Zákon totiž vyžaduje splnění určitých formálních podmínek jen u omezené škály smluv, a tak i pouhým kliknutím můžete nabýt velmi zajímavých povinností a práv. Lehký tón úvodu článku naznačil, že nepůjde o vážný právní rozbor. Pokud ovšem tento a snad i další texty na Lupě přimějí alespoň několik z vás k tomu, abyste se pořádně podívali, než klinete na tlačítko „Souhlasím“, splní svůj účel.
Kdo z vás třeba před jeho stisknutím skutečně poctivě čte všechny „obchodní podmínky“, „pravidla používání“ a „licenční ujednání“?
A přitom byste nevěřili, k čemu všemu tímto způsobem občas dáváte souhlas.
Já je také nečtu. Alespoň ne všechna, a tak mi o dlouhém víkendu má (rádoby)právnická duše nedala a několik jsem jich pro forma prozkoumal. A – nikoli překvapivě – jsem došel k názoru, že jsou v nich často obsaženy skutečné perly. Proto upozorním na několik nejčastěji se vyskytujících nešvarů v prostředí českého Internetu.
Ty můžeme tématicky rozdělit do několika částí. Dnes se soustředím na dvě nejzajímavější z nich – problematiku náhrady škody a ochrany osobních údajů.
Náhrada škody
První je tedy způsob, jakým se jednotlivé společnosti vyrovnávají s případnou náhradou škody. Pro ilustraci jsem tentokráte zvolil poskytovatele freemailových služeb:
Atlas.cz
„2.2. Rizika spojená s využíváním ‚SLUŽBY REGISTRACE‘: Uživatel nese eventuální rizika spojená s využíváním SLUŽBY ‚REGISTRACE‘.“
Email.cz
„Provozovatel neposkytuje záruku nepřetržité funkčnosti, bezchybného provozu a zabezpečení serveru. Je v zájmu provozovatele veškeré funkce systému poskytovat uživatelům na maximální možné úrovni. Provozovatel se zavazuje plnit veškeré povinnosti plynoucí z těchto podmínek. Provozovatel neodpovídá za jakoukoliv škodu, která byla nebo mohla být uživateli způsobena v souvislosti s jeho používáním služby EMAIL.CZ. Provozovatel neodpovídá za doručení upozornění na mobilní telefony formou mobilního emailu.“
Centrum.cz
„6. Uživatel souhlasí, že nemá nárok na náhradu jakékoli vzniklé škody způsobené nesprávnou funkcí služeb či únikem informací.“
Post.cz (a Volny.cz)
"3.1 Poskytovatel odpovídá za škodu, která Účastníkovi vznikla porušením povinností Poskytovatele vyplývajících ze Smlouvy, a to jeho úmyslným jednáním, s výjimkou případů, kdy porušení povinnosti bylo způsobeno překročením kapacity sítě, poruchou nebo závadou v důsledku opravy nebo údržby sítě nebo její součástí a příslušenství.
3.2 V případě omezení nebo neposkytnutí Služby podle Smlouvy pro závadu technického nebo provozního charakteru je odpovědnost Poskytovatele vůči Účastníkovi omezena pouze na odpovědnost urychleně odstranit závady a přiměřeně snížit cenu za Službu, pokud je Služba zpoplatněna. Poskytovatel není povinen nahrazovat Účastníkovi škodu vzniklou v důsledku neposkytnutí Služby nebo vadného poskytnutí Služby.
3.3 Poskytovatel je povinen nahradit Účastníkovi škodu prokazatelně způsobenou Poskytovatelem, nejvýše však do výše 50.000,– Kč. Náhrada škody bude vyplacena v penězích, a to do 30 dní po ukončení účinnosti Smlouvy. ‚Po zrušení registrace si provozovatel vyhrazuje právo udržovat v systému po libovolnou dobu údaje o jméně, bydlišti a IP adrese pro případ, kdy by taková data mohla být použita pro účely oprávněných orgánů.‘"
Seznam.cz
"b) Uživatel nemá nárok na náhradu případné škody, způsobené:
– případnou nefunkčností, nedostupností či špatnou dostupností Služby;
– případným nedoručením emailu či doručením emailu poškozeného;
– případným neodesláním emailu či odesláním emailu poškozeného;
– případným únikem informací o uživateli účtu;
– jakýmkoliv jiným následkem používání Služby."
Hezké, ale neplatné. Podle české právní teorie se totiž nelze platně vzdát práv, která ještě nevznikla.
Všechna ustanovení tohoto charakteru jsou tedy neplatná a případnou náhradu škody způsobené např. únikem informací lze úspěšně vymáhat.
Selský rozum zde sice naznačuje, že dostáváme-li něco zdarma, nebylo spravedlivé chtít po společnosti, aby pykala za případnou škodu vzniklou nefunkčností služby. Ale to je již na posouzení soudu a na tom, aby „byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků (…)“, jak velí ustanovení § 1 zák. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu, kterým jsou soudy při své činnosti vázány.
Předtím, než začnou ti odhodlanější z vás jásat a hledat v telefonním seznamu advokáta, vám však dlužím ještě jeden přípodotek: popsaný princip spravedlivého uspořádání vztahů platí samozřejmě i naopak.
Ochrana osobních údajů
Podobným způsobem se poskytovatelé služeb s oblibou vypořádávají také s problematikou jim svěřených osobních údajů a jejich dalšího používání a uchovávání.
Osobní údaje jsou chráněny zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Pro ty z vás, kteří se diví, proč je v bankách zmínka o osobních údajích i na formuláři pro hotovosti, jen namátkou uvádím, že osobní údaje jsou jím chráněny na české poměry velmi důkladně. Zvláště před jejich neoprávněným shromažďováním, zpracováním a uchováváním.
Poskytovatelé služeb u nás při registracích bez výjimky požadují uvedení jména, příjmení a adresy smluvního partnera (totiž vás) a někteří také dalších doplňujících informací, bez nichž registrace jednoduše neproběhne, například kontaktního telefonního čísla či data narození.
Za všechny uvádím dva příklady:
Email.cz
"REGISTRACE
(…) Po zrušení registrace si provozovatel vyhrazuje právo udržovat v systému po libovolnou dobu údaje o jméně, bydlišti a IP adrese pro případ, kdy by taková data mohla být použita pro účely oprávněných orgánů. (…)"
A co na to zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v §5/1?
„[správce je povinen] e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely statistické, vědecké a pro účely archivnictví. (…)“
Post.cz
„8.1 Účastník uzavřením smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb souhlasí se správou, zpracováním a uchováváním svých osobních údajů Poskytovatelem. Tyto činnosti budou prováděny v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, v platném znění, a zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, v platném znění, zejména za účelem zajištění poskytování telekomunikační služby a pro obchodní účely Poskytovatele. Tento souhlas je poskytnut na dobu trvání Smlouvy a na dobu 5 let po jejím ukončení.“
Provozovatel zde sice správně získává souhlas se zpracováním vašich osobních údajů, ale zejména za účelem poskytování telekomunikační služby a pro obchodní účely. O lhůtě pěti let, na niž je tento souhlas poskytnut, se ani nezmiňuji. Faktem totiž zůstává, že jednou udělený souhlas ke zpracování osobních údajů lze kdykoli odvolat.
A skutečná perla na závěr?
Centrum.cz
„8. Uživatel nese odpovědnost za důsledky svých činů spojených s užíváním služeb CENTRUM.CZ.“
Dobré vědět. :-)
ČLÁNKY DO MAILU