Hlavní navigace

Snowden říká, že nemáme věřit Googlu. Můžeme ale věřit vůbec někomu?

1. 8. 2014
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa
Neměli bychom prý věřit Google, dokud si neověříme, co vlastně dělá a jak zachází s údaji, které o nás má. Můžeme ale věřit vůbec někomu? A co Snowdenovi?

„Neměli bychom věřit Googlu, dokud si neověříte, co vlastně dělá s našimi dat, říká Edward Snowden. V rozhovoru pro britský Guardian dále tvrdí, že Google sice narozdíl od státních institucí "vás nemůže poslat do vězení nebo použít dron, aby na váš dům hodil bombu“, ale i tak by podle něj měl nad firmou existovat nějaký občanský dohled.

Nedávno Snowden podobně označil za zkompromitovanou službu Dropbox (poté, co do vedení firmy nastoupila Condoleezza Riceová) a uživatelům doporučil jako bezpečnější variantu SpiderOAK. Ne že by to, co řekl, měl čímkoliv podložené, ale nějaká odborná slovíčka tam padla. 

V případě Googlu je Snowden přesvědčen, že bychom měli mít k dispozici „nějaký druh občanské kontroly, se starají o zkoumání toho, jak Google využívá data“. Samotný Google či Skype, které Snowden v minulosti používal pro veřejná vyjádření, jsou prý „bezpečnostně kompromitované“ a nikdy by je nepoužil pro osobní komunikaci.

Celé to tak trochu začíná připomínat poměrně humornou historku o tom, že německé tajné služby chtějí kvůli bezpečnostním rizikům začít používat klasické psací stroje. Přesvědčilo je prý nedávné odhalení dvojitých agentů a předávajících informace do USA samozřejmě to, že NSA úspěšně šmírovala, kde se dalo a koho se dalo.

Víme, že nic nevíme

Snowden nechť mi promine, ale souhlasím s ním v zásadě jenom v jednom: nelze věřit ničemu a nikomu. Bohužel ani Snowdenovi, protože řada jeho fantastických vyzrazení prostě jen popisuje věci, které tajné služby ze své podstaty dělat musí. A nepochybně je dělají po celém světě v řadě dalších zemí, nejen v USA. A jeho poslední aktivity, snaživě propagující pouze určité firmy nebo služby, z něj v mých očích dělají ještě méně důvěryhodnou osobu.

Milujete-li konspirace, tak je zde jedna, která je přece tím nejsnazším řešením: Snowden a jeho úniky jsou pečlivě řízené a mají za cíl nejenom oslabení důvěry ke společnostem, které se začaly bránit vlivu NSA, ale také odvedení pozornosti od skutečného rozsahu toho, jak se věcí mají.

Samozřejmě existuje i druhá, stejně snadná varianta: Snowden je naivní a v představě toho, jak zachraňuje svět, ochotně míchá dohromady cokoliv. Ve spojení s ještě větší naivitou médií, která prakticky netuší, o co ve skutečnosti jde, se pak jeho objevy a informace šíří bez kritického uvažování.

Které ostatně v tomto případě bohužel vždy narazí na to, že Snowdenova tvrzení prostě nemáte jak ověřit. Taková klasická Hlava 22.

Internet je veřejný prostor

Ve všem tom zmatku se stále ztrácí to podstatné. Internet je veřejný prostor, e-mail se přenáší nešifrovaně a sami uživatelé se v posledních letech naučili v nebývalé míře sdílet a poskytovat informace o svém soukromí, které by mimo digitální svět nikdy nikomu neposkytli. Ochotně je vytrubují na Facebooku, ještě ochotněji umožní Linkedin přistup k poštovnímu účtu, bez uvažování povolí aplikacím na mobilech číst kompletní kontakty.

WT100

Můžeme se divit tomu, že tajné služby chtějí z těchto otevřených možností vytěžit maximum? A neměli bychom se začít konečně ptát, kdo další dělá totéž, a třeba i v daleko větší míře? Nejsou nakonec tajné služby jen bezvýznamnou špičkou ledovce?  

PS: Mimochodem, já si zrovna myslím, že „Google“ klidně může použít dron, aby na váš dům hodil bombu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).