Googlu už dorazily první žádosti na smazání odkazů týkajících se konkrétních lidí. Uživatelé tak reagují na úterní verdikt Soudního dvora EU, který řekl, že mohou žádat o odstranění odkazů týkajících se jejich jména přímo vyhledávače. S odkazem na nejmenovaný zdroj seznámený se situací to napsala agentura Reuters.
Firma zatím vymýšlí, jak bude žádosti zpracovávat. Podle zdroje Reuters zřejmě bude muset vybudovat „armádu expertů na odstraňování“, kteří budou působit ve všech 28 zemích Evropské unie – včetně těch, kde Google nemá své lokální pobočky.
Není zatím jasné, jestli noví zaměstnanci budou žádosti pouze shromažďovat, nebo budou také posuzovat, jestli jim Google vyhoví, nebo ne. Podle jakých kritérií má vyhledávač o smazání odkazů rozhodovat, totiž není příliš jasné.
Narušená rovnováha
Vrcholný soud EU v úterý svým kontroverzním verdiktem posvětil právo Evropanů „být zapomenut“ (tedy vymazán z výsledků vyhledávače), pokud si myslí, že jsou odkazované informace zastaralé nebo irelevantní. Na odkazovaných stránkách přitom dotyčné informace smí nadále zůstat.
Soud rozhodoval v případě španělského občana, který žádal o smazání odkazů na novinové články, které psaly o jeho dluzích z roku 1998. Argumentoval tím, že jsou odkazy irelevantní, protože už dluhy splatil.
Lidé se mohou s žádostmi o smazání obracet přímo na vyhledávač, který pak má posoudit, jestli je žádost oprávněná a případně odkazy ze svého indexu smazat. Pokud nebudou uživatelé s jeho rozhodnutím spokojeni, mohou se obrátit na příslušné úřady (tedy úřady na ochranu osobních údajů či soudy).
Soudní rozhodnutí je chybné, řekl na středečním setkání s akcionáři Googlu výkonný předseda firmy Eric Schmidt. Případ podle něj odráží střet mezi právem na to, aby byl uživatel zapomenut, a právem na informace.
„Z pohledu Googlu by tato dvě práva měla být v rovnováze. Poté, co jsme závazné rozhodnutí soudu prozkoumali, si myslíme, že tato rovnováha byla narušena,“ konstatoval Schmidt.