Bratislava dohání zpoždění
Slovensko v digitalizaci televizního vysílání dlouho pokulhávalo. Zatímco v České republice probíhají od roku 1999 dlouhodobé experimenty, naši východní sousedé se k podobným testům dostali až předloni na podzim. Pravda, v říjnu 1999 proběhl experiment s pozemní digitální televizí na bratislavské výstavě Intermedia, ten byl ale spíš jen takovou perličkou bez dopadu na televizní diváky. Ti si mohli digitální vysílání naladit až od roku 2004, kdy začaly dva dlouhodobé experimenty v Košicích a Banské Bystrici/Zvolenu. Východoslovenský multiplex, kerý provozuje společnost Telecom Corp., obsahuje pět televizních programů (STV 1, STV 2, Markíza, Joj, TA3), středoslovenský Radiokomunikace jako odštěpný závod firmy Slovak Telekom (s pěti televizními a sedmi rozhlasovými programy).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|---|---|---|---|---|---|---|
| Lokalita (kanál) | Bratislava/Malacky (K66), Banská Bystrica/Zvolen (K59), Košice/Prešov (K44) | Banská Bystrica/Zvolen (K59), Košice/Prešov (K44) | Bratislava/Malacky (K66), Banská Bystrica/Zvolen (K59), Košice/Prešov (K44) | Bratislava/Malacky (K66), Banská Bystrica/Zvolen (K59), Košice/Prešov (K44) | Bratislava/Malacky (K66), Košice/Prešov (K44) | Bratislava/Malacky (K66), Banská Bystrica/Zvolen (K59) |
| Další druh příjmu | analog, kabel, DVB-S | analog, kabel, DVB-S | analog, kabel, DVB-S | analog, kabel, DVB-S | analog (Bratislava), kabel, DVB-S | analog (B. Bystrica), kabel (lokálně) |
Zdroj: www.dvbt.sk
Slovenská metropole se dočkala pravidelného digitálního vysílání, byť ve formě experimentu, teprve loni v listopadu. Společnost Slovak Telekom zde nejprve spustila jeden vysílač na budově Technopol, ke kterému v prosinci přidala další na vrchu Kamzík. Začátkem března se vysílání bratislavského multiplexu, který obsahuje pět televizních a čtyři rozhlasové stanice, rozšířilo také do Malacek. Zdejší vysílač je ale slabší, takže nedochází k překryvu s původními dvěma bratislavskými a mezi Bratislavou a Malackami signál chybí. V únoru 2006 zprovoznila společnost Telecom Corp. další východoslovenský vysílač DVB-T v Prešově se stejnou programovou nabídkou jako v Košicích. Všechny tyto mutliplexy jsou ale dočasné a slovenská vysílací rada je nebude plnit novými televizními programy.
Rychlejší TPP než v Česku
O co bylo Slovensko pomalejší při spouštění dlouhodobých experimentů, o to rychleji přijalo vlastní harmonogram přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání. Dnes už bývalá vláda premiéra Mikuláše Dzurindy stihla klíčový dokument odhlasovat už měsíc po ukončení mezinárodní konference o rozdělení kmitočtů RRC-06 v Ženevě. Kabinet rozhodl, že v první fázi spustí dva celoplošní multiplexy v pásmu UHF, z nichž jeden vyčlení pro současné televizní programy včetně regionálních stanic a druhý pro nové stanice. Tyto multiplexy budou vysílat v kompresním standardu MPEG-2, zatímco další digitální sítě Slovensko použije pro placené kanály, neplacenou televizi ve vysokém rozlišení (HDTV) či šíření televize pro mobilní telefony ve formátu DVB-H. Jednou z variant je tedy i vysílání ve standardu MPEG-4.
Český telekomunikační úřad o standardu MPEG-4 a televizi s vysokým rozlišením obrazu ve svém návrhu Technického plánu přechodu neuvažuje. Tedy alespoň ne do doby, než v Česku nastane úplná „analogová tma“. Teprve poté chce ČTÚ vyčlenit další vysílací sítě pro HDTV, byť s určitými experimenty úřad počítá i dříve než v roce 2010, což je dosud uvažovaný termín pro vypnutí posledního velkého analogového vysílače. Slovenský postup je rozumnější, protože tamní trh by zřejmě nedokázal uživit větší počet volně šířených, pozemně vysílajících televizních programů. Pokud se v jednom multiplexu objeví současné dvě stanice veřejnoprávní Slovenské televize, Markíza, Joj a možná i zpravodajská stanice TA3, zbude na nové digitální televize dalších pět pozic v druhém multiplexu. Další síť by mohli využít mobilní operátoři pro DVB-H a v další by zaplnily placené televize (třeba v HD kvalitě).
Vypínání podle solventnosti oblastí
Slovenská vláda si nechala v loňském roce vypracovat analýzu všech okresů podle stupně rozvinutosti infrastruktury, ekonomické výkonnosti, indexu vzdělanosti, sociální situace či populačního indexu, aby zjistila, které regiony jsou nejlépe připraveny na přechod k digitálnímu vysílání. Výsledek se vcelku dal očekávat: mezi nejpřipravenější okresy patří Bratislava, Košice, Banská Bystrica a Zvolen. Tedy města, kde se už nyní digitálně zkušebně vysílá. Naopak nejhůře jsou na tom Revúca, Rimavská Sobota, Veľký Krtíš, Kežmarok, Sabinov, Vranov nad Topľou, Gelnica, Košice – venkov, Rožňava a Trebišov, tedy okresy s největší nezaměstnaností na Slovensku. Kombinací této analýzy a závěrů mezinárodní konference ITU v Ženevě pak Dzurindův kabinet došel k závěru, že nejrychleji je třeba digitální televizi zavést v Bratislavě, Trenčíně a Košicích.
Tyto první tři regiony jsou z hlediska nových televizních stanic nejlukrativnější. Vláda ale také myslela na spokojenost televizních diváků v regionech, které zase tak moc solventní nejsou. Na řadu by tak měla přijít i Žilina a Rimavská Sobota, místa se špatným příjmem analogového vysílání současných televizních stanic. Z výzkumu ale rovněž vyplynulo, že slovenští diváci sice chtějí více televizních programů a kvalitnější obraz, ale zároveň nejsou připraveni kvůli digitální televizi kupovat speciální přijímač. Prostě proto, že na něj nemají. Dzurindova vláda však nepočítala s tím, že by sociálně slabším rodinám na nákup set-top-boxu přispívala. Ve svojí strategii píše, že pro zavádění digitální televize na Slovensku bude nutná spoluúčast občanů v podobě modernizace vybavení domácnosti. Realita ale může překvapit: jakmile nezaměstnaným Slovákům začne zrnit obrazovka, peníze na set-top-box seženou.
Domácností s pozemním příjmem je málo
Slovensko má ale oproti České republice jednu velkou výhodu. Jeho území je velmi členité a kvůli problémům s pozemním příjmem televize zde existuje výrazně vyšší počet domácností s kabelovou televizí nebo satelitní parabolou. Těch se vypínání analogového a zavádění digitálního zemského vysílání týkat nebude. Podle slovenské Rady pro vysílání a retransmisi přijímá televizi terestricky asi polovina z téměř dvou milionů domácností. Celkem je na Slovensku 1 937 domácností, z toho 763 tisíc má kabelovou televizi, 50 tisíc přijímá satelitní programy přes Slovak Link, přibližně 48 tisíc má předplacenou satelitní platformu UPC Direct a zbytek je odkázaný na pozemní příjem. Z toho 400 tisíc domácností přijímá televizi přes společnou anténu a 676 tisíc na individuální anténu.
Tyto počty ještě neobsahují klienty další placené satelitní platformy Digi TV, jichž by mělo být asi ke třiceti tisícům. Obecně se tak dá předpokládat, že vypínání analogové televize se dotkne především diváků ve větších městech a v nížinách, což se týká především jižního a jihozápadního Slovenska s regionem okolo Bratislavy, dále pak údolí okolo Žiliny a východního Slovenska. Diváci z regionů s členitějším terénem dávají přednost jinému typu příjmu televize, zejména kabelu. Společností, které se zabývají šířením kabelové televize, je na Slovensku mnohonásobně více než v České republice a kabelovou televizi si lze objednat prakticky v každém menším městě. Otázkou zůstává, zda se za takové situace vyplatí provozovatelům pozemních digitálních multiplexů stavět vysílače i na takto „obhospodařovaném“ území, či zda nové digitální televize nepřesvědčí zbyteček diváků s individuálním příjmem, aby přešli na kabel nebo satelit.
Kde a kdy se začne…
Řádné zemské digitální vysílání Slovensko zahájí 30. června příštího roku a přechod z analogové na digitální televizi potrvá do 31. prosince 2012. Alespoň takový byl záměr Dzurindovy vlády, byť Evropská komise stanovila jako nejzazší datum vypnutí hlavních analogových vysílačů v členských státech Evropské unie začátek roku 2012. Pro každou digitální síť je třeba vybudovat 68 hlavních vysílačů a asi 660 dokrývačů. Souběh analogového a digitálního zemského vysílání v každé z patnácti plánovaných oblastí by neměl trvat déle než šest měsíců a před vypínáním analogu musí být celá dotčená oblast pokrytá digitálním signálem. Také Slovensko podmiňuje ukončení analogového vysílání v té které oblasti dostatečnou informační kampaní, aby diváci věděli, do jakého data by si měli pořídit digitální přijímače.
Jako první se digitální televize dočkají diváci v Bratislavě, Banské Bystrici, Trenčíně, Rimavské Sobotě a Veľkém Krtíši – digitální vysílání zde začne už v průběhu roku 2007. Ne ve všech těchto regionech ale bude možné najednou spustit oba plánované multiplexy. Proto slovenský harmonogram počítá na každou oblast s několika termíny. Jisté je, že o analogový signál přijdou jako první ještě do konce příštího roku obyvatelé okresu Rimavská Sobota. V roce 2008 nastane analogová tma v Bratislavě, Banské Bystrici, Košicích a Veľkém Krtíši. O rok později v Popradu, Košicích, Bojnici, Žiaru nad Hronem a Trnavě. V letech 2009 až 2010 dojde k vypínání analogových vysílačů ve většině z patnácti plánovaných oblastí. Na řadu přijdou i druhé digitální sítě v regionech, kde už budou vysílat první multiplexy.
… a kde se skončí
Na úplný závěr, do konce roku 2011, si Slováci nechávají vypínání hlavních analogových vysílačů v Košicích a Nitře. Provozovatelé vysílačů a současných televizních programů se dokonce mohou dočkat státní podpory na pokrytí ztrát způsobených souběžným vysíláním. Kabinet Mikuláše Dzurindy tak chtěl přispět k urychlení celého procesu digitalizace. Podobně jako v České republice, i na Slovensku by se měli dočkat státní podpory na nákup set-top-boxu zdravotně hendikepovaní občané, zvláště pak zrakově nebo sluchově postižení.
Co si myslíte o slovenské strategii zavádění DVB-T?
