Možná jste překvapeni, proč dnes nečtete pravidelnou nedělní glosu od našeho autora Jana Žáčka, ale člověka, který vám co čtrnáct dní přináší na tomto webu recenze satelitních, případně terestrických přijímačů. Každý potřebuje čas od času vypnout, a tak pan Žáček zamířil na zaslouženou dovolenou do Turecka. Tentokrát mimořádně tedy přebírám štafetu já. Protože by se výzvy měly přijímat, dovolte mi, abych jej protentokrát v případě seriálu Přístav zastoupil.
Je to pro mě o to těžší, protože jsem víceméně seriálový panic. Do mého života zasáhlo v době vysílání zatím asi deset seriálů. Prvním byla Sága rodu Forsytů a její zpracování z roku 1967, kdy se v Anglii i u nás při uvedení na obrazovku vylidňovaly ulice. Dalším seriálem, který jsem sledoval, byl Dallas s nezapomenutelným Larry Hagmanem. Tento seriál nás víceméně připravil na brzký a nenadálý příchod kapitalizmu do Československa. Ze zahraničních musím zmínit ještě M*A*S*H a Hercule Poirota s výborným Davidem Suchetem.
Prvními českými seriály byly pro mne Nemocnice na kraji města s hvězdným hereckým obsazením a komunistický major Zeman (budiž mi odpuštěno). Nesmím zapomenout ani na Chalupáře, který také vylidňoval ulice. Následoval výborný seriál Četnické humoresky. Nabažen těmito zážitky u mne nastalo období, kdy jsem se seriálům vyhýbal až do uvedení typicky české kriminální série novácké Policie Modrava, což je typ příběhů, které mi v mém věku vyhovují a jsou profesionálně a řemeslně vyrobeny. Těším se již na další pokračování. Takže ostatní seriály běžící dnes na obrazovkách nesleduji a jejich výrobu si přirovnávám k pásové výrobě „cviček od Bati“.
Napsat glosu o novém seriálu Primy Přístav je tedy pro mne opravdovou výzvou. Z premiéry jsem živě viděl pouze malý desetiminutový úsek v HD a přepnul jsem jinam. Musel jsem si tedy pustit z Prima Play první díl znovu celý a pustit se do díla.
Asi nejlepší z celého seriálu je kvalita obrazu, ten je ostrý jako břitva. Tím však veškeré klady končí. Přitom podle Primy to má být nosný večerní program vysílaný v prime time, tedy hlavním vysílacím čase. Po masívní masáži a propagaci, a navíc zvláštní tiskové konferenci v místě natáčení, se k prvnímu dílu s názvem „Vyplouváme“ podařilo k obrazovkám přilákat 959 tisíc diváků. Prima okamžitě sdělila, že tento díl zopakuje i v neděli, čili právě dnes. Nevím, zda je to kvůli mohutné masáži, nebo nečekanému úspěchu sledovanosti prvního dílu, nebo kvůli zvýšení sledovanosti dílů dalších, protože očekávám postupný odchod diváků k jiným programům. Werich by asi napsal: „Je to blbý, to se bude líbit.“ Na případný dlouhodobý úspěch seriálu si tedy musíme počkat.
V prvním díle Marek Skála ztvárněný Martinem Dejdarem odchází již poněkolikáté z pražského bytu od manželky Terezy Skálové, soudkyně okresního soudu v Berouně ztvárněná Vandou Hybnerovou, a na svém hausbótu připluje do Zátoky. Tady si společně s Romanem Marešem (Filip Blažek) pronajmou polorozpadlou hospodu s příznačným jménem Přístav. Markova manželka netuší, že její muž se jen tak domů tentokrát vrátit nechce. Domů se ale z Anglie vrací jejich dcera Johana Skálová (Sandra Černodrinská), která má o tátu strach a navíc jí nebere telefon. V Zátoce Marek a Roman prozatím poznávají místní osadníky a obyvatele, manžele Krupičkovy (Jitka Schneiderová, Martin Zounar), kteří navenek působí jako ideální pár. Zounar však výrazně přehrává, ale alespoň se zasmějeme. Dále poznáváme místního samozvaného hlídače Pátka (Petr Čtvrčníček), jeho přítelkyni Milenu Hrdou (Kateřina Kaira Hrachovcová) i operní pěvkyni Lily a její dceru Ivanu. V dalších dílech se ještě postupně seznámíme s dalšími herci.
Seriál je velice nenáročný a doporučuji při jeho sledování vypnout mozek a nechat děj plynout až do příjemného spánku. Vzrušení má přinést Petr Čtvrtníček, který hraje jakéhosi samozvaného hlídače (vzteklý pes), který všechno šmíruje a při tom krade, v čemž mu asistuje i jeho trochu zmatená přítelkyně Kateřina Hrachovcová. Ta je zajímavě nalíčena i oblečena. Zprvu jsem se domníval, že se právě vrátila z E55. Nějak se mi ani nelíbí ty její nápadně napuchlé rty. Zdá se, že její postava byla psána přímo na tělo. Místní starosta je zcela ovládán svojí manželkou a komickou postavou je také místní melouchář, který je naopak svojí manželkou posedlý a dává jí to pěkně najevo. Zatím malou roli má i nerudný rybář, který konečně chytil rybu.
Trochu vážnosti zažijeme s Martinem Dejdarem (trochu nám přibral, hlavně prsa mu narostla), který se svým kamarádem zprovozňuje za pomoci místních již vzpomínanou hospodu a chce si srovnat priority a smysl života. Zde se naskýtá otázka, zda další díly budou založeny na podobném principu jako kdysi seriál Hospoda uvedený na Nově zabývající se pokleslými hospodskými příběhy. Pokud se seriál točil i v zimě, není jiná alternativa. Dejdarovi zatím ale tento seriál moc nesedí, nemůže se zde uplatnit jeho komická hravost (Comeback, skvělá imitace Mrazíka) a stále hledá, čeho by se chytil.
Na začátku seriálu se dcera Martina Dejdara vrací stopem z Anglie, kde pracovala jako au pair. Scéna nepůsobí zcela věrohodně. Spíše to vypadalo, jako by přijela z blešího trhu. Ač zná tatínkovy časté útěky, najednou se o něj velice bojí. Dále děj plyne zcela klidným tempem a je natahován bezobsažnou nepodstatnou výplní.
Akční zápletka se rozvíjí na konci prvního dílu. Do přechodného letního bydliště na chatě operní pěvkyně a dcery Ivany po roce odloučení přijíždí její manžel, který se chce mermomocí vrátit, nebo si alespoň odvést jejich dceru Markétku, v čemž mu zatím zabrání noví nájemci hospody Přístav, když jí přijdou na pomoc a muže zpacifikují.
Některé dialogy v seriálu jsou velice plytké, někdy nenavazují a zdá se, že chvílemi herci neví, jak dál. Co se vleče, neuteče… Poloviční stopáž by seriálu i ději prospěla. První díl má necelých šedesát minut a je to zkrátka nudné. Ještě jednou opakuji, při sledování nemyslete, protože se v ději pravděpodobně ztratíte.
Protože ve svém věku, jsem ročník 1946, nemám již takovou schopnost vcítit se do role mladšího diváka, pro které je právě tento seriál určen, může ho na rozdíl ode mne seriál zaujmout. Nepochybuji o tom, že si diváky určitě najde, ty má po letech i kdysi vlajková seriálová loď Primy Cesty domů, ale bude jich rozhodně méně než při premiéře.
Tento vztahový seriál byl natočen podle námětu Lucie Konečné a Magdaleny Turnovské, které stály v minulosti za takovými perlami, jakými jsou například Ordinace v růžové zahradě nebo Svatby v Banátkách. Už tato skutečnost ho tedy předurčuje k tomu, jakým způsobem se budete na toto nové dílko dívat. Zajímavé je poměrně rozporuplné hodnocení na Česko Slovenské filmové databázi a Filmové databázi FDb.cz. Zatímco na první z nich má seriál pouhých 21 % ze 100, na druhé má na českou tvorbu tohoto typu solidních 60.
ČLÁNKY DO MAILU