Proč ČTÚ nechce povolit Českým Radiokomunikacím test digitálního televizního vysílání v systému DVB-T2?
To je špatná interpretace, my ho chceme povolit. Jenže experimenty DVB-T2 by se měly podle našeho názoru odehrávat v jiném režimu, než se odehrávaly takzvané experimenty DVB-T na samém začátku televizní digitalizace. Nemáme zájem o experimenty, které budou na dobu neurčitou, budou řešit neurčité úkoly a zároveň i penetraci set-top-boxů a dalších přijímačů DVB-T2. Myslím, že jsme v trochu jiné historické situaci.
Jsme tedy pro experimenty, ale za podmínek, které jsme definovali (jen v pracovní dny a hodiny a pouze v jedné větší aglomeraci, pozn. red.) a které budou uvedeny v naší strategii správy spektra pro televizní pásmo. Nepochybně tedy budeme povolovat technické experimenty, což nám umožňuje zákon.
Pavel Dvořák odmítá státní podporu zavádění DVB-T2, z výnosu dražby kmitočtů pro nové mobilní služby chce podpořit spíše rozvoj optických sítí
Definujte takový technický experiment.
U technického experimentu stačí, aby se odehrával na omezeném území. Vnímáme, že je potřeba otestovat jednofrekvenční síť (SFN) s různými technickými parametry, takže jsme připraveni povolit test na dvou územích dostatečně vzdálených od sebe. Samozřejmě chceme vědět, jaké testy to budou, aby se vědomosti a poznatky z nich posléze daly sdílet se zúčastněnými televizemi, s ČTÚ a dalšími zájemci.
Rozhodně také chceme, aby experimenty obsahovaly exit strategii. Nechceme nekonečné testování, kde je divákům neustále něco slibováno. Oni si pořídí set-top-box nebo nový televizor s DVB-T2 tunerem a stále je jim podsouváno, že už za rok nebo za dva začne pravidelné vysílání v tomto standardu. Experiment, který nebude mít jasný způsob ukončení, tedy nepovolíme. Navíc nám zákon umožňuje experiment umožnit maximálně na rok, s možností půlročního prodloužení.
České Radiokomunikace už dopředu slibovaly, že pokud budou moci experimentovat s DVB-T2, nabídnou v letošním roce dvěma třetinám populace v České republice přenosy z olympijských her v Londýně v HD kvalitě.
To je přesně případ takového nesplnitelného slibu. Pokud mi je známo, Česká televize nic takového Českým Radiokomunikacím neslíbila a ani se s nimi na ničem nedomluvila. Pokud platí to, co jsem slyšel od zástupců ČT, žádná dohoda o jejich účasti na experimentu DVB-T2 dosud neexistuje. Vyzvali jsme proto České Radiokomunikace – protože chceme, aby experimentovaly s DVB-T2 a rozhodně jim v tom nebudeme bránit – aby doplnily svoji žádost v souladu s pravidly, která jsem zmínil, abychom mohli naplnit zákon.
Proto ČTÚ dosud nerozhodl o jejich žádosti z letošního února, podle níž chtějí zkušebně vysílat DVB-T2 asi na polovině území Česka?
Zatím jsme nerozhodli. Jejich žádost se týká pokrytí významné části České republiky, to by se nám zopakovala situace z počátku tisíciletí. Zase by se divákům slibovalo, že někdy v budoucnu začne v této síti komerční vysílání, že se v ní objeví HD programy, a že za veškeré oddalování takového oficiální startu vysílání mohou „zlé televize“, které zatím s Českými Radiokomunikacemi neuzavřely smlouvu nebo ČTÚ, které nechce vydat standardní příděl kmitočtů.
Takže se bojíte, že by si diváci zvykli na experiment DVB-T2 a pak by protestovali, když byste ho nařídili vypnout?
Ne, nebojím se, že by si diváci zvykli. Bylo by samozřejmě dobře, kdyby si začali kupovat nové televizory. Tento stimulační efekt samozřejmě vnímám jako dobrou motivaci. Ale nechceme, aby pak byli zklamáni. Potom budou čekat a ptát se, kdy konečně začne regulérní vysílání DVB-T2. A to my jim v této chvíli slíbit nemůžeme. Prostě není možné dělat účet bez hospodského. Rozhodující bude postoj televizí, ať už komerčních nebo veřejnoprávní, zda budou ochotny vysílat souběžně ve dvou digitálních standardech. Záleží na nich.
Ale síť DVB-T2 by mohla vysílat jiný obsah než nynější multiplexy DVB-T. Případně i placené programy.
Z hlediska správy kmitočtů by nám to samozřejmě mělo být jedno, ale potom se nabízí otázka, nakolik by se měla změnit pravidla pro přidělování kmitočtů, které zatím operátoři multiplexů DVB-T dostali zadarmo. Byl tu řízený proces přechodu od analogového k digitálnímu vysílání s garancí státu. Museli bychom to zvážit a změnit podmínky licencování, aby operátoři za kmitočty platili třeba částku srovnatelnou s mobilními operátory.
Nešlo by povolit test DVB-T2, který by nebyl omezen vysíláním jen v pracovní dny a hodiny, ale nabídl by regulérní celodenní vysílání a dopředu by se vědělo, do kdy bude platit, přičemž by se na regulérního provozovatele této sítě ještě během onoho experimentu vypsalo výběrové řízení? Nebo dražba, jako u kmitočtů pro mobilní služby?
Samozřejmě, takový test by mohl být a já předpokládám, že ho uskutečníme, ale myslím, že by bylo dobré, kdyby to měly všechny zúčastněné subjekty dopředu vydiskutováno a rozmyšleno. Víme, že před námi stojí několik úloh týkajících se správy kmitočtového spektra, z nichž musíme v této chvíli řešit primárně dopady první digitální dividendy. Tedy té, která už běží. Musíme ve stávajících sítích DVB-T zajistit náhradní kanály za ty, které se budou uvolňovat, což jsou všechny kanály nad 60, a nebo i ty, které mohou být v budoucnosti ohroženy vysíláním sítí LTE.
K tomu bude ČTÚ nepochybně organizovat i své experimenty v podobném duchu, v jakém se uskutečnil první experiment DVB-T2, zadaný Českému metrologickému institutu a zprostředkovaně i Českým Radiokomunikacím. Totéž, možná s jinými dodavateli, uděláme i s testováním interakce mezi LTE a DVB-T, potažmo DVB-T2. To je pro nás primární úkol, a proto nemůžeme a nechceme vydat všechny kmitočty pro DVB-T2, které bychom teoreticky mohli podle Ženevského plánu pro toto vysílání dočasně použít.
Jak moc je aktuální ona první digitální dividenda? Do kdy se mají uvolnit vysílací kanály nad 60?
Podle evropských norem by se měly uvolnit nejpozději k 1. lednu příštího roku. Je to tedy skutečně aktuální věc, musíme tyto kmitočty co nejdříve nahradit. Týká se to zejména multiplexu 4, ale také některých dalších sítí.
Ano, i multiplexu 3, který vysílá na kanálu 60 z Černé hory, Ještědu, a na kanálu 61 z Tří křížů.
Třetí síť na tom není dobře ani z hlediska další budoucnosti. Tedy druhé digitální dividendy, kterou se už argumentuje pro přechod na vysílání v systému DVB-T2. Souhlasím, že to je jeden z vážných argumentů, ale je třeba si velmi pečlivě rozmyslet, co to pro nás bude znamenat. Když si uvědomíte, že se druhá digitální dividenda dotkne vysílacích kanálů 49 až 60, což je o třetinu větší objem než u první digitální dividendy, půjde o razantní zásah do současných sítí DVB-T. Bude to znamenat dramatické přestavění stávajících sítí, jejichž prostřednictvím většina populace sleduje digitální vysílání.
Podle Jiřího Vykydala z Českých Radiokomunikací dokonce snad nebude dostatek náhradních kmitočtů, takže nebude možné překlopit stávající multiplexy v takovém rozsahu, jak vysílají dnes.
Ano, to je velmi pravděpodobné. Ve strategii kmitočtového spektra, kterou zpracováváme, je velmi evidentní, že takto ohrožena bude zejména televizní síť 3, pro kterou to bude znamenat obtíže zejména v závěrečné fázi přídělu kmitočtů před rokem 2024. Pokud nastane urychlení druhé digitální dividendy, je velmi pravděpodobné, že se tato síť bude muset dramaticky předělat. Musela by omezit provoz z hlediska území, na kterém dnes vysílá, protože u ní skutečně dojde k velkému zásahu do kanálů, které nyní používá.
Dopad druhé digitální dividendy by mohl být pro současné sítě DVB-T fatální, připouští předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu
Nebude to ale nepřiměřený zásah do práv operátora multiplexu 3, který získal kmitočtový příděl na vysílání o určitém pokrytí a najednou mu bude toto pokrytí odepřeno?
Samozřejmě, kmitočty získal v dobré víře… Ale zákon takové situace umí řešit.
Nabídne stát takovým operátorům nějaké finanční kompenzace?
V případě, že taková situace nastane, bude následovat kompenzace. Ale nejprve se pokusíme o hledání náhradních kmitočtů. Předpokládám však, že podle aktivit Českých Radiokomunikací už bude tato firma v té době vysílat v systému DVB-T2, takže se jich žádná újma nedotkne.
Jiří Vykydal při této příležitosti zmínil i možnost řešení situace pozvolným přechodem na standard DVB-T2, přičemž by stát rozvoj tohoto vysílání zafinancoval částí výnosů z chystané dražby kmitočtů pro mobilní broadband. Má jít o částku 600 až 800 milionů korun.
Je to velmi odvážný návrh. My jsme vládě navrhli, aby část výnosu z digitální dividendy byla vložena do fondu na podporu sítí nové generace. Nikoli pro digitální televizní vysílání, ale celkově pro nové sítě elektronických komunikací, a vláda to předminulý týden vzala na vědomí a uložila příslušné úkoly ministerstvu průmyslu a obchodu i ČTÚ. Myslím, že taková podpora je z hlediska trhu elektronických komunikací, komfortu diváků a budoucího vývoje elektronických komunikací jako celku daleko důležitější a podstatnější. Samozřejmě bude mít dopad do struktury platforem televizního vysílání, protože optické sítě, o které se vlastně jedná, by měly sehrávat mnohem větší roli než dnes. Teď jsou z hlediska šíření televizního signálu minoritní.
Takže chcete z výnosů chystané dražby financovat rozvoj optických sítí v České republice?
Zjednodušeně řečeno ano.
Dá se říci, o jak velkou částku by šlo?
Navrhli jsme 1,5 miliardy korun z výnosu první digitální dividendy.
To by potom České Radiokomunikace mohly namítnout, že se půldruhou miliardou ze státních prostředků podporuje IPTV platforma.
To samozřejmě mohou, ale myslím si, že pro rozvoj informační společnosti, včetně médií, je rozvoj optických sítí podstatnější než podpora jedné z platforem pro digitální televizní vysílání. Nemluvě o tom, že rozvoj DVB-T2 bude víc než dostatečně z hlediska dostatečných vysílacích kapacit kompenzovat potřebu televizního vysílání. Navíc to není ČTÚ, kdo rozhoduje, jak se mají použít peníze z dražby kmitočtů. Můžeme pouze navrhovat, což se stalo a vláda náš návrh vzala na vědomí.
V rámci strategie Digitální Česko?
Ano. Nyní se tato strategie aktualizuje. Myslím, že pro volnost a tržní rozhodování občanů to je daleko hodnotnější než investice jen do DVB-T2 sítí.
Kdy předpokládáte, že začnete udělovat kmitočty pro řádné vysílání DVB-T2?
Udělování přídělů pro sítě DVB-T2 není otázkou nejbližších dvou let. Za prvé se musí vyjasnit, jak to bude s druhou digitální dividendou a s ní spojenými změnami vysílacích kanálů současných sítí DVB-T. Musíme počkat, jaké bude rozhodnutí Světové radiokomunikační konference v roce 2015, jaká bude evropská harmonizace. Takže můj odhad je, že by k tomu mohlo dojít někdy ke konci roku 2016 a začátkem roku 2017. Předpokládám, že v té době budeme v lepší situaci i z hlediska občanů – diváků, protože pro přechod z jednoho standardu vysílání k druhému bude podstatný jejich přístup.
Nemůžeme si v tuto chvíli dovolit předstoupit před diváky a říct jim, že ČTÚ si myslí, že by měli rychle znovu vyměnit televize a začít si kupovat nové přijímače s DVB-T2 tunery, nejlépe hned teď. Musíme jim ponechat možnost přirozené obměny přijímačů, která podle našich čísel, která máme k dispozici, v době přechodu na digitální vysílání, tedy jistého tlaku na vypínání analogu, trvala pět až šest let. V případě přechodu na DVB-T2, bez onoho tlaku na vypínání DVB-T, by to mohlo být osm až devět let.
Nezapomínejme na to, že si lidé po dokončení digitalizace pořídili spoustu nových přijímačů, které nemají tuner DVB-T2. Naše modely ukazují, že je iluze si myslet, že v roce 2016 bude mít více než 20 procent domácností televizor s tunerem DVB-T2. Měly by si to uvědomit i televizní stanice, které se budou muset rozhodnout, zda budou souběžně vysílat v DVB-T a DVB-T2. Vysílat si jen tak v DVB-T2 pro velice malou skupinu lidí se jim nevyplatí.
České Radiokomunikace navrhují, aby souběžné vysílání v obou standardech probíhalo delší dobu a začalo už v příštím roce, aby lidé postupně přecházeli na příjem DVB-T2.
To je samozřejmě jedna z možných alternativ, ale nezapomínejme, že v tuto chvíli máme z hlediska mezinárodní koordinace kmitočtů potvrzen pro využití DVB-T2 pouze kanál 50. A ten, pokud nastane druhá digitální dividenda, odpluje do nenávratna. Taková síť DVB-T2 by tedy mohla být pouze velmi dočasná, s jasně definovanou exit strategií. Předpokládáme, že do budoucna budeme moci sestavit tři, možná čtyři sítě DVB-T2. Pro dlouhodobé příděly, které budou zajišťovat podnikatelskou stabilitu, je budeme mít až po roce 2015, protože vzhledem k tomu, co se událo na poslední Radiokomunikační konferenci, kde vznikl tlak na druhou digitální dividendu, se zastavily veškeré práce na mezinárodních koordinacích pro nové sítě.
Podle Pavla Dvořáka se ČTÚ potýká při hledání náhradních vysílacích kanálů za ty, které je třeba uvolnit pro první digitální dividendu, s problémy při mezinárodní koordinaci kmitočtů s Polskem
A co se teď tedy děje?
Čeká se na podzimní restart mezinárodních koordinačních jednání, jaké metody se použijí, zda se využijí tzv. preferenční kanály a jak se to začne celé vyvíjet. Když to tedy tak počítám, mezinárodně zkoordinované sítě, které bychom mohli přidělovat, budeme mít k dispozici přinejlepším koncem roku 2015, ale spíše v roce 2016. A v té chvíli bude mít maximálně 15 až 20 procent českých domácností televizory s tunery DVB-T2. Ale mimochodem, ke stimulační podpoře DVB-T2 je třeba zvážit i jiní nástroje, než jen dlouhodobé souběžné vysílání ve dvou standardech, což je pro televize drahé. Myslím, že takovým jednoduchým opatřením je například zákaz prodeje televizorů, které nebudou obsahovat tuner DVB-T2. Zároveň budou muset mít i tuner DVB-T, takže diváci o nic nepřijdou. Dosažením takového právního rozhodnutí bychom mohli docílit většího efektu.
Ty tři až čtyři sítě DVB-T2, pro něž by Česká republika měla získat kmitočty, bude možné vystavět vedle stávajících čtyř sítí DVB-T? Nebo už do nich počítáte i kmitočty nynějších multiplexů DVB-T?
Ne, to jsou sítě, které se vystaví vedle multiplexů DVB-T. Každá z těch stávajících sítí DVB-T má trošku jinou dobu přídělu kmitočtů. Sítě DVB-T2 budou kmitočtově nezávislé na stávajících multiplexech DVB-T i na první a druhé digitální dividendě.
No tak to budou hodně lukrativní sítě.
Samozřejmě. Opravdu počítáme s tím, že minimálně tři celoplošné sítě DVB-T2 složíme.
A vydražíte je, stejně jako nyní kmitočty pro mobilní broadband?
Alternativ právního přídělu kmitočtů je několik. Jednou z nich je i aukce, ale existuje také možnost náhrady stávajících přídělů DVB-T. V této chvíli ale na to ani ČTÚ, ani já osobně nemáme žádný konkrétní názor. Pravda je, že pokud se v nových sítích objeví placené programy, osobně bych se klonil spíše k dražbě a nastavení tržních mechanismů pro příděly v těchto sítích.
Pojďme ještě k prvé digitální dividendě, která je opravdu aktuální. Máte už zkoordinovány náhradní vysílací kanály pro multiplex 3 na Ještědu, Černé hoře a Třech křížích?
Doufám, že se nám to podaří během léta, do podzimu. Je to otázka jedné části našich hranic.
Dozajista mluvíte o Polsku, které s digitalizací televizního vysílání otálí a hodlá využít ochrany analogových kmitočtů do roku 2015.
Přesně tak. Je to dané nesouladem časových postupů obou zemí v televizní digitalizaci.
Až dojde k přelaďování multiplexů 3 a 4 na nové kmitočty pod 61, počítá stát s podporou informační kampaně, která dá divákům vědět, co se děje?
Jsme připraveni takové náklady uhradit. Jenom se obávám, abychom potom, až budou sítě DVB-T2, zase nestáli ve stejné situaci jako stojíme dnes, kdy budeme mít krásné tři sítě, což u DVB-T2 znamená několik desítek programových pozic pro televize ve standardním rozlišení obrazu nebo 15 HD programů, a horko těžko budeme naplňovat jejich kapacitu. Abychom nedopadli jako s Technickým plánem přechodu, kdy jsme byli pod tlakem, že musíme sestavit čtyři sítě DVB-T, protože tady chce vysílat 16 nebo 20 televizí, a kolik jich dnes reálně vysílá?
Proto bychom měli postupovat velice obezřetně, a proto už máme připravenou strategii správy kmitočtového spektra pro následující období dokončování první digitální dividendy, odstartování druhé digitální dividendy a inovace technologického standardu. To jsou věci, s nimiž počítáme a v žádném případě není pravda, že bychom chtěli bránit experimentům. Naopak, sami si je budeme zadávat.
Foto: Ivana Dvorská pro DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU