlouheho useku si to uceni rozlozi na kousky, ktere potrebuje a ta leta to da casem.

  • 28. 9. 2017 16:35

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Ovsem to uz se zaciname bavit o nekom, kdo se tomu hodla venovat profesionalne.

    Na rozdil od clanku, ktery miri i na deti skolou povinne, co si chteji vecer po napsani ukolu radsi neco udelat sami, nez jen pustit bednu nebo nejakou gamesu. A tam slib "kdyz se budes par let ucit, tak si pak za odmenu budes moct zablikat diodou odborne" moc nefunguje a nemotivuje.

  • 28. 9. 2017 21:42

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Nikde netvrdim, ze Arduino je vselek na vsechno, vcetne VF analogovych veci.

    Ale jak sam pisete, neni treba vyvyjet routery, zdroje, televize, radia, tiskarny, klavesnice, zesilovace - to se snadno da koupit v kazdem krame s elektronikou.

    Otazkou je, co nabidnout zacatecnikovi, aby to brzo delalo neco zajimaveho, mohl se v tom snadno a bezpecne hrabat a upravit si to podle toho, co si zrovna zamane.

    A prave v tom Arduino exceluje - par ledek, neco na pipani, usb kabel a jedem - Control-Cizi, Control-Vlastni a zacit zkouset, jak to udelat, aby to blikalo pozpatku, naprezkacku, menilo smer, kdyz zmacknu tlacitko ... neco co desetilety kluk za odpoledne "pochopi" natolik, ze si s tim bude moct hrat druhy den sam a zkouset co to udela kdyz ... pro nej nema smysl pokouset se postavit lepsi zesilovac, nez co maji obyvaku, pokud to znamena nad tim badat nekolik mesicu po vecerech a pak mu to stejne nepojede kvuli necemu, co nepochopil zcela presne. Pro nej ma smysl prave ted a tady poskladat rychle neco, co bude neco nejak delat a jeste pred veceri se tim pochlubi mame. A zitra to posklada nejak trochu jinak a ono to zase bude "tak nejak" fungovat.


    Samozrejme, ze pro pokrocileho bastlire je vlastni zesilovac, radio, nebo vysilacka zajimavejsi vyzvou a trumfnout "beznou spotrebni elektroniku" urcite potesi - ale to se tyka tech pokrocilejsich a starsich.

    A samozrejme jsou veci, kde je Arduino nevhodne, protoze proste nezvlada, nestiha, nema na to pamet, je potreba to resit analogove a tak podobne. Dokonce je techto veci urcite vic, nez tech, ktere Arduino zvlada, ale vetsinou to nejsou veci pro zacatecniky.

  • 29. 9. 2017 7:53

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz
    Je to cca 30 let, co jsem se rozhodl věnovat elektronice. Prostě jsem viděl věci kolem sebe a bylo to strašně zajímavý
    Přišel TV opravář, vrtal se v zapnuté televizi, připojoval tam nějakou krabičku s ručičkou a našel v té hromadě součástek jednu, kterou vyměnil a ono to jelo. Jak na to přišel, když ta součástka vypadala normálně?

    - No a večer v televizi bylo o tom, že elektrika někoho zabila, ale ten opravář to přece přežil.
    - A jak se vůbec ten obraz a zvuk dostanou vzduchem a pak drátem až na tu obrazovku?
    A plno dalších otázek.

    No a na začátek to samo nebylo žádný Arduino a podobný koniny. První začátky byly takový, že mě strýc ukázal, jak spojit plochou baterku a žárovičku a že to potřebuje dva dráty, že se eden dá přerušit vypínačem,... Něco do dělalo hned a pro kluka to bylo pochopitelný - "slabá elektrika, co ti neublíží", "elektrika musí protíkat z + k -, aby to něco dělalo", "nespojuj + a - natvrdo, zničilo by to baterku". Na první seznámení na prvním stupni ZŠ to bylo OK. Baterky a žárovičky byly tehdy normálně v kovomatu a, včetně objímek a vypínače od lampičky, se daly koupit za pár korun cestou ze školy...

    Dneska na to samý někdo potřebuje prvně zjistit, že existuje nějaký Arduino, pak je taky podmínkou zvládnout angličtinu, aby si objednal na e-bayi tunu chvostovin béčkové kvality (a na základce není moc dětí, co by mohly platit samy kartou nebo PayPalem), pak se naučit programovat a ladit Arduino a pak teprve zápisem na port rozsvítí nabastlenou LEDku s tím, že bižuterka kolem procesoru a odpor u LEDky tam musí být, aniž by věděl proč.

    A já zase nevím, proč to děckám tak komplikujeme. Vždyť stačí používat mozek...

  • 2. 10. 2017 18:09

    Karel (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

    "Maly by napsal, ze pro uvareni michanych vajec je potreba spek, cibule a vejce"

    No, ačkoliv mám články pana Malého rád a čtu je, tak tady se obávám, že pan Malý by sem dal link na Aliexpres kde koupit krájenou cibuli, špek a vejce v prášku. A pak by dal návod, jak vzít tyto tři věci, nasypat je do stroje "Eggomatic", přilít vodu a pak si jen pochutnat na míchaných vejcích.

    Kritika je pak v duchu tom, že zde je návod pro uvařeních míchaných vajec, ve kterém tak nějak chybí vejce a jakákoliv manuální práce, takže student vůbec neuvidí co to je a jak vypadá vejce, nebo že se cibule a slanina krájí. Když pak nastoupí do praxe a někdo před něj postaví ošatku vajec a neoloupanou cibuli, tak na to náš čerstvý profík bude koukat jak vyvoraná myš, protože to pro něj budou věci, které s míchanými vejci nijak nesouvisí. A technologický postup, jak z té hnědé kulaté věci udělat ty drobné kostičky bude magie. To ale nebude nic ve srovnání s tím, co se pokusí udělat s vejci - protože místo aby je prostě rozklepl a použil, tak se je nejprve pokusí usušit a rozdrtit - protože do míchaných vajec se přeci sype prášek a voda, ne? Tak jen doufat, že se je nepokusí usušit a rozdrtit i se skořápkou.

    Adruino apod. jsou zkrátka recepty z kategorie "kupte zmrazenou pizzu, vyndejte ji z krabice, sundejte ten igelit a dejte to péct do trouby na 240 stupňů Celsia na 12 minut". Fóra jsou plná flamewaru o tom, zda 220 nebo 240 stupňů, zda je lepší Ristorante nebo Euroshoper a dotazů typu "nesundal jsem igelit, co teď s tím?" případně "jak poznám, zda jsem sundal igelit?" Jako fajn, má to smysl, já také vařím přes týden z polotovarů. Ale opravdu chceme klukovi, co umí upéct koupenou pizzu, říkat kuchař?

  • 27. 9. 2017 7:38

    Začátečník (neregistrovaný) 89.203.156.---

    "ne s osvojováním špatných programátorských návyků."

    Miluji tyto borce!

    Klidně si programuj profesionálně jak chceš, klidně si i vyráběj kabely opředením žíly látkou (jako před 50-ti lety).
    Nějak se začít musí. Tak prosím nečti články jak začít a nekomentuj.

  • 27. 9. 2017 8:42

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Už roky se jednočipama živím. HW, SW (i mechanika, když a věc přijde).

    Za tu dobu jsem potkal hodně mladších. Arduino OK, ale jak přijde na praxi, konec.
    - dostanou schéma s hradlama a jsou v pr...
    - když se jich zeptáš, proč je před LEDkou rezistor, tak netuší, jenom si pamatují 330R.
    - když mají navrhnout výstupní filtr 4. řádu pro PWM, omdlí
    - když po nich člověk chce, aby zrychlili vypnutí tranzistoru Schottkynou, nechytnou se (hint: 74S)
    - na hradlo s hysterezí čumí jak tele na vypínač
    - posledně jsem jedné bastlířce vysvětlovat, že logika nemusí být jenom 0 a 1, ale i třetí stav a furt nechápala, jak s ním ty hradla pracují na vstupu.
    - navrhnout front end i pro blbý měření U/I je nad jejich síly
    - znalosti zdrojů končí u lineárního stabilíku

    A když se člověk podívá do kódu, tak samozřejmě katastrofa, ale to není jejich chyba - knihovny pro Arduino jsou zprzněný samy o sobě a ukázku, jak na to, nikde nenajdou...

  • 27. 9. 2017 11:29

    mln (neregistrovaný) ---.178-41-104.t-com.sk

    Pridal by som ešte univerzalny plošák pre "trvalejšie" prototypy. Ked je neletovacie pole opotrebené, tak niekedy už býva problém s kontaktom. Ajebo ked nesedi raster vývodov nejakeho cinskeho modulu alebo sučiastky do rasstra pola, tak sa do univerzalneho plošaku proste vyvrta diera a je to.

  • 29. 9. 2017 19:05

    Trident (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    Asi 70 procent bych dal. Ale je fakt že jsem začínal na 8mi bitovych mikropočítačích a tam člověk musel něco o elektronice i znát pokud chtěl dělat hacky. Zbytek nachytano praxi a z indiánských kourovych signálu ( kdo nic nespalil, ten ví h.... o elektronice). A to elektronika nikdy nebyl můj obor.
    Hradla snad zůstala v pameti kdyz ještě jsme řešili simulaci logických obvodu a VHDL. Neučí se to náhodou dnes na VŠ? K čemu tedy VŠ je když si nepamatujou ani zaklady...

  • 2. 10. 2017 22:03

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) ---.infos.cz

    "Ale opravdu chceme klukovi, co umí upéct koupenou pizzu, říkat kuchař?"

    A toto je úplně přesně vyjádřené. Elektronik není ten, kdo umí připojit drát k Arduinu a naprogramovat pouze Arduino, ale v ohmově zákoně už se ztrácí. To není ani bastlíř.

  • 27. 9. 2017 9:24

    Pepík (neregistrovaný) ---.eurotel.cz

    pro Petra M: no a vadí z nich někomu, že nerozumí hradlum? Pokud ano, to je právě důvod mnoha lidi se to doučit.

    Delejte lidi rozdil, mezi naucit, doucit a umet. Umet je az posledni.

    Jestli se nejdriv ucim a pak teprv bastlim, nebo bastlim, prasím, patlám a pak se teprve doučím je snad jedno, ne?

    Já volím obé, ale to druhé je větší zábava!

  • 27. 9. 2017 10:00

    Jarda (neregistrovaný) ---.chipmaster.cz

    Jo na zacatek urcite ty veci staci, arduino je trochu vyssi level ale mladi si je dobre osvojuji a kdyby nic alespon pochopi co je porogramovani jednoduchyh veci a kde vsude se vyuziva.
    Jeste dodam ze neni spatne mit doma jrdnu az dve desky osazenych plosnych spoju treba ze stareho crt monitoru nebo televize, jednak je tam spousta pouzitelnych soucastek a mnohdy se daji pouzit i cele kusy jako napr gretz s filtraci i pojistkou.

  • 28. 9. 2017 11:55

    krakonoš (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    JT:
    Kdo neumí zacházet s tak jednoduchými přístroji, jako je nf generátor, měřič úrovně, nebo analogový osciloskop, neměl by se do stavby elektroakustických zařízení vůbec pouštět. Když začne vysokofrekvenčně kmitat integrovaný koncový zesilovač, shoří dřív, než to kutil-nedouk zjistí a vzniklé oscilace mohou úspěšně zarušit i blízké digitální zařízení.

  • 3. 10. 2017 18:30

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Tak nejak jsem to myslel taky :)

    Dostalo se mi do ruky par sedmisegmentovek, stahnul jsem kod z netu, zapojil a mel "hodinky" pripojene k pociraci a rozhozene asi na A5 vrbci hnizdo, ale bezel na nich cas. Prekreslovani tak 10/sec, duchove, nektere cislice blbe, API na zabiti, procesor vytizen na max, nestihal ale chodilo to - nejak. Nasel jsem si zapojeni obvodu, co v nich byl, promyslel, jak to ma chodit, prepsal knihovnu, predelal API, ted se to pouziva snadno, refresh 100/s, zadni duchove, vsechny cifry stejne silne zarici bez ohledu na pozici a pocet segmentu, vytizeni procesoru 00 nic (jede na interruptu od citace), ukazuje cas, ma stopky, celkem asi 4 rezimy. Vrabci hnizdo na A6, obcas vypadne kvuli blbemu kontaktu v USB(napajeni). Dalsi iterace bude vlastni krabicka, vcetne tlacitek a mista pro baterky, uz docela uhledny DIY budicek s vyhodou dobre citelnych SVITICICH cislic (protoze nektere gamesy parim celoobrazovkove).

    V krame presne takovy nekoupim (nektere funkce proste nejsou), rovnou bych se do toho nepoustel (moc prace naraz, nez to bude chodit). Takhle jsem se pozvolnyma upravama dozvedel par veci o casovacich v Arduinu, o integracich na shift registry a jak je pouzivat spravne a mam vec, ktera mi bude dobre slouzit. Z tranzistoru/555 by to asi taky slo, bez nekterych pokrocilejsich funkci, ale za tu praci uz by to nestalo.

    Jasne ze je to zlo galaktickych rozmeru, protoze jsem zacal praxi a nedodelkem a nikoli teorii a protoze jsem se celou dobu bavil. Nemluve o tom, ze ted klidne budu pouzivat shiftregistry i na jine veci a klidne i bez Arduina, pokud bude nejaky jiny rozumny zdroj signalu.

    Ale nejdriv vse nastudovat a udelat dopadovou studii na vyrobu 2k kusu - to bych se na to zvysoka vykaslal. A ze se timto nekvalifikuju na hlavniho vyvojare HW u mezinarodni firmy mi taky zily netrha, kdyz mam svoje podnikani zamerene jinak a profesionalne dodavam nekoli nadnarodnim retezcum docela jine veci.

  • 3. 10. 2017 20:38

    Milan König

    cit.: "Sorry, ale kde jsem tohle psal?"

    ?? Nevím.. On někdo napsal, že jsi něco napsal?

    Ten tvůj příklad víc než kulhá. Většina lidí neví ani co je to napětí. Podle nich je to něco, co teče drátem a má to něco společného s proudem. Věta "Ur=Uzdroje-Uled" je naprosto vyděsí. Na pár dalších bodů potřebuješ Ohmův zákon. Kdo to zná? To tvoje 5 minut počítání na prstech je pro většinu lidí mnoho hodin studia. Věř tomu nebo ne. Tohle když lidem, co si chtějí hrát, napíšeš, tak je budou jenom kroutit hlavou.

    Jo.. máš pravdu. To co popisuješ je minimum, které tak jako tak budou potřebovat. Ale nepotřebují to na rozblikání ledky. Tedy ne nutně.

    A ten popis, co potřebuješ u Arduina... ale nech toho.

    Napájení se neřeší. Je to napájeno z USB, který si koupili zároveň s deskou. blbě to zapojit ani nejde.
    Srážet napájení nikam není potřeba.
    Nainstalovat IDE, založit projekt.. Jak se to liší třeba od nějaké hry, nebo jakéhokoliv jiného softu? Jak se to liší od toho, co dělali už milionkrát?
    Vstup řešit nemusí. Regulaci budou dělat podle asi tak tisíců příkladů a řešit to přes PWM. K čemu potom potřebuje jezdec?
    K čemu potřebuje předávání hodnot z ADC na PWM?

    Prostě na PWR pin (a který to je má v tom zapojení, které právě zkouší a koneckonců to má nakreslené i na desce) připojí nějaký odpor, ledku, a během chvilku splácá cyklus, který mu projede 0-255 a čítač bude posílat na PWR s nějakým prodlením. A ono to bude svítit a zhasínat a rozsvěcovat se... Bude to dělat to,c o si přečetl, že to dělat má. A popravdě nic moc k tomu nepotřebuje.

    Musí vědět, co je to "main". to je pravda. A musí vědět, jak nahrát program. Z toho je nejtěžší asi to, že si bude muset zkusit pár portů, než mu to bude fungovat. Procesor se mu detekuje sám a program se pak nahraje na jedno zmáčknutí čudlu. Ono v tom IDE rozhraní zase tolik těch čudlíků není.

    a ten zbytek?

    Odpor tam prskne 220 ohmů, protože se to píše v zapojení, které si právě zkouší.
    Jaký maximální proud může dostat z pinu si teoreticky přečte ve specifikaci, ale popravdě se tím vůbec nebude zatěžovat. Protože ho to nezajímá a fungovat mu to bude tak jako tak.

    Nechápej mě zle. To co jsem popsal, je z mnoha důvodů špatně. Dokonce bych se s tebou asi na těch důvodech i shodl. Ten hypotetický člověk-hračička stejně postupně zjistí, že potřebuje vědět, co je napětí, ohmův zákon a podobně. A buď se to naučí, nebo mu to hraní zas až dlouho nevydrží. Nějakou dobu ano. Splácat z už hotových modulů se dá ledasco. Ale ne navždy.

    Já jsem se jenom snažil naznačit, že začít s Arduinem je opravdu nesmírně jednoduché a triviální. Kdejaký blbec si s tím může začít hrát, aniž zná cokoliv z elektroniky. Sám jsem toho zářným důkazem. Je to opravdu jednoduché. A to je IMHO dobře. Někdo si bude hrát chvíli, někdo si bude hrát déle, někdo se naučí i něco víc. Ale všechny to bude bavit, i když každého jinou dobu. A o to snad jde ne?

  • 27. 9. 2017 8:05

    MaReK Olšavský

    Já bych ještě přidal:

    • alespoň jednoduchý logický analyzér (logic analyzer), ve vyšším levelu pořádný osciloskop
    • ručičkový multimetr (dost často člověk potřebuje otientačně jen vidět, že tam zhruba to napětí je)
    • RLC měřák, bo běžné měřáky moc často měření kapacit a indučností neumí
    • tester diod a tranzistorů (i levný bývá lepší, než to co je v běžném multimetru).
    • Solidní zdroj (ale to je jako s osciloskopem až když to člověk vezme vážněji)

    Kromě osciloskopu se dá vše nakoupit levně an Aliexpress/eBay. Osciloskop také, ale to se moc nevyplatí a řešit záruku s číňanem, děkuji nechci.

  • 27. 9. 2017 11:58

    Brnak (neregistrovaný) 212.4.138.---

    Zdravim,
    chci si postavit neco s Raspberry/Ardu­ino/cokoliv ale mechanicky nejsem zrucny a pajeni je pro me neprekonatelny problem.

    Cilovy stav je pekna krabicka, z ktere koukaji akorat tlacitka a displej.
    Jsou na to nejake univerzalni krabicky/stity/sa­dy/stavebnice, nejlepe prodavane po kupe?
    Je mi jasne ze to bude stat neco navic, ale to neni problem.

    (Priklad: internetove radio ktere ma na jedne strane Ethernet, na druhe strane 3,5mm jack a shora 1 radkovy displej a 3 tlacitka)

    Dik!

  • 27. 9. 2017 12:35

    JT (neregistrovaný) 193.150.39.---

    uni plošňák se dá taky použít na stavbu hybridů stylem vrabčí hnízdo a to celé pak posadit do nepájivého pole :-)

  • 27. 9. 2017 12:36

    JT (neregistrovaný) 193.150.39.---

    nemám konkrétní zkušenost ale vsadím se že shieldů s LCD a tlačítky a ethernet modulem (v raspi uz netreba ) bude prehrsel

  • 29. 9. 2017 10:06

    hefo (neregistrovaný) 15.195.185.---

    A ten Turris vyvíjali začínajúci "bastlíři", alebo už prinajmenšom poloprofesionáli?

    Lebo ide o to, na ktorú skupinu ľudí sa pozeráme, a z toho možno plynie aj toto nepochopenie...

  • 29. 9. 2017 12:15

    Ivan Nový (neregistrovaný) 85.135.69.---

    Měl by vzniknout programátor se znalostí elektroniky, protože to je dnešní praktický stav používaných technologií.

  • 3. 10. 2017 12:20

    Milan König

    Ale tady IMHO nejde ani tak o Arduino.

    Ale o to, že si někdo myslí, že s elektronikou si člověk může začít až "nastuduje základy". Což je IMHO bohapustá blbost.

    Stejně jako můžu začít vařit, i když jsem to nikdy předtím nedělal, jenom proto, protože mě to baví, tak můžu dělat cokoliv.

    Pěstovat kaktusy, vyrábět nábytek, nebo si hrát s elektronikou.

    Jistě budu vyrábět zmetky. Spíš mě to fungovat nebude, než bude. Vyjde mě to moc draho a sežere mi to děsně času. A CO MÁ BÝT? Jde o tu zábavu ne? O tu radost, když něco začne alespoň nějak fungovat.

    A co se týče toho uvedeného příkladu lidí, kteří přestali cokoliv dělat, protože nerozuměli kódu a jenom ho tupě opisovali...

    Zdráhám se uvěřit. Nebo přesněji. Zdráhám se uvěřit, že to byl ten důvod. Zdráhám se uvěřit, že člověk, který nepochopí triviální kód, pár řádků, by vydržel u elektroniky jako takové. I tam je vyžadováno logické myšlení. Naopak. Arduino (apod.) je jednodušší. Nemusí trávit roky programováním. Wiring je IMHO triviální. Neznalost ani základní angličtiny je problém. Ale to je problém úplně všude. Třeba i u datasheetu. Když nepřelouská návod ke knihovně (na základní věci stejně stačí se podívat na uvedené příklady), nepřelouská ani věci, které potřebuje k čisté elektronice. Vyjde to nastejno.

    Opravdu si myslím, že naopak to Arduino je jednodušší. Koneckonců. Stačí se podívat. Hraje si s tím kdekdo. Protože je to jednoduché. Absolutně není potřeba nějak extra umět programovat, nebo znát "algorimizaci". to je nesmysl. Programovat Arduino na nějaké základní úrovni zvládnou i malé děti bez nějaké velké přípravy.

    Lidi, kteří utekli od Arduina by utekli i od čisté elektroniky. Možná mám v tomto zkreslený názor, ale jsem o tom přesvědčen.

  • 3. 10. 2017 12:27

    Milan König

    a rád bych ještě dodal.. Aby bylo jasno..

    Mě osobně víc baví ta samotná elektronika. Programování je triviální. Není v tom skoro žádná výzva. Pro mě. Připouštím, že někdo to může mít jinak.

    Mě baví sám si nastudovat a přijít na to, jak fungují blbý posuvný registr, nebo NE555. Byl jsem nadšený z toho, když mi konečně došlo, jak spočítat co potřebuju mít okolo tranzistoru, nebo k čemu je transil. Baví mě to, protože to neumím. Baví mě si s tím hrát a učit se.

    Jsem víc než ochotný o sobě připustit, že v téhle oblasti jsem naprostý fušer, neumětel a začátečník. Ale baví mě to. Tak ať mi nikdo neříká, že se musím nejdřív naučit teorii, než si s tím můžu začít hrát. Mě to baví teď, když to neumím. Když to umět budu (hypoteticky), tak už me to bavit nebude. Pak se z hraní stane práce.

  • 3. 10. 2017 18:55

    PetrM (neregistrovaný) ---.static.oxid.cz

    Tak. A to ještě ani Malý nezmíní, že na to smažení je potřeba tuk a chudák samouk to hodí nasucho do nerezovýho rendlíku. Při troše štěstí na margarín, máslo nebo olivový extra virgin (rozdíl bude jenom v tom, že to z toho hrnce půjde líp ven).

    Btw, jak to pozoruju, tak nejvíc nadávají i, co by na omezení výstupního napětí zdroje použili transil a podobně... Asi jim šlapu na kuří oka.

  • 3. 10. 2017 20:37

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    1. to vi kazdy, prilozeny USB kabel jde do pocitace jednim koncem, do arduina druhym a blbe to zapojit vyzaduje prilis velkou silu
    2. netreba nic srazet, USB ma to spravne napeti a Arduino s tim chodi rovnou spravne
    3.+4. napisu do googlu "arduino trimr led", vypadne na me
    https://arduino.cz/arduino-zaklady-3-analog-read-serial/
    https://arduino.cz/arduino-zaklady-6-zhasinani/
    proste to okopiruju podle obrazku.

    5. tamtez, i s obrazky https://arduino.cz/zaciname-s-arduinem-ve-windows/

    6. zadny main() nepotrebuju, staci loop()
    7. nic moc inicializovat nepotrebuju (viz setup() )
    8. spojim predesle dva priklady a zbytecnosti vyhazu:

    int led = 9; // pin, ke kterému je LED připojena
    // proces setup se spustí jednou, jakmile zmáčknete reset
    void setup() {
    // nastaví pin 9 jako výstup:
    pinMode(led, OUTPUT);
    }
    // loop se bude neustále opakovat
    void loop() {
    // nastaví jas LED na pinu 9
    analogWrite(led, analogRead(A0) /4); // prevedu 1023 na 255
    // počká 30 milisekund
    delay(30);
    }
    9. kliknu na tlacitko Upload podle navodu z 5.

    10. protoze je to v navodu a prislusny trimr je v prilozene sade soucastek a funguje to - zadna velka veda
    11. 220 OHM, duvody viz vyse
    12. pro dany ukol dostacujici, netreba to resit

    (sepsani teto odpovedi trvalo dele, nez prislusny pokus fyzicky)

  • 3. 10. 2017 23:56

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "Jsem víc než ochotný o sobě připustit, že v téhle oblasti jsem naprostý fušer, neumětel a začátečník. Ale baví mě to. Tak ať mi nikdo neříká, že se musím nejdřív naučit teorii, než si s tím můžu začít hrát. Mě to baví teď, když to neumím. Když to umět budu (hypoteticky), tak už me to bavit nebude. Pak se z hraní stane práce."

    Každopádně fušer jsi ve čtení a chápání textu, protože Ponkrác je ten poslední, kdo někomu psal, že je třeba se nejdřív naučit teorii, a pak něco dělat. To tu zmiňovali především jiní.

    Možná, že když se naučíš nejdříve číst, a až pak teprve po pochopení textu reagovat na příspěvky - a budeš to důsledně uplatňovat i u učení toho co tě baví - jakoukoli cestou - třeba ti to začne konečně jít.

    Ale chápu, že je jednodušší - a tebou preferovaný přístup - nejdříve si přečíst hlavičky autorů, pak jim vynadat do omezenců - a zítra nebo pozítří si možná přečteš, co vlastně psali.

  • 4. 10. 2017 8:37

    Milan König

    Chápeš vůbec, že se tady bavíme o hraní si s elektronikou?

    Proč do toho pleteš řízení rakety? Napsání optimalizovaného kompilátoru?

    Ano. Tvé názory se mi jeví jako značně omezené. Díváš se jenom velmi úzkou skulinou své specializace. Úplně tě míjí to, o čem mluvím. O zábavě. O hraní si. O vyrábění jednoduchých udělátek pro radost.

  • 27. 9. 2017 13:30

    Picmaus (neregistrovaný) 82.117.130.---

    Tak a na konci po něm zbyde hromada bordelu na půdě. Já jsem po tchánovi vyvážel cca 100 ks černobílých televizorů. A ještě mnoho věcí které mi přišlo škoda vyhodit tam zůstalo. Udal jsem za symbolické ceny minimum.

  • 28. 9. 2017 17:03

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Ja kdysi zacinal s tema tranzistorama a tak, protoze nic lepsiho nebylo (s poustu veci jsem s tim zvladnul udelat), pak jsem si zacal hrat s logickymi obvody (4xNAND stacilo tak dost dlouho), pak prisly pocitace a spousta dalsiho, ted za Pi a pak Arduino, prave na takove ty nizko urovnove veci, co je na ne velkeho PC skoda. A i kdyz dokazu udelat dost veci z jednoduchych soucastek, tak cim dal tim vic zjistuju, ze na spoustu z nich je lepsi pouzit overkill ve forme Arduina a nahradit jim 20 tranzistoru (o zenekach a odporech ani nemluve), protoze dostanu lepsi vysledek rychleji s mensim poctem soucastek a vetsi modularitou a na cenu to taky vyjde vyrazne vyhodneji, pokud zapocitam cas nutny s sestaveni a odladeni.

    Samoztejme, ze je rozdil mezi 20 samostatnymi tranzistory a par miliony tranzistoru v jedinem pouzdre - a samozrejme, ze to druhe je overkill, ale ale usetrit par korun za cenu par tydnu ci mesicu prace mi prijde celkem nevyhodny obchod a tak to Arduino s klidnym svedomim pouziju, pokud to ve vysledku bude delat to same, ale pohodlneji, driv a prehledneji.

    I kdyz se pak nekterym "machrum" jezi cela ples nad takovym plytvanim (vzdyt tranzistory lze koupit pod korunu, zatimco ja tu zcela zbytecne vyhodim 1.31 EUR, (coz je skoro 36,-Kc) za cely pocitac vcetne dopravy. Nejmin 17 korun jsem mohl usetrit a za to uz je v hospode skoro pulka pullitru piva!!!) .

  • 29. 9. 2017 12:23

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Pokud by profipraxe mela stat na bastlirich zacatecnicich, tak samozreme mate pravdu a bylo by potreba na toho bastlire zacatecnika nastudovat spoustu veci. Ale mel jsem takyvy dojem, ze profi vyroba 25k kusu neni typickou domenou bastliru zacatecniku.

  • 29. 9. 2017 17:55

    gilhad (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    No jo, jenze tak je to se vsim - na zakladce windows, na stredni windows, na vejsce windows a MS office a pak najednou prijde praxe ...

    Ale i tak je to mozna v necem lepsi, nez na zakladce kulickove pocitadlo, na stredni kalkulacky zakazane (protoze je nema kazdy a "za nasich mladych let to nebylo" ...

  • 30. 9. 2017 17:19

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "K čemu tedy VŠ je když si nepamatujou ani zaklady..."

    Tam se řeší problémy konvejorů. A zbytek je Arduino :-)

  • 3. 10. 2017 20:10

    PetrM (neregistrovaný) ---.static.oxid.cz

    Sorry, ale kde jsem tohle psal? Teorie je potřeba, ale na začátek stačí pár vět.

    Já jsem psal o tom, že můj první počin byla žárovička na kontaktech ploché baterky a veškerá teorie byla "Je tam málo elektriky, takže ti to neublíží", "baterka vyrobí elektriku, ta teče z plusu skrz žárovku do mínusu a žárovka se rozsvítí" a "nespojuj natvrdo + a -, nebo si zničíš baterku"

    Pokus druhý může být o tom, že tam ty žárovky dám dvě - za sebe a vedle sebe,za sebou svítí míň, vedle sebe stejně jako jedna, ale kratší dobu. A teorie k tomu - vedle sebe si vezmou víc proudu, za sebou si rozdělí napětí (oba Kirchhoffovy zákony.

    Když místo žárovky dám v dalším kole LEDku, tak přibude Ohmův zákon pro výpočet proudu. Napětí zdroje je konstantní (4.5 V), napětí na LED je konstantní (řekěme 2.1V), na rezistor zbude 2.4V. No a 2.4V / požadovaný proud (0.005 - 0.02A dle jasu) = odpor rezistoru. A to, že dioda vede proud jenom jedním směrem. Je to tak moc teorie?

    A takhle si to můžou postupně nabalovat přes odporový dělič, základy práce s multimetrem (aby si oměřili U, I, R),... Jeden takový pokus denně a za týden spínají LEDku tranzistorem (včetně výpočtu odporu do báze), za dva týdny tranzistorový multivibrátor,... A teorie postupně přibývá, aniž by člověka bolela hlava a rozumí tomu, co dělá.

    U Arduina je té teorie navíc o hodně víc. Nevěříš? Zkus si trimrem regulovat jas LEDky.

    Klasika (R + trimr + LED v sérii):
    1. LED vede jedním směrem a drží prakticky konstantní napětí kolem 2V. Reguluje se proudem, trvale max. 20mA.
    2. Na předřadným odporu je Ur=Uzdroje-Uled
    3. Minimální odpor je Ur/20mA
    4. Maximální odpor (při regulaci od 5mA) je Ur/5mA
    5. Pevný R odpovídá Rmin
    6. Odpor trimru odpovídá Rmax-Rmin
    pět minut počítání na prstech a jede to.

    U Arduina musí vědět:
    1. Kam zapojit napájení Arduina
    2. Jak srazit vyšší napájecí napětí na rozsah Arduina
    3. Vědět, kde je vstup ADC na Arduinu a že na něj patří jezdec
    4. Vědět, který výstup na Arduinu zvládne PWM a jak k němu připojit LED
    5. Umět nainstalovat Arduino IDE a zalžit v něm projekt
    6. Vědět, co je to main() a co do ní napsat
    7. Vědět, jak zinicializovat procesor, ADC a PWM
    8. Vyřešit předávání hodnot z ADC na PWM
    9. Umět nahrát program do Arduina
    a co by měl vědět, ale na 99% neví:
    10. proč ten trimr je minimálně 10k
    11. jaký rezistor hodit před tu LEDku, aby dobře svítila
    12. jaký vlastně proud může dojit z procesoru, aby neunikl kouzelný čmoud

  • 27. 9. 2017 16:31

    andrej

    Nepodarilo sa mi vygooglit spominany konektorovy adapter s ochrannou funkciou pre ATX zdroj. Nemate prosim niekto ebay / aliexpres link na overenu znacku?

  • 30. 9. 2017 2:11

    ded.kenedy (neregistrovaný) ---.v4.cust.lemointernet.cz

    Bajecna diskuze, pro zacatecnika velmi podnetna. Kdyby to byl clanek o vareni pan Maly by napsal, ze pro uvareni michanych vajec je potreba spek, cibule a vejce. Nasledne by se pod tim strhla diskuze, kde by Petr M. prohlasoval, ze nejdulezitejsi je pochopit, jak slepice vejce snasi, jakym je krmit zrnim, a jak probiha denaturace bilkovin, protoze jen tak muze zacinajici kuchar pochopit, co dela. Dale by se pridal M. Ponkrac s tim, ze on pouziva jen krepelci vejce a slaninu si nechava posilat z Francie. Urcite by se nekdo vyjadril i k tomu, ze ten postup je stejne spatne, protoze na vojne delali vejce pro cely pluk, a ten recept byl uplne jinak.

  • 3. 10. 2017 12:02

    Karel (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

    Ne, tady se řeší něco trochu jiného. Znám pár kluků, co je elektronika nebaví. Zkoušeli to, ale prostě z nich nikdy nebudou programátoři, takže s elektronikou nemají šanci. Bytostně je štvalo hledat po internetu, kopírovat kusy kódu a mačkat tlačítko pro kompilaci. Trávili hodinu přepisováním čísel, ale ono to pořád nedělalo to, co mělo. Takže s elektronikou jednou pro vždy flákli.

    Tedy až na jednoho, který se dostal k nějaké hodně staré stavebnici.

    Já osobně nemám s arduinem problém proto, že není dost "cool". Já s ním mám problém proto, že odrazuje lidi, co by je jinak elektronika mohla bavit. Místo aby si hráli s elektronikou, tak jen čumí do googlu a kopíruji kusy textů, kterým nerozumí.

    Osobně mi přijde, že naopak vám obyčejná elektronika nepřijde dost "cool". Že ohrnujete nos nad každým, kdo neumí C a nezvládá nastudovat dokumentaci ke knihovně a přelouskat návod v angličtině, případně rozumět tomu, co ten člověk v youtube videu říká. To je podle vás opravdu tak nutné, aby s elektronikou začínaly děti až po zvládnutí programování a algoritmizace?

  • 3. 10. 2017 23:48

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "Řeší to jenom pár fachidiotů, s nízkým sebevědomím. Pro které je důležité, aby se těm hračičkám neříkalo "elektronici". Protože elektronik, to jsem já. Já jsem se to učil a vím, jak to funguje. Jen tak si elektronikou hrát.. To je SVATOKRÁDEŽ. NACTIUTRHÁNÍ. to nemůžeme připustit. elektronika patří do ruky jenom nám. Znalým a zkušeným. Ostatní se musí roky učit, než jim Ponkrác, či jiný omezenec, dovolí na elektroniku sáhnout."

    Jasně, můžeme lidem, co dělají s Arduinem říkat třeba "pěstitelé švestek" nebo "kosmonauti". Co na tom záleží, že ano? Až si příště koupíte elektronickou příručku, třeba v ní bude o tom, jak pálit slivovici. Protože co na slovech záleží.

    Držím se toho, že svým oponentům nenadávám, ale vy jste se stal idiotem, který mě hned nazval omezencem. Ok, nemáte argumenty, tak začnete lidem nadávat. Na víc asi nemáte.

    Ono nejde ani tak o to Arduino, ale podívejte se, co dělají a Arduinem třeba na zive.cz. A co dělá s Arduinem na lupě Martin Malý. Zatímco Martin Malý napsal už 87 dílů svého seriálu, a stále píše jen "jak začít", "jak je to celé wow" a ještě se vlastně nedostal k tomu, jak tu elektroniku dělat. Ani s tím Arduinem.

    Podívejte se, co všechno už ukázali na zive.cz s Arduinem. A to se ani moc nesnažili.

    Nějak mi vůbec přijde velice nešťastný přístup Martina Malého? Co vlastně za 87 dílů vůbec ukázal? Elektorniku neukázal, jak dělat s Arduinem pořádně také ne. Přijde mi to asi tak, jako kdyby Špidla psal články o tom, jak je elektronika úžasná.


    "Víte co prďolové. Jste vážně směšní. Klidně se tady plácejte po ramenou, jak tomu rozumíte. Jak jste dobří a odborně na výší. Klidně. Protože jste určitě dobří a odborně na výši. Ale ostatním jste naprosto ukradení."

    Hele, ty prďolo, když jsme ostatním ukradení, proč tě to tak rozčiluje, že se přestáváš kontrolovat, a začínáš dokonce urážet účastníky diskuse?


    "Budeme se bavit tím, ..."

    A on vám to někdo zakazuje? Nebo máš bludy či halucinace, a trpíš paranoidní psychózou, která ti říká, že ti někdo brání dělat si to po svém?


    "Je mi to jedno. Je mi úplně jedno, co si myslí mistr Ponkrác. Je mi to jenom k smíchu."

    Nařizuje ti někdo, že se musíš řídit podle Ponkráce? Nebo podle kohokoli jiného? Zřejmě nechápu myšlení tvého kmene. Asi ti přeskočilo, nebo kouříš nějaký kvalitní materiál. Nevšiml jsem si, že bych komukoli cokoli přikazoval, nebo ti držel pistoli u hlavy. Tu paranoiu léči opravdu včas, než se to rozjede.

  • 27. 9. 2017 12:52

    thr

    Tohle se dnes řeší nejvíce 3D tiskem... Což přirozeně ještě nemusí nutně znamenat potřebu vlastní tiskárny, pokud toho není moc, tak se obvykle dá najít někdo, kdo to vytiskne za mírnou úplatu.

  • 28. 9. 2017 10:09

    Nemo (neregistrovaný) 79.98.77.---

    Hmm, nechápu závěr příspěvku.

    Tento článek je o začátku cesty, o tom, jak se zvědavý člověk začne zabývat elektronikou a co k tomu potřebuje.

    Nepopisuje profesionály, kteří někdy dělají chyby, ani jejich méně kvalifikované kolegy.

    Začátečník může bastlení rychle nechat, nebo ho to chytne a možná se stane zdatným profesionálem. O tom p. Malý ovšem nepsal vůbec nic.

    V každém oboru se najdou amatéři, někteří mohou pomoci, jiní uškodit. A někdy se vypracují na zkušené profesionály. Proč se ale do amatérů, případně jejich snahy něco se naučit, navážet?

  • 4. 10. 2017 0:21

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný) 194.213.53.---

    "Mě osobně víc baví ta samotná elektronika. Programování je triviální. Není v tom skoro žádná výzva. Pro mě. Připouštím, že někdo to může mít jinak."

    Programování není triviální věc, a výzev je v tom spousty. Rozblikání LEDky samozřejmě žádná velká výzva není. Řízení systémů v reálném čase (robota, rakety) - kde poměrně opět rychle narazíš na potřeby znalostí teorie systémů a znalostí teorie zpracování signálů (alias kybernetiky), na potřeby znalosti fyziky, na potřeby větší zdatnosti v multitaskingu. A pokud si ten systém má ještě poradit s náhodnými chybami a náhodnými závadami na senzorech či aktuátorech a přesto fungovat co nejlépe, je to o level výše.

    Poměrně slušná výzva je napsání API a jádra dobrého realtimového operačního systému - to nedokáže každý. Nebo napsat optimalizovaný kompilátor programovacího jazyka do strojového kódu - to není žádná sranda.

    Co je poměrně jednoduché, je napsat klasický monolitický operační systém - to se často dávalo jako zápočtové úkoly.

    A jakmile se jde na hranu možností [rychlosti, výkonu] (mikro)počítače, pak se začíná oddělovat zrno od plev - a pozná se, kdo umí a kdo ne.

    Výzvy jsou v hw i sw - a na obou stranách jsou pěkně těžké oříšky. A programování složitějších obvodů nikoli v Arduinu, ale třeba jiných součástek v HDL jazycích - to taky něco vyžaduje.

    Nicméně aby bylo jasno, ať si to každý dělá jak chce. Čekám, že obratem napíšeš, že jsem omezenec, a že ti jsou moje názory směšné. Protože kdokoli to má jinak, než ty - je tvůj nepřítel, a jsi připraven častovat ho nadávkami.

  • 27. 9. 2017 7:03

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Elektronika je, jek známo, věda o vedení el. proudu v tom, co nejsou vodiče (polovodiče, izolanty, vakuum,...).

    Arduino rozhodně nepatří do minima. Řeč byla o tom, jak začít s ELEKTRONIKOU, ne s osvojováním špatných programátorských návyků.

    Takže spíš bych doporučil tranzistory, pole DIP switchů a pár potenciometrů. Na rozblikání ledky totiž není potřeba mikrokontrolér, stačí dva tranzistory, čtyři rezistory a dva kondenzátory.

  • 27. 9. 2017 10:53

    Gabryel (neregistrovaný) 77.236.223.---

    Pokud vim tak jsme spolu husy nepasli.Neurazel jsem vas, tak si prosim odpuste ty narazky.A pokud jste vy takovy vseved co vse vi a zna dokonale tak take nectete tyto clanky.

  • 28. 9. 2017 19:32

    krtek (neregistrovaný) ---.itbusiness.cz

    Zesilovač jako hromada dalšich věcí dnes bouhžel opět vyjde nejlépe z číny, už jako hotový výrobek., postavený na osvedčeném io, vyjde i s dopravou a hotový levněji než u nás samotný obvod. Ted jsem kupoval za 17kč zdroje 12v/300mA , cena za kterou zde nekoupím ani tu prázdnou krabičku. ( po doplnění jednou tlumivkou a 100n kondíkem jsou i použitelné - rušení do sítě )

  • 29. 9. 2017 9:37

    Ivan Nový (neregistrovaný) 85.135.69.---

    Jenže dnes se bez toho psaní SW nic neobejde, a tak by vznikali elektronici, kteří by k SW měli odpor.

  • 27. 9. 2017 13:40

    Petr M (neregistrovaný) ---.145.broadband16.iol.cz

    Nedojdeme. Viz James C. Maxwell a jeho slavný čtyři rovnice.

    A jenom pro zamyšlení: jak funguje přepínač AC/DC vazby na vstupu osciloskopu?

  • 30. 9. 2017 5:21

    Notorius Maximus (neregistrovaný) 103.255.5.---

    Buďme rádi, že sem alespoň nechodí Ivan Nový. Ten by do toho ještě zamíchal neomarxismus.