Hlavní navigace

Stalo se: digitalizace bude dobrovolná

Autor: 29
Jiří Peterka

Vracení frekvencí, dosud používaných pro analogové televizní vysílání, bude nadále dobrovolné. Nova a Prima mají možnost se rozhodnout do konce března, zda tak učiní. Pokud ano, dostanou za to bonusové digitální licence, a to možná až tři. Na DVB-H se v Technickém plánu přechodu nedostalo, ale zkrátka nepřijde. UPC umožňuje registraci MAC adres i přes SMS.

První týden letošního roku byl na skutečně nové události dost skoupý. Naštěstí ale ještě „dobíhaly“ některé významné události z konce loňského roku. Například Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve středu 3. ledna uspořádal tiskovku, na které seznamoval veřejnost s finální podobou svého Technického plánu přechodu (TPP). O jeho „vydání“ jsem se v tomto seriálu stručně zmiňoval před týdnem, ale fakticky byl tento dokument v plném znění zveřejněn až souběžně s tiskovou konferencí (a najdete ho na stránkách ČTÚ [PDF, 347 kB]).

Až trojitý cukr, ale možná i bič

Asi nejvýznamnějším momentem, který doprovázel prezentaci finální verze TPP, bylo zdůraznění skutečnosti, že jde sice o závazný dokument (vydaný formou Opatření obecné povahy, OOP), ale že ani tento dokument nemůže jít nad rámec zákona a stávající držitele analogových kmitočtů nutit k tomu, aby se jich v rámci digitalizace vzdali a vrátili je. Jde hlavně o Novu a Primu, které dnes drží analogové vysílací licence (platné do roku 2017, resp. 2018) a spolu s nimi i příděl „analogových“ frekvencí. Proto je celý Technický plán přechodu postaven na předpokladu dobrovolného vrácení těchto frekvencí. Jak zdůraznil předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák, TPP nikoho nezkracuje na jeho právech, ale předkládá určitý návrh. A je teď na ostatních hráčích, zda se k němu přihlásí či nikoli.

Aspekt dobrovolnosti samozřejmě není nový a specifický až pro tuto verzi Technického plánu přechodu. Byl zde už od začátku, a již od začátku se počítalo i s jeho řešením především formou „cukru“: poslední novela vysílacího zákona počítala s kompenzací v podobě tzv. bonusových licencí, pokud se Nova s Primou dobrovolně přihlásí k TPP (do konce srpna 2006) a své kmitočty vrátí. Jenže v uvedeném termínu definitivní TPP ještě neexistoval. Prima přesto o vydání bonusové licence požádala, ale Nova nikoli (podrobněji).

Nyní tedy začíná jakési druhé kolo, ve kterém by ale vedle cukru v podobě bonusových licencí nemusel chybět ani příslovečný bič. Připravuje se totiž rychlá novela („mini-super-novela“) vysílacího zákona, která by měla zopakovat nabídku na kompenzaci ve formě bonusových licencí za souhlas s TPP a vrácení kmitočtů. Tentokráte s termínem do 31. března 2007, do kdy by příslušné subjekty měly učinit „neodvolatelný závazek“. A pokud tak neučiní, mohly by být k vrácení frekvencí donuceny.

V médích se již objevily spekulace o tom, že by Nova i Prima mohly nově dostat za svůj souhlas s TPP až po třech bonusových licencích (přičemž jejich stávající celoplošná licence jim také zůstane a bude použitelná i pro digitální vysílání). Přímo na středeční prezentaci TPP byl ale počet licencí prezentován jako otevřený. Předseda národní koordinační skupiny pro digitální vysílání Zdeněk Duspiva k tomu řekl, že návrh novely je skoro hotov, ale u počtu licencí je zatím několik teček. Zmíněno bylo také stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který se kloní k jediné bonusové licenci, i otázka toho, zda by větší počet bonusových licencí nebyl ze strany Evropské unie kvalifikován jako nedovolená podpora.

Je zde ale i další faktor, který by mohl vstoupit do „hry“ a ovlivnit její průběh. Na otázku, co bude, když současní držitelé vysílacích frekvencí je nebudou ochotni vrátit, zazněla odpověď v tom smyslu, že pak by se vrácení mohlo (či spíše muselo) nařídit zákonem. Ostatně náznak takovéhoto opatření je nepřímo obsažen i v samotném TPP [PDF, 347 kB], kde je uvedeno, že

Pokud provozovatelé televizního vysílání a držitelé individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neučiní neodvolatelný závazek (…) do 31. března 2007, Úřad bude aktualizovat opatření zejména v návaznosti na změnu právních předpisů.

Jenže definitivní rozhodnutí o takovémto „biči“, ale stejně tak i rozhodnutí o velikosti „cukru“ (počtu bonusových licencí) bude tak jako tak na poslancích, kteří budou „mini-super-novelu“ projednávat a schvalovat. Tudíž půjde spíše o politické rozhodování, v rámci kterého se mohou uplatnit různé lobbyistické tlaky. Co a jak se přitom zohlední a jak bude budoucí digitální hřiště nalinkováno, je proto otázkou. Třeba i z pohledu toho, kolik místa si na něm vynutí stávající „analogoví“ hráči a kolik místa zůstane pro zcela nové hráče. V tomto ohledu moc optimistický nejsem.

Moudřejší budeme po konci března, do kdy se mají Nova a Prima vyjádřit.

Otázka DVB-H

V souvislosti s přijetím definitivní verze Technického plánu přechodu [PDF, 347 kB] je vhodné se zmínit i o otázce „televize v mobilu“, ve verzi DVB-H. I zde totiž jde o formu (zemského) digitálního televizního vysílání, a i zde je řada problémů, včetně dostupnosti potřebných frekvencí pro DVB-H multiplexy. Zajímavou otázkou proto bylo, zda by se tyto problémy DVB-H měly řešit právě skrze Technický plán přechodu, nebo nějak jinak.

O řešení skrze TPP se pokusila dvojice našich mobilních operátorů (T-Mobile a Vodafone). Formou připomínek k nynějšímu návrhu TPP se do něj pokusili začlenit problematiku DVB-H, a tím ji postavit na roveň DVB-T. Jedním z konkrétních důsledků pak mělo být to, že vedle čtyř digitálních sítí pro šíření DVB-T multiplexů měla být zřízena ještě pátá digitální síť pro šíření jednoho DVB-H multiplexu, s předpokladem jeho společného sdílení všemi mobilními operátory.

Jenže regulátor (Český telekomunikační úřad) na tento pokus nepřistoupil s argumentem, že TPP se týká skutečně jen přechodu (z analogového na digitální vysílání), a nikoli „zahajování“ dalších forem vysílání, byť také digitálních. A tak všechny připomínky obou mobilních operátorů (které byly navzájem shodné) odmítl a do finálního textu TPP naopak dal následující disclaimer:

Toto opatření se vztahuje na zemské digitální televizní vysílání DVB-T a nevztahuje se na jiné způsoby šíření zemského digitálního vysílání, jako je např. DVB-H.

Nicméně ani mobilní operátoři neodešli úplně s prázdnou. V rámci TPP jim regulátor sice nevyhověl, ale jejich požadavek na přidělení slíbil realizovat mimo TPP. Již v prosinci loňského roku předseda Rady ČTÚ řekl, že jeho úřad plánuje vypsat v letošním roce výběrové řízení na provozování digitální sítě pro šíření DVB-H multiplexu. Z kontextu přitom vyplývalo, že nepůjde (výhradně) o část tzv. digitální dividendy, neboli o kmitočty získané vypnutím analogového vysílání (podrobněji). Při středeční prezentaci to bylo upřesněno tak, že kmitočty pro DVB-H se podařilo najít díky výsledkům koordinačních jednání v rámci loňské regionální radiokomunikační konference RRC 06.

Takže jednu z překážek, kterou je absence vhodných frekvencí pro DVB-H, se snad podaří překonat. Jenže jsou zde ještě další překážky, zejména legislativního charakteru. V rámci DVB-H se totiž budou vysílat hlavně již existující televizní programy, a tudíž půjde o tzv. převzaté televizní vysílání. Ovšem česká legislativa zatím pamatuje jen na možnost převzatého vysílání pouze v prostředí kabelových sítí (kam se mj. hlásí i provozovatelé IPTV služeb). Zde pak stačí jen registrace u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání – ale ta ji dnes nemůže udělit, protože zákon (č. 231/2001 Sb., §26) hovoří jen o registracích převzatého vysílání v kabelových sítích či prostřednictvím družic (a nepamatuje na možnost zemského alias terestrického převzatého vysílání).

Schůdná dnes není ani jiná varianta, v rámci které by mobilní operátoři mohli získat licenci na „vlastní“ (ve smyslu: nikoli převzaté) vysílání. Ale ani to nemohou – kvůli klauzuli, která říká, že takovou licenci nesmí získat nikdo, kdo už má licenci na provozování nějaké sítě elektronických komunikací (jakékoli). A mobilní operátoři mají licence na své mobilní sítě.

Logickým a „nejčistším“ řešením by bylo aktualizovat zákon tak, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mohla registrovat šíření převzatého vysílání také dalšími způsoby než jen v kabelových sítích a přes družice. Ale to je opět o změně legislativy, kterou musí někdo připravit, ale hlavně prosadit v Parlamentu.

UPC: registrace i po telefonu

S drobnou novinkou, která se může uživatelům v praxi hodit, přišlo minulý týden UPC. Jde o možnost registrace MAC adresy zařízení připojeného ke kabelové síti UPC skrze SMS zprávu. Povinnost takovéto registrace zavedlo UPC v roce 2003, po problému s krádeží IP adresy (podrobněji). Dosud ale tato registrace probíhala buď telefonicky, skrze hotline, nebo po webu. To ale bylo dost nepraktické, protože hotline UPC není v provozu trvale a přes web se nezaregistruje ten, kdo už si připojil nové zařízení, s novou MAC – ale jelikož tuto adresu síť nezná, s uživatelem nekomunikuje.

CIF17_Rozkosny

Nynější možnost zaregistrovat si MAC adresu přes SMS vyžaduje nejprve zaregistrování mobilního telefonu v systému UPC, a teprve pak je možné z něj MAC adresy přihlašovat a odhlašovat. Podrobný postup najdete v této příručce [PDF, 1,4 MB].

Předchozí registrace mobilu vypadá jako zbytečná „obezlička“, ale je asi nutná, protože jinak by mohl kdejaký vtipálek ze svého mobilu odregistrovat MAC adresu komukoli jinému, a tím ho fakticky odpojit. Jedinou výjimkou, kdy registrace mobilu není nutná, je případ, kdy zákazník nemá dosud zaregistrovanou žádnou MAC adresu.

Anketa

Očekáváte, že Nova a Prima přistoupí do konce března na vrácení frekvencí?

Našli jste v článku chybu?