Proč organizace jako RIAA nebo MPAA nejsou přítomny na Facebooku a nesnaží se tam „vstoupit v dialog“ s veřejností? Na to může odpovědět příklad islandského sdružení držitelů filmových práv, SMÁÍS, které se na Facebook vydalo.
Vydrželo čtyři dny, než to vzdalo a rozloučilo se zprávou zachycenou v původním znění Vísirem a do angličtiny přeloženou v článku na TorrentFreak. Píší, že jejich pokus být na Facebooku jim v tuto chvíli neprospívá a že příliš mnoho lidí na ně jen útočí. Pokračují, že se nebojí kritiky nebo debaty, ale že potřebují najmout lidi, kteří ten úkol zvládnou.
SMÁÍS bojuje proti pirátství, jenže vzápětí po jejich vstupu na Facebook vyšlo najevo, že sami nezaplatili za software, který užívají ke klasifikaci audiovizuálního obsahu, jako jsou filmy a hry.
Na software uzavřeli smlouvu s nizozemskou institucí NICAM v roce 2007 na šest let. Část měli zaplatit hned, a pak měli platit roční poplatek. Jenže nezaplatili nic. Celková výše dluhu není zveřejněna, ale odhadem činí desítky tisíc eur.
Wim Bekkers, ředitel NICAM, sdělil deníku Viðskiptablaðið, že po podpisu smlouvy už nikdo neodpovídal — ani na opakované pokusy o kontakt.
