Shahar Tzafrir (Magma): Rádi investujeme do trhů, které ještě neexistují

Investiční společnost Magma Venture Partners patří k předním izraelským fondům a spravuje zhruba půl miliardy dolarů. Proslavil se úspěšnými investicemi například do komunitní mapové a navigační aplikace Waze, kterou koupil Google za více než miliardu dolarů.

„Investovali jsme tam 10 milionů dolarů a vrátilo se nám 200 milionů,“ řekl hlavní partner Magma Shahar Tzafrir při setkání s úzkým počtem novinářů v Tel Avivu.

Dalším úspěšným „zářezem“ se pro Magmu stal startup Onavo, který koupil Facebook a vytvořil si z něho největší vývojové centrum mimo USA. „Rádi investujeme do trhů, které ještě neexistují,“ vysvětluje strategii fondu Tzafrir.

Magma má za sebou více než patnáctiletou historii. Jak velký objem peněz spravujete?

Magma je přední venture kapitálový (VC) fond v Izraeli. Fungujeme od roku 1999 a se šesti partnery spravujeme dohromady 500 milionů dolarů. Izrael je skvělým místem pro firmy našeho typu, protože nabízí velké množství inovací.

Nachází se zde i hodně zahraničních VC fondů, nebo se soustředí jen na USA?

V Izraeli je hodně peněz jak ze strany domácích fondů, tak těch mezinárodních.

Jaké startupy vás typicky zajímají?

V Magma jsme zaměřeni na startupy v raném stádiu. Tedy od úplného počátku, kdy podnikatel dostane myšlenku, založí podnik, a poté jej potřebuje nastartovat. 

Každým dnem se setkáváme se čtyřmi, pěti projekty, které nám sem chodí své nápady prezentovat. Každý rok se seznámíme s více než tisícovkou nových projektů, přičemž náš fond typicky ročně investuje tak do pěti.

A jak jste úspěšní?

Z těchto investic nemusí dvě vyjít, dvě se mohou lehce uchytit, ale stačí, když se jedna zbývající povede pořádně. Pokud jezdíte taxíkem, určitě znáte startup Uber. Každý, kdo do Uberu investoval v raném stadiu, tomu se nyní zhodnotila jeho investice třeba až dvacetitisíckrát.

Je pravdou, že většina investic nevyjde, ale stačí, když je jedna úspěšná, a má to významný dopad.

A jaké investice se vám povedly?

Mezi významné úspěchy nemohu nezařadit startup Waze, kde jsme byli vůbec jako první investoři. Před dvěma lety službu koupil Google za více než miliardu dolarů.

Pár pater pod námi pak má Facebook dohromady ve čtyřech podlažích největší vývojové centrum mimo Spojené státy. A toto centrum není nic jiného než firma Onavo, kterou Facebook před dvěma lety koupil za 120 milionů dolarů. Do Onava jsme také investovali hned na začátku.

Pak máme mnoho investic, které se povedly, ale nejsou tak známé. Jsou z oboru polovodičů, telekomunikací, ale mimo technologický svět o nich není vědět.

Jaká byla návratnost investice do Waze?

Investovali jsme tam 10 milionů dolarů a vrátilo se nám 200 milionů.

Kolik fondů jste již otevřeli?

Investujeme z různých fondů, které ale běží v různých obdobích. První fond jsme otevřeli v roce 1999, další v roce 2004, třetí následoval v roce 2009. Nyní běží čtvrtý fond, který je hodně čerstvý. Rozběhli jsme ho letos v objemu 150 milionů dolarů.

Z každého fondu děláme typicky tak 15 až 20 investic, a poté případně navyšujeme kapitál.

A kolik investic jste provedli z nového fondu?

Zatím jsme investovali do třech startupů, takže v příštích zhruba třech letech budeme investovat do 17 projektů.

Zajímají vás jen izraelské startupy nebo se díváte do celého světa?

Možná to bude znít trochu nezdvořile, ale zaměřujeme se na izraelské podnikatele. Je ale jedno, jestli jsou v Izraeli nebo v zahraničí.

Důvodem je to, že zejména v oblasti rané fáze investování je důležité dát na lidský úsudek. Musíte rychle zvážit, jestli je podnikatel spolehlivý, chytrý, odolný a podobně. A to nejsem schopný zvážit u člověka, kterého neznám.

Jsme Izraelci a když k nám někdo z Izraele přijde, víme, v jaké jednotce sloužil, známe jeho přátele a vzhledem k tomu, že jsme malá země, často známe i některého z jeho příbuzných. A to nám hodně usnadňuje udělat si na dotyčného názor.

Takže jako u jiných VC fondů, také dáte hlavně na lidi?

Při jakémkoliv rozhodování o tom, zda investovat do projektu či nikoliv, se jako na dominantní prvek díváme na lidi. A pokud nám tým nesedne, pak se nechceme investice zúčastnit.

Druhým faktorem je trh. Rádi investujeme do trhů, které ještě neexistují. Dám příklad z oblasti bezpečnosti. Před rokem a půl jsme investovali do projektu, který řeší kybernetickou ochranu vozů. 

To je trh, který ještě není rozvinutý, ale podle dlouhodobější vize budou jednou všechna auta připojená k internetu. Což je další prostor pro hackery nebo teroristy, kteří by se mohli zmocnit vozů a ovládat je. Je zde velký potenciál pro to, že to bude velký trh, o čemž se s rostoucím počtem připojených vozů začínáme přesvědčovat.

A třetí věcí, na kterou se díváme, jsou technologie. Ty jsou hnacím motorem všeho. Snažíme se investovat do věcí, které je pro kohokoliv složité vyvinout. Kdyby to totiž bylo jednoduché, tak na trhu existuje mnoho větších fondů, které by to mohlo nakonec zajímat, a ty pak do podobné věci mohou investovat stovky milionů dolarů. Nechceme tedy investovat do jednoduchých věcí, které je snadné duplikovat.

Jak se z Izraele stala startupová velmoc?

Všechno to souvisí s technologickými divizemi izraelských ozbrojených sil (IDF). V Izraeli máme povinnou vojenskou službu, která pro každého začíná v 18 letech. Děvčata jdou sloužit na dva roky, chlapci na tři. Armáda má velmi chytře vytvořený náborový systém, který dokáže identifikovat silné stránky jedince a dle nich je umístit do specializovaných jednotek a dát jim intenzivní školení.

Vojáci se tak už ve svých 18 letech setkají s vývojem technologií, které mají roční rozpočet třeba v desítkách milionů dolarů. A to je velmi cenná zkušenost, kterou jinde na světě nenajdete. Třeba šéf zpravodajské služby mi říkal, že když v minulosti pracovali na projektu s americkou NSA, do Izraele přijel tým šedesátiletých Američanů zejména z akademické sféry, doktorů a podobně. A ti zde spolupracovali s našimi dvacetiletými kluky.

Hodně vojáků se po skončení služby snaží využít své nabyté znalosti a rozjet podnikání.

Izrael se od Spojených států liší v jedné zásadní věci – jsou zde časté válečné konflikty. Jak tato situace dopadá na byznys?

Když zde chvíli žijete, na tento konstantní stav ostražitosti si zvyknete. Naštěstí to neohrožuje ani byznys. Loni v létě, když zde probíhaly válečné konflikty, jsme „raisovali“ 150milionový fond. Když jsme jednali s potenciálními investory, za okny létaly rakety. I tak se rozhodli se k nám připojit. Peníze do fondu jsme získali i přesto, že byla válka.

Znáte nebo setkal jste se někdy s některým z řad českých startupů, fondů nebo investorů?

Ne, to nikdy.

Cesta autora do Tel Avivu se uskutečnila s přispěním firmy T-Mobile.