V Česku vznikla nová “stavebnice”, která má pomoci nejenom mladým lidem s učením se elektroniky a logického a technického myšlení a intuice. Jde o platformu Elabrix od brněnské společnosti Eledu, která původně odstartovala na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (FEKT VUT).
Eledu nabízí kity ve formě elektronických desek, na nichž studenti středních a vysokých škol mohou dělat různé elektronické experimenty a u toho se učit. Na deskách jsou osazeny rezistory, tranzistory, kondenzátory, cívky, potenciometry, diody, LED, případně čipy a mikrokontroléry. Hrát si lze s digitálními a analogovými obvody.
Eledu nabízí na míru upravené verze desek (viz naše galerie), dělá je ve spolupráci se školami. To je jedna z hlavních výhod oproti zavedené konkurenci, která jede velké objemy. Škola si například může vymyslet design desky, další ho přejmou, upraví a zase pošlou dále.
Řada problémů
Zmínit konkurenci je důležité. Školy dnes často podobné kity nakupují, ty ale jsou limitované. Tvůrci Eledu nejsou adresní, ale například desky od Texas Instruments jsou poměrně rigidní a studenty do jisté míry odstiňují od samotného hardwaru. Taková deska má například integrovaný osciloskop (vybavení se může lišit). Celé se to zapojí přes USB do počítače a v něm už se řeší pouze měření pomocí softwaru. Studenti ve výsledku ani neví, co to osciloskop je a málokdo s ním pracoval. Elabrix od Eledu lze připojit k vlastnímu osciloskopu a dalšímu vybavení výukové laboratoře.
Běžně výukové sady jsou navíc drahé, jedna vyjde i na 130 tisíc korun. Studenti a učitelé se pak ve výsledku bojí, že se něco zničí, což dál limituje experimentování a běžné používání. “My ale chceme, aby studenti odpálili součástky, třeba tranzistor. Je to dobrá zpětná vazba. Nechceme, aby pracovali pouze ve formě virtuální simulace,” shrnula Veronika Junasová, spoluzakladatelka Eledu. “Zároveň do firem nechceme pouštět absolventy, kteří si na hardware ani pořádně nesáhli.”
Důležitá je i další část. K podobným kitům se často dodávají metodiky a úlohy, ale školám mnohdy nevyhovují. Školy si je musí dělat samy či ty dodané upravit, což ale zabírá hodně času. Technologie tak mnohdy končí ve skříni. Eledu tak poskytuje i propracované úlohy a další výukové materiály.
Veronika Junasová a Matej Kadlíček ze společnosti Eledu
“Obecně chceme zlepšit kvalitu vzdělávání na středních a vysokých školách. K nám na fakultu chodí lidé ze středních škol a kvalita je velmi nevyrovnaná. Stává se i to, že absolvent průmyslovky na tom z pohledu elektrotechniky není lépe než absolvent obecného gymnázia,” popsal Matej Kadlíček, druhý ze tří spoluzakladatelů Eledu (třetím je Pavel Tomíček).
Podle zástupců Eledu učitelé často chtějí výuku zlepšit, ale nemají na to prostor, případně finance. Na středních školách bývají pomůcky ve špatném stavu – buďto jsou staré, nebo je učitel dělal na koleni, protože na to školy neumí sehnat peníze. “Laboratorní pomůcky a metody výuky jsou i kvůli tomu strašně zastaralé,” dodal Kadlíček.
Ze školy do firmy
Elabrix původně sloužilo pro účely FEKTu, během různých návštěv ale zaujalo i další školy. Na Ampéru 2025 se na stánku zastavil jistý profesor z Rakouska, který projevil vážný zájem. To iniciovalo rozjezd samostatné firmy Eledu, která dnes Elabrix vyrábí a nabízí na trhu.
Výsledky z prvních škol jsou dobré. Po nasazení klesl počet technických problémů ve cvičeních zhruba o dvě třetiny a výrazně se zkrátil čas na přípravu laboratoří. “Za semestr projde laboratoří až 500 studentů a znatelně se zlepšila jejich práce se zapojováním obvodů, které bývá pro studenty jedním z nejnáročnějších úkonů. Další vylepšení dnes žene zpětná vazba od studentů,” uvedli Tomíček a Junasová.
Pavel Tomíček ze společnosti Eledu
Eledu se rozjíždí a navazuje vztahy se školami. Několik univerzit podepsalo smlouvy a některým už kity byly dodány. Dva zakladatelé se firmě věnují zhruba na půl úvazku, čas věnují také výuce na VUT. Kadlíček se firmě věnuje naplno.
Dobrá ukázka potenciálu
Eledu zároveň může sloužit jako ukázka propojení akademických projektů a jejich přenosu do soukromého podnikání, což je v poslední době na českých univerzitách velké téma. Eledu pravděpodobně nebude gigantický byznys jako například brněnské elektronové mikroskopy, ale i tak může jeho komercionalizace přinést řadu zajímavých pozitivních efektů.
Zakladatelé společnosti několikrát Lupě řekli, že velkou zásluhu na startu firmy má Jiří Háze, vedoucí Ústavu mikroelektroniky na FEKTu a kromě jiného místopředseda Českého národního polovodičového klastru. Háze studenty motivoval, aby firmu rozjeli, a velmi nápomocný byl i rektorát. Škola si ani nevzala podíl, zároveň umí nabídnout na podobné aktivity peníze. Spin-offy a startupy jsou obecně na škole vítány a podporovány.
“Projekt Eledu podporujeme od samotného začátku, hlavně díky myšlence snadného přístupu k různým výukovým pomůckám pro oblast STEM. Navíc firmu vedou naši mladí doktorandi, kteří jsou pro věc velmi zapálení. A práce s lidmi, ať už na různých popularizačních akcích nebo středních školách, je velmi baví,” shrnul Háze pro Lupu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU