Hrozí kolize s Německem
Hrozí také vzájemné rušení analogových a digitálních vysílačů v českém příhraničí, protože v sousedních zemích digitalizace postupuje rychleji než u nás. Začátkem července se zástupci pracovní skupiny IPG Mezinárodní telekomunikační unie ITU v Ženevě dohodli na společném postupu při nakládání s kmitočtovým spektrem. Z jednání vyplynulo, že po skončení přechodného období, kdy vedle sebe budou vysílat analogové i digitální televize, bude možné provozovat analogové vysílání jen za předpokladu, že nebude rušit digitální vysílání v okolních zemích a stát začne využívat přidělené digitální kmitočty. Jinými slovy, že udělá vše pro to, aby se místo analogových kmitočtů začaly využívat digitální.
Za této situace může jakékoliv zpoždění procesu přechodu od analogového vysílání k vysílání digitálnímu znamenat, že Česká republika bude znevýhodněna při realizaci svých požadavků na další kmitočty nezbytné pro digitální vysílání a také dojde v některých případech k rušení stávajícího analogového vysílání digitálním vysíláním ze zahraničí nebo naopak budou zahraniční správy požadovat omezení rušení digitálního vysílání, které vznikne v důsledku nekompatibility s analogovým vysíláním v České republice
, varuje Stádník. Konkrétním příkladem může být 12. televizní kanál v severních Čechách, který již dnes koliduje s vysíláním digitálního rozhlasu v Německu. Česká republika se bude muset na základě mezinárodních smluv 12. kanálu vzdát.
Čeká se na udělení digitálních licencí
Podle Stádníka se množí žádosti od německých regulačních úřadů o koordinaci digitálních kmitočtů. Česká strana nemůže tyto požadavky odmítat, jedinou výjimkou je případ, že by došlo ke kolizi s digitálním vysíláním v České republice. To však v současné době neprobíhá (kromě experimentů). I tyto skutečnosti ovlivní výsledky – tj. dostupnost spektra a jeho kvalitu pro české subjekty. Výchozí situace zemí, které již proces přechodu realizují, je proto výrazně lepší. Bohužel, právě sousední země, zejména Německo, jsou o hodně dále než Česká republika,
konstatuje Stádník. Představa, že ČR má čas do poloviny roku 2006, kdy v Ženevě dojde k definitivnímu rozdělení kmitočtového spektra, je podle předsedy ČTÚ mylná. Lepší výchozí podmínky budou mít ty země, které už nyní digitálně vysílají.
Spuštění řádného digitálního vysílání ale brání nedostatek televizních programů, respektive skutečnost, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dosud neudělila žádné programové licence. Výběrové řízení přitom probíhá už od loňského listopadu. Rada je v pozici, kdy na jednu stranu tvrdí, že licence může udělit (na základě stávajícího zákona č. 231, ještě před přijetím jeho digitální novely), na druhou ji ale Poslanecká sněmovna vyzývá, aby do schválení novely nečinila žádné nevratné kroky. Poslanci ale projednávání zákona několikrát odložili, naposledy 15. září. Rada už vyslechla žadatele na veřejných i neveřejných slyšeních a podle předsedy Petra Pospíchala o licencích rozhodne v řádu několika týdnů. Pravděpodobně dříve, než sněmovna stačí schválit novelu vysílacího zákona.
Kam s Novou a Primou?
Na stranu Rady se kloní i předseda ČTÚ Stádník. Na jednu stranu připouští, že digitální novela je potřebná z hlediska zajištění právních jistot tvůrců obsahu vysílání, zároveň ale upozorňuje, že prodleva v zahájení řádného digitálního vysílání negativně ovlivní celý proces přechodu na DVB-T. Je nutné respektovat vnější podmínky, které významným způsobem ovlivňují jak samotný proces přechodu, tak i výslednou podobu digitálního vysílání v České republice, aniž by bylo možné jejich dopady samotnou novelou mediálního zákona jakkoliv ovlivnit,
vysvětluje Stádník. Výše uvedené důvody znamenají jediné – je třeba aby ČR přistoupila k zahájení realizace digitalizace rozhlasového a televizního vysílání co nejdříve.
Udělení digitálních licencí však kromě sporu s poslanci zdržuje také otázka, co se stávajícími provozovateli analogových programů, konkrétně s celoplošnými televizemi Nova a Prima. Jejich provozovatelé tvrdí, že jejich licence jsou technologicky neutrální a tudíž platí jak pro analogové, tak pro digitální vysílání. Rada pro ně ale nevyčlenila v přechodných vysílacích sítích patřičný prostor. Síť A označila za multiplex veřejné služby a na pozice v sítích B a C vypsala licenční řízení. Provozovatelé Novy a Primy proti tomu protestují; Nova chce po přechodné období vysílat v síti A (a pravděpodobně se tam dostane společně s třemi stávajícími programy ČT), Prima usiluje o pozici v síti B, kterou provozuje vlastnicky spřízněná společnost Czech Digital Group.
Stejný problém jako s Novou a Primou nastane také v případě regionálních televizí. Studiím, která sdílí analogové kmitočty s televizí Prima, radní v uplynulých měsících prodloužili licence a zadělali si tak na další problém: kam tyto stanice umístit? A mají i v digitálním multiplexu sdílet kmitočty s Primou, jak to nařizují její licenční podmínky? Radu každopádně čekají krušné časy, protože ať rozhodně jakkoli, vždy ji za to bude někdo kritizovat.
