Hlavní navigace

Sergej Beloussov (Acronis): Od nasazení obecného kvantového počítače nás možná dělí jen tři roky

2. 11. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Acronis
O dopadu covidové pandemie na byznys s kybernetickou bezpečností, kvantových technologiích či o vlně phishingu a ransomwaru jsme mluvili s investorem, počítačovým vědcem a majitelem a CEO jednoho digitálního jednorožce Sergejem Beloussovem.

Sergej Beloussov je singapurský podnikatel, investor, spoluzakladatel a generální ředitel a předseda představenstva bezpečnostní a zálohovací společnosti Acronis, která se loni zařadila mezi digitální jednorožce. Je také hlavním zakládajícím partnerem technologického investičního fondu Runa Capital, spoluzakladatelem a hlavním architektem virtualizační společnosti Parallels a předsedou představenstva tvůrce ERP systémů jménem Acumatica a spoluzakladatel společnosti QWave Capital. 

Na dotazy Lupy odpovídal na Acronis Cyber Summitu, který se letos poprvé ve své historii konal čistě virtuálně.

Jaký dopad zatím měla pandemie koronaviru na vaše společnosti? Byla a je pandemie spíš omezením, nebo příležitostí pro vaše podnikání?

Je trochu zvláštní mluvit o pandemii v pozitivním kontextu, ale nám pandemie přinesla více dobrého než zlého. Rozdělil bych to asi do tří oblastí. Tou první je dopad na naše produkty a zaměstnance. Zde byl dopad překvapivě pozitivní, protože produktivita zaměstnanců šla překvapivě nahoru v okamžiku, kdy jejich značná část začala pracovat na dálku. Samozřejmě že to ale od určitého okamžiku začalo narážet na své limity.

Druhý bod je dopad na náš byznys skrze naše tradiční partnery. Tím myslím softwarové distributory a resellery, kterým začaly s pandemií poněkud krušnější časy a období větších výzev. Na druhé straně pro naše cloudové distributory (cloud providery, cloudové agregátory a další) byl dosavadní dopad pandemie velmi pozitivní. Zaznamenali jsme velký růst byznysu v celé cloudové oblasti a také v oblasti kybernetické ochrany. Celkově se tak naše příjmy během pandemie zvedly.

Posledním bodem je dopad na naše zákazníky. Zde je to trochu složitější a odpověď opravdu hodně závisí region od regionu, respektive zemi od země a obor od oboru. Celkově zájem o produkty z oblasti kybernetické ochrany roste, ale řada našich zákazníků zejména z SMB oblastí (například z oblasti cestovního ruchu, pohostinství, food industry) bojuje o přežití a kybernetickou bezpečnost odsouvají na vedlejší kolej.

Acronis loni získal investici 147 milionů dolarů od skupiny investorů vedené bankovním domem Goldman Sachs. To byl poměrně zlomový moment, protože tato kapitálová transakce zvýšila hodnotu společnosti nad 1 miliardu dolarů. Zajímalo by mě, kam jste dané peníze investovali.

Vždycky jsem se pohyboval v oblasti, kde se zkoušelo dělat něco jinak, než byl v dané době standard, a tak jsem si vypěstoval trochu averzi vůči buzzwordům jako „jednorožci“, cloud, „next generation security“ nebo AI. 

Mimochodem, nejlepší kniha na téma AI, kterou jsem četl, vznikla již v 70. letech, jednalo se o esej Gödel, Escher, Bach od Douglase Hofstadtera

Přistupuji k těmto věcem jako k nástrojům a zajímá mě, jestli se dají, či nedají efektivně utilizovat, ostatní je jen nezajímavý marketing. To samé se dá říci i o investicích. Je to jenom nástroj. Pokud jde o Goldman Sachs, oni se stali jen minoritním investorem. Provádí pro nás ale vyžadovanou valuaci byznysu, která nám umožňuje využívat pákový efekt u našich aktiv, což nám pro změnu zase otevírá cestu k akvizici jiných společností. Banka nám také částečně poskytla likviditu, kterou nyní využíváme ke koupi dalších společností. 

Některé z nich jsme již oznámili, jako třeba akvizice společností DeviceLock a 5nine, jiné uzavřené akvizice jsme zatím ještě neoznámili a jsme také v procesu uzavření několika dalších. Část peněz nám také investice umožnila investovat do rozvoje několika našich produktů. Máme například velmi vysoké ambice ohledně produktu Acronis Cyber Protect. Tato vize bohužel zahrnuje také velmi mnoho inženýrské práce a vysoké investice do naší infrastruktury. Část peněz také investujeme do dalšího posilování naší partnerské sítě. Především partnerská sít v cloud byznysu nyní roste velmi rychle, což platí i o České republice a Slovensku. Jen v České republice máme nově spolu s těmi tradičními již několik set partnerů, přičemž stovku tvoří ti čistě cloudoví. Problém je, že je řada z cloudových partnerů úplně nová, což s sebou přináší poměrně velké investice do jejich integrace, vzdělávání, trénování či integrace jejich řešení, která jsou jiná, než se kterými jsme dosud pracovali.

Podle většiny antivirových společností zažíváme letos extrémní situaci, pokud jde o phishingové útoky. Zajímalo by mě, co ale říkají tvrdá data z vašich statistik. A zažíváme skutečně nějakou anomálii danou například současnou pandemií, nebo jde o přirozený vývoj?

Phishingové útoky jsou aktuálně na all time high, ale neplatí to jen o nich. Stejně tak jsou na all time high hodnotách krádeže dat a ransomwarové útoky. Důvodem, proč se tomu tak děje, není ani tolik mimořádná situace, jako hlavně jejich automatizace a organizace. Díky čím dál širšímu zapojování AI do útoků také dochází k jejich prodlužování v čase. 

Již to nejsou jednorázové vlny útoků, ale AI spuštěná nad daty, která jsou posbírána o cílech, vytváří strategie typu, jaké útoky se vyplatí spouštět v daném čase s jakými náklady a jaký by z toho měl vycházet profit. Celé je to navíc organizováno jako regulérní průmysl, který má nyní hodnotu přibližně 4 miliard dolarů. To je ani ne polovina příjmů globální kriminality jako celku, která dnes tvoří mezi 5–10 procenty světové ekonomiky (něco mezi 80–90 miliardami dolarů). 

Na první pohled to tedy ještě nemusí vypadat jako nějaký fatální problém, ale z těch čísel je zřejmé, že již ani omylem nemůžeme hovořit o nějaké nahodilé aktivitě, ale jde o vysoce organizovaný průmysl, kde se jedna část specializuje na tvorbu exploitů, někdo jiný na získávání vašich dat potřebných pro útok, jiný na to, jak na vás zaútočit.

Nemyslím si ale, že by se dnes nějak významně oblast měnila, je to stále stejná story o rovnováze mezi inovacemi kybernetického zločinu a reakcí těch, kteří se věnují kybernetickému zabezpečení. Faktem ovšem je, že segment kybernetické kriminality z pohledu příjmů v poslední době roste rychleji než dříve.

Acronis se léta prezentoval jako společnost zaměřená na zálohování a nyní o sobě tvrdíte, že jste firma zabývající se kybernetickou ochranou. Co bylo hlavním důvodem pro tento posun a jak se to dotklo povědomí o značce?

My jsme se nikam neposunuli, zálohování tvoří nejdůležitější část kybernetického zabezpečení. Bez zabezpečení a dostupnosti dat nelze garantovat kybernetickou bezpečnost. Jde ale o to, že dělat jenom backup pro kybernetickou bezpečnost nestačí a co dává největší smysl, jsou integrovaná řešení.

Investujete v současnosti ve středoevropském regionu a přemýšleli jste někdy o investici do nějaké zajímavé české společnosti nebo startupu?

Ne přímo v České republice, a to z toho důvodu, že zde sídlí náš historicky nejdéle působící byznys partner (jsme partneři od roku 2001), společnost Zebra systems, který zde odvádí perfektní práci. V rámci regionu ale máme kanceláře v Německu, Bulharsku a Rumunsku, což není do Prahy daleko. Není v našich silách mít kanceláře nebo datacentra v každé zemi, kde působíme, to by nedávalo smysl.

Jedním z vašich oblíbených témat jsou kvantové počítače, a byl jste také poměrně dlouho dokonce ve správní radě singapurského centra excelence Centre for Quantum Technologies. Kdy si myslíte, že se dočkáme dokončení prvního univerzálního kvantového počítače?

Už je prakticky tady. Letos, nebo napřesrok bude oznámen první kvantový počítač s obecným účelem, ale bude zatím k dispozici pouze pro výzkumné účely. Jsem investorem dvou společností, které se jeho vývojem zabývají. 

Současný problém není v naší neschopnosti obecný kvantový počítač vytvořit, ale dát mu dostatečný smysl, který by ospravedlnil jeho průmyslovou produkci. Myslím si, že hledání tohoto smyslu bude hlavní náplní v oboru nadcházejících tří až pěti let. Pak se dočkáme jeho průmyslového nasazování. 

Konkrétní úkoly, které mohou obecné kvantové počítače plnit, se teprve začínají hledat, osobně si ale myslím, že hlavní smysl obecného kvantového počítače bude ležet v prohlubování kvality hlubokého učení (deep learning) a umělé inteligence.

Myslíte si, že obecné kvantové technologie představují hrozbu pro rozšířené nekvantové kryptografické metody založené na eliptických křivkách nebo třeba RSA, HD, …?

Kvantové počítače umožňují velmi rychle řešit problémy, jako je třeba faktorizace velkých čísel. Existuje ale velká škála dalších problémů, které kvantové obecné počítače mohou efektivně vyřešit, jen zatím nevíme přesně jak, protože se jimi nikdo příliš nezabýval, protože nebyly k dispozici kvantové počítače, na kterých by tyto teorie bylo možné ověřit. 

Snažím se tím říci, že samotné dešifrování non-kvantových algoritmů není příliš zajímavé, protože existují mnohem atraktivnější úkoly. Šifrování v době kvantových počítačů bude muset v některých případech změnit používané šifrovací algoritmy, v jiných případech bude stačit udělat je více komplexní. 

Kvantové šifrování navíc představuje výrazný skok v bezpečnosti šifrování, protože ve světě non-kvantových šifer je prakticky nemožné garantovat bezpečnost. Dnes nemůžete v kybernetickém světě zaručit, že vás nikdo neposlouchá, a to přitom tento svět tvoří již převažující část našich životů. Díky kvantovému šifrování to možné (alespoň teoreticky) bude.

Kdy se dožijeme doby, kdy bude kvantová technologie běžnou součástí našeho života a spotřební elektroniky?

To už je nyní. Já jsem byl například v minulosti členem správní rady švýcarské společnosti ID Quantique, která vyrábí kvantový generátor náhodných čísel pro některé telefony Samsungu. Do budoucna se přitom počítá s tím, že budou ve všech telefonech tohoto korejského výrobce. 

Adopce tedy probíhá velmi rychle a často si to ani neuvědomujeme. Momentálně se nalézáme v náběhové fázi „S křivky“ a od plné adopce populací nás dělí deset let. Může to být ale také za rok. 

To, co se teď děje, nápadně připomíná adopci internetu. Osobně jsem mu například dlouho nepřikládal důležitost a začal jsem jej opravdu aktivně využívat až někdy v roce 1995. Trvalo to ale jen rok a najednou byl všude a prakticky nepostradatelný. Celá klíčová změna se odehrála možná jen ve dvou měsících, ale málokdo ji postřehl. Stejné to bude s kvantovými technologiemi.

MKT nástroje 2 tip

Jak se vlastně ruský počítačový vědec, navíc vyrůstající ještě v Sovětském svazu, stane miliardářem a majitelem hned několika úspěšných technologických společností?

Upřímně? Vlastně pořádně nevím, nejsem jako osobnost moc zajímavý, nemám žádné excentrické miliardářské koníčky a prakticky veškerý čas mi zabírá práce. Když o tom tak přemýšlím, tak vlastně vyjma těch pracovních nemám žádné koníčky. Patřím mezi lidi, kteří mají ten problém, že když se do něčeho zakousnou, tak zkrátka nedovedou přestat. Moje hobby je moje práce, to je asi celé.